„Byla nádherná. Pavel Babka a Milan Pospíšil ji vdechli krásného ducha. Mnoho věcí vylepšili, tratě na Vimpersku a Domažlicku patří mezi Top v České Rally. Plzeňská vložka též patří k modernímu pojetí tohoto sportu. Též diváci pochopili kde mají stát. Určitě pohyb vrtulníku byl opodstatněn a přispěl k ukáznění diváků po smutné Valašce.

Když jsem viděl uzavřené parkoviště souběžně probíhající veteránské Vltavy srdce zaplesalo jaká krásná auta let minulých do Klatov zavítala. Přesto, že nás soudobých startovalo jen málo (60), tak UP bylo nabité a po dojezdu z RZ 1 praskalo ve švech a přinášelo to dost nervní situace. Nejvíce k zamyšlení pro příští ročník vidím v harmonogramu soudobých a veteránských soutěží, kdy kolegové z nádherných veteránů je rozmisťovali po stromech a lukách Pošumaví jako za mlada. My pak bohužel s ohřátými auty čekali v HANSech mnoho minut na svůj startovní čas. Mnoho nepříjemných chvil jako nedodržování harmonogramu při přejímkách není věcí Klatovských organizátorů, ale neukázněných jezdců a týmů.

Smutným příběhem bylo přidělování náhradních časů za kolizemi startovního čísla 12, které se během Rally můžou stát. Francouzský a Chorvatský sportovní komisaři přidělili časy, ne v souladu se startovním polem ale pro RZ 4 čas následujícího průjezdu + 25 s, a pro RZ 8 čas předešlého průjezdu – 6 sekund. Pro mne konkrétně to znamenalo následující: Do RZ 5 jsem startoval 2 sekundy před Marcelem Tučkem, po 2 km mi praskla levá zadní poloosa ale pokračoval jsem s tříkolkou na RZ 6 a 7. Po těchto RZ jsem byl 3 minuty za Marcelem, to je logické. Avšak večer v Janovicích dostávám "pouze v Angličtině" (a to jedu MMČR) rozhodnutí o přidělení časů, v tento moment jsem 6 minut za Marcelem. To stejné prožívá Emil Triner, Honza Votava, Martin Rada, Jirka Trojan a další… Vydávám se na ředitelství, píši žádost o přezkoumání přidělených časů, ve 22 h jedu spát. Ve 23:50 mi volá činovník pro styk s jezdci, že Francouz ani Chorvat se tím nebudou zabývat. (Připadám si jako v jednom filmu, kde 2 fotbalová mužstva hrají, kdo prohraje jde do plynu) Sice bez motivace, ale ráno startuji dál.

Ptám se na co Evropa? Na co Francouz? Na co Chorvat? Když sem stejně žádný Evropan nejezdí? Co pro mě a kolegy udělal český sporťák?“

Milan Liška