Vlastimil Resl - eWRC.cz
17. 3. 2009 09:58 − 5264× − 20

Profil: Roman Niemetz

Klatovský spolujezdec Roman Niemetz je mezi soutěžáky znám jako pohodový člověk s vynikajícím smyslem pro humor.

Klatovský spolujezdec Roman Niemetz (24.7.1974) je mezi českými soutěžáky znám jako pohodový člověk s vynikajícím smyslem pro humor. Zároveň je ale také skvělým spolujezdcem a především vedle Petra Hozáka a Josefa Semeráda dosáhl nejednoho úspěchu. Během posezení v plzeňské restauraci Na Spilce se docela pěkně rozpovídal a tak se zrodil následující profil.

Přehled startů Romana Niemetza na eWRC-results.com

Rallyové začátky

Roman: „Soutěže jsem začal pozorněji sledovat někdy v patnácti letech. Do té doby jsem se na ně díval jen v mých domácích Klatovech při Rallye Šumava. Po získání řidičského průkazu jsme pak začali s partou kamarádů objíždět závody po celé republice. Byl mezi námi také Marek Valeš a právě s ním jsme se v roce 1999 během návštěvy zlínské barumky dohodli v hospodě při popíjení černohorského piva, že bychom mohli také my zažít pocity závodníků a zúčastnit se populárního klání Ve stopě Valašské zimy – Marek jako řidič a já jako spolujezdec. Už v roce 1992 jsme se zúčastnili v Klatovech s mým trabantem BOAS Mikuláš rallye, ale tam jsme měli s Markem opačné role. Byl to můj jediný podnik za volantem.


Náš první závod, leden 2000, Ve stopě Valašské zimy

Marek pořídil sériový VAZ 2103 a v lednu 2000 jsme s ním za důkladné sněhové nadílky absolvovali Stopu. Na Barák jsme stěží vyjeli, ovšem cíl jsme nakonec spatřili a užili si spoustu legrace. Cítili jsme se být velkými závodníky, tím spíše, že za námi z Klatov dorazila dvě auta fanoušků, statečně povzbuzujících i přes obrovské mrazy. Toho roku jsme startovali ještě na Rallye Posázaví, kde jsme – pro změnu ve třicetistupňových vedrech – jeli na zimních gumách ještě ze Stopy. Jiné jsme totiž neměli. Ani s financováním jsme si moc starostí nedělali. Každý vzal z výplaty pět tisíc korun a hurá závodit.“


Rallye Posázaví na zimních gumách…

Závodění s žigulíky

Roman: „Na podzim roku 2000 jsme se rozhodli přestavět sériového žigula ve skutečný závoďák. Otestovali jsme ho začátkem následujícího roku opět na Stopě a poté absolvovali volný pohár. Někdy v květnu ve Vlašimi při Classic Rally jsme ho však těžce rozbili a tím pro nás sezóna předčasně skončila. Do konce roku jsme ale postavili nového žigula a v roce 2002 vyhráli ve volném poháru třídu H. O rok později se z volného poháru stal ČMPR a v něm jsme v historicích vyhráli absolutně třídu H2. Poté jsem však potřeboval peníze na koupi bytu, nemohl už do soutěží investovat, a přestal jsem s Markem jezdit. On pak po několika závodech skončil také. Na tyto časy vzpomínám moc rád. Na závody jsme jezdívali po ose a spávali ve stanu v kempech. Do noci se bujaře probírala taktika, která stejně byla vždy stejná – od začátku jet naplno a postupně zrychlovat :-)“


VAZ 2103 "EVO I" – rok 2001

První velký karambol

Roman: „Právě s Markem a žigulíkem jsem zažil první velký rallyový karambol. Ve Vlašimi v roce 2001 startoval se zeleným porsche již zesnulý Faitl. Po úvodní etapě za tmy jsme na něj až tolik moc vteřin neztráceli a absolutně jsme byli asi osmí. Bouchly v nás saze a rozhodli jsme se ho „pozávodit“. Hned na první sobotní vložce se nám naše přemotivovanost stala osudnou. Na mostku jsme trefili zábradlí, které se odporoučelo do potoka, a žigul si na mostě zatančil čardáš.


