RZ1 Klatovský/Čínovský okruh

Rally začíná tradičním kroužením po Čínovském okruhu u Klatov. Jedou se 3 kola. Okruh jako takový je vedený po kvalitních širokých asfaltech a dá se vcelku dobře přecházet mezi jednotlivými diváckými místy. Nejnavštěvovanějším diváckým místem je zde široká kosa u Klatov. Nebývá zde nouze o krizovky, i když po umístění retardéru před kosu už jich není tolik, co bývalo. V příkopu se i tak vcelku pravidelně objeví několik vozů. Zpoplatněné parkování je přímo ve městě v areálu bývalých kasáren, a pak pěšky nahoru. Pro fajnšmekry bych doporučil sjezd dolů ke startu a pravou zatáčku po startu, kde se jedou skutečně velké „kule“. Na trati je několik retardérů, kde se také mohou dít zajímavé věci. Asi nezáludnější z nich je ten před kosou u Klatov (je z ní do něj i vidět), který dokáže vyškolit i zkušené matadory. V roce 2001 málem ukončil účinkování Václava Pecha se svojí šumavskou premiérou vozu Toyota Corolla WRC, v roce 1999 zde ulomil kolo Staňa Chovanec a v roce 2006 zde pobyl chvíli v příkopu například Jaromír Tarabus. Pomalý průjezd mezi domečky v Čínově vcelku nic zajímavého nenabízí, krom vzpomínky na dokonalou kolostřešní kombinaci Josefa Semeráda, který si zatáčku řízl přes betonový jehlan. Nemohu ještě nevzpomenout rychlý nájezd do obce Čínov, kde před lety těžce havaroval Ladislav Křeček, tehdy s Lancií Delta..

RZ 2/6 Jinín-Přechovice

Nová rychlostní zkouška z Jinína do Přechovic startuje nedaleko servisu pro první etapu. Ten je umístěn v motokrosovém areálu u obce Jinín. Rychlostka startuje na kraji obce Přechovice a rychlou pasáží se přes Třesovice dostane do diváckého místa, kterým je pravá kosa. Jedná se o prudké dobrzdění a kosa s dostatkem diváckých míst. Za touto kosou následuje menší horizont a sjezd úzkou v úzkém. Divácké místo v Kuřimanech je poměrně pomalé odbočení v úzkém. Rychlý úsek mezi Kuřimany a Milejovicemi přinese horizont v levé zatáčce a nájezd na můstek pěkným esíčkem, přístupné pouze pěšky. Rychlostní zkouška pak pokračuje opět velmi rychlou pasáží až k obci Milejovice, kde je na rychlém nájezdu také menší horizont. Průjezd obcí samotnou není příliš zajímavý.

RZ 3/7 Drážov – Zálesí

Tato rychlostní zkouška se jede se opačně než minulý rok a je částečně pozměněna, stejně jako byla pozměněna i loni oproti předloňsku. Mnoho úseků je nám ne zcela známých, popisujeme tedy jen to, co známe a doporučujeme se případně řídit podle diváckých míst na webu pořadatele.

Zajímavá bude patrně série protahováků za Hoslovicemi a nemuselo by být špatné ani rychlé levé odbočení ve vesnici Zvotoky. Pro milovníky těžkých vracáků lze upřímně doporučit ostrou kosu, výhradně na ruční brzdu, přímo v obci Škůdra. Letos se však pojede do kopce, ale zase s rychlejším příjezdem. Výhodou tohoto místa je dostatek místa k bezpečnému stání.

Dále by měl Od diváckého místa 5, což je pravá kosa s dostatkem místa pro smyky na křižovatce za Škůdrou, by měl následovat rychlý a technický průjezd obcí Strašice až k širokému pravému odbočení před obcí Víska, kam se diváci dostanou z obce Lhota. Atraktivní a s přehledným odjezdem do kopce se zatáčkami je pravý vracák na křižovatce mezi Novou vsí a Kváskovicemi, kam je ovšem letos nemožné se dostat bez vcelku zbytečného několikakilometrového pěšího pochodu.

