Zprávy z místa konání před startem třetího podniku letošní sezóny nevěstily nic moc dobrého. V organizačním týmu to vřelo, někteří lidé se nadobro rozloučili a někteří odcházeli a zase se vraceli. Dokumenty k soutěži přesunuté z letního termínu na jarní vznikaly se zpožděním a pořadatelé si moc práce nedali ani s inovací trati. O to větším kontrastem byla slova keňského prezidenta, velkého podporovatele této rally, na startovní rampě. Jednu z největších akcí konaných ve své zemi by rád do budoucna nechal rozrůst v daleko větší podnik. Více etap, více kilometrů a kromě Nairobi ještě další centrum v Mombase. Safari by se tím vrátila ke kořenům, do dob, kdy jednotlivé rychlostní zkoušky měřily kolem sta kilometrů a celková měřená část rally se pohybovala i vysoko nad tisíc kilometrů. Podpory takového projektu by se jistě Keňanům od FIA dostalo, vždyť v nástřelu nových pravidel rozdělení soutěží na sprinterské a maratónské sami podporují. Zda si na tak velkou akci troufne současný organizační výbor, to už je jiná záležitost.

Letos způsobily rozruch zásahy do trati úseku Elmenteita. Tratě rychlostních zkoušek v Keni mnohdy vedou cestou necestou a často se nabízí vícero možností průjezdu. Tovární jezdce Hyundaie Esapekku Lappiho a Thierryho Neuvilla ovšem pořadatelé rozzuřili doběla tím, že během seznamovacích jízd vyznačená cesta byla během prvního průjezdu touto zkouškou zatarasena kameny. “Bylo nám řečeno, že po seznamovacích jízdách nebude trať modifikována. Teď jsme ale měli velkou krizi, když v místě průjezdu ležely velké kameny”, lamentoval Belgičan v cíli deváté rychlostní zkoušky. Během seznamovacích jízd si posádky užily horké chvilky, když se deštěm zmáčená trať v některých místech změnila v neprůjezdné bahno. Rally se přesunula do období dešťů a obecně se očekávalo, že si s bahnem letos posádky užijí spoustu problémů. Koneckonců to vedlo i ke změně pravidel a továrním týmům bylo umožněno na speciály Rally1 nasadit šnorchly pro nasávání vzduchu z prostoru střechy. Nakonec ale počasí ukázalo svou přívětivou tvář a letošní ročník byl snad nejsušší ze všech čtyř posledních dosud odjetých.

Oproti předešlým letům se ani tolik negativně neprojevoval zrádný feš feš. Jedno místní specifikum ale zůstalo a zamotalo hlavu zejména jednomu již jmenovanému finskému jezdci. Lappi do Afriky vyrazil jako čerstvý dvojnásobný vítěz soutěže mistrovství světa, ale už v pátek odpoledne se dozvěděl, že trojnásobným se zatím nestane. U jeho Hyundaie i20 N Rally1 se rozletěla převodovka. Zatímco po loňském fiasku s poloosami dostal přezdívku Mr. Poloosa, letos si klidně může ke jménu připsat Mr. Transmise. Po pátečním problému Fin nechtěl vůbec absolvovat sobotní etapu, aby si náhradní díly pošetřil na důležitou, samostatně bodovanou nedělní etapu. U týmu ale k takovému kroku pochopení nenašel a sobotu musel odjet. Odnesla to jedna zebra a dva ptáci.

Když už obávaný úsek Sleeping Warrior prodloužený na šestatřicet kilometrů nezazlobil dešťovými přeháňkami, vytasil se se zrádnou faunou. V prvním průjezdu běžící velké stádo zeber donutilo jiný Hyundai Otta Tänaka zastavit. Lappi zpomalovat nemusel, ale pak se mu těsně před autem zjevila ještě jedna další zebra. Odpoledne pak schytal dvě rány do čelního skla od nízko letících ptáků. S úlomky skla v oku dojel s desetiminutovou ztrátou pomalu do cíle a jistě “ocenil”, že musel etapu absolvovat. Kromě těchto útrap z ní samozřejmě nevybojoval ani bod. A v neděli bylo ještě hůř. Transmise skutečně nevydržely a do cíle poslední dopolední zkoušky dorazil Lappi v pomalém tempu: “Bylo to opravdu dobré rozhodnutí včerejšek odjet.” Možná by jinak Fin s čerstvým autem z neděle vytěžil více než bod za etapu a tři za Power Stage. V nedělním servisu měli mechanici Hyundaie plné ruce práce a nakonec výměnu Lappiho transmisí dokončili pět minut po časovém limitu a nemohli už dostatek času věnovat zadnímu zavěšení. Nenudili se ale ani předešlé dny. “Mechanici pracovali na Thierryho autě v servisu tolik, že neměli čas na nás. Uvidíme, zda s tím nastavením něco uděláme sami,” komentoval situaci po pátečním poledním servisu Tänak.

