První otázka Michