V roce 1996 Colin obhajoval titul mistra světa. Koncem roku pak přišlo několik zásadních rozhodnutí.

Colin McRae – jeho život a kariéra – I. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – II. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – III. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – IV. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – V. díl

Rok 1996 měl být ve znamení obhájce titulu. Vyloučením Toyoty odpadli Colinovi nejméně dva soupeři, i když Carlos Sainz se nakonec uchytil u Fordu. Sezóna 1996 se ale nesla ve velkém nástupu vozů Mitsubishi a především pak Tommi Makinena. Colin vstupoval do devítidilného seriálu i s jiným hendikepem – díky rotačnímu systému vypadly dvě soutěže, ve kterých byl poslední roky nepřemožitelný – Nový Zéland a RAC. Od obhájce titulu se ale nečeká nic jiného, než další boj o titul. Colin byl na to připraven.

Safari 1996

První polovina sezóny mu ale už tradičně nevyšla. Ve Švédsku po výletu mimo trať ztratil minutu a dojel čtvrtý. Na Safari měl problémy se zavěšením a dojel také jen čtvrtý. Makinen obě soutěže vyhrál a vytvořil si hned na začátku dobrý náskok v celkovém pořadí. Tommi s Colinem sváděli boj o vítězství i v Indonésii, dokud prvně jmenovaný nehavaroval. Zdálo se, že Colin si jede pro jasné prvenství. Všechno ale bylo jinak. Posádce přestal fungovat interkom a následnou zkoušku jel Colin bez rozpisu. Nedopadlo to dobře – auto poslal přes střechu a důležité vítězství nezískal. Náladu si zlepšil až vítězstvím na Acropolis, kde odolal útokům Makinena.

Vítězství na Acropolis 1996

Když už se zdálo, že se karta začíná obracet, přišla smůlou provázená Argentina. Všechno začalo už před soutěží, když Colin zničil tréninkový vůz. Těsně před soutěží pak spadl z motorky při blbnutí v servisu a poranil si záda. S bolestí v zádech pak musel jet celý závod. Smůla pokračovala i v závodě. Hned na první zkoušce srazil špatně stojícího fotografa. Ten sice nebyl vážněji zraněn, ale posádce to na náladě asi nepřidalo. Colin šel sice do vedení, ale při nárazu do velkého kamene praskl zadní příčník. Do servisu sice dojel, ale mechaniky čekala dlouhá oprava. Ta se nestihla v předepsaném čase, a tak vyfasovali penalizaci.

Při odjezdu ze servisu navíc nabrali na kapotu diváka, který se jim připletl do cesty. „Okamžitě se vyrojila spousta historek o tom, jak jsme najeli do diváků a nejméně tři z nich zranili. Nebyla to pravda, nabrali jsme jen jednoho, a to kvůli absolutně neexistující organizaci." Trápení Colina netrvalo dlouho. V jedné zatáčce trefil kolem vnitřek, který ho nakopl a Impreza šla přes střechu. Auto sice nebylo moc poškozené, ale odnesl to prasklý vačkový hřídel. Colin odstoupil z druhého místa.

Protože jsem k roku 1996 konkrétní videa vztahující se ke Colinovi nenašel, nabízím nejprve skoro desetiminutový sestřih onboardů z roku 1996, kde je hodně i sám Colin.

Incident z argentinského servisu měl ještě dohru u FIA. Ta nakonec potrestala Colina pokutou padesáti tisíc liber, i když s rozhodnutím nesouhlasil. Horší pro něj ale bylo, že incident byl projednáván v době seznamovacích jízd pro Finsko, tedy soutěže, se kterou měl minimální zkušenost. I to se projevilo v závodě samotném, když se Colin nechal nachytat rychlou pravou a skončil v příkopě. Po šesti závodech měl na kontě jedno vítězství, dvě čtvrtá místa a tři nedokončené soutěže. Obhajoba titulu se mu jasně rozplývala a David Richards opět zuřil.

Neslavný konec ve Finsku 1996

Krátce poté se Colin objevil na zajímavé exhibici, když si na okruhu v Silverstone vyměnil vozy s Martinem Brundlem. Jízdu ve formuli 1 si užíval, ale na okruhy ho to nelákalo. Zajímavý byl i jeho názor na srovnání jezdců rally a formule. „Nejde říct jednoznačně, zda jsou lepší jezdci rally nebo formule. Myslím si ale, že by si jezdci rally mnohem rychleji zvykli na jízdu ve formuli než naopak. Když jezdíte na okruhu, najdete si během mnoha kol ten nejrychlejší způsob projetí, máte šanci se neustále zlepšovat. V rally si děláte rozpis se spolujezdcem, ale jedete tam pomalu. Poprvé jedete naplno na trati až při závodě. To je ten největší rozdíl. Jezdci z okruhu by si na to asi těžko zvykali.“

O tom, jak si Colin zajezdil ve formuli, se můžete podívat na tomto videu.

Záhy se mu dostalo i dalšího ocenění, když od královny převzal titul MBE. „Bral jsem to jako důkaz popularity našeho sportu a toho, co jsem dosáhl.“

Colin se ale potřeboval chytit v závodech samotných. Čtvrté místo v Austrálii nebylo nic, čím by se mohl chlubit, zvláště když Makkinen dalším vítězstvím potvrdil zisk titulu. Ve hře byl ale stále titul vícemistra světa, o který se chtěl Colin poprat na San Remu a v Katalánsku. V Itálii to byl velký souboj mezi Colinem a Carlosem. David Richards Colina nabádal k tomu, aby hlavně neudělal chybu, protože ve hře byl stále ještě titul mezi týmy. Colin se ale vyhecoval k výbornému výkonu a vyhrál. V Katalánsku to byl pro změnu velký souboj s Piero Liattim, který Colin vyhrál o 7 sekund. Dvě vítězství v závěru sezóny přece jen vylepšila do té doby nevýraznou sezónu a svým způsobem ji zachránila. V celkovém pořadí šampionátu skončil druhý za Makinenem, který slavil první titul. Třetí skončil Carlos Sainz.

Na cestě k vítězství – Katalánsko 1996

S koncem sezóny 1996 přišla i jedna důležitá změna – Colin McRae se po dlouhé době rozešel s Derekem Ringerem. Nebyla to věc jednoho okamžiku, ale spíš dlouhodobější. Derek byl dlouhá léta odloučen od rodiny a zanechávalo to na něm čím dál větší následky. Lidé kolem si toho ale všimli. Zdálo se, že do své práce nedává vše, i když on sám to odmítal. David Richards ale vynesl definitivní rozhodnutí a posádka byla roztržena. Nedá se ale říci, že by se rozešli ve zlém. Naopak, i nadále zůstali přátelé.

Katalánsko 1996 ještě jednou

Otázkou bylo, kdo se stane novým navigátorem exmistra světa. I tady došlo na Davida Richardse, který si přál, aby to byl Nicky Grist. Ten měl zkušeností spoustu, vždyť navigoval Malcolma Wilsona a hlavně Juhu Kankkunena při jeho cestě k titulu mistra světa. Po vyloučení Toyoty byl volný a Davidovi se zdál jako ideální adept. Colin si tak jistý nebyl, protože ho až tak moc dobře neznal. Uznával ho jako vynikajícího spolujezdce s nezaměnitelným charisma, ale nebyl si jist, zda si sednou i jako lidé. David jim proto domluvil schůzku v jedné hospůdce v Dublinu, kde si oba všechno vyříkali a výsledkem byla konečná dohoda, že spolu budou jezdit.

„Nemohu říct, že jsem tohoto rozhodnutí někdy litoval. Byl to profesionál každým coulem, zároveň byl ale srandista. Není důvod, aby i u práce nebyla sranda. Když spolu trávíte tolik času, je dobré, když se máte s kým zasmát a zajít na pivo. Zatímco Derek byl úplně jiný než já, s Nickym jsme si byli hodně podobní. Derek byl tichý a své názory si nechával pro sebe, takže s ním bylo těžké někdy o něčem hovořit. To Nicky Grist skoro nezavřel pusu.“ Nicky byl tím, kdo dodal Colinovi novou chuť do závodů.

Nová dvojice – Colin a Nicky

Na podzim roku 1996 udělal Colin ještě jedno důležité rozhodnutí. Po dlouhé známosti požádal o ruku svou dlouholetou přítelkyni Alison Hamilton. Pokud si vzpomínáte, byla to jeho první spolujezdkyně, se kterou v roce 1988 vyhrál svoji první soutěž. „S Alison jsme se poprvé setkali ve 14 letech u kamarádů. Byla v té době ošklivé kačátko a nijak mě nezaujala. Když jsme se potkali po pěti letech, byli jsme oba úplně jiní. Začali jsme spolu chodit, byly to hezké časy. Problém byl v tom, že Alison chtěla, abychom spolu trávili více času. Já jsem na to ale nebyl připraven. Chtěl jsem jezdit rally, ničím se nevázat. Manželství bylo to poslední, na co jsem myslel. Alison se chtěla vdávat, mně ale vyhovoval současný stav.

V roce 1994 se naše cesty rozešly a Alison se odstěhovala do Kanady. Chyběla mi. Když se občas vrátila, zašli jsme na večeři. Měl jsem zájem náš vztah obnovit, Alison ale trvala na tom, že si ji vezmu. Nechtěl jsem ale měnit to, co mi vyhovovalo, a tak se vrátila do Kanady. V listopadu 1996 jsem ale odletěl do Kanady a požádal ji o ruku. Souhlasila a vrátila se se mnou.“

Novomanželé Colin a Alison

V létě 1997, přesněji 14. července 1997, pak byla velká svatba. „Byl jsem víc nervózní než na rally. Čuměl jsem do blba, nohy se mi třásly, tělo mi ztuhlo. Ustál jsem to a byli jsme oddáni. Naše líbánky byly krátké. Měli jsme je na Fiji, cestou na Rally New Zealand…“

Příště se posuneme zase o sezónu dále…

Na závěr ještě jedno video, kde jsou ty nejlepší sestřihy z roku 1996. Nejlepší je asi dvě minuty před koncem Colinův jump přes horizont na jedno kolo…

Dnes tu máme ještě malý dodatek, takovou malou zajímavost o tom, jak byl uctěn legendární Colin v našich krajích. Příspěvek zaslal Petr Hromada, za což mu děkujeme.

V sobotu 17. 11. 2007 se v České Třebové, v rámci modelářské soutěže „Českotřebovský vehikl“, sešli příznivci rallysportu, aby si připomněli osobnost bývalého mistra světa v automobilových soutěžích – Colina McRae, který tragicky zahynul v polovině září letošního roku. Tento obdivuhodný závodník ve své kariéře dosáhl nejen titulu světového šampiona v roce 1995, ale vyzkoušel si i testování ve Formuli 1, slavných 24 hodin v Le Mans a vyhrál etapu na extrémní rally Paříž – Dakar. Při jednom z posledních startů v mistrovství světa rally chybělo málo, aby dovezl Škodu Fabii WRC k jejímu historickému umístění na stupních vítězů v Rally Australia 2005. Jeho jménem byla pojmenována známá série počítačových simulátorů.

Protože jméno tohoto jezdce přesáhlo hranice motoristického sportu a stalo se pro mnohé synonymem rychlých vozů na rozbitých cestách, rozhodla se skupina fanoušků – automodelářů uctít jeho památku uspořádáním výstavky modelů vozů, s kterými tento pilot závodil. Pocta tragicky zesnulému jezdci vyvolala velký ohlas nejen mezi příznivci modelů aut a motorismu.

Krásná sbírka Colinových vozů