Na následujících řádcích bych se s vámi rád podělil o zážitky, které jsem načerpal po minulé sobotě (9. 10. 2010). Ten den promotér FiestaCupu společnost ArdFordSport připravila test pro zájemce o svezení v tomto závodním vozítku. Původně jsem měl ten den trávit na tratích AZ Pneu Rally Jeseníky jako divák a čekat na startovní číslo 114 na povzbuzení, ale vše se nakonec semlelo jinak.

Nabídka se objevila ve čtvrtek ráno na stránkách eWRC a hned mě začali svrbit ruce.Ale říkal jsem si, že už jsem klukům slíbil, že za nimi do Šternberka dorazíme, tak jsem se snažil celou myšlenku s testem zapomenout. Až moje žena mi napsala mail, jestli jsem se nezbláznil, že vyměním svezení v závoďáku za pouhé okukování závoďáků. To mě přesvědčilo, a tak jsem byl do testu přihlášen mojí ženou Helčou.

Protože příští rok chceme jet s mým kamarádem první závod rally, pojali jsme celou tuto akci jako test s cílem nedělat blbiny, ale trať projet „na čas“ s reálným porovnáním s ostatními jezdci. To nám mělo dát vodítko, jako moc velké paštiky jsme a co nás v budoucnu čeká.

Příjezd:

Příjezd na akci byl zkraje trochu komplikovaný, neb paní u vrátnice nerozeznala probíhající firemní akci ArtFordSportu a samotný test FiestaCupu. Takže nejen my jsme se vmísili do davu u letiště, kde jsme následně byli upozornění, že jsme asi o dva kilometry někde jinde. Inu vytvořila se kolona a společně jsme s ostatními odjeli na tu naší akci.

Na místě nás přivítal pan Jiří Galuška, promotér seriálu FiestaCupu a podal základní informace o autech a možnostech pronájmu. Dozvěděli jsme se tak, že Fiesta, kterou budeme řídit má sériovou převodovku, brzdy a naopak sportovní podvozek, gumy atd. Naopak Fiesta, s kterou nás provezl pan Galuška měla sportovní převodovku a další úpravy, které mají zajistit ještě vyšší sportovní zážitek. Je pravda, že už na oko byla „nová“ Fiesta daleko rychlejší a zvučnější.

Když na nás přišla řada, nasoukal jsem svých 100 kilo do auta a téměř jsem tím vyrovnal váhovou výhodu, která vznikla odlehčením celého auta. Takže oněch několik desítek koní navíc bylo ta tam díky mé tělesné schránce :-).

Pan Galuška se s námi nijak nemazal rozhodně neřešil kdo měl co k obědu. Prostě jel a bylo na něm vidět, že ho to moc baví, i když už veze cca 11tého člověka sem a tam. V momentě kdy s Fiestou projedete první zatáčku, napadne vás to hlavní co je tom autě úžasné – podvozek. To auto brutálním způsobem sedí a popírá fyzikální zákony. Po celou dobu jízdy jezdec popisoval co dělá, takže si člověk nepřipadal jen jako těžítko, ale i jako student, který se má šanci něco přiučit. Druhá nádherná věc na Fiestě jsou brzdy. Jízda s panem Galuškou mi připomínala klasický scénář:

Bylo moc pěkné se svézt s člověkem, který tohle závodní nářadí nedrží v rukou poprvé a ukazuje určité limity či brzdné body. I další technika „odspojkování“ otočky byla moc fajn. První jízda každopádně super.

Vlastní jízda:

Po projížďce jsme se po skupinách přesouvali na samotnou „testovací trať“ tvořenou na letištní ploše kuželkami. Zde už nebylo pořadí jezdců nijak hlídáno a platil systém kdo dřív přišel, ten jel. Než jsme tenhle systém pochopili, byli už jsme lehce prokřehlí. První jízda byla s „Tomem“ aneb Tomášem Fryčem.Ten se rozhodně nebál na letištní ploše Fiestu prohánět dveřmi napřed a zkoušet různé formy losích testů. Fiesta je opravdu hravé autíčko a Tom dokázal, že se s ní dá jezdit jak po kolejích tak stejně stylem a lá Valoušek s Focusem WRC. Opět bylo příjemné a poučné vidět, kde se nacházejí brzdné body člověka, který už má s fiestou něco odjezděno v RallyeCupu. No a pak už jsme šli na řadu my.

Samotný náš test se skládal z průjezdu vytyčenou drahou a to dvakrát. Čas, který byl měřen, byl spíše ilustrační pro porovnání s ostatními, ale žádné vyhlašování výsledků se nekonalo. To bylo spíše dobře, protože pak nehrozilo klasické chlapské „přečůrávání“ o to kdo to dá nejrychleji :-). Nebudu zastírat, že nejvíc mě zajímalo srovnání s mým budoucím spolujezdcem Tomášem. Přeci jen by bylo docela hloupé, kdyby spolujezdce byl rychlejší než jezdec :-).

Tři, dva, jedna – pustit ručku, přišlápnout plyn a hlavně bacha na spojku ať to nezdechne, říkal jsem si. Hned v prvních zatáčkách se projevili dvě největší přednosti Fiesty. Už to tu zaznělo, ale pro připomenutí – brzdy a podvozek. U podvozku to ještě chápu, ten je předělaný, ale ty brzdy jsou sériové (!). Devadesát koní je samozřejmě znát, takže člověk nemůže čekat, že to bude „tahat“ jako WRCčko, ale jede to moc pěkně. Po prvním průjezdu jsme si s Tomem trasu osahali a při druhém už jsme zkusili trochu posunout brzdné body, nebo některé vypustit. V obou jízdách se mi podařilo zapomenout na jednu kuželku. Kdyby jenom v první, ale já ji vynechal i v té druhé. Pro ilustraci:

Jízda 1:

Tom: Tak a teď se tamhle stoč víc doleva
Já: Kam?
Tom: No, teď už to je jedno

Jízda 2:

Tom: Nezapomeň, že se máme otočit támhle doleva
Já: Pořád nevím kam doleva
Tom: Už to je zase jedno

Inu jsme si (nebo spíš dezorientovaný řidič – já) trať trochu upravili k obrazu svému, ale jinak ji absolvovali korektně a rozhodně ne na limitu Fiesty. Na to by to člověk musel jet vícekrát, aby našel ty správné limity pneumatik a brzdné body.

Test Fiesty byl ze strany ArdFordSport výborný počin a já bych rád poděkoval Panu Galuškovi, Tomovi, Ozzymu a všem dalším za umožnění se v tomto autě projet a strávit odpoledne s dalšími, podobně „postiženými“ lidmi. Pro začínající posádky nebo pro posádky hledající výborný poměr cena/hodnota je Fiesta určitě velmi zajímavá alternativa.

A nakonec video z našeho testování Fiestičky. Další videa a fotky z akce jsou dostupná na Facebook stránce WRCko Rally Team.