17. 7. 2009 07:22 − 4487× − 8

Marcel Svačina hodnotí první polovinu sezóny

Průběh letošní sezóny si holešovský jezdec Marcel Svačina představoval před jejím startem zcela jistě jinak.
Průběh letošní sezóny si holešovský jezdec Marcel Svačina představoval před jejím startem zcela jistě jinak, než se doposud vyvíjela. Po loňském úspěšném účinkování v K4 poháru se rozhodl přestoupit do MMČR a změřit síly s jeho tradičními účastníky.

„Před sezonou jsme konečně pořídili nový motor a musím říct,že se Jardovi Vančíkovi moc povedl. Rozhodovali jsme se co dál a hlavně na kterých soutěžích se objevíme. Volba nakonec padla na velký mistrák a to hlavně proto, že se tam můžu víc naučit nejen já ale i celý tým. Ve sprintech jsem měl tendenci si vložky zapamatovat a to je špatně. Na velkých to prostě není možné. Doposud jsem všechny soutěže jel poprvé a tak správný rozpis je pro mě velmi důležitý,“ objasňuje Marcel důvody, které vedly jeho kroky z pohárového zápolení do „velkého“ mistráku.

Prvním letošním startem byla pro Marcela a inovovanou Felicii Kit Car Valašská rally. Před úvodním startem na velkých soutěžích panovala v týmu velká očekávání. Celý tým čekal s napětím co jej v dosud neznámém prostředí MMČR čeká a jak si nováček ve velkém mistráku poradí v konfrontaci se soupeři, kteří jsou zde přeci jen více „doma“. „Na Valašské Rallye jsem odstartoval s Ríšou Nesvadbou a s novinkou v podobě jen dvou průjezdů při seznamovačkách. Kupodivu při samotné soutěži mí to až tolik nevadilo. Podmínky ale byly velmi náročné. Hustý déšť, tma, místy mlha a spousty vytahaného bláta daly všem dost zabrat. Na poslední páteční RZ nám navíc v lese třikrát zhasly úplně všechny světla a to bylo přinejmenším nepříjemné. Ztratili jsme tak dost času, ale nakonec z toho bylo třetí místo ve třídě A6. Bohužel, po tamní tragické události toto umístění nehraje žádnou roli..“

Chuť do závodění po tragickém konci Valašky si Marcel chtěl spravit na Šumavě. Co by to však bylo za rally, kdyby se před jejím začátkem neobjevilo něco, co se prostě „musí řešit“. V Marcelově případě se jednalo o řešení v podobě shánění spolujezdce. „Na Šumavě byli Richard Nesvadba i Marek Omelka pracovně vytížení a tak jsem startoval s Klárou Šillerovou na doporučení jednoho mého kamaráda, který tuhle spolupráci domluvil. Potkali jsme se až těsně před seznamovačkama, ale Klára je hodně kvalitní spolujezdkyně a velmi rychle se sžila s mým rozpisem.“ Nově sestavenou posádku tak čekala první společná soutěž. Vstup do ní se dal hodnotit jako podařený. 30. čas absolutně na Čínově nebyl pro začátek vůbec špatným výsledkem. Hned na startu druhého dne však banální závada nadšení posádky rychle zchladila. „Byli jsme dobře naladěni, ovšem ráno před startem do RZ 2 přišla studená sprcha v podobě odstoupení. Povyjela nám poloosa z převodovky. Než jsme si toho všimli uniklo nám velké množství oleje na spodek vozu a hlavně na výfuk a když jsem viděl, jak to na katalyzátoru doutná, rozhodl jsem se dál nepokračovat z obavy požáru vozu,“ vysvětluje Marcel důvody předčasného konce na druhé letošní soutěži MMČR.

