Invelt
reklama reklama reklama
reklama
reklama reklama
29. 2. 2016 23:24 - 2844× - comment 3
Aleš Trhlík - eWRC.cz

Střípky z Barumky aneb 12 videí – video Aleš Trhlík

Barum Czech Rally 2015 je již 26 týdnů historií a do následujícího 46. ročníku necelých 26 týdnů zbývá. Barumka je tedy právě teď v nejméně aktuální fázi, což však není důvod si ji právě teď nepřipomenout.

Naše nej soutěž. Největší, nejdelší, nejznámější. Těch nej by se našlo víc. Pro některé třeba i nejoblíbenější, určitě však ne pro všechny. Mezi stovkami těch, kteří se kdy postavili na její start, najdou se tací, pro které cíl jakoby byl zakletý. Například Josef Peták s Alenou Benešovou na tratě Barumky vyrazili poprvé v roce 1995 s Nissanem Sunny. Cíl napoprvé sice spatřili (27. místo), následujících 7 účastí ovšem vyznělo negativně. Prozatímní skóre vyznívá 12:6 pro Barumku. Neméně nelichotivé skóre 11:3 provází i Jana Jelínka a Josefa Béreše jr. – 4:1. Zatímco prvně jmenovaný neskládá zbraně a občas se mu podaří Barumku pokořit, Ďodi Béreš částečně rezignoval a od poměrně vážné havárie v roce 2010 se účastní i se svým otcem pouze doprovodné Star Rally, kde navíc absolvují pouze diváckou superspeciálku. Ovšem takovým způsobem, že to stojí za to. Exhibice s Audi Quattro S1 v roce 2014 se pro mnohé stala nezapomenutelným zážitkem, který o rok později s Ladou 2101 nešlo překonat. Navíc se v týdnu před soutěží rozpadl „ostrý“ motor a bylo potřeba vzít zavděk náhradním, který neměl ty správné parametry. Ale i tak, Bérešovci prostě nikdy nezklamou:

Výše uvedené příklady smolařů zlínské soutěže jsou jen slabým odvarem Roberta Consaniho. Ten přijel do Zlína s nulou na svém kontě a na startu se netajil odhodláním soutěž konečně pokořit. A byl právě tím, kdo na sebe brzy strhnul pozornost, když v závěru úvodní zkoušky první etapy předvedl 6 spektakulárních salt a své skóre dost brutálně upravil na 6:0.

Ročník 2015 se nesl ve znamení nástupu delší dobu očekávané Fabie R5, přebírající žezlo od veleúspěšné předchůdkyně Fabie S2000 (5 vítězství v letech 2009 – 2013). Vedle „nejvýše nasazené“ tovární posádky Jan Kopecký – Pavel Dresler objevily se další tři privátní er pětky. S první českou vyrazili do boje Jaromír Tarabus s Danielem Trunkátem. Ne však nadlouho, když jejich motor ztichl už na třetí rychlostní zkoušce. Důvodem byl nedostatek zkušeností týmu s novou technikou. Ačkoli se absence paliva v nádrži může někomu zdát nepravděpodobnou, takové věci se stávají. I v těch nejlepších týmech. Do druhé etapy nastoupila posádka v rámci reinkarnace a dosahovanými časy nezůstala za očekáváním (druhý čas na RZ Žlutava).

Na tiskové konferenci před startem Mira nezodpověděl otázku počtu absolvovaných startů na Barumce s tím, že na bilancování je ještě dost času. To jistě ano, nicméně již hodně vody uplynulo v Dřevnici od doby, kdy s Danem Zpěvákem odstartovali ve Favoritu do RZ Březůvky – Ludkovice. Ač se to zdá nedávno, psal se rok 1999 a nyní šestnáctinásobný účastník Barumky by měl co vyprávět. Za povšimnutí stojí i fakt, že pro zmíněnou Fábii se jednalo o zatím jediný mimotovární start v soutěži, zatímco její současný majitel chyběl ve startovním poli poprvé od roku 1995 (nepočítaje omluvenku z roku 2005).

Dalším českým účastníkem s Fabií R5, pronajatou z Německa, byl Tomáš Kostka. Ani tady to však nedopadlo úplně správně, když technické problémy zastavily posádku složenou z Kostků při druhém průjezdu Pinduly.

Nejlépe z netovárních er pětek tak dojel Holanďan Hermen Kobus, pro kterého se jednalo o teprve druhý start mimo Benelux. Osmé místo nebylo zklamáním, a pokud posádka skutečně odjela celou soutěž na pneumatikách Kumho, ukazuje to na jejich poměrnou konkurenceschopnost. Pro srovnání – Ott Tänak o rok dříve skončil na pneumatikách DMACK o jednu příčku výše a jeho výkon pro mnohé zklamáním byl. Teď nezbývá než počkat, jak se Hermen postaví ke svému prohlášení ohledně příští Barumky, kterou slíbil vyhrát.