Rána s VAZ 2103 "EVO I" na Classic Rallye Vlašim 2001

Pozitivem bylo, že jsme alespoň měli motivaci postavit nový a ještě lepší závoďák – prostě VAZ 2103 EVO II. S ním jsme se následně přetahovali o vteřinky s Mírou Padruňkem pilotujícím Škodu 120 S Rallye.“

Petr Hozák

Roman: „Koncem roku 2005 jsem na „čertech“ potkal Petra Hozáka. Chystal se v té době k přestupu z hondy do kategorie N4 a chyběl mu spolujezdec. Vyzkoušeli jsme si společné svezení a dohodli se na spolupráci pro rok 2006. Udělal jsem si licenci a koupil svoji první kombinézu. Úvodní podnik, zimní Okříšky, ještě Petr absolvoval se sponzorem Petrem Dominem, a má premiéra přišla v Hustopečích. Jeli jsme se subaru od Jaromíra Tomaštíka. Zhruba pět set metrů před cílem závěrečné vložky začal vůz hořet a my museli odstoupit.


Hustopeče 2006 s Imprezou

S touto technikou jsme pak absolvovali ještě několik soutěží, aby se Petr před Vyškovem domluvil na půjčení lanceru EVO VII od Pepy Semeráda. S mitsubishi jsme pak odjeli zbytek sezóny. Právě zde jsem se poprvé potkal s Pepou a položili jsme základ budoucí spolupráce.“


S Petrem Hozákem ve Vyškově 2006

Největší rána

Roman: „Bezesporu největší havárii jsem zažil v závěru sezóny 2006 na Rally Příbram. Po kompletním roce v produkčním voze jsme se s Petrem rozhodli absolvovat soutěž jen tak pro radost s hondou od týmu Sparrow. Je pravda, že nás před návratem z N4 do N2 všichni varovali, že tu hondu roztrhneme, ale nebrali jsme to vážně. K našemu údivu jsme se usadili v čele třídy. U obce Smolotely nás však nepodržely přehřáté gumy a v jedné zatáčce jsme se odporoučeli po prdeli ven. Trefili jsme dřevěný sloup s betonovou patkou a házeli v příkopu jedno salto po čumáku za druhým. Až na oděrky a modřiny jsme se sice vysoukali předním oknem celí, ovšem čekaly nás starosti v podobě zajištění náhradního vozu panu Hrabcovi.“

Přestupný rok

Roman: „V roce 2007 pořídil Láďa Hršel vlastní „devítku“ a vznikl tým Hršel Racing. Řidičem byl Petr a na sedadle spolujezdce jsme se měli střídat právě s Láďou. Na mě ale většinou místo nezbylo…


Rally Vysočina Okříšky 2007

Využil jsem proto volného času a přijal některé další nabídky. S Milanem Liškou jsem odjel v „devítce“ Krumlov a bohemku a s dieselovou fabii Kopnou. S Milanem byla sranda od seznamovaček až do cíle, je to velký vypravěč a vždy to byly velmi příjemné závody.

V Jeseníkách měli těžkou nehodu při srážce s civilním vozem Martin Semerád a Bohouš Ceplecha a po Bohoušově zranění potřeboval Pepa odjet ještě Vsetín. Proto mě požádal o záskok a já velmi rád přijal. Před odjezdem na Valašsko jsem zajel za Bohoušem do Motola pro důležité rady a nakonec se nám závod povedl.“