Říká se, že do třetice všeho dobrého. V případě Marcela Svačiny měla být onou třeticí Rallye Český Krumlov. Jihočeská soutěž však popřela veškerá přísloví a její výsledek pro posádku by přídomkem „dobrá“ hodnotil snad jen skutečný král optimistů. „Do Krumlova jsem se těšil, že se konečně s Klárou svezeme, ale nakonec vše pro nás skončilo již na RZ3 Kohout havárií. Paradoxně právě na tuhle vložku jsem se nejvíc těšil. Při brzdění do L5 se mi zlomil brzdový pedál a jen s pomocí ruční brzdy jsem se snažil auto nasměrovat do únikové zóny, což se částečně i podařilo, ale havárii zabránit nešlo. Nicméně jsem velmi rád, že tato hodně nepříjemná situace dopadla relativně dobře a nedošlo k žádnému zranění zejména diváků, jelikož jsme skončili mezi jejich zaparkovanými vozy a přes jeden jsme se dokonce překulili, za což se majiteli ještě jednou omlouvám.“

„Po návratu z pro nás hodně krátké Šumavy jsme si chtěli spravit chuť a pořádně zazávodit – s tím jsme vyrazili do Krumlova,“ vrací se k poslední doposud společně odjeté soutěži Klárka. "RZ 1 nás naším devátým časem ve třídě moc nenadchla, nicméně jsme se uklidňovali jistě dobře napsaným rozpisem na dalších vložkách, kde se teprve bude rozhodovat… Ani RZ 2 se zrovna dvakrát nepovedla, ale to byla daň za naši nesehranost, Přídolí byla v podstatě první „pořádná vložka“, kterou jsme spolu absolvovali. Marcel mě zpočátku neslyšel, tak jsem zvýšila hlas, ze sluchátek se pořád něco ozývalo, ale já nerozumněla ani slovo… V cíli mi řekl, že jsem křičela tolik, že to interkom nebral a on mi vůbec nerozuměl. Paráda – 8.čas ve třídě :-/ Na přejezdu jsme se tedy domluvili co a jak, odzkoušeli nastavení mého mikrofonu a natěšení vyrazili na RZ 3 Svatý Ján-Kohout.
Po pár set metrech jsem cítila, že tohle je ono, Marcel mě poslouchá a jede tak rychle, že se nestíhám koukat ven, natož mávat a já mám dobrý pocit, že nejsem v autě navíc. Po lehké krizovce na levém odbočení na cca 3 km, kdy jsme prý trochu vyplašili majitele domu a rozorali mu předzahrádku jsme vjeli do lesa a přiblížili se naší osudné zatáčce… Marcelovi bych tímto chtěla poděkovat za duchapřítomnost, kterou mě zachránil od rány bokem na mou stranu, kotrmelce taky nebyly nic moc :-), ale bolely rozhodně méně…"

„Touto havárií nám vznikl schodek v rozpočtu ale pokusíme se auto opravit do Hustopečí. Je na to dost málo času,tak snad se to podaří..“ říkal Marcel po návratu z Krumlova. Nepodařilo. „Hustopeče jsme museli bohužel vynechat,protože oprava vozu se trochu protáhla. I kdybychom to stihli,tak opravdu až těsně před závodem a to jsem nechtěl riskovat,“ objasňuje jezdec důvody neúčasti. Na jihu Moravy se tak z holešovsko-liberecké dvojice objevila pouze Klárka v roli diváka.