V předposledním testu první etapy ale jeho Hyundai komprese poslala přímo do břehu, o který Estonec vylomil pravé přední kolo. I na něho tak zbyla SupeRally. Hned ráno ale musel opět hodně pracovat na autě, pak během testu zavírat kapotu, po problému s interkomem se nechat navigovat ručními signály, zastavovat kvůli zvěři, dojíždět na defektu a ještě bojovat s prachem v kokpitu. To vše si Tänak během sobotní cesty za jedním mistrovským bodem prožil. Na neděli vsadil all in. Od rána jel v plném nasazení a nakonec vybojoval maximum etapových bodů a ještě čtyři za Power Stage. Po nezdaru ve Švédsku, kde se vlastní chybou vyřadil už v první etapě, odcestoval Estonec do Afriky s většími ambicemi a mohl jen poděkovat novému bodovacímu systému, který zmírnil jeho útrapy. V Chorvatsku to už ale bude chtít získat pořádnou porci bodů i za první dvě etapy.

Hyundai mohl na Safari Rally Kenya jedině překvapit, když jejich předešlá tři tamní vystoupení skončila pokaždé fiaskem. Přitom to mohlo být vše jinak. V roce 2021 vstupoval jako lídr s minutovým náskokem do nedělní etapy Neuville. Hned po první ranní zkoušce jej ale zastavila porucha zavěšení. O rok později dojel i přes SupeRally pátý a tento výsledek dokázal letos vyrovnat. Své auto tedy Belgičan rozhodně nešetřil. Náraz do náspu v pátek odnesl jen defektem a nutností absolvovat další zkoušku v roušce a motorkářských brýlích, v neděli po nárazu do obrovského kamene už k poškození zavěšení došlo. Naštěstí pro Neuvilla se tak stalo před poledním servisem, takže to jeho cestu za druhým místem v etapě a vítězstvím v Power Stage nepoznamenalo.

V sobotu ale nebyl lídr mistrovství daleko od návratu korejské značky na stupně vítězů. To by ale u i20 nesměla odejít palivová pumpa, která Belgičanovo odpolední závodění proměnila v pomalou jízdu a sledování zvěře. Zážitek, jaký si ze Safari odvážejí spíše turisté. Šéf týmu Cyril Abiteboul si na shakedownu vychutnal jízdu po boku Lappiho. Příjemný zážitek vystřídala frustrace z technických problémů. Řešením špatné koncepce současného auta mělo být úplně nové, které je ve fázi vývoje již na dílně. Připravovaná změna technických pravidel teď ale tým z Alzenau staví do dosti nekomfortní situace. Pokračovat ve vývoji nové Rally1 pro dva roky závodění nebo se rovnou pustit do vývoje Rally1 nové generace, kterou by mohli nasazovat od přespříští sezóny? Ve hře je bohužel i třetí možnost a z té by fanoušci radost neměli. Odchod korejské značky ze scény by asi potěšil málokoho.

Konkurenční finská stáj Toyoty by pak zůstala bez konkurence nejen v Africe. Tam opět sehráli skvělou partii, byť si po dvou letech kompletních stupňů vítězů trochu pohoršili. Už před startem ale ukázali, jakými jsou lídry v inovacích. Řešení šnorchlu v podání Toyoty nelze označit jinak než jako revoluční. Horní část nádechu dokázali proměnit zároveň v elegantní aerodynamický prvek. Není tak divu, že narozdíl od Hyundaie osadili své vozy tímto prvkem na celou soutěž. Do soutěže vstupovali v nečekané roli, letos ještě ani jednou nevyhráli. Ve Švédsku Toyotě k úspěchu nestačilo ani nasazení jejich největšího “žolíka”. Úřadující dvojnásobný mistr světa Kalle Rovanperä už v první etapě nečekaně havaroval. Teď jej čekal druhý podnik z jeho omezeného programu a ten už se odehrával přesně tak, jak bývá u Finových startů většinou zvykem. Kombinace rychlosti a úspěšného vyhýbání se všem nástrahám. Zatímco nejen jeho kolegové ztráceli drahocenný čas defekty a technickými problémy, Rovanperä si snad největší krizi prožil na první páteční zkoušce, kde vyzul jednu pneumatiku z ráfku.