Vsetín 2007 – poprvé s Pepou Semerádem

Pivní klobouk na Pražském sprintu

Roman: „V roce 2007 mi Petr Hozák nabídl svezení na Pražském rallysprintu s návrhem pojmout celou akci vesele, což nám ostatně není nikdy cizí. Domluvili jsme se vzít doma každý něco vtipného na sebe. Já našel klobouk ve tvaru půllitru, zakoupený kdysi na nějakém vinobraní ve Znojmě. A protože pivo rozhodně není mým nepřítelem :-), strávil jsem vyjma času v helmě v klobouku celý sprint. Celkově to byla mimořádně veselá akcička. Servis jsme měli společně s Jaromírem Tomaštíkem, vezoucím Josefa Poláška, a ten nám přiváděl záchvaty smíchu v jednom kuse.“

Bronzová sezóna

Roman: „Před začátkem uplynulé sezóny se vzhledem k termínovým kolizím rozhodlo o tom, že Máca pojede s Bohoušem, a já se stal místo „zaskakovače“ stálým Pepovým spolujezdcem.

Sherlog Racing je velký tým a vše v něm probíhá na vysoké úrovni – od přípravy závodních vozů až po catering :-) Je radost být součástí takového týmu. Sezóna začala ve Vyškově a už zde se nastínil její další průběh. Vyhrál Josef Peták před Romanem Odložilíkem a my skončili třetí. Totožné pořadí se nakonec urodilo i po skončení sezóny. Výsledek je to sice krásný, ale my si stejně stále říkáme, že titul v N4 patří nám. Vždyť přece Super 2000 není enko! To ale myslím spíše v legraci, protože jinak tyto překrásné a moderní závodničky samozřejmě respektujeme a budeme s nimi rádi soupeřit i nadále.

Zpočátku jsme se ještě s Pepou sehrávali, ale po dvou, třech závodech už spolupráce fungovala perfektně. Pepa je velký srdcař a i přes jízdu smykem dokáže být hodně rychlý. Jízdu s ním si vážně užívám. Bohužel nás brzdila smůla s převodovkami, která nás přinutila třikrát odstoupit. Ale i o tom jsou soutěže.“

Názor na rallye

Roman: „Je to docela legrace. Jako malý kluk jsem při pobíhání kolem soutěžních aut toužil po tom sedět jednou mezi těmi trubkami, ale ve splnění těchto snů jsem rozhodně nevěřil. V počátcích mého závodění jsem považoval žigulíky za vrchol a jsem vděčný Petru Hozákovi za šanci poznat velký svět. Sport je to nádherný, byť by se bez něj určitě žít dalo. Když ale ráno přijedu do servisu, slyším nastartované motory závoďáků a vidím mumraj mechaniků, věřte mi, že mám šimrání u břicha a zrychlený dech stejně jako vy :-) Takže pokud tu šanci závodit mám, jsem za ní moc rád. Nikdy bych však nechtěl jet jako řidič. Po svezení s borci typu Petra a Pepy je mi totiž jasné, že na tohle bych nikdy neměl a skončilo by to ostudou :-)“

Čas a finance

Roman: „Vlastní finance jsem do závodění investoval jen v době žigulíků, kdy jsme vše platili s Markem napůl. Tehdy to ale bylo relativně levné soutěžení. Od té doby mám obrovské štěstí, že dříve Petr a nyní Pepa vše řeší mimo mě a já se o peníze starat nemusím. Za to jsem moc šťastný. Také s časem nemám velký problém. Pracuji u policie na nehodovce a vzhledem ke čtyřiadvacetihodinovým službám a vstřícnosti šéfa, který mým závodům uzpůsobí směny, vcelku dobře vše stíhám. Paradoxem je, že v práci jezdím k dopravním nehodám a sám se věnuji rizikovému sportu a ta sanitka může jednou jet pro mě. Na druhou stranu natolik věřím svým řidičům, že zůstávám klidným. Bez stoprocentní důvěry bych závodit nemohl a asi ani nechtěl.“