Všechny přípravy se tedy ubíraly směrem k přípravám na Marcelův téměř domácí podnik, kterým byl Rallysprint Kopná. V loňském roce se bílá Felicia Kit Car zastavila s poruchou spojky již na druhé rychlostní zkoušce, letos se Marcel pokusil o reparát. „Na Kopnou se moc těšíme,protože je to pro nás takřka domácí soutěž a navíc je velmi hezká, ale také velmi těžká. Myslím si,že je to vůbec nejtěžší sprint a to hlavně střídáním charakteru jednotlivých úseků,přičemž některé pasáže jsou opravdu na srdce. Mě osobně se líbí asi nejvíc RZ Podhoran i když je krátká. Na co se hodně těšíme, je divácká kulisa,která je na Zlínsku vždy skvělá. Chtěl bych tímto ale zároveň upozornit diváky aby dbali pokynů pořadatelů a opravdu sledovali rallye co nejbezpečněji,protože nikdy nelze odhadnout,co všechno se může přihodit. Důkazem je i naše výše zmíněná havárie z Krumlova,“ říkal Marcel před startem doposud posledního odjetého sprintu.
Kopná nakonec pro Marcela skončila 42. místem absolutně a devátým ve třídě A6. „Kopná pro nás nedopadla dobře a musím přiznat,že zklamání bylo velké, protože na domácí soutěž jsme se těšili. Projevilo se nedostatečné odzkoušení auta před závodem. Krátce po startu úvodního testu jsem zjistil, že přední brzdy jsou velmi málo účinné a nemohl jsem jet naplno. To se projevilo i na dosaženém čase. Na RZ 2 se situace opakovala a vyvrcholilo to nedobrzděním na RZ3 a cca 30s. ztrátou způsobenou vyprošťováním auta z lesa (tímto děkujeme obětavým fanouškům, bez nichž bychom neodjeli). V následném servisu, přestože kluci dělali, co se dalo, se nám nepodařilo závadu zcela vyřešit. Až po dalších 3 RZ jsme zjistili, že na vině je rozladěné vahadlo poměru brzdné síly mezi přední a zadní nápravou. Poslední dvě vložky jsme se tedy s Klárou už i trochu svezli, ale to už bylo vlastně po závodě…“ hodnotí Marcel svůj téměř domácí sprint. „Divácká kulisa byla ale výborná a tak si ze závodu neodnášíme jen hořké pocity. Klára podala perfektní výkon, za což jí děkuji, protože Kopná je na navigování dost těžká. Chtěl bych poděkovat i mechanikům, a to i klukům od Miry Březíka, kteří se nám snažili pomoci v servisu na Kopné, ale hlavně se podíleli na opravě po havárii na Krumlově.“

„Ač je pro mě Kopná nejvzdálenějším sprintem, moc jsem se těšila, technické tratě mám ráda,“ vrací ve vzpomínkách do Slušovic a okolí Klára Šillerová. „I když s Marcelem to má trochu nevýhodu, díky složitosti jeho rozpisu nemám příliš času „kochat se“ a o dění kolem trati se vždycky dozvídám až ve stopce :-) Tradičně nás přivítalo slunečné počasí, které mají pořadatelé snad předplacené, my si ho užili o to víc, že se v našem voze muselo po celou soutěž topit. Naštěstí jsem celou zimu poctivě trénovala v sauně :-) A to se hodilo, byli jsme zpocení jak myši, když se ukázalo, že brzdy nejsou zrovna nejsilnější zbraní kitu… Časy tím pádem nebyly nikterak závratné, tak jsme jeli alespoň pro diváky. Tak často jsem dveřmi napřed s dvojkolkou ještě nejela, a tak doufám, že se bavili i oni stejně jako my :-)

Další plány Marcela Svačiny a Kláry Šillerové se již pojí s Barum Czech Rally Zlín, zda se ještě před vrcholem sezóny objeví na startu sprintu v Krkonoších je doposud otevřenou záležitostí.

Komentářů celkem: 8
17. 7. 2009 09:35
0 0
Hezký článek. škoda jen že se nedaří tak jak by sám Marcel čekal. ale nevadí. na Barumce už se určitě konečně pořádně svezete. moc vám to přeju. těším se na vaše průjezdy. a sand už se mi konečně podaří udělat vám nějakou povedenou fotku. na kopně se to skoro povedlosmajlík
GO Marcel GOsmajlíksmajlíksmajlík
17. 7. 2009 09:48
0 0
Moc pěkný článek, kluci fandíme takže na barumce jo? smajlíksmajlíksmajlíksmajlík
17. 7. 2009 10:18
0 0
Felda kit car, nádherné auto!
17. 7. 2009 10:40
0 0
Byli jsme u tý rány...Je třeba říci, že to řidič zvládl asi nejlépe jak to šlo....i když to bohužel odnesl oktávec přítomných diváků - ale odjela po svých nakonec obě autasmajlík
17. 7. 2009 11:06
0 0
Auto moc hezké,škoda že se necháte pojížďet A5
17. 7. 2009 15:17
0 0
jak to myslíš Zavodničko
17. 7. 2009 15:26
0 0
Vždyť ty víš Stando,tož maj sa
17. 7. 2009 16:20
0 0
vzdyt ja vim mej se moravačka

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama