V roce 1995 se v Británii rozhodovalo o titulu mistra světa mezi Colinem McRae a Carlosem Sainzem. Byl to doslova souboj kdo z koho – kdo lépe dojede, bude mistrem světa. Stejný tým, stejné vozy, prostě férovější souboj o titul snad ani být nemohl.

Nejprve si ale řekněme, jak se vyvíjela situace v MS 1995. Colin McRae do sezóny vstoupil špatně, když na Monte Carlu havaroval a ve Švédsku nevydržel motor jeho Imprezy. Ani následné třetí místo v Portugalsku a páté na Korsice nedávalo zrovna šance na zisk titulu. Byla půlka sezóny (jelo se jen 8 soutěží) a Carlos Sainz se zdál nedostižný. Jenže pak zaúřadovala štěstěna. Sainz spadl z horského kola a poranil si rameno. Nový Zéland musel vynechat a v Austrálii nevydržel chladič. Naopak Colin na Zélandu vyhrál a v Austrálii dojel druhý. Rázem byl 5 bodů před Sainzem.

Profil Colina McRae na serveru eWRC-results.com

Do konce sezóny zbývaly dvě soutěže – Katalánsko a Británie, tedy domácí soutěže obou jezdců. A na té první došlo k vyhrocení situace v boji o titul, když do souboje obou jezdců o vítězství zasáhla týmová strategie a Colin musel Carlosovi první místo přenechat tím, že si nechal dát penalizaci (více se o této aféře dočtete v 5. díle seriálu o Colinovi). Před poslední soutěží tak měli oba stejně bodů a tentokrát už bylo před soutěží jasně řečeno, že tým do souboje nebude zasahovat.

Profil Carlose Sainze na serveru eWRC-results.com

Před RAC ještě došlo k jedné důležité události – tým Toyota byl vyloučen z MS kvůli používání proměnného restriktoru u turba. Na startu už se tak neobjevili Kankkunen nebo Auriol, kteří by jistě promlouvali do popředí výsledkové listiny. Vše spělo k jedinému souboji.

Ještě než se na něj ale podíváme, pojďme trochu do statistik. Pro Carlose byla RAC Rally soutěží, kde se buď radoval, nebo doslova plakal. Dvakrát ji vyhrál v letech 1990 a 1992 a stal se mistrem světa. V roce 1991 na ní ale prohrál souboj s Kankkunenem o titul mistra světa. Podobné, i když ne tak těsné, to bylo i v roce 1994. Havárií ale přišel o možnost vyhrát a z titulu se radoval Auriol. Rozuzlení sezóny 1995 je před námi. A to ještě Carlos tenkrát nevěděl, co ho čeká v roce 1998 s Corollou…

Ale ani pro Colina nebyla domácí RAC Rally zrovna šťastnou. Poprvé na ní získal pořádný výsledek až v roce 1994, kdy poprvé vyhrál.

28 rychlostních zkoušek o celkové délce přes 500 kilometrů mělo rozhodnout, zda se potřetí v kariéře bude radovat Sainz nebo poprvé Colin. A jak své šance hodnotili oba před startem? „Bude to nejvíc vzrušující soutěž, na které jsem kdy jel. Cítím, že mám morální výhodu v tom, že to je moje domácí soutěž. Na těchto tratích jsem s rally začínal a budu tady mít i velkou podporu. Jenže Carlos tu soutěž taky zná velmi dobře,“ řekl před startem Colin. Carlos si zase připomenul jeho statistiku. „Tahle soutěž je pro mě buď a nebo. Už jsem tu přišel o titul, ale také jsem tu dva získal. Jedu si pro vítězství a udělám pro to vše.“

První etapa se nesla ve znamení krátkých, ale zrádných rychlostních zkoušek. Rozhodnuto mohlo být už na první z nich, když Colin dorazil do cíle s lehce poškozeným předkem vozu. Naštěstí nepoškodil nic zásadního. „Ta zkouška pekelně klouzala, museli jsme jet opatrně.“ O vteřinu rychlejší byl Sainz a Mäkinen, který jako jediný měl na to zasáhnout do souboje dvou aspirantů na titul.

Hned v následující zkoušce měl zase namále Sainz. V cíli se objevil s poškozeným chladičem. „Vletěli jsme moc rychle do brodu a chladič se utrhl z uchycení. Není to problém, v servisu to spravíme.“ Colin šel do čela, ale ztráta Mäkinena i Sainze byla malá. Tu naopak nabíral Richard Burns s další Imprezou. I on měl namále na RZ1, kdy trefil balík slámy a poškodil řízení.

RZ3 znamenala začátek konce pro Delecoura s Escortem, kterému nevydržel přední diferenciál. Zkoušku sice dokončil, ale pak pro něj soutěž skončila. Tenkrát se ještě běžně jezdily smíšené povrchy a pro mnoha posádek bylo těžké správně vybrat pneumatiky. Třeba RZ3 Clumber se jela z 90% na asfaltu a jen z 10% na šotolině. Přesto se spousta jezdců rozhodla pro šotolinové pneumatiky (Sainz i McRae), což ale nebyla dobrá volba. První den totiž bylo velké sucho, což v Británii není moc běžné. „Vybrali jsme špatné pneumatiky, celou dobu jsme se jen klouzali. Zatím ale o nic nejde, do cíle je daleko,“ komentoval špatnou volbu Colin. Jen tak pro zajímavost ještě komentář jeho bratra Alistera, který jel s Escortem a startovním číslem 44. „Vybrali jsme pneumatiky podle mého velkého bratra – a byla to velká chyba.“

Do čela šel znovu Mäkinen a na RZ6 měli znovu problémy oba sledovaní jezdci. Colin udělal za letmým cílem hodiny. „Jedu naplno a měl jsem pocit, že bych taky měl předvést nějakou show.“ A Sainze trápil únik chladící kapaliny, což byl stále následek jeho průjezdu brodem na RZ2, a který se stále nepodařil úplně odstranit.

V cíli první etapy (po RZ7) vedl Mäkinen o 11 vteřin před dalším Lancerem Kennetha Erikssona, další vteřinu ztrácel McRae. Sainz ztrácel dalších 14 vteřin. „Už se těším na zítřek, kdy začne skutečná rally. Bude to vzrušující bitva,“ tušil v servisu Colin. Úplně nespokojen nebyl ani Sainz. „Měli jsme nějaké problémy, ale teď už je to v pohodě.“

Video z 1. etapy

Colinova slova se vyplnila hned na začátku druhého dne. Mäkinen chyboval a při výletu mimo trať poškodil poloosu a převodovku, což pro něj znamenalo konec v soutěži. Ovšem Colin exceloval a na 27 kilometrech naložil Carlosovi 29 vteřin! Zdálo se, že začíná být o titulu jasno…

Hned následující RZ9 Pundershaw (58 km!) ale ukázala, že stát se může všechno a nic není předem dané. Colin udělal defekt a musel na trati měnit kolo. „Když jsem ten šutr na trati spatřil, bylo už na nějakou reakci pozdě,“ uvedl později Colin. „Trefil jsem ho a kolo rychle ušlo. Dalších 10 mil jsem se na tom snažil jet, ale pak se pneumatika vyzula z ráfku a já kolo prostě musel vyměnit.“ Ztratil na Sainze dvě minuty a rázem byl až druhý o minutu a čtrnáct vteřin.

Jenže problémy měl i Sainz, kterého stále trápil únik vody a do cíle zkoušky přijel absolutně bez vody v chladiči. „Jsme bez vody, teplota je vysoká a přitom nevíme, kde je problém. Patrně je to ale stále následek včerejšího průjezdu brodem. Auto se začalo přehřívat hned po startu.“ Jako zázrakem ale dlouhou zkoušku nejen vyhráli, ale i motor přehřátí vydržel.

Dlouhá RZ9 znamenala stop pro Malcolma Wilsona, který havaroval. Dvakrát přes střechu šel i Alister McRae, přes značné poškození vozu ale mohl pokračovat. A smůlu měl i Kenneth Eriksson, který trefil úplně stejný kámen jako Colin. „Jel jsem podle jeho stop. Kámen jsem viděl, ale myslel jsem, že to nebude problém. Byl ale mnohem tvrdší, než vypadal.“ Druhým časem se na celkově čtvrté místo posunul Richard Burns.

Od RZ10 začala Colinova stíhací jízda za Carlosem a tedy i za titulem mistra světa. Vteřinku po vteřince ubíral z jeho náskoku, zároveň ale věděl, že má silného protivníka. „Jedu úplně naplno, ale proti nám je Carlos,“ uznal jeho kvality po RZ12. Respekt měl ale i Carlos. „Nejde už jet rychleji, ale Colin je stejně rychlejší. Problém s přehříváním už je naštěstí pryč, ale nikdy nevíte, kdy se může vrátit.“ Po RZ14, což byl cíl druhé etapy, snížil Colin rozdíl zhruba na polovinu, přesněji na 39 vteřin. Další dvě etapy ještě čekaly…

Jak skončila druhá etapa, tak začala i ta třetí – Colin ubíral z náskoku. RZ15 = 10 vteřin dolů, RZ16 = 8 vteřin dolů. RZ17 ale o 2 vteřiny vyhrál Carlos a ukázal, že se nehodlá jen tak vzdát. „Čekal jsem, že tu bude Carlos rychlý, protože na téhle zkoušce jel skvěle i loni,“ komentoval situaci Colin. Podmínky ve Walesu byly ten den náročné – pršelo a v lesích byla mlha. „Měl jsem pocit, že nás diváci v mlze neslyší přijíždět, tak jsme raději celou zkoušku troubili, aby nás slyšeli,“ uvedl v cíli Carlos.

Na RZ18 havaroval Kenenth Eriksson z třetího místa. V pravé zatáčce vyletěl ven a uvízl v hluboké strouze plné vody, ze které se auto nepodařilo dostat. Na třetí místo se tak posunul Richard Burns, ovšem už se ztrátou čtyř a půl minuty. Colin ubral dalších 12 vteřin. „Prostě už nejde jet rychleji,“ byl v cíli zoufalý Carlos. Další zkouška sice znamenala snížení náskoku jen o vteřinu, ale vzhledem k tomu, že Colin dojížděl na defektu, je to i tak pozoruhodné. Na RZ20 ubral dalších 5 vteřin a Carlos už nevěděl, co s tím. „Třeba Colin udělá chybu,“ začal doufat. Přisadil si i jeho spolujezdec Luis Moya. „Naším jediným problémem je Colin McRae. Carlos jede tak rychle, jak jen dokáže.“

V Británii panovalo rallyové šílenství. Pořadatelé uváděli, že třeba na RZ18 byla tříkilometrová kolona diváků. Na RZ21 marně čekalo 500 aut na příjezd k trati. První titul mistra světa pro britského jezdce byl na spadnutí…

RZ21 byla poslední zkouškou třetí etapy. Colin vyhrál o celých 22 vteřin a šel znovu do čela soutěže. „Mám teď dobrý náskok pro zítřek,“ zářil spokojeností Colin. „Uvidíme, co se stane na ranních RZ, možná pak budu moct trochu ubrat. Teď nemyslím na titul, chci vyhrát tuhle soutěž.“ Frustrace Carlose dosahovala vrcholu. „Zkouším jet absolutní hranu, nejde to víc. Vůbec netuším, jak Colin ten čas mohl zajet.“

Mimochodem, na RZ18 skončil i Pavel Sibera s Felicií Kit Car, kterému nevydržel motor. Vedení ve třídě se tak ujal Stig Blomqvist, který jel s další Felicií. I on se ale celou soutěž trápil s motorem.

Poslední etapa měla 102 kilometrů a skládala se ze 7 RZ. Jak Colin řekl, tak i udělal. Vyhrál úvodní čtyři a pak si dovolil lehce zvolnit. Carlos se nevzdal, stále jel naplno a doufal v zázrak. Ten se nestal. V cíli měl manko 36 vteřin a musel zapomenout nejen na vítězství v soutěži, ale i na titul mistra světa. Dobře ale věděl, že v přímém souboji byl lepší Colin. „Zasloužil si vyhrát. Jel jsem úplně naplno a nestíhal jsem mu. Celé čtyři dny jsem nepřestal tlačit, ani na okamžik.“

Británie mohla slavit nejen první titul v historii, ale i třetí místo Richarda Burnse a čtvrté Alistera McRae. Subaru obsadilo v cíli kompletní stupně vítězů a mohlo se radovat i z titulu mezi značkami.

Hvězdou byl ale hlavně Colin McRae. Stal se nejen prvním britským šampiónem, ale také nejmladším v historii ve věku 27 let. V cíli těžko hledal slova. „Nemohu tomu uvěřit. Sezóna začala špatně, ale nikdy jsme nepřestali věřit tomu, že to můžeme dokázat.“

Smysl pro humor ukázal v cíli i jeho spolujezdec Derek Ringer. „Colin jel dobře, ale kdybych řídil já, byli bychom rychlejší…“ Dojatý byl i Colinův otec Jimmy, sám legendární soutěžní jezdec. „Nic z toho, co jsem dokázal já, nejde porovnat s titulem mistra světa. Zítra to v Lanarku bude pekelná párty.“

Tenkrát se zdálo, že před Colinem jsou další tituly mistra světa. Ani on, ani Carlos Sainz, už se ale titulu nikdy nedočkali, i když několikrát byli od něj jen kousek…

Konečné bodování MS 1995 (jezdci Toyoty byli vyloučeni)

P.S.: Celou soutěž jsme se pokusili zrekonstruovat na serveru eWRC-results.com. Z prvních tří etap se nám podařilo shromáždit kompletní časy v RZ, zatím nám chybí ještě závěrečná etapa, ze které známe jen top časy. Snad se nám to podaří brzy zkompletovat úplně. Konečné výsledky ale máme komplet, i když později je upřesníme i o penalizace.