Oblíbená soutěž

Roman: „Vzhledem k mému bydlišti v Klatovech mám rád Šumavu, což je logickým vyústěním a povinností :-) Jako malý kluk jsem právě zde obíhal uzavřené parkoviště a fotil pomalované káry. Druhou nejmilejší rallye je Český Krumlov. Krásná soutěž s vynikající atmosférou ve vynikajícím ročním období. Teplo, vše zelené a rozkvetlé, Jelení zahrada, Svatý Ján nad Malší a spaní v seníku – na to nikdy nezapomenu :-) Ze sprintů preferuji vzhledem ke kvalitě tratí Lužické hory a kvůli atmosféře Pelhřimov, k němuž mám vztah už od závodění v ČMPR, kdy byl součástí tohoto seriálu.“

Další koníčky

Roman: „Pokud zrovna nejsem na závodech, v práci nebo nelenoším :-), velice rád se vydám na vodu nebo s kolem na Šumavu. Občas hodím na záda baťoh a vyrazíme s partou někam do kopců či v zimě na běžky. Asi před pěti lety jsme v Českém Krumlově při sjíždění Vltavy objevili večer cestou do hospody hned vedle řeky dopravní hřiště. S každým dalším vypitým půllitrem byly naše plány jasnější a odvážnější a těšili jsme se na ráno. Druhý den dopoledne po návratu ke hřišti jsme vytáhli lodě a nasimulovali velkou srážku lodí v křižovatce. Nikdo z kolemjdoucích nechápal. Nechápavě kroutili hlavou a někteří nás dokonce odměnili poklepáním rukou na čelo. Věděli prd, co je to štěstí :-) Inu alkohol je démon.“

Chlebíček

Roman: „Na přezdívku „Chlebíček“ slyším snad ještě více než na skutečné jméno. Mezi maturitou a vojnou jsem se nechal zaměstnat u jedné klatovské firmy na výrobu lahůdek jako řidič pekelného vozidla Škoda 1203. Šla u ní řadit pouze dvojka, čtyřka a zpátečka a tak jsem jí musel pořád točit :-) Rozvážel jsem mimo jiné i chlebíčky a tak mi ta přezdívka asi od osmnácti let už zůstala.“

Poděkování

Roman: „Závěrem se jistě sluší poděkovat těm, kteří mi umožnili a pomohli věnovat se nádhernému koníčku zvanému rallye. Určitě je to parta z počátků, Marek a Honza Valešovi, Radek Nejedlý, Ota a všichni ti mechanici a kamarádi, kteří zcela zdarma a mnohdy ještě za své peníze jezdili s námi pomáhat a fandit. Petrovi Hozákovi jsem vděčný za příležitost poznat velké závodění a dodnes zůstáváme velkými kamarády. Samozřejmě díky i Láďovi Hršelovi. Děkuji také Milanu Liškovi a samozřejmě Pepovi a vlastně všem Semerádům, Mandíkům, klukům ze Žebráku a také Bohoušovi Ceplechovi. Právě s ním máme vynikající spolupráci i co se týče rozpisu :-) Nad tím vším ale nesmí chybět poděkování rodičům a mým nejbližším za podporu! Díky!! Fanouškům a fanynkám u tratí rallye přeji nádherné zážitky, sledování krásných soubojů na trati, dobrý výhled na parádní průjezdy a vždy šťastný návrat domů. Zároveň bych na ně ale chtěl apelovat, aby vždy dbali na výběr bezpečných míst.“