Rychlostní zkoušku i přesto dokázal vyhrát. Stejně jako všechny zbývající páteční. S takřka minutovým náskokem odjížděl světový šampión do sobotní etapy, kterou už si dovolil pojmout opatrnějším tempem. I jediné dílčí vítězství mu stačilo k zdvojnásobení náskoku, když se i druhý den vyhnul problémům. Opravdu opatrnou jízdu si mladý Fin pošetřil na neděli, kterou zajel z osmi továrních pilotů nejpomaleji. Na třetí titul letos neútočí, body ho příliš nezajímají a hlavní cenu pro něho mělo udržet první příčku konečného pořadí. Situace až náhodně podobná té, jakou si v únoru ve Švédsku prožil Rovanperův krajan Lappi. Na zimní soutěž by jistě rád zapomněl Takamoto Katsuta. A v Keni by jistě rád zapomněl na loňský shakedown, ve kterém poslal svou Toyotu GR Yaris Rally1 přes střechu. Letos tak testovací zkoušku pojmul hodně opatrně. V průběhu pátku už se ale Japonec dostal na provizorní stupně vítězů. Safari Rally Kenya není náhodou jeho nejúspěšnější soutěží. Před třemi lety jej zde od vítězství dělilo málo přes dvacet sekund.

Africkou soutěž má Katsuta tak v malíku, že už tam zvládá vyhrávat zkoušky i poslepu. “Mám větší potíže s očima. Nevím, prostě nesnáším ten feš feš. Ani nemohu otevřít oči. Slepá rally, fakt to není jednoduché,” zhodnotil vyhranou RZ 8 a po té další přidal: “Soustředíme se jen na to vyhnout se defektu, může ho způsobit i sebemenší kamínek.” A tak se také v desátém testu stalo. Na Japoncovo druhé místo v letošní keňské soutěži tento defekt naštěstí pro něho vliv neměl. Což už se úplně nedá říct o tom, který jej postihnul v neděli ráno. Katsuta potřeboval každý mistrovský bod a v neděli jich bylo díky novému bodovacímu systému ještě hodně k mání. Kvůli defektu ale poslední den zakončil jen jako pátý.

Zdaleka největší trápení si s proraženými gumami prožila letošní jednička Toyoty Elfyn Evans. Pomalý defekt na první přírodní zkoušce jej ještě moc času nestál a páteční etapu Velšan dokončil druhý, o dvě příčky před svým hlavním rivalem Neuvillem. Pak ale přišla smršť čtyř sobotních defektů. Dvakrát kvůli nim musel zastavit a postižené kolo vyměnit. Z druhé příčky spadnul na čtvrtou a rázem jej od belgického soupeře, který málem odpolední sekci ani nedojel, dělila pouhá jedna příčka. Pokud se Evans chtěl v průběžném pořadí šampionátu dostat před Neuvilla a vybojovat si tak ideální startovní pozici pro následující asfaltovou rally v Chorvatsku, musel v neděli v Keni zabrat. Když se Hyundai se startovním číslem 11 dobelhal do cíle RZ 16 s kulhajícím pravým zadním kolem, dostal se Velšan v průběžném pořadí etapy před něj. Technické problémy Yarisu jej ale v předposledním testu zase srazily zpátky. V ideálním nasazení nemohl Evans absolvovat ani Power Stage a nakonec si domů odváží o tři body méně než belgický rival. Děkovat novému systému bodování asi tentokrát nebude.

Toyota se ale na Safari opět představila ve skvělém tempu, odpoutala se lehce od Hyundaie v šampionátu a stejně jako v předešlých třech ročnících ovládla africké stupně vítězů. Na rozdíl od těch posledních dvou ovšem pódium neopanovali kompletně. Druhý parádní výsledek v řadě totiž v Keni oslavil Adrien Fourmaux. Zatímco vloni M-Sport v Keni paběrkoval a jeho Pumy obsadily jen šestou a sedmou příčku, letos aspoň trochu zavzpomínali na dřívější léta, kdy jim to na africké půdě šlo náramně. Francouz zvolil opatrnou taktiku a v sobotu i přes defekt, na kterém dojel poslední zkoušku, dokonale těžil z problémů obou vedoucích jezdců mistrovství. Tím se posunul na třetí místo, které vzhledem k více než dvouminutovému náskoku už nebylo tak těžké v neděli uhlídat. Hned po svém prvním umístění na stupních vítězů Fourmaux přidal další a na třetím místě se drží i v průběžném pořadí. Zajímavě pak vypadá statistika jeho sběru bodů. Ve Švédsku jich získal stejně jako lídr mistrovství Neuville a tentokrát pro změnu více než Evans.

Francouzův týmový kolega Grégoire Munster bohužel ani napotřetí neuniknul prokletí sobotní etapy. Letos se mu ještě nepovedlo ji projet bez problémů a tentokrát musel stejně jako v Monte Carlu využít SupeRally. Hned na první ranní zkoušce poškodil u své Pumy Rally1 zadní zavěšení a provizorní oprava se ukázala jako nemožná. O to větší škoda, že při tolika problémech soupeřů byla pátá příčka velmi blízko. Šéf M-Sportu Richard Millener dalšího umístění svého svěřence na stupních vítězů okamžitě využil k propagaci spolehlivosti Fordů. Ta byla přitom v minulé sezóně dosti tragická během prakticky celého roku a britskou stáj připravila o možnost využít naplno angažmá mistra světa 2019 Otta Tänaka k útoku na titul mezi jezdci. V letošním pořadí se zatím Estonci nedaří a v posledních dvou podnicích sesbíral méně bodů než francouzská jednička M-Sportu.

Oproti dřívějším letům se na startu v Nairobi sešla o něco silnější konkurence v hodnocení WRC2. Překvapivě právě zde odstartoval svůj boj o mistrovské body Diego Domínguez jun., který jinak tráví sezónu mezi světovými juniory. Cíl náročné africké soutěže ale pro poruchu Citroenu C3 Rally2 neviděl. Druhým nečekaným překvapením ve startovní listině soutěže byl bratr továrního pilota M-Sportu Charles Munster. S Hyundaiem i20 N Rally2 vycestoval už na úvodní divácké superspeciálce mimo trať, ale naštěstí mohl pokračovat. První průjezd obávaným úsekem Sleeping Warrior zhodnotil následovně: “Jedna z nejhezčích rychlostních zkoušek, jaké jsem v životě absolvoval.” V druhém průjezdu si pak nádheru místní přírody mohl vychutnat dosyta. Na dlouhých patnáct minut zastavil a řešil technické problémy. Konečné umístění mezi pěticí nejrychlejších to však neohrozilo. Nečekaný výlet do Afriky podstoupil i další pilot Hyundaie Nicolas Ciamin. Nejvíce strastí si naštěstí prožil na shakedownu a v samotné rally si pak dojel pro další čtvrtou příčku v řadě. Stejné umístění totiž zaznamenal už v lednu na tratích Monte Carla. Umožnění postupu na stupně vítězů si teď slibuje od vylepšení na motoru, kterých se jeho i20 dočká pro následující rally v Chorvatsku.

Kompletní stupně vítězů v Keni obsazují jen nejlepší týmy ve svých kategoriích. V královské třídě Rally1 se to poslední dva roky povedlo mistrovské Toyotě. V hodnocení WRC2 pro auta Rally2 letos celé pódium vybojovala Škoda. Jejich auta jsou již delší dobu takřka nerozbitnou technikou a to se na rozbitých afrických cestách hodilo. Jako obvykle se na černý kontinent vydal Kajetan Kajetanowicz, ale letos mu přibyla hvězdná konkurence v dalších Fabiích RS Rally2 a tak se musel spokojit s bronzem. Po vítězství samozřejmě pokukoval Oliver Solberg, který si minule doma ve Švédsku odjel svou vlastní rally a při svém prvním letošním bodování získal maximum možného. Tentokrát jeho snahy zmařila hned první páteční sekce a dvojice defektů. Děkovný dopis ze Švédska do Itálie jistě nepoputuje. Zato možná poputuje 2000 euro na účet FIA. Mladý Švéd se provinil při seznamovacích jízdách natáčením trati při jízdě. Na tom by nic ilegálního nebylo, kdyby se tak dle komisařů nedělo mobilem během řízení. Světový jezdec musí jít vzorem a takové vzory chování federace neodpouští. Na celé věci je pikantní, že video natáčel jiný člen týmu, jen jej umístil na Solbergovy sociální sítě a vzbudil dojem, že jej natáčel při jízdě sám jezdec. Gus Greensmith se žádného takového prohřešku nedopustil, zato si užil své kvůli zažívacím potížím. Během rally do sebe lil jeden rehydratační roztok za druhým a naštěstí si udržel dost sil až do samého cíle. Za těch plných pětadvacet bodů to stálo.