RZ 4/8 Nuzín – Čkyně

Jedna z nejtradičnějších šumavských rychlostních zkoušek a oblíbený test Honzy Kopeckého. Vložka startuje na kraji obce Nuzín a rychlým a přehledným úsekem s mírnými, ale ve střední části úseku i středně težkými, zatáčkami pokračuje až do diváckého místa nad obcí Zechovice. Klasická šumavská pravá kosa, ovšem letos by měla být divácky nepřístupná kvůli již osázenému poli!

Fajnšmekrům, kteří se nebojí výšlapu, bych doporučil úsek asi 1 km před Zahořany, kde je série rychlých i pomalých. Před obcí Nahořany je uskákaná rychlá pravá, co kope na strom (pokud silnice již neprošla rekonstrukcí). Samotný příjezd do obce Nahořany začíná levou 8 do úzkého, a po skutečně úzké a uskákané cestičce po pár metrech auta vyloupnou na horizontu v televizním, uzkém pravém vracáku. Na ručku zde musejí jet všichni. Pěkné divácké místo, auta jsou zde vidět dlouho, ještě než zmizí mezi baráky v samotné vsi. Zde je ještě atraktivní objezd kapličky, což je obzvláště na sněhu zajímavá podívaná.

Za Nahořany je velmi uskákaný technický a přehledný úsek, který navazuje na velmi úzkou rychlou pasáž podél křoví a zídky, kde znepojízdnil svojí Škodu Octavii WRC po defektu Jan Kopecký. Po pár metrech je prudké levé odbočení k lesu v místě zvaném U Dobré vody. Viděl jsem zde toulat se několik aut po louce a hlavně první strom v lese proti cestě, který už dávno pozbyl kůru, by mohl vyprávět o mnohých setkáních s barevným plechem soutěžních aut. Před tímto odbočením u Dobré vody se také nachází po pravé straně vozovky kámen, o který zde loni udělalo defekt snad každé třetí auto a kus skály, o kterou roztříštil disk Václav Arazim. Ani po vjezdu do lesa není vyhráno, po kratším sjezdu následuje pravá zatáčka, která dělá jezdům zejména na sněhu také problémy. Tento úsek je znám permanentní námrazou prý i v létě :-)

Následuje velmi těžký a úzký sjezd ke Čkyni s množstvím nakopáváků a zatáček, úsek soutěžácké pravdy. U lesní samoty zde v roce 2002 řádně vyválel své Mitsubishi Dan Landa. Pokud zde jezdci někoho dojedou, nemají šanci na předjetí. Po hupu na silnici od Čkyně následuje několik rychlejších pravých zatáček do obce Přednice, kde má první dům opravovaný roh. To je pozůstatek nárazového testu Toyoty Corolla WRC s pilotem…? Ano správně, Janem Kopeckým. Za barákem následuje pěkná, dlouhá levá z kopce, kde by měly všechny čtyřkolky jet bokem, a kde ještě chtěli předloni Rakušané s Peugeotem 205 tři sta metrů před cílem RZ měnit defekt, než jim to diváci rozmluvili.

RZ 5/9 Libotyně – Smrčná

Pro letošek se tato RZ stala hlavní dědičkou horských pasáží po slavné dlouhé erzetě (26 km), která se jezdila na přelomu tisíciletí, stala právě tato zkouška. Jde o nejvíce horskou RZ.

Za startem v Libotyni hned následuje jeden z nejhezčích úseků „Šumavy“, který se letos jede zase po roční pauze, a po delší době ve směru do kopce. Jde o stoupání „v kolejích“ na velice úzké asfaltové cestičce, která je permanentně mokrá, a která se vine hlubokým lesem. Uprostřed lesa ji zpestřují dvě pomalé serpentiny, kam si znalci a turisticky zdatnější rallyový romantici jistě cestu najdou. Jde o místa zcela mimo civilizaci. V těchto místech už se v historii soutěže událo spoustu věcí, o nichž by se dalo vyprávět v samostatném článku.

