Vlastimil Resl - eWRC.cz
2. 6. 2009 17:16 − 2582× − 5

S deštěm nekamarádím

Západočeský pilot Jiří Sutr závodil za totálního deště zatím pouze na loňských Prachaticích.

Západočeský pilot Jiří Sutr závodil za totálního deště zatím pouze na loňských Prachaticích. Letošní druhý sprint sezóny s centrem v Telči, však nabídl ještě daleko větší liják a proměnil se především v boj o udržení na trati. Posádka nádherné fabie nakonec z přívalů vody vylovila páté místo v početně obsazené třídě A5.

Ještě během pátečních technických přejímek doufali Jirka se spolujezdcem Michalem Mrlinou v závodění na suchu. „S vodou vůbec nekamarádím od doby, kdy jsem na ní v silničním provozu vážně havaroval. Loňské Prachatice sice můj respekt trošku odblokovaly, nicméně přece jen bych si déšť odpustil. Po bezproblémových seznamovacích jízdách jsme však v sobotu startovali za hustého deště,“ přiznává svoji nechuť k nevlídnému počasí rokycanský soutěžák, jehož nepotěšilo ani zrušení úvodní rychlostní zkoušky po havárii Martina Hudce a následný přejezd po objízdné trase. „Druhou vložku jsme projeli opatrně, protože rozpočet nám nedovoluje přílišné riskování. Vody bylo až příliš a za daných podmínek bylo prioritou dovézt celé auto do cíle. Na třetí erzetě už jsem se přece jen osmělil a projeli jsme jí celkem v pohodě a bez krizových situací. Špičce třídy jsme nestíhali a tak jsme se soustředili na mladého Vladimíra Mandíka, jedoucího při premiéře s kitem moc hezky, a našeho věčného rivala Martina Lošťáka.“

Ve druhé sekci plánoval Jirka zrychlení. „Říkal jsem si, že se pořád nemohu vymlouvat na nové auto a bylo by záhodno zajet nějaký solidní čas. Čtvrtá rychlostka však byla bohužel opět zrušena. Na páté jsem se skutečně snažil a měl z jízdy velmi dobrý pocit. Podezření na defekt pravého předního kola a chvilkové zvolnění, nás však připravilo o drahocenné vteřinky. „Šestka“ nám celkem vyšla, i tak jsme se však propadli na šesté místo,“ hodnotí Jirka prostřední část soutěže a následně také tu závěrečnou. „Ve třetí sekci už jsme vše podřídili spatření cíle. Osmá erzeta nám již tradičně nevyšla. Nevím proč, ale prostě mi neseděla. Na poslední vložce jsme, netušíc o problémech Mandíka, zatáhli ve snaze posunout se na páté místo. Dařilo se nám držet solidní tempo až do závěrečné zatáčky, do níž jsem přehnal nájezd a vykroužil hodiny. Kdekoli jinde by mi to tak nevadilo, ale sto metrů před cílem… Na konečné páté místo to nakonec vliv nemělo, ale i tak jsem si hloupou chybu vyčítal. Se svým výkonem nejsem vůbec spokojen a jediné pozitivum vidím v tom, že jsme se vyhnuli havárii. Nezbývá, než se těšit na Kopnou a věřit v příznivější počasí.“

Nejen posádkám přivodily déšť, zima a bláto mnohé komplikace. „Chtěl bych vyjádřit svůj obdiv všem pořadatelům a divákům, že to v tom marastu vydrželi. Své si vzhledem k šílené servisní zóně zkusili i mechanici. Příště jí mohou udělat v oranici a vyjde to nastejno,“ nemůže si Jiří Sutr odpustit mírnou výtku, stejně jako pochvalné hodnocení výkonu svých týmových kolegů. „Velká gratulace patří Petru Bryndovi a Michalu Ernstovi za skvělý výkon, o němž ostatně svědčí množství pohárů na cílové rampě. Naopak mě mrzí odstoupení Evy Vykydalové a Ivony Vyštejnové. Celý závod totiž jely perfektně a v náročných podmínkách se držely na třetí pozici ve své třídě.“

Závěrem se závodník, známý svými otevřenými názory, rozhodl vzpomenout na svého bohužel již zesnulého kamaráda. „Rád bych se zmínil o Luďkovi Kocmanovi, který se nedávno objevil v rámci seriálu „Paparazzi“ na jedné z fotografií a čtenářům serveru eWRC.cz dlouho trvalo, než ho poznali. Moc mě to mrzelo, protože Luděk byl velmi obětavý a ochotný komukoliv pomoci. Důkazem toho je i naše seznámení v roce 2004, den před Blovicemi, kdy mi spolujezdec oznámil, že nepojede. Byl jsem zoufalý až do chvíle, než mi Dan Vladyka dal kontakt na Luďka. V poledne jsem mu zavolal a v sedmnáct hodin ho už vyzvedl doma. Závodění s ním bylo pohodové a příjemné. Jeho tragický odchod jsem dosud nepobral a jeho číslo mám ve svém mobilním telefonu pořád. Mrzí mě proto potvrzení přísloví – sejde z očí, sejde z mysli. Na druhou stranu znám spoustu lidí stále vzpomínajících na Luďka a jeho věčně rozesmátou tvář. Luděk totiž úsměvem nikdy nešetřil, přestože rozhodně neměl život jednoduchý.“

Komentářů celkem: 5
2. 6. 2009 18:28
0 0
já vždycky když vidim tu inkonku na hlavní stránce mezi těma článkama, tak mi to pokaždy připomene Panizziho smajlíksmajlík
2. 6. 2009 20:00
0 0
Mě zase mladého Béreše smajlík
2. 6. 2009 20:07
0 0
mě něco mezi tímsmajlíksmajlík
2. 6. 2009 20:07
0 0
mě něco mezi tímsmajlíksmajlík
2. 6. 2009 20:24
0 0
Mě bobace smajlík
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!

Je aktivovaný AdBlock nebo jiný blokátor reklam!
Pokud chcete náš web používat, vypněte ho prosím. Děkujeme!