Mezi soutěžáky, kteří v letošní sezóně budou startovat s mediální podporou serveru eWRC.cz, se řadí také posádka AH Auto Rally Teamu Honza Votava – Franta Synáč. Plzeňská dvojice v uplynulém roce zaznamenala několik velmi dobrých výsledků, ať již se jednalo o celková umístění v soutěži, nebo dílčí výsledky. Honza Votava společně se Zuzanou Chvojkovou získali v roce 2007 ocenění naší redakce Hvězda Rally za výkon předvedený na Rally Bohemia. Před Valašskou rally si Honza s Frantou našli čas také na čtenáře eWRC.cz.

Honzo, jaká byla tvá cesta k motoristickému sportu, konkrétně k rallye?

H: Mě zajímal motoristický sport už od dětství. Vzpomínám si, že jsem umluvil svého tátu a ten mě budil v deset večer, abych se mohl koukat v televizi na F1. To mi bylo 5 let. Potom jsem zkusil navštěvovat motokárový kroužek ve Svazarmu, ale bohužel, pokud tam člověk neměl známého ve vyšší funkci, tak to bylo pouze o přípravě motokár pro vyvolené. Protože moji rodiče mě nemohli nijak finančně podpořit, musel jsem motoristický sport vypudit z hlavy.

Ale strávil jsem dětství s kamarády na kole, pak Jawě 21. Když jsem měl věk, že jsem si mohl při škole přivydělat na různých brigádách, všechny vydělané peníze jsem cpal do motorek a později, když jsem začal podnikat, i do aut. Na popud svého kamaráda jsem potom chtěl vyzkoušet rallycros, ale byla z toho rally.

Do rally jsi nevstupoval na malém autě, ale rovnou s výkonným Mitsubishi Galant, následoval Escort Cosworth a pak již různé evoluce Lanceru. V začátcích jsi měl celkem dost kaskadérských vystoupení…

H: Pro mě byly ty začátky hodně těžké. Vůbec nikoho z tohoto sportu jsem neznal, nikdo nám nemohl poradit. Z normálního života jsem byl zvyklý na silná auta, ale o rally jsem nevěděl vůbec nic. Galanta jsem koupil za super cenu. Byl v příšerném stavu, ohlý po havárii a špatné opravě do rohlíku, s vytlučenými tlumiči, no prostě hrůza. Nejhorší ale bylo, že já s nulovými zkušenostmi jsem to ani nepoznal.

Vzpomínám, že při svém prvním startu v Blovicích po cíli jedné RZ ke mně přišel cizí chlap, zaťukal mi na okénko a říká: „Jedeš sice dobře, ale rychle zpomal nebo se zabiješ. Vždyť tam nemáš vůbec tlumiče. Tady máš číslo a zavolej, něco s tím zkusíme udělat.“ A tak to bylo se vším. Musel jsem zkrátka místo jedné rady zažít dvě havárie, abych na to přišel sám. Proto bylo tolik problémů a oprav, a tím pádem málo závodů, protože všechny moje vydělané peníze stály opravy a nezbylo pak na závody.

Franto, ty jsi občas v této době neměl pocit kamikadze? Přeci jen těch menších či větších ran bylo celkem dost a z pozice spolujezdce, který nemůže nijak ovlivnit letící vůz, to musely být velké dávky adrenalinu.

F: Havárií jsme měli hodně, dokonce jsme přemýšleli o ukončení závodění, ale pak se karta začala pomalu otáčet.

Měli jste někdy při takových incidentech opravdu strach?

H: Já jsem vždy do poslední chvíle věřil, že to dobře dopadne a zásadně neubírám. Ale samozřejmě strach tam je. A čím dál tím víc…

F: Strachem bych to nenazýval, spíš takový jiný pocit, ale to má asi každý, kdo si do auta sedne.

Pak ale přišel rok 2003 a druhé místo ve sk. N v silné konkurenci na Barum Rally. Byl to zásadní zlom? Od té doby, jako by vaše soutěžní kariéra vzala úplně jiný směr.

H: Tam bylo hodně posádek vyloučeno za nepovolené úpravy a my jsme těžili z toho, že jsme byli v pořádku. Po častých kontrolách ze strany technických komisařů se hodně srovnaly výkony aut a my jsme zjistili, že se širší špičkou lze jet.

F: Nevím, jestli to byl ten zlom, ale začali jsme víc používat hlavu, lepší rozpis. Honza se začal víc soustředit na jízdu v závislosti na rozpisu.

Loňská sezóna byla jen potvrzením vaší příslušnosti k soutěžácké špičce v ČR. V průběhu závodů jste se dostávali do nejvyšších pater výsledkových listin, ale přicházela i zklamání. Bohemka a defekt, který Honzu se Zuzkou Chvojkovou stál skvělou čtvrtou pozici, nebo například hodně diskutovaná diskvalifikace vás obou na Příbrami za dveře z EVO 8…

H: Pro nás byla loňská sezona taky překvapením, a velmi příjemným. Přechod na EVO 9 byl správným krokem. Diskvalifikace v Příbrami nás velmi mrzí, protože nás připravila pravděpodobně o životní výsledek.

F: Nerad bych to komentoval, trvalo dlouho, než jsem se s tím srovnal.

Letošní zahajovací závod MMČR, kterým byla Jänner rally, se vám podle představ nepovedl. Za pár dní vás čeká druhý díl seriálu – Valašská rally. S čím na Moravu jedete? Soupeře už znáte a startovní číslo 9 může představovat dobrou výchozí pozici.

