František Fadrný (24.7.1957) jezdí rally a jak říká – rally je jeho život. Ve volném čase sleduje rally na netu, nebo jako přímý divák. Dnes rád vzpomíná na staré dobré časy rallyových závodů. Je zklamaný z toho, že současnost v rally je postavena na penězích a že se z tohoto sportu vytratila tzv. lidskost a pravé kamarádství. Po letošním Pačejově má smíšené pocity a zvažuje, že závodní Ladu VFTS postaví na „špalky“ a odejde do závodnického důchodu. Důvodem této myšlenky je současný stav tohoto motoristického spolku u nás, protože se setkává s arogancí, s nesmyslnými a nerozumnými předpisy. Zdá se mu, že současné závody historiků dělají jen tzv. „křoví“, protože za celkem vysoké startovné a nelogickému zařazení historiků do kategorií, kde se na stupních vítězů odměňuje pouze vítězná posádka ve třídě pohárem. Posádky na druhém a třetím místě si musí nechat o poháru jenom zdát… Zařazení historiků do kategorií je totiž zcela nesmyslné. Jak se Trabant může rovnat s Ladou A2/1600… Právě toto je důvodem, že nejen on, ale i ostatní posádky, ztrácí motivaci k závodění.

Profil Františka Fadrného na eWRC-results.com

Ke svému zvažování o ukončení své pětatřicetileté kariéry dodává: "Prostě je toho hodně, co mě štve, ale já jsem bezmocný v tomto směru něco změnit a obávám se, že nikdo v tom nic neudělá jiného. Každý v každém, bohužel, vidí jenom ty peníze…"

Františka znám z dob mojich začátků v rally a domluvili jsme se na krátkém rozhovoru.

Františku, pověz mi něco o motoristických začátcích a jak jsi se motoristickému sportu začal věnovat?

Rally jsem doslova "propadl" hned po vojně. První licenci jsem získal na vojně v Mostě, aktivně jsem pochopitelně nemohl závodit, ale účastnil jsem se pravidelně schůzí AMK Most, odkud jsem čerpal informace o rally. Po vojně mi můj děda koupil Trabanta, kterého jsem si sám upravil pro rally.

Která byla tvoje první rallye, s jakým autem a jakého jsi dosáhl výsledku? Kdo se odvážil posadit na sedadlo spolujezdce?

První závodem byla Rally Pačejov v roce 1980, kde nás s Trabanty celkem startovalo čtyřicet, já v tomto první závodě vyhrál a spolujezdce mi tenkrát dělal Karel Klozar.

V prvním závodě jsi zvítězil a to bylo impulsem pro vznik tvé motoristické kariéry. Jaký měla průběh?

Po absolvování prvního závodu jsem pokračoval v tzv. "oblasti A" za AMK Pačejov, hned po prvním roce jsem postoupil do MČR a další rok do federálu, stále s oblíbeným Trabantem a se spolujezdcem Pepou Šampalíkem, Ten už je, bohužel, v závodním nebíčku. Po cca 4 letech s Trabantem mi můj zaměstnavatel JZD "Mír" Velký Bor koupil Š 120 LS MTX, se kterou jsem absolvoval jednu sezónu, ale odnesly to dvě karoserie. Prostě se škodovkou se mi nedařilo a v další sezoně jsem přesedl do jiného auta z Metalexu, kterým byla LADA VFTS.

Úspěchy se dostavily až po další sezoně, tj. v roce 1987, kdy jsem byl absolutním vítězem Rally Pačejov, Rally Český Krumlov a Rally Plzeň. V tomto roce jsem získal titul "Přeborník ČSR", ale bohužel éra "béček" skončila a byl jsem s teamem před rozhodnutím co dál a s čím. LADA VFTS se musela prodat a JZD koupilo v roce 1989 sériový vůz Peugeot 205 GTI. To už mi spolujezdkyni dělala manželka a spolu jsme dosáhli pěkných úspěchů ve třídě N/2000. Další úspěchy se dostavily i s jinými vozy, jako např. s Nissanem Sunny, Peugeotem 106 Rally, s Favoritem a od té doby, co jezdíme s vozem LADA VFTS, je pohárů nesčetně.

Měl jsi v začátcích nějakého rádce?

Tak v začátcích mi pomáhal pan Hůla sen., jeho syn Míra s Honzou Jagrikem.

Posádku tvoří jezdec a spolujezdec, dlouholetým spolujezdcem je manželka. Kdy jste spolu vytvořili posádku a co bylo příčinou?

S manželkou Libuškou jsme společnou kariéru začínali s již zmiňovaným vozem Peugeot 205 GTI, který pro tyto účely zakoupilo JZD "Mír" Velký Bor. Liba jezdila za JZD Jezernice (Hranice na Moravě) a obě družstva se dohodla na vzájemné spolupráci a my jsme si tak nějak padli do oka, jak se říká …

Jaké máš nároky na spolujezdce při vlastním závodě a jak je to s Libuškou.

Na spolujezdce jsem měl a mám vysoké nároky. Libuška je splňuje po všech stránkách.

Kterého největšího úspěchu si ceníš?

Tak těch úspěchů je více. Cením si absolutního vítězství Rally Český Krumlov a Rally Pačejov v roce 1987. Samozřejmě si cením také titulu v roce 1987 "Přeborník ČSR" a v roce 2002, kdy jsem si vyjel s Peugeotem 106 Rally titul "Mistr ČR" v rallysprintech.

Když jsme u těch úspěchů, která sezóna byla nejlepší, v jaké třídě a jakého umístění jsi dosáhl?

Nejraději vzpomínám na již zmiňovaný rok 2002, kdy jsme jeli s Peugeotem 106 Rally a ze šesti rallysprintů jsme pět závodů vyhráli.

Za svojí kariéru jsi seděl za volantem několika aut, na které vzpomínáš nejraději a z jakých důvodů?

Ve své kariéře jsem řídil Trabanta, Š 120 LS, Ladu VFTS, Peugeota 205 GTI, Škodu Favorit, Renault Clio, jel jsem s Nissanem Sunny a také se Škodou 1000 MB. Rád vzpomínám na všechna tato auta a nelze žádné vyzdvihnout, protože každá jízda s těmito auty měla něco do sebe.

Jaká rallye je tvoje nejoblíbenější?

Mezi nejoblíbenější patří domácí Agropa Rally Pačejov.

Nyní se účastníš závodů MČRHA a volných závodů s autem Lada VFTS. Jaký je původ tohoto auta a jaké jsou vzájemné vztahy mezi posádkami v historicích?

LADA VFTS je přesná kopie vozu z roku 1986 a 1987. Stavěl jsem si ji zcela sám. Co se týká vztahů mezi posádkami v historikách, domnívám se, že jsou dobré a s mnohými jsme často v kontaktu, ať už osobně nebo po telefonu či na netu.

Co bys chtěl říci na závěr?

Vím, že určitě nezměním to, co bych si velmi přál. A to je to, aby se vrátila lidskost, vzájemná tolerance, ochota vyjít vstříc a rally se skutečně nestala jen zdrojem peněz nebo příjmů určitých "vyvolených". Domnívám se a nejsem sám, že některé předpisy jsou doslova "postavené na hlavu" a vymýšlí je takový člověk, který o rally bohužel nic neví a tím rally škodí nejvíc.