Honza Votava s Frantou Synáčem a celý AH Auto Rally Team se po nepovedeném úvodu sezóny těšili na tratě Mogul Šumava Rallye. Domácí prostředí mělo dát zapomenout na zimní trápení se v Rakousku i technické potíže na Valašsku a nastartovat letošní sezónu v těch správných kolejích. „Do třetice všeho dobrého“ se však nekonalo.

„Na Šumavu jsme se připravovali jak nejlépe to šlo. Po Valašce jsme neměli příliš mnoho času. Auto se zpojízdnilo těsně před závodem, takže nebyl prostor ani na žádný velký test. Nicméně se nám podařilo vše připravit a technika fungovala výborně. Kluci to zvládli na jedničku,“ chválí na úvod mechaniky týmu Honza Votava.

Seznamovací jízdy proběhly bez potíží a posádka si připravila v maximální možné míře rychlý rozpis. Pro návrat na přední příčky hodnocení ani jiná varianta v úvahu nepřipadala. Mohlo se odstartovat.

Čínovský okruh přinesl na úvod soutěže 13. čas. Číslovka, která již sama o sobě příliš optimismu nevzbuzuje, nenadchla ani plzeňského soutěžáka. „Okruhy nám nesvědčí. Nejsem okruhář a moc mi ta stopa nejde,“ říká Honza k úvodu soutěže. „Nečekali jsme že po okruhu budeme někde hodně vepředu, ale ze třináctého místa jsme byli docela zklamaní.“

Následujícím úsekem, který na soutěžící čekal byl Jinín. Ten se okruhu ani zdaleka nepodobá a posádce měl svědčit daleko lépe. Čtvrtý čas vynesl dvojici na pátou příčku průběžného hodnocení. Nálada v kabině by se čekala o několik stupňů lepší, ale Honza ani přesto vůči svému výkonu nezůstal nekritický. „Čas dobrý, ale mohlo to být ještě o něco lepší. Dělal jsem spousty chyb, špatně jsem brzdil a v cíli jsem se na sebe hodně zlobil.“ Na následujícím testu si Honza s Frantou chtěli definitivně spravit náladu a na start nastupovali s odhodláním maximálně využít schopností auta i svých.

Třetí test posádce zpočátku vyhovoval „Jeli jsme rychle, ne nebezpečně, ale rychle. Dařilo se,“ uvádí Honza k prvním kilometrům rychlostního testu Drážov. Pak ale přišla levá kolem domu, vylepšená o zbytky zimního posypu. „Bylo tam víc písku, než jsme čekali. Zatáčka se zavírala nadvakrát a já jsem zvolil při nájezdu špatnou stopu,“ popisuje Honza sled událostí.

„Asi jsem jí moc zavřel v prvním zlomení, vyneslo nás to na trávu, ale v podstatě jsme se na trať zpátky vešli. Akorát to bylo smykem a za barákem se ukázal sloup.“ (Těžko říci, proč se sloupy stavějí zrovna v těžkých 5) „Kdyby byl o pár metrů dál, tak jsme ho minuli, ale auto nám při návratu z výletu trávou uklouzlo a sloup se před námi objevil prakticky nějakých pět metrů. Vlastně jsme se o něj jen otřeli.“ Bohužel, pravým předním kolem. Kolo si takové zacházení nenechalo líbit, neváhalo a ulomilo se. Že by chyba v rozpisu?

„Sloupy nepíšeme,“ vysvětluje Honza náhlou přítomnost objektu v trase vozu. „Měli jsme zatáčku psanou jako těžkou 5. Bylo to na hraně, ale v dnešní konkurenci nejde psát rozpis na pomalou. Pokud chceme být mezi prvními deseti, a to chceme, nemůžeme volit rozpis na jistotu. Soutěž ukázala, že možná by byl rozpis na jistotu rozumnější. Neudělali jsme ale nic přehnaně, bylo to prostě špatné najetí. To se hold stává.“

Nedojetí až na domácí půdu posádku mrzí. Kde jinde se nejlépe ukázat, než v domácím prostředí. „Měl jsem asi dvě stovky telefonátů, proč jsme do Plzně nedojeli. Partneři, příznivci… Mrzí nás to moc. Doma však není nikdo prorokem a většina plzeňských jezdců se do Plzně prostě nedostala. Nebyli jsme bohužel výjimkou.“

Stejně jako po valašské soutěži tak i po šumavské čeká mechaniky další porce práce. Škody na autě jsou, i když se to na první pohled nezdá, docela velké. Nicméně do Krumlova tým určitě stihne dát vše do pořádku.

Jakou taktiku zvolí plzeňská dvojice pro následující soutěž? „Už toho snad letos bylo dost. Krumlov je náš oblíbený závod, tak doufáme, že tam všechno zlé zlomíme a podaří se nám udělat pěkný výsledek. Chceme jet vepředu a na Krumlově až do cíle,“ staví si úkol pro následující soutěž šampionátu Honza Votava.

Foto: Martin Stanislav