27. 10. 2009 07:30 − 3090× − 4

Osecký deníček ze San Marina – 3. díl

Z předjezdců je nutné zmínit ještě řádně omlácené Subaru Legacy za jehož volantem seděl otec Valentina Rossiho, Graziano.

Z výletu ze San Marina jsme si přivezli tolik zážitků, že když mě oslovil pejda, jestli bych nechtěl udělat video pro eWRC.cz, rozhodl jsem se, že sepíšu i pár vět o naší výpravě. Nakonec by video bylo moc dlouhé, takže vznikl pouze tento deníček, který je okořeněný několika kratšími videi. Nejsem žádný spisovatel a nikdy ze mě žádný nebude, takže vše, co se zde dočtete, berte s rezervou. Poslední slohovou práci jsem psal při maturitě, u které jsem naštěstí prošel, tak doufám, že u vás čtenářů nepropadnu :-).

Netrvalo dlouho a přiřítil se Dieter Depping s továrním Touaregem. Šotolina dakarskému speciálu seděla daleko víc, než včerejší asfalt, takže nám naplno ukázal, jak se s tímto autem jezdí. Samozřejmě že kamera byla vypnutá, takže zážitky z průjezdu mám uchované pouze ve své paměti. Pěkný průjezd nám předvedl také předjezdec s Cliem R3, který naší kameře tentokrát neutekl. Z předjezdců je nutné zmínit ještě řádně omlácené Subaru Legacy za jehož volantem seděl otec Valentina Rossiho, Graziano. S volantem to skutečně umí a kdyby byl takhle šikovný i Valentino, určitě by byl v rally přínosem, alespoň pro diváky. Při průjezdu Juhy Kankkunena a Marcuse Gronholma byl krásně vidět rozdíl a pokrok v technice. Zatímco Celica ve sjezdu poskakovala a Juho si musel ťuknout o brzdu, Marcusova 206 držela jak přibitá, a tak ji mohl držet pod plynem.

Na tomto úseku bylo hezky vidět, kdo přijel opravdu závodit a kdo své vozy na rozbité šotolině šetří. Ze špičky nezklamal skoro nikdo, potěšili průjezdy všech Talbotů. Já jsem si počkal na Colombiniho a vyrazil jsem dál po směru RZ. Dole v lese se nacházela pěkná pravá přes můstek, horizont (za kterým také nebyla nouze o krizové momenty) a dlouhá levá ven z lesa, kterou se přijíždělo do esíčka. Po esíčku následovala levá kosa na asfalt a dalším brutálním stoupáním se odjíždělo pryč. Z vrcholu stoupání byl krásný výhled na úsek, na kterém jsme stáli od začátku erzety. Přibližně po 80 autech jsem se odebral zpět do šotolinového sjezdu. Sotva jsem se vrátil a vypnul kameru, přijela posádka s Renaultem R5 turbo a dole v lese vylomila kolo….


Kolečko se polámalo

Dokoukali jsme první průjezd a odebrali se asi 200m proti směru erzety na asfaltový příjezd. Zde se nacházel také pěkný úsek. Delší rovinka, po které následovala pravá zatáčka s mírnou krátkou rovinou a dlouhou levou přes horizont z kopce po které se další levou zatáčkou odbočovalo na už zmiňovanou šotolinu. Opět nezklamal Depping s Touaregem od kterého jsme to na asfaltu nečekali, zahanbit se nenechal ani předjezdec s BMW, Rossi s Legacy a místní borec s er-trojkou. Samozřejmě tentokrát jsem nic divokého od předjezdců nečekal, takže kamera bylo opět vypnutá :-(. Show jsme čekali opět od Colombiniho, který zase nezklamal ale Calzolari s Escortem ho tentokrát svým průjezdem strčil do kapsy. Bohužel to znám jen z vyprávění, protože já jsem tou dobou stál už u odbočení na šotolinu a to co Calzolari předvedl na příjezdu jsem neviděl :-(

Opět jsme byli svědkem kolize, i když tentokrát jsme to měli pouze jako zvukovou kulisu. Projela okolo nás nádherná Carrera, ztratila se za horizontem a ve stejném místě jako v prvním průjezdu havarovala R5 turbo, přišla další rána. Musím říct, že při obou těchto kolizích se mi líbil přístup pořadatelů. Vystačili si zde s píšťalkami a žlutou vlajkou, u nás by v lepším případě začali volat na start a zastavovat erzetu. Tady opět bylo během minuty auto z trati za pomoci pořadatele a diváků odklizeno.

Počkali jsme si na poslední auta, protože i na konci startovní listiny se našlo spoustu střelců, na které se dalo pěkně dívat a chystali jsme se popojít dál proti směru erzety. Naštěstí jsme zahlédli otevírací vůz, takže jsme všechno naházeli rychle do auta a po jeho projetí jsme vyrazili na první křižovatku odkud jsme vyjeli z erzety. Je pravda, že první pořadatelka co nás potkala se cukala a nechtěla pustit dál, ale druhý pořadatel nahlásil naší jízdu vysílačkou a pustil nás bez problémů dál. Ještě půlhodiny poté se po trati RZ pohybovala auta, takže šílení pořadatelky bylo naprosto zbytečné.

Tentokrát jsme stáli na krásném, rovném asfaltu v pravém vinglu, na jehož vnitřku stál dům. Auta jsme viděli vyjíždět z předchozího pravého vinglu, po kterém následovala cca 100 m dlouhá rovinka ,,náš" vingl, dalších 150m roviny z kopce a retardér. Od tohoto úseku jsme si neslibovali žádnou divočinu, ale byli jsme hlavně zvědaví na Stratosy a S4ky, které právě zde mohli předvést svůj výkon. První příjemné překvapení nám připravil Eric Brandenburg ve svém Safary Porsche. Vysoké šotolinové gumy na asfaltu pěkně klouzaly a Porsche se hrnulo bokem ven. Na asfaltu zůstala jen černá čára, ve které byly hezky vidět obtisknuté špalky ze šotolinových gum. Opět se nenechal zahanbit Graziano Rossi, který svoje Legacy poslal do zatáčky kufrem napřed!!! To všechno v naprosté tmě v zatáčce do které nebylo přes hradbu vůbec vidět…

Pohled a poslech na přemotorovaná monstra na hladkém suchém asfaltu, byl opravdu zajímavý. Nebyla to žádná divočina, ale zrychlení všech Lancií je opravdu neskutečné. Škoda, že už od včerejšího večera nepokračovalo německé Audi S1, protože právě zde by mohl jezdec ukázat pravou sílu svého vozu. Blížil se průjezd Colombiniho na BMW M3 a my se začínali těšit na nějakou show. Bohužel už jsme ale se bavoráka nedočkali :-(. Důstojně ho opět zastoupil Calzolari s Escortem. To ale ještě nebylo nic, oproti dalšímu střelci s BMW M3. Bohužel byla tma, takže nevíme kdo to byl, ale při jeho průjezdu se nám tajil dech a nutno říct, že i tuhla krev v žilách. Už z prvního vinglu se vyřítily nejdříve zadní světla a poté zbytek bavoráka. Toho jsme využili a blížící se BMW jsme řádně podpořili máváním a hecováním. BMW se před pravou zatáčkou nahrbilo, stočilo se na levou stranu a mělo namířeno naším směrem. Těsně minulo břeh na kterém jsme stáli a už si to kroužilo táhlým smykem ven ze zatáčky. Mezi zadní nárazník a patníky na vnější straně by se nevešel asi ani papír, divili jsme se, že po průletu bavoráka zůstali na svém místě (bohužel kamera už byla bez baterie :-( ). Usoudili jsme, že tady už asi víc neuvidíme a přesunuli jsme se do prvního vinglu do kterého se přijíždělo rychlými protahováky.

Zde jsme se opět utvrdili v tom, že Italové nemají pud sebezáchovy nebo mají nervy ze železa. Přímo proti příjezdu ještě před únikovou zónou, přímo na hraně křižovatky seděli tři lidé na židličkách a za nimi stáli pořadatelé s autem a vysílačkou. To všechno bylo vylepšené ještě dálkovými světli, které lidem svítili přímo do očí, takže šance na útěk by moc velké neměli. Jen se divím, že se v Itálii ještě nic vážného nestalo. Zde jsme dokoukali posledních 30 aut a vydali se na cestu domu. Dojeli jsme do Rimini, najeli na dálnici a upalovali domů.

Ještě jsme si udělali zastávku u první benzínky, kde jsme nakoupili nějaké italské čokolády a suvenýry a samozřejmě jsme se vybavili energetickými nápoji na cestu. Protože jsem očekával, že po půlnoci se ocitnu za volantem, koupil jsem si na cestu dvě plechovky létajícího býka ( asi tímto naštvu fanoušky Fordu, ale přispěl jsem Citroenu pár centů na poslední bitvu do Walesu :-) ). Cesta zpět probíhala bez problémů, jen nám jí opět znepříjemňoval déšť. Ráno okolo 7 hodiny jsme překročili hranice a v České republice nás přivítal opět pěkný déšť. Ovšem oproti italskému, to byl slabý odvar.

Co říct závěrem? Určitě všem co mají rádi rally a hlavně její historii výlet na legendy doporučuji. Pro mě jako pro člověka, který ostrá ,,béčka" nezažil, je to skutečně veliký zážitek. A starší ročníky by určitě rádi zavzpomínaly na dřívější dobu. Někomu by se možná nelíbilo, že uvidí půlku erzet ve tmě, ale to nebyl náš případ. Tma odjakživa totiž k rally patří.

Na úplný závěr by se hodilo malé zhodnocení, takže tady je:
Hodnocení může být jedině kladné. Super atmosféra, super rychlostky, super startovka, super zážitky. Škoda jen některých skvostů, které jsme v ostrém tempu viděli jen jednou nebo neviděli vůbec :-(, ale odstoupení k soutěžím patří.
I když dva velké nedostatky bych přeci jen našel! Jelo se pouze dva dny a na další zážitky musíme čekat rok….

Tak snad se příští rok v San Marinu sejdem zase v hojném počtu,
Ahoj :-)!

alesk a Fans Osek

Pro zájemce o pohyblivé obrázky z Rally Legend od Fans Osek je k dispozici půlhodinový sestřih toho nejlepšího, co tato skupina letos na jihu Evropy natočila. Video je možno shlédnout zde, na stejném odkazu je možno si video i stáhnout (250 MB).

Foto: Tomáš Hlína

Komentářů celkem: 4
27. 10. 2009 08:121
0 0
Super práce,moc dobrý počteníčko...Jen tak dál..Moc se mi v San Marinu líbilo smajlíksmajlíksmajlík
27. 10. 2009 11:312
0 0
Dobře jste legendy popsali.Je to opravdu krásnej zážitek a pro nás dědky navíc nostalgie.Byli jsme na stejný RZ,akorát jsme na jednotlivý průjezdy šli v opačným pořadí.Tak můžu potvrdit co popisujete.Letos jsme tam byli třetí rok po sobě.Milovníkům Rallye a krásných aut můžu vřele doporučit.Škoda že jen jednou za rok.Tak příští rok v San Marinu,státečku Rallye zaslíbeným ahoj.
27. 10. 2009 12:023
0 0
půl hodina sestřih?? málosmajlíksmajlíksmajlík
ale jinak fákt dobrá práce
27. 10. 2009 18:164
0 0
...opět jsem si hezky početl!!! A díky i za videosmajlík
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!

Je aktivovaný AdBlock nebo jiný blokátor reklam!
Pokud chcete náš web používat, vypněte ho prosím. Děkujeme!