Invelt
reklama reklama reklama reklama reklama reklama
reklama
reklama reklama

Naše cesta do Katalánska – díl první

3. 4. 2006 00:00 - 2069× - comment 9
Marek Felt - eWRC.cz

O tom, jak se trojice fotografů Bros, Mára a Mlok vydala fotit do Španělska. Perem a okem Marka Felta.


Cesta do Španělska nezačala pro posádku Bros, Mára a Mlok zrovna šťastně. Sraz na letišti byl domluven bezmála dvě hodiny před odletem, všechno ale bylo nakonec jinak.

Do Prahy jezdím velmi často. Občas se nějaká ta zácpa na strakonické výpadovce objeví, ale málokdy má dlouhého trvání. Zrovna, když míjíme značku konec dálnice, hlásí v rádiu, že u Velké Chuchle došlo ke srážce pěti vozů a že kolona minutu od minuty narůstá. Riskujeme a sjíždíme až na spodní odbočku na Zbraslav pod Cukrákem, když se před námi objeví avizovaná několikakilometrová fronta. Neváháme a sjíždíme na Zbraslav. Do odletu zbývají dvě hodiny.

Když už si myslíme, že jsme z toho nejhoršího venku, přicházejí kolony přes most ve Zbraslavi a následně dlouhatánská kolona přes Modřany k jižní spojce. Do odletu zbývá hodina. V tu dobu navíc přichází další „povzbudivá“ zpráva, že došlo k havárii na plzeňské dálnici a tvoří se kolony.

V tu dobu již Bros zajišťuje vyřízení většiny letištních formalit. Ovšem ne osobně, ale přes Romana Krestu, který je již na letišti. Hlavou se nám však honí myšlenky, co budeme dělat, když nám letadlo uletí. Bros s Mlokem se shodují, že budeme muset jet autem, ale s tím se nehodlám smířit. Po nájezdu na jižní spojku směřuje naše cesta na Smíchov a poté směr Radlická, další uličky si již nepamatuji. Na letiště nakonec dorážíme přibližně půl hodiny před odletem…


Pohled z hotelu

Místy si připadáme jako nějaké významné osobnosti. Skoro vše máme od Romana zařízené, a tak stačí říkat jen jména a ostatní se vám pomalu klanějí. Po prohození krátké řeči s Romanem, Josefem Kopeckým, Jardou Starým nastupujeme na palubu letadla a odlétáme směr Barcelona.

Na barcelonském letišti jsme za necelé tři hodiny. Zde si vyzvedáme mistrovskou značku Citroën Xsara. Bohužel jen šestnáctistovku a navíc v kombíku. První naše cesta nevede do Salou, nýbrž na okruh Curcuit de Catalunya. Jedeme fotit testy Tomáše Kostky, který v letošní sezóně bude jezdit s formulí 3000. Máme možnost projet se po obslužné komunikaci okruhu a slyšet hromový zvuk formulí. Přesto, že se nejedná o formuli 1, zvuk je to obdivuhodný a jen těžko popsatelný. Když řeknu, že jsem měl problémy vydržet u okruhu pár minut bez špuntů do uší, tak skutečně nepřeháním.


Na okruhu

Po krátké zastávce pokračujeme do Salou, místa konání Katalánské rally 2006. Po příjezdu ve večerních hodinách zacházíme u nás k velmi populárnímu rychlému občerstvení, vyřizujeme akreditaci pro Brose a jedeme se ubytovat do nedalekého hotelu, jenž nám zařídil Filip Schovánek. Téměř vše je v Salou zavřené a sehnat ubytování či otevřenou restauraci je velice obtížné. Hotel, ve kterém jsme ubytováni, otevřel před pár dny a pár dní po skončení soutěže se opět zavírá až do zahájení letní sezóny.

Večer jdeme navštívit do sousedního hotelu Filipa a s ním ještě probíráme místa na shakedownu a na několika dalších rychlostních zkouškách. Dozvídáme se řadu zajímavostí a spokojeni odcházíme spát. V noci však nastávají problémy – Mlokovi se dělá nevolno. Na samotném Mlokovi je vidět, že ho ani tolik oblíbené focení nebaví a že se spíše snaží přežít, nežli ulovit nějaký zajímavý záběr.


Toni Gardemeister na shaku

Na shakedownu potkáváme Toniho Gardemeistera se spolujezdcem, jak jen zklamaně pozorují zápolení svých kolegů. Na oko se zde nejlépe prezentují Duval a Hirvonen. Na Petterovi Solbergovi je naopak vidět trápení se s vozem. O drama se ke konci testovací RZ postaral Jozef Béreš, který na jednom z horizontů skáče nejdále ze všech a má znatelné problémy s udržením vozu na silnici. Vše však naštěstí ustává a sklízí za svůj akrobatický kousek náležitý aplaus.


Na shaku

Shakedown končí, ale den pro nás teprve začíná. Jedeme si totiž najet některé rychlostní zkoušky, abychom nalezli nejvhodnější místa pro focení. Za volant Xsary usedám já a vyjíždíme vstříc rychlostním zkouškám. Snažíme se jet pomocí Mlokova navigačního přístroje (značku si nepamatuji a pamatovat ani nechci :-)), který po několika minutách jízdy začínám proklínat. Není mnohdy nad klasickou mapou.

Na samotných RZtách není příliš ideálních míst pro focení, ale pro oko diváka se zde najde nespočet nádherných míst. Každý divák si zde přijde na své. Jsou zde těžké zatáčky, či rychlé protahováky. Diváci si tak najdou jak pomalé úseky, tak místa, kde se skutečně jezdí ty největší kule.


Okolí

Zpět do Salou se vracíme ve večerních hodinách. Mlok odchází zničen zákeřnou nemocí na pokoj a já s Brosem odjíždíme na slavnostní start. Po návratu na pokoj zjišťujeme od Mloka, co jest příčinou jeho problémů. Z domova se dozvěděl, že i další z rodinných příslušníků trpí podobnými příznaky. Z toho vyplývá, že se jedná o střevní chřipku. Od té doby je již pouze otázkou času, kdo bude další obětí.


Štěpán Vojtěch na slavnostním startu

Kdo bude z dvojice Mára, Bros další obětí? Jaké byly další dny ve Španělsku? To Vám přineseme v dalším dílu.

reklama reklama reklama reklama
reklama reklama reklama reklama reklama
eWRC.cz
nezávislý internetový portál o rally
redakce@ewrc.cz
© 1999-2014 eWRC.cz
RSS Facebook Twitter