H: My tímto závodem vlastně začínáme sezonu. V době volna jsme zapomněli na totální neúspěch na Janner rally a jdeme do toho jako by se nic nestalo. Výborný výsledek by byl pro nás do 6. místa. Zda je to realistické v této veliké konkurenci se ukáže v sobotu odpoledne. Uděláme pro to vše.

Nekoketovali jste někdy s myšlenkou vyzkoušet si více i starty v zahraničí, nebo třeba zkusit MS?

H: Sám bych velmi rád vyzkoušel MS, nebo alespoň ME. Myslím si, že je to sen každého jezdce. Ale pro tyto starty nemáme partnery ze strany sponzorů. Mě osobně by zajímalo, jak bychom na tom byli v porovnání s ostatními. Při našem ojedinělém startu v Chorvatsku to dopadlo výtečně, ale jenom jeden závod na srovnání nestačí. Uvidíme jestli seženeme peníze, zatím je to v oblasti snů…

F: Svět bych určitě rád vyzkoušel, ale naši sponzoři jsou více zaměřeni na náš mistrák. Kromě toho, i u nás jsou skvělé tratě a velká konkurence, takže si tady člověk zazávodí super.

Co vaše soutěžácké vzory?

H: Vážím si každého, kdo pro tento sport dokáže udělat vše co může. Často obětovat pohodlí, volný čas, rodinu atd. A je mi jedno jestli jede s WRC nebo Trabantem.

F: Nemám vyhraněného favorita. Samozřejmě špička MS.

Jak se díváte na bezpečnost při soutěžích? Setkali jste se někdy s nebezpečným chováním diváků podél trati?

H: Samozřejmě. Mnohokrát. Ale většinou ti zlobiví nejsou fanoušky rally. Většina z těch lidí, co stojí kolem trati, jsou opravdu fantastičtí diváci a hluboce před nimi smekám. Jet tolik kilometrů, mnohdy mrznout někde na louce, za vše tvrdě platit atd. Kdyby měla F1 takové ryzí fanoušky jako my, tak by museli přistavět tribuny, aby se jim tam vešli. Ne, opravdu myslím, že diváky máme super.

F: Určitě ano. Bezpečnost při soutěžích se stále zvyšuje, ale vždy se najde někdo, kdo nepřemýšlí. Ale to není fanoušek rallye.

Jezdíte spolu už skoro 12 sezón. Takových posádek u nás mnoho není. Nejdete si občas na nervy?

H: My s Frantou se vídáme i mimo tratě RZ. Jsme obchodní partneři. Občas to zaskřípe, ale vždy jsme se domluvili. A najít dnes parťáka na kterého se můžete spolehnout je podle mě velká potíž. Takže já si té dlouholeté spolupráce vážím.

F: My spolu i podnikáme, takže si na nervy někdy lezem. Stačí si to vyříkat a jsme zase OK.

Ve svých profilech se shodujete i v zájmech. Lyže, motorky… Vy dva máte adrenalin rádi, že?

H: Mě ten adrenalin hodně baví. Alespoň zatím. I když čím je člověk starší, tím víc přemýšlí o tom co by se mohlo stát. Ale zatím to jde.

F: No to ano, ale občas člověk už ty koníčky nestíhá.

Franto, máš tam také karty. Vyhráváš, nebo tu zábavu dotuješ?

F: Spíš dotuji, ale dost mě to baví. Hlavně středeční mariáš u Sudy.

Máte rodiny a děti. Co vám na riziko spojené s rally říkají doma?

H: Ze začátku tam jisté obavy byly. Ale doufám, že mi věří, že vím co dělám. Samozřejmě je to velmi nebezpečný sport a stát se může cokoli. Nejvíc mě mrzí nedostatek volného času, který bych chtěl věnovat dětem.

F: Se svou přítelkyní jsem se seznámil při havárii ve Vsetíně, takže je už od začátku zvyklá.

A co internet? Sledujete pravidelně dění v rally i po síti? Zkřížili jste někdy své klávesnice v diskusích s fanoušky?

H: Dění v rally sleduji většinou pouze na internetu. Před dvěma lety jsem plynule přešel z Autosportu na eWRC a musím Vás pochválit. Najdu si tam co potřebuji. Diskusi sleduji pouze pasivně.

F: Měl jsem někdy dost cukání, ale v zásadních otázkách by se jezdci i komisaři měli zdržet. Jinak přátelskému pokecu po netu se nebráním.

Co byste na závěr vzkázali čtenářům eWRC.cz?

H: Přál bych jim hodně krásných aut s dobrými jezdci, co nemyslí pouze na čas, ale i na ně.

F: Díky všem normálním fanouškům za naši i celkovou podporu rallye.

Díky za rozhovor a hodně štěstí v sezóně.

Kariéra:
1996 Mitsubishi Galant VR4
4 závody – 2 havárie, Příbramská rally, 3krát přes střechu – totálně zničené auto.

1997–1999 Ford Escort RS Cosworth
4 až 6 závodů ročně, sbírání zkušeností s provozem, přípravou auta, hodně havárií (asi 6).

2000–2003 Mitsubishi Lancer Evo 6
2000 – první závod, Šumava Mogul – havárie
2001 – velká rána Valašská rally
postupem času zlepšení, největší úspěch 2. místo skupina N Barum rally 2003

2004–2007 Mitsubishi Lancer Evo 8
první pořádné auto
úspěchy: 2005 – INA Delta Croatia rally Chorvatsko – 3. místo absolutně, 2 místo ve skupině N
2005 – Blovice a Pačejov – 1.místo ve skupině N atd.

2007 Mitsubishi Lancer Evo 9
nejlepší umístění: 2007 – Horácká rally Třebíč 2. místo.
spolujezdci:
1996 – Honza Sekanina
1996 – 2007 – Franta Synáč, Zuzana Chvojková