Po výjezdu z lesa vozy pravoúhlé odbočí u samoty a stočí se na Lštění, ke kterému se dostanou sérií náročních úzkých zatáček levá-pravá a absencí rovinek mezi nimi, které jsou navíc lemovány nízkým porostem. Ve Lštění čeká nejprve čeká úzký objezd zahrady a domu a následné levé odbočení na hlavní silnici. Po rovnice tak akorát na rozjetí následuje hlavní divácké místo této RZ, extrémně prudká pravá kosa na ruční brzdu (divácké místo č. 9) a hned za ní následuje na výjezdu z obce brutálně klopené pomalé esíčko mezi zahrádkami, které nabízelo občas vzrušující podívanou za sněhu, ale za sucha už toho divácky asi moc nenabídne. Následuje uzounká nepřehledná téměř čtyřkilometrová královská pasáž po hřebeni (mírně z kopce) kolem Mářského vrchu (ten nejvyšší s vysílačem). Tento úsek je navigační peklo, spolujezdci se zde ve sledu rychlých zatáček mezi nízkým porostem absolutně nemají čeho chytit.

Diváky zahlédnou jezdci zase až v pravém odbočení na ruční brzdu ve Štítkově kolem baráku. Zde se jezdci v minulosti se zvláštní oblibou přetáčeli a zůstávali stát napříč trati. Následuje velmi prudký dlouhý, uskákaný a extrémně rychlý šumavský sjezd na úzkém, kde se ukáže, kdo je na tom jak s odvážným srdcem a důvěrou v automobil. Adrenalinová pasáž jen pro opravdu zodpovědné diváky! Následuje skok/hup ze silnice rovně do leva na úvozovou uzkou blátivou cestu do Záhoří – určitě zajímavé místo, které se jede zase po několika letech. Následuje průjezd Zábořím, zpravidla na bordelu, který obsahuje rychlé „prosmýkávací“ esíčko mezi barákem a zahradou a levou pravoúhlou zatáčku při odjezdu na Smrčnou. Zde jezdci po rovinaté pasáži dobrzdí do levého provoúhlého odbočení na hlavní silnice, aby z něj po pár desítkách metrů opět odbočili do prava na vedlejší cestu, kde je před začátkem klasického sjezdu do Bořanovic cíl. Sjezd do Bořanovic a jejich populární průjezd se letos jede už jen jako přejezd.

RZ 10/15 Věckovice – Kdyně

Tato RZ se svojí délkou bezmála 25 km a několikerým přejezdem hřebenů kopců, z nichž poslední je legendární a loni pro vývoj soutěže naprosto zásadní Koráb, bude letos určitě kritickým místem sobotní etapy. Navíc první průjezd se jede hned jako první sobotní RZ, takže kdo po ránu „zaspí“, těžko bude ztrátu dohánět. Dlouhá RZ vznikla sloučením dvou loňských testů zajímavým „spojovacím“ úsekem. Startuje se pod lesem u Věckovic, následuje lesní stoupání s pěknou přehlednou levou serpentinou, která se dá sledovat ze skály. Po pravé serpentině na hřebeni následuje hruba 1,5 km dlouhý vyloženě srdcový rychlý rovinatý sjezd lesem s řadou nepříliš přehledných zatáček na nejvyšší rychlostní stupně. Pravá zkouška rozpisu, sehranosti a odvahy posádky. Ostrou levou se opouští les a sjezd pokračuje sérií středně těžkých zatáček vedle bývalé vojenské střelnice mezi křovím až do Poleně, na jejímž okraji je přírodní přehledný šotolinový redartér u JZD. V Poleni se dále odbočuje do leva (něco mezi vracákem a pravoúhlým odbočením), ale není zde moc místa k bezpečnému stání. Následují ryhclé zatáčky na odjezdu z Poleně a rovinatý úsek podél potoka několika hodně rychlými zatáčkami „na plno“. Odbočení v Mlýnci nelze doporučit, protože spíš než odbočení je to jen rychlý průjezd křižovatkou vyšperkovaný retardérem. Následující přes Zdeslav je také rovinatý, jezdeckou perličkou je dlouhá rychlá pravá přes nepřehledný předlouhý horizont u remízku na vrcholu kopečka. Následuje krásné velice přehledné místo u rybníka nad Polení, kde je na křižovatce přírodní redartér, jemuž vévodí extrémní kosa přes hranu, která se nedá projet bez ruční brzdy. Nevýhodou tohoto místa je, že se k němu míst jít pěšky do kopce z Poleně. RZ pokračuje až do Lučic tříkilometrovým úsekem lemovaným alejí staletých mohutných stromů, přičemž necelý kilometr od přírodního redardéru nad Polení se nachází zajímavé místo, ze kterého jsou od kraje lesa vidět 4 zatáčky naráz. A cca kilometr před Lučicemi je zase pravá zatáčka do kopce, do které se brzdí po velkém náletu přes jakousi „lavici“, která vůz nadlehčí.

