Tak trochu ve stínu atraktivní účasti na špici startovního pole Agrotec Petronas Syntium rally Hustopeče zůstaly napínavé souboje v nižších objemových třídách. Zářným příkladem byly „enkové“ dvoulitry neboli třída 8, kde se na startu objevilo dvanáct vyrovnaných vozů. V této nabité třídě chtěli čeřit vodu i Radim Koutek s Richardem Lasevičem, kteří se svým Renaultem Clio přijeli navázat na čtvrtou pozici z nedávné českokrumlovské rally.

Pokud platí, že se v „osmičkách“ obvykle závodí na ostří nože, v Hustopečích se o startovním poli této třídy dalo mluvit vyloženě v superlativech. Domácí favorit Martin Rada, hlavní uchazeč o mistrovský titul Václav Stejskal, ale také skupina hostů ze Slovenska, kteří přijeli do neznámého prostředí bojovat o mistrovské body do svého národního seriálu. V podobné pozici byl i Radim Koutek, v jehož soutěžáckém životopisu doposud start mezi jihomoravskými vinicemi chyběl. O to příjemnější překvapení na něj po příjezdu do Hustopečí čekalo. „Každoročně v tomto termínu jezdíme na dovolenou, ale letos start konečně vyšel a pro mě to byl velký zážitek. Pro posádky, servis a ostatní logistiku je to úžasná soutěž. Krásné prostředí, pěkné RZ, krátké přejezdy, to všechno přispívá k tomu, že atmosféra je celkově méně stresující. To ovšem neplatilo o mně samotném. Už na shakedownu jsem o první možnou „protikatovací“ zábranu urazil zrcátko a i celkově jsem jel ve velké křeči. Ta se poté projevila i v závodě,“ líčil zpětně páteční rozpoložení pilot.

Tři časy v první desítce, mezi nimi i pátá pozice z nejdelší třetí „erzety“, žádnou velkou křeč nenaznačovaly. Radim však svůj výkon v závodě viděl jinak: „Na první „ostrou“ RZ, která začínala oproti jiným soutěžím poměrně pozdě, jsem se snažil vyladit a hlavně „vyklidnit“. V jednom místě se nepodařilo zařadit a byla z toho malá ztráta, ale to byl teprve začátek. S úseky na šotolině jsem neměl žádné zkušenosti a asi nejvíc mě dostal fakt, jak si prach nesedal a tvořil neprůhlednou clonu. V přeskupení po třetím testu jsem i žádal Vlastu Daňhela, aby nejezdil tak rychle, protože víří prach J. Na RZ 1B jsem v prachu přejel brzdný bod a minul odbočku do retardéru. A protože bez zrcátek se těžko couvá, ztratili jsme tam moc a moc času,“ tvrdil po třech „erzetách“ aktuálně osmý pilot třídy 8.

Osmisekundové manko na pátou pozici představovalo více než zajímavou motivaci pokusit se v noční části etapy vyvarovat chyb z úvodu a zrychlit. Snaha nahnat chybějící vteřinky však v tomto případě vedla k opačnému výsledku. „Na poslední noční RZ jsem vyrobil další chybu a motor našeho „Bleska“ si z pochopitelných důvodů řekl, že takto už to dál nepůjde a odmlčel se. Budiž mi malou polehčující okolností, že všechno bylo v zápalu boje. Neulehčoval jsem to ani Ríšovi Lasevičovi, který je samozřejmě nejen skvělý spolujezdec, ale nově i výborný psycholog. Mnohdy mi ale úplně stačí vidět jeho výraz a hned vím,“ dodal s tradičním nadhledem Radim Koutek, který se bohužel kvůli porouchanému motoru nemohl do soutěže druhý den vrátit. Počet najetých závodních kilometrů se tedy zastavil těsně pod číslicí 60.

A jak viděl krátké hustopečské účinkování spolujezdec a kouč v jedné osobě – zkušený Richard Lasevič? „Hustopeče patří mezi mé nej soutěže, a to nejen díky tratím, ale hlavně prostředí a lidem. Nikdy jsem totiž odsud neodjel s prázdnou – letos to byla opět zásoba vynikajícího vínka ze Starovic. Moc rád se sem vracím, a přestože se nám letos nedařilo a náš Blesk se zastavil, užili jsme si spoustu legrace včetně sobotní tancovačky. I když lidový tanec v mém podání připomínal něco mezi padoucnicí a slavnostmi slunovratu, kolem půlnoci jsem si všiml, že se to ujalo, takže na příští ročník poladíme techniku a já styl,“ zakončil hodnocení hustopečské rally Richard, který svým dílem přispěl k faktu, že členové ZKZ Racing teamu sice opouštěli jižní Moravu bez bodů, ale zato s dobrou náladou a zdravým odhodláním do dalších startů.

Nyní čeká Radima Koutka s Richardem Lasevičem krátká pauze a po ní start na třetí soutěži Rallysprint série – EPLcond Rally Agropa v Horažďovicích (29. – 30. července). Poslední Radimova slova však směřovala ještě k Hustopečím: „Děkujeme za starost, přípravu vozu a servisní zázemí týmu Minařík racing, fanouškům za podporu, našim rodinám a známým za to, jak nám drží pěsti, a do příště si dávám závazek, že nám zůstanou nejen obě zrcátka.“