Dalším příjemným překvapením byl výkon Alexeje Lukyanuka. Od divokého pilota s minimem zkušeností z asfaltových soutěží mnozí čekali spíše závěr, jaký předvedl Robert Consani. Čtvrté místo v cíli bylo nad očekávání.

Obětí dezinformace se stali Martin Vlček s Jindřiškou Žákovou, kteří lehce havarovali před cílem čtvrté rychlostní zkoušky při technickém průjezdu obcí Oldřichovice. Ta byla později zrušena kvůli unikajícímu plynu z poškozené plynové přípojky. Viníkem však nebyl Martin Vlček, ale Raul Jeets, který lehce nakoukl mimo trať o 5 minut dřív a 330 metrů dál. Na výsledkovém serveru byl nejdříve uveden správný údaj, který byl po chvíli opraven na chybný. Posádka si tak vyslechla spoustu narážek typu „zavolejte plynaře“ nebo „kvůli vám nám zrušili erzetu“. Marně se hájili tvrzením, že to nebyli oni, protože co je na internetu, jako by bylo v televizi. Samotný kontakt s kamennou zídkou ustála Fabia S2000 poměrně dobře a protože Vlček je bojovník, po výměně kola za cílem zkoušky vydala se posádka do servisní zóny, naštěstí vzdálené jen co by kamenem dohodil. Naopak estonská posádka, která u Fiesty R5 prorazila chladič, se po telefonické konzultaci s techniky rozhodla nepokračovat kvůli možnému poškození motoru.

Mnohem větší bojovnost předvedli Julius Tannert s Jennifer Thielen. Jako řada dalších měli problém s odbočením na most v Jankovicích. Poškozené zavěšení levého zadního kola sice umožňovalo předepsanou jízdu po čtyřech kolech, ovšem jízda se čtyřstopým vozidlem řízeným neřízenou zadní nápravou není tím, co se očekává od závodního vozu. Pro začátek dokončil Tannert s tímto poškozením halenkovickou zkoušku, dál jej krom poměrně velké dávky přejezdových kilometrů čekaly Slušovice a Pindula.

Jeho přetahovaná s Adamem měřila téměř 130 kilometrů a odměnou za heroický výkon bylo v úvodu nedělní etapy odstoupení na jinou technickou závadu. Inu, to je rally… Ač to není příliš pravděpodobné, navlas stejný osud potkal posádku Ondřej Bisaha – Petr Píža s jediným rozdílem, když jim banální technická závada vystavila stopku až v úplném závěru soutěže, před přejezdem na cílovou rampu.

Pro odlehčení trocha vídeňského valčíku v podání Hermanna Neubauera:

S rovnováhou v jiné ose měl menší problém Aleks Zawada:

Dva dny závodění, 225 ostrých kilometrů za sebou, na dosah cíl a solidní umístění. Zbývají zhruba 4 kilometry, které navíc nejde znát líp. Jenže: chce to nenechat se vyprovokovat fandícími kamarády a před branou hlavního sponzora, na dohled od svého domu nepověsit šance na svodidlo, jako se to povedlo Danovi Zpěvákovi. Pocity zúčastněných se vysvětlit nedají, musely by se zažít a zažít je nikdo nechce. A protože život tropí hlouposti, snad aby to Danovi nebylo tak líto anebo protože bylo na místě málo zpěváků, netrvalo dlouho a spadla tam hvězda. Kdo byl na místě, mohl sledovat jak se připravují podklady pro bulvární reportáž a že autogramiáda se dá uspořádat při ledasjaké příležitosti.

Předchozí videa zobrazovala vesměs ty, kterým se Barumka tentokrát příliš nevydařila. To však k rally patří a rozhodně to nejsou jen vítězové, kdo si zaslouží pozornost. Protože závěr patří mistrům, poslední video naopak připomene trojici nejúspěšnějších. A kdo že vlastně vyhrál? Přece ten nejrychlejší! I když… zrovna na Barumce to platit pokaždé nemusí. Jan Kopecký zde byl nejrychlejší už pětkrát, přesto má na kontě jen čtyři vítězství. I tak v pětačtyřicetileté historii soutěže neměl doposud nikdo větší šanci natrvalo připravit pořadatele o putovní pohár. O případné změně jeho majitele budeme vědět víc za pouhý půlrok.

Témata: Video, Barum Rally
twitter fbpdf

eWRC.cz
nezávislý internetový portál o rally
redakce@ewrc.cz © 1999-2015 eWRC.cz
RSS Facebook Twitter