Zde začíná zbrusu nová část RZ – na konci Lučic je, řekl bych nepříliš zajímavé, levým pravoúhlé odbočení s širším nájezdem. Následují užší a rychlejší pasáž zatáček na louce až k osadě Bezpravovice, před kterými je vyložená lahůdka – horizont, za nímž po pár desítkách metrů následuje levá hodně úzká zatáčka za zeď – bude jistě zajímavé sledovat, kterak se s ním jaká posádka vypořádá. Následuje rychlý úzký průlet Bezpravovicemi, výjezd, a následný uskákaný a rychlý sjezd s několika rychlými zatáčkami na kraji lesa, který závodní vozy „vyplivne“ na horizontu před levým pravoúhlým odbočením na křizovatce na Černíkov. Toto místo (Divácké místo č. 13) lze určitě jen a jen doporučit, posádky zde budou dobrždovat z veliké rychlosti, navíc přes horizont, a místo je výborně přehledné i přístupné. Tímto odbočením se RZ napojuje na loňskou korábskou rychlostní zkoušku.

Následuje lesní úsek se sérií zatáček, zhruba v jeho polovině (před křižovatkou od zříceniny Pušperk/Liška) dvě otevřenější serpentiny, kde si vozy WRC vypomáhaly ruční brzdou (a Tlusťákovo kitové Saxo zde loni lehce atakovalo břízu). Po výjezdu z lesa je sjezd do obce Černíkov s několika rychlejšími zatáčkami, a těžkou levou a následnou pravou serpentinou (v níž se loni přes střechu skutálel do zahrady zdejšího domu Roman Kresta) na okraji obce se vozy dostanou na rovinku před rozlehlou návsí (Divácké místo č. 14). Její průjezd je řešen divácky atraktivně, na jejím konci je přírodním retardérem vytvořeno prudké odbočení vpravo do kopce přes ruční brzdu a následné plynulé přehoupnutí smyku do levého odbočení na výjezdu z obce. To však platí jen pro silné čtyřkolky. Pokračuje se po úzké komunikaci a po překonání (neskákacího) horizontu následuje krátký, ale prudký rovný sjezd do údolíčka ke koupališti a opětovný následný výjezd zakončený středně rychlou levou. Přehledný velmi rychlý úsek. Následuje přehoupnutí se přes další horizont, na který když si stoupnete, tak uvidíte panoramatický sjezd do dalšího údolíčka do osady Luh se dvěma prudšími zatáčkami přes potok a kolem vzrostlých stromů a také následný odjezd z osady do kopce rychlými zatáčkami. Přístup možný po panelové(!) cestě od Rudoltic.

Odbočení na hlavní silnici Úsilov-Mezholezy nelze příliš doporučit, je velmi rychlé a auta se zde jen mihnou. Rychlý je i průjezd Mezholezy, skládá se z přírodního redardéru kolem stromu mnoha na sebe navazujících zatáček na výjezdu z obce, kde posádka nemá prostor pro chybu. Za obcí se auta noří na celých 5 km zbývajících do cíle této RZ do lesa. Zvedá se zde dlouhý ultra rychlý výjezd pod dominantu tohoto kraje, rozhlednu na kopci Koráb (773 m.n.m.) Tento 2,5 km dlouhý výjezd kromě rychlého esíčka za Mezholezy zpestřují jen dvě navazující hodně zavřené serpentiny, které však budou dostupné jen těm nejzdatnějším členům Klubu českých turistů.

Po překonání nejvyššího bodu RZ pod Korábem se za horizontem dobržďuje do pravoúhlé zatáčky (v ní loni byl 15 minut v příkopu Pavel Valoušek) a přichází vyvrcholení této rychlostní zkoušky (a také zkouška brzd) – tříkilometrový sjezd do cíle. Nejdříve „takové ty klikaté zatáčky co se dají projet skoro rovně“, ze kterých se přes rychlou zatáčku brzdí do odbočení na široké křižovatce od Němčic v místě zvaném „na Vejpřahách“ (divácké místo č. 15). Někde v těchto místech loni dělal hodiny a ztratil mnoho desítek sekund Václav Pech. Toto odbočení má tvar otevřené rychlejší utahující serpentiny, ale na ručku to asi nebude. Následuje dalších (8–9!!! – zaleží na umístění cíle) čistokrevných serpentin až do cíle. Většina z vás k nim bude přicházet v protisměru od cíle, kam je dobrý přístup od Kdyně i dostatek parkovacího prostoru.

Popíši je tedy ve směru od cíle. Pokud půjdete od parkoviště rovně nahoru po cestě kolem hospody nad koupalištěm a kempu, dorazíte nejprve k nejrychlejší serpentině s dlouhým náletem. Pokud půjdete ještě do kopce, dojdete k „esíčku“, které tvoří dvě přehledné bezprostředně navazující pomalejší serpentiny, do kterých je těžké dobržďování v zatáčce. A pokud se vrátíte na lesní cestu a půjdete po ní ještě výš, vylezete do dalších serpentin, kde máte šanci vidět výjezd z první, krátkou rovinku, a průjezd celou druhou. Kdo bude chtít ještě více nahoru, narazí na další serpentiny, do té nad mostkem je velký nálet (a v ní loni havaroval Jaromír Tarabus, na 10 minut se zakopal do lesa Josef Semerád a trať tu opustili Minařík a Štěpánek – ten málem 2x. Dříve tu havaroval i Štepán Vojtěch s Celicou a problémy měl Roman Kresta). Pokud by někdo nevěděl, kde strávit páteční večer či noc, lze doporučit chatu a rozhlednu nahoře na Korábu, ze které se ovšem po uzavření trati už nebude možné dostat.

RZ 11/16 Hodousice – Strážov

Klasická Šumavská RZ, která je však každý rok „namotána“ v údolí za Strážovem ve značně pozměněné podobě, a nejinak je tomu i letos. Ovšem pozor! Letos premiérově se startuje „za kopcem“ v Hodousicích, kde se jelo naposledy přesně před 20 lety, takže je možné shlédnout přehledné 3 serpentiny nad Hodousicemi. Za Blaty následuje jezdecky náročný úzký lesní úsek. Dále je možno tvary jednotlivých zatáček lze dobře odečíst i z map zveřejněných na webu pořadatele. Divácké místo 16 (obr. 3,4), levá kosa směrem na Strážov, je opravdu velice ostrá, a použití ruční brdy zde bude zaručeno. Po nepříliš atraktivních pravoúhlých odbočeních ve Strážově a Opálce následuje letecký rovný úsek na Janovice, zakončený extrémně vydařenou pravou kosou o téměř 180 stupňů, jež se pojede ze širokého dolu přes hranu do úzkého, takže bude zajímavé sledovat, jak se s ní posádky popasují (divácké místo 17). Jestli nebude na rovince před ním retardér, bude do ní brutální nálet. Návštěvu tohoto místa lze spojit s návštěvou servisu v nedalekých Janovických kasárnách.

Následuje divácky nepřehledný a nepříliš bezpečný technický oslizlý úsek podmáčenou lužinou do osady Rovná (zde v roce 1997 rozvěsil Escorta Staňa Chovanec). Po rychlém průjezdu sérií zatáček v Rovné vyjedou „závodničky“ na krásnou přehlednou louku se čtyřmi dobře viditelnými zatáčkami, kde lze auta dlouhou dobu pozorovat a hodnotit styl průjezdu. Předloni tu byla jedna zatáčka na bordelu a snad každá třetí posádka tu měla větší či menší krizovku. Dostanete se sem pohodlně od cíle RZ ze Strážova.

RZ 12 Kámen – Roupov

Zbrusu nová RZ, která se však v opačném směru a bez úvodního polookruhu jezdila zejména v 90. letech dříve při Historic Vltava Rallye. Startuje se na okraji obce Kámen u ostrého odbočení, které budou posádky projíždět při nájezdu do druhého okruhu smykem (divácké místo č. 18). Zároveň je to hodně přehledné místo, takže jej lze doporučt, furt se zde bude něco dít. Následuje rychlý sjezd mezi stromky a několika zatáčkami do Křenic, na začátku kterých bude retardér. V Křenicích se pojedou 2 okruhy na návsi je uděláno divácky atraktivní místo, kde diváci uvidí každou posádku v každém průjezdu 2x (takže dohromady 4x). Nejdříve v rychlejším levém vracáku z kopce a poté v levé kose na ruční brzdu.(viz foto).

Náves v Křenicích

I zbytek průjezdu Křenicemi je zajímavý, nechybí ani šotolinová pasáž za potokem u zemědělských budov (příjezd od západu), ani vytažená extrémně prudká a úzká kosa (divácké místo č. 19). Následuje výjezd do kopce nad Křenice k lesu, před kterým jsou 3 z louky dobře přehledné těžké zatáčky, které se asi budou hodně „řezat“. Za nimi posádky při prvním průjezdu více než provoúhle odbočí do úzkého rovinatým přehledným úsekem po úzké silnici tak na jedno auto přes z Zderaz zpátky ke startu.

Při druhém průjezdu pojedou rovně a budou pokračovat rychlejšími zatáčka mi levá pravá mezi stromy do Biřkova, za kterým se nachází serie z louky dobře přehledných zatáček na kraji lesa. Po hodně rychlém „blovickém“ úseku do Vřeskovic je divácká motanice ve Vřeskovicích, která nabízí nejprve dvě ostrá odbočení, pak přírodní retardér na návsi (divácká místa č. 20), a nakonec odjezd zatáčkami kolem rybníka. Po výjezdu rychlými zatáčkami následuje za poslední z nich první skákací horizont na kraji lesa, který po vjezdu do lesa následují další dva, přičemž z nich ten druhý je na naprosté rovince a zaručuje megaskoky. Po něm je levá rychlá zatáčka, která se láme přes dva horizonty a po rovnice následují letmý cíl přímo před vrcholem zatáčky přesdalší brutální horizont, takže kdo se nechá příliš opojit vidinou cíle, propadne se pod ním silnice a se zlou se potáže.

RZ 13 Plzeňská – Štruncovy sady

Nově vzniklá speciálka u fotbalového stadionu ve Štruncových sadech bude zajímavá především v prostoru před stadionem, kde se bude klikatit na úzkých asfaltových cestičkách. Pak vjede na dráhu stadionu pod hlavní tribunou, aby ho zase opustilo a mířil dozadu za areál až k soutoku řek Mže s Radbuzou. Po břehu druhé jmenované se pak vrací k místní sokolovně a opět před stadion.

V plánu jsou tři kola. Dají se předpokládat velké potíže s parkováním a přístupem diváků, proto raději přijeďte včas.

RZ 14 – Roupov – Křenice

Obrácená varianta RZ12, ovšem bez polookruhu v Křenicích, cíl je již před Křenicemi. Přes zatáčku přes brutální horizont pod Roupovským hradem se pojede již naprosto naplno, start je již na křizovatce ve vsi. V roce 1992 v této zatáčce při Historic Vltava Rallye skončily, až na jednoho, všechny Mini Coopery, co se tehdy odstartovaly do soutěže. Otázkou je, nakolik se bude skákat poslední ze série horizontů na výjezdu z lesa, jelikož krátce za ním bude tentokrát následovat zatáčka.