Jako na houpačce
Úvodní podnik sezóny v Lužických Horách vyšel Lumírovi a jeho spolujezdci Pavlovi Dreslerovi, který letos s Lumírem tvoří v malém mistráku stabilní dvojici, náramně. Po sedmí rychlostních zkouškách vyjela moravskoslezská dvojice na cílovou rampu jako sedmá v pořadí a vítězná v rámci Enteria Cupu. „Jsem moc rád, že jsme se konečně znovu dostali do tempa,“ hodnotil vystoupení posádky Lumír. „Loni mi chyběla potřebná jistota, teď jsem měl konečně po dlouhé době zase pocit, že já vedu auto a ne ono mě. Naše technika už nepatří zrovna k nejmodernější, jedeme malé kola, malé brzdy a sériový benzín. O to víc mě těší, že pořád ještě dokážeme bojovat vepředu.“
S motivací získanou v Čechách se Lumír s Pavlem vydali na druhý podnik na Vysočinu. Sobotní zmoklé ráno však posádce nepřipravilo očekávanou radost z jízdy. Technika si v deštivém ránu řekla že v takovém psím počasí se jí prostě závodit nechce a od startu úvodní rychlostní zkoušky si jednoduše dělala co chtěla. Motor běžel na tolik válců, na kolik měl zrovna náladu a posádce bylo jasné, že tudy cesta k bodům nepovede. Lumír s Pavlem trápení po druhé rychlostní zkoušce ukončili a z 16. pozice se odebrali sledovat zbytek soutěže mezi diváky. „Problém byl ve spálené cívce zapalování pro dva válce,“ vysvětluje odstoupení Lumír, „náhradní jsme v autě neměli a nezbylo nám tedy nic víc, než sbalit servis a jít se koukat k trati.“
V obrat Lumír doufal na Kopné, kde se mu v minulosti vždy dařilo. Ne tak letos. Pohled na černý Lancer dával od začátku soutěže poznat, že vše není v úplném pořádku. Auto neodjíždělo ze zatáček, do kopce se mu nechtělo ani trochu a kde chybí výkon, není příliš moc platné ani sebevětší nasazení. Suma sumárum – i při silné konkurenci si kluci troufali výše, než na 22. příčku absolutně. „Bohužel, smůla. Problém byl v prasklé hadici od turba. Hledali jsme příčinu malého výkonu v každé servisní zastávce, ale nenašli. Doma jsme ji objevili hned. Kopná je soutěž, kterou mám moc rád a o to je mi více líto toho, že se nám letos nepovedla,“ řekl Lumír po soutěži. „Příště snad bude líp,“ dodal.
A bylo. Opět Vysočina, opět zmoklá, ale to byly jediné podobnosti, které pro posádku měly soutěže v Telči a Třebíči. Devatenácté místo po první sekci sice nedávalo příliš prostoru pro optimistické vyhlídky, po druhé sekci však již bylo vše jinak. V polovině soutěže se posádka černého Lanceru dostala na devátou příčku a pokračovala směrem vzhůru. Po desíti rychlostních testech se Lumír s Pavlem mohli radovat s šestého místa absolutně a jen devět desetin sekundy jim chybělo na pátého Davida Komárka, jenž však startoval s vozem specifikace WRC.
Foto: Tomáš Wanka
„Začátek jsme měli slabší,“ komentuje Lumír vstup do letošního čtvrtého sprintu. „Po mých loňských zkušenostech z mokrých tratí, kdy to několikrát skončilo ranou, jsem měl z vody obrovský respekt. Celkem se nám tedy hodilo zrušení úvodního testu a zařazení krátké městské hned za něj. Sklouzli jsme se, osahali si auto i tratě a zamířili do servisu. tam jsme obuli mokré a získali tak více pohody a důvěry v auto. Postupem jsme si zvykali a já jsem rád, že se mi povedlo překonat psychický blok z mokra. Pořadatelům musím poděkovat jak za výběr tratí, tak i za vytrvalost se kterou v tom katastrofálním počasí dokázali soutěž zvládnout,“ uzavírá Lumír Firla hodnocení první poloviny sprinterské sezóny.
Dalším podnikem, na který se Lumír Firla s Pavlem Dreslerem chystají, bude počátkem srpna Rally Krkonoše.