Komentářů celkem: 20
Chocholoušek
17. 3. 2009 10:11
0 0
Paráda, bez chyby smajlík
17. 3. 2009 10:19
0 0
Romane, ty jsi prostě úúúžasný! smajlík
17. 3. 2009 10:23
0 0
super rozhovor, díky!
17. 3. 2009 10:40
0 0
Posádku Valeš-Niemetz ještě pamatuju, bylo na ně krásné pokoukání. Nejlíp jezdil Sum s BMW a tesně za ním z diváckého hlediska byli právě oni smajlík
17. 3. 2009 10:58
0 0
Parádní čtení, chlebíčku! smajlík
17. 3. 2009 11:30
0 0
Parádní čtení a super kluk smajlík Romane, ještě musíme spolu něco od posledně propít, tak snad na Lužičkách. smajlík
17. 3. 2009 11:38
0 0
V oblibě jsem tě měl vždycky, ale teď máš u mě novou roli. Jediný oblíbený dopravák v ČR smajlík
17. 3. 2009 11:43
0 0
Aby ses nám nezamilovala, Zdenko! smajlík Chlebíčku, ať se daří! My spolu sice nic propít nemusíme, ale popít někdy můžem tak jako tak smajlík
17. 3. 2009 11:51
0 0
stanis: Je vidět, žes s námi nebyl kvůli babě v Sosnové večer zakalit, příjemně jsme si potlachali, stejně jako ta výborná slivovička v Praze. Abych to shrnula - celý tým Pepa-Roman Máca-Bohouš a všichni okolo jsou super!
17. 3. 2009 11:53
0 0
Není tohle čirou náhodou ten žigulík z VP, který měl za oknem plato vajíček? smajlíksmajlík
17. 3. 2009 12:25
0 0
jesmajlík
17. 3. 2009 12:36
0 0
Romaaaaaansmajlíksmajlík. A na Lužicích se budem těšit...smajlík
17. 3. 2009 13:45
0 0
Cela leta jsem cekal kdyz se na ewrc doctu neco vyznamneho o svem byvalem spoluzakovi Markovi V., kdy uz konecne zakoupi nejaky to "konkurenceschopny evo" a vyrazi mezi velke kluky a po letech jsem se dockal alespon male vzpominky na jeho zacatky. Ta fotka s tim vybouranym zabradlim je vyborna smajlíksmajlík
Musim si to pamatovat na skolni sraz a prodiskutovat to smajlík
17. 3. 2009 14:12
0 0
Byli to krásný časy, na žigulíka byl vždycky krásný pohled, škoda ho.
To plato vajíček tam fakt bylo smajlík
17. 3. 2009 17:13
0 0
Některé fotky jsou opravdu kouzelné.Např. zde ta druhá s Hondou,kdy je na zbořeném autě reklama "zimní sleva" mě fakt rozesmála. smajlíksmajlík (doufam,že jsem zas něco špatného nenapsal....)
17. 3. 2009 19:29
0 0
Chlapci Vás si pamatuji kvůli těm Vajíčkům a atraktivním průjezdům. Bylo to tenkrát kolem Vánoc když jsem vyrazili na zimní soutěž Monte Pacov... Jeli jsem se podpořit posádky A.Padrián- H.Vodehnal v béžové Škodě 100 a Peklo Rallye Teamu M.Vodehnala s vozem Audi GT Coupe. Pamatuji si to jako dnes byla to rovinka přes horizont končící dvojicí pravých zatáček a odjezdem do P2 a dále z kopce k lesu. Za dvojící prvních zatáček číhal na závodníky rybníček s lehce zamrzlou hladinou. Když jsme viděli, přílet žigula střídavě levými a pravými dvěřmi napřed málokdo věřil, že se udrží na trati a nepůjde se malinko "zchladit"... Nakonc z toho bylo hezký průjezd bez sebemenšího zaváhání oceněný potleskem. smajlík
18. 3. 2009 18:58
0 0
na fotce c. 15 jsem uplne vlevo. smajlíksmajlíksmajlík Tisnov, divacke misto Osiky.
19. 3. 2009 02:25
0 0
Jako z Popelky královnou. Romana znám z rally školy a vždy ho rád vidím. Hodně štěstí Romane a to,že dáváš pokuty za rychlost mě fakt pobavilosmajlík. Jirka Sutr
20. 3. 2009 00:26
0 0
Dovolím si upozornit, že na té 10. fotce to není žádný Jänner, ale tuším první nebo druhá RZ v Okříškách. Tak to někdo spravte, Ď smajlík
21. 3. 2009 07:50
0 0
pleva: Spokojenost, vašnosti? smajlík
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!