Posádka Jan Melša a Zuzana Palková útočí v soutěžích Rallye Cupu vždy na stupínek nejvyšší. Zatímco Honza je motorsportem odkojený a dokonce se jím i živí, pro Zuzku znamenal start v M.V. Matrix Rallye Kostelec nad Orlicí 2008 první ostré seznámení s fenoménem zvaným rally.

Foto: Lukáš Žáček

Honzo, ještě než se dostaneme k povídání o rally, vím o Tobě, že jsi začínal na minikárách. Můžeš zhodnotit své působení v této motoristické disciplíně?

K minikárám mě přivedl táta v šesti letech. Je to skvělá zábava a velmi levná varianta, jak začít u malého kluka vyvíjet talent pro točení tím kulatým nesmyslem, kterému se říká volant. Má to jedinou nevýhodu a sice, že minikára nemá motor a jede jen z kopce.:-) Na druhou stranu právě tenhle nedostatek mě naučil šetřit se svou vlastní energií, šetrně zacházet s brzdami a tíhnout spíše k čisté jízdě. Poslední léta jezdím se slovenskou licencí za Ralvex Košice. Dvakrát jsem se stal mistrem Slovenska, ale sportovně musím uznat, že je tam i přes skvělou partu lidí, nádherné a dlouhé tratě, poněkud menší konkurence než v ČR, kde jsem se vyšplhal nejvýše na 4. místo v mistrovství republiky.

Od roku 2003 působíš jako mechanik v týmech, které se zúčastňují mistrovství světa v rally. Jak jsi se k této práci dostal?

Od dětských let jsem se zajímal o auta a rally, a nikdy jsem nepochyboval, že budu dělat někdy něco jiného než práci kolem aut. Po škole jsem začal pracovat ve vývoji Škoda-Auto v oddělení dlouhodobých zkoušek, kde jsem se potkal s bývalým spolujezdcem Jardy Starého Mirkem Šlamborou. Ten mě na konci roku 2002 oslovil, zda bych se nechtěl připojit k týmu Škoda Motorsport a já jsem neváhal ani minutu.

V jakých všech vozech jsi měl možnost sedět a předpokládám, že i trošku povozit?

Mé první svezení na místě spolujezdce bylo v mých dětských letech ve voze Škoda 130 a mám tušení, že to bylo se Svatoplukem Kvaizarem. Pak jsem se povozil až v dobách, kdy jsem v motorsportu pracoval. Svezl jsem se s Arminem Schwarzem, Tonim Gardemeisterem, Janim Paasonenem a Honzou Kopeckým ve Fabii WRC. V době mého působení v Anglii v M-Sportu u týmu Ford jsem měl možnost krátce jet ve Fiestě S1600. Loni to bylo u Kopeckých s Peugeotem 207 S2000 a nejvíce kilometrů mám asi ve Fabii S2000, kdy jsem dělal Honzovi Kopeckému závaží:-) při pár testování v případech, kdy byl Péťa Starý pracovně zaneprázdněn.

Známe spoustu případů, kdy mechanika svrbí ruce, až se do soutěžního vozu posadí a začne také jezdit rally. Ty jsi jedním z nich, jak dlouho probíhala myšlenka na usednutí do automobilového speciálu?

Myšlenka byla dlouhodobá. Ale jak to tak občas bývá tak někdy není vůle tak veliká, aby se takové myšlenky daly lehce realizovat. Loni, když jsem se dozvěděl, že se v Kostelci pojede rally, tak jsem se rozhodl že si půjčím nějakého Favorita nebo Felicii a půjdu si to konečně zkusit. Měl jsem k tomu neuvěřitelné štěstí, že se našli lidi, kteří mě v tom finančně podpořili. Jejich podmínkou ale bylo, abych jel s Mitsubishi. To mě trochu zaskočilo, protože vlést do takového auta bez jakýchkoliv zkušeností a nulou odjetých kilometrů je pro někoho dost velké bláznovství. Dopadlo to ale skvěle a já doufám, že v tom budeme pokračovat a zlepšovat se s každým najetým kilometrem.

Premiéra přišla doma, v Kostelci nad Orlicí. Lancer Evo VIII z dílen Václava Arazima, půvabná slovenská navigátorka Zuzana Palková, která se celou soutěž kochala jízdou a v cíli první místo. Vzpomeň ale na pocity před první RZ.

Neuvěřitelný a šílený. Zuzana mi potom říkala, že si myslela, že neujedeme ani metr, jak jsem byl nervózní. První městská erzeta. Všude plno lidí a diváků. Mé první kilometry za volantem závodního auta. Fakt jsem si tenkrát říkal, jestli jsem se nezbláznil jet poprvé, hned pro jistotu s tak silným autem a hned před takovou spoustou lidí.

Podzimní Kralovice 2008 ale tolik radosti nepřinesly. Na vině byla technika, jak se Ti do té doby jelo?

Na podzim v Kralovicích jsem zkoušel poprvé rozpis, i když s půjčeným spolujezdcem, protože Zuza měla studijní povinnosti. Víceméně jsem neočekával, že na tom budeme do odpadnutí tak dobře. V pátek mě sice Zdeněk v polovině první erzety vyděsil, protože mi oznámil, že mi nic diktovat nebude, protože ho.no vidí a že neví, kde jsme (pozn. mlha). Jelikož jsem s mlhou tak trochu předem počítal, tak jsem si při seznamovacích jízdách všímal kolem trati věcí, který mi pak strašně pomohly v orientaci. Byl z toho hned první čas a já si říkal že to bude dobrý. Druhý den jsme se sice trochu trápili s technickou pasáží na Zvíkovci, kde jsem z toho malého Monte Carla byl dost nešťastný, ale jinak to bylo bez problému a cítil jsem se za volantem jistější a jistější. Bohužel nás tenkrát zradila technika, takže ze solidního výsledku nebylo nic.

MaxSport Pneu rallye Kralovice 2009 – RZ3

Letošní sezónu v Rallye Cupu jsi odstartoval úspěšně – 2. místem za Karlem Trojanem, který do seriálu RC neboduje. Jaká byla MaxSport Pneu rallye Kralovice 2009 z Tvého pohledu?

Výsledkově nad očekávání a super. Pocitově ze své jízdy už jsem tak nadšený nebyl. Je strašně těžký, když máš v takovém autě odjetých 40 km z Kostelce a kolem 90 km z Kralovic a potom po půl roce znovu sednout za volant a tvářit se, že to auto ovládáš. Tomu pak odpovídá i pohled na moji jízdu. Nic pro diváka. No prostě neměl jsem dobrý pocit z toho, co na té trati předvádím, i když časy byly super. Dělal jsem menší chyby a nevyvaroval jsem se i dvou větších. Bylo na čase se uklidnit a odpoledne to bylo o něco lepší. Hodně mi pomohla i Zuzana. Udělala od Kostelce s pomocí své závodnické rodiny neuvěřitelný pokrok a odnavigovala mě bez sebemenšího zaváhání.

Byť spolujezdkyně s rally moc zkušeností před Tebou neměla, její rodina se dá nazvat "soutěžáckou". Můžeš odhalit její členy rodiny, kteří si v rally také užili své?

V rally se pohybovali Zuzanin stýc Vladimir s jejím otcem Lubomirem dlouhá léta, když začínali se Škodou 120 a postupně se propracovali již s vozy vyšší kategorie (Mitsubishi, Subaru) k užší špičce slovenského rallysportu. Postupně je však časová náročnost tohoto sportu donutila pomalu se vytracet ze startovních listin a začali se angažovat v minikarách, kde se snažili odevzdávat svoje zkušenosti dětem. K rallye však měli a nadále blízko mají, což je vidět na podpoře Zuzany při její účasti v Rallye Cupu v ČR a jejího bratrance Miroslava na závodech slovenského miniRallye.

Na kterých soutěžích se ještě plánuješ letos ukázat? Kostelec je asi jasný, ne?

Já doufám, že na co nejvíce. Kostelec je určitě jasný. Nemám svoje auto a musím si ho půjčovat, takže všechno závisí na financích. V současné době jsem od sponzora finančně zabezpečený na další dva závody a samozřejmě jednáme o dalších financích, abychom mohli odjet závodů Rallye Cupu co nejvíce. Co se týká auta, tak spolupráce s Václavem Arazimem funguje skvěle, takže na tomto zřejmě nic měnit nebudu.

Výlet z trati na MaxSport Pneu rallye Kralovice 2009

Momentálně pracuješ s vozem Škoda Fabia S2000, který pilotují Honza Kopecký a Fin Juho Hänninen. Chtěl by jsi se s těmito špičkovými řidiči někdy utkat na trati, potažmo nejraději kde? …a porazil bys je? :-)

Touhu řídit pořádné auto, jakým Fabia S2000 bezpochyby je, tu určitě mám a zcela jistě nejsem v tomto sportu sám. Ale to je rozhodně myšlenka z říše snů. Myslím, že bych našel určitě jinou disciplínu, ve které bych ty dva porazil, ale rally to stoprocentně není. :-) Třeba tenis. Juhu určitě, protože ten je na tenis „levej jak šavle“. S Honzou hrát občas chodíme. První set hraju na půl plynu a nechám ho vyhrát v tie-breaku, aby měl pocit, že mu to jde. Druhý set mu dám kanára a jdeme domů. No, ale teď k té soutěži. Když zavřu oči a budu tedy chvíli snít: své dětství jsem prožil v Mladé Boleslavi, kde mě táta vzal v šesti letech podívat se na tehdejší Rally Škoda. Ten zvláštní vztah k této soutěži by asi rozhodl, že bych zvolil svést se s nějakým skvělým závodním autem a porovnat, jakou oblož bych od těch dvou bláznů dostal, na nynější Rally Bohemia. Krásný sen. Vůbec se mi nechce ty oči otvírat. :-)

Děkuji za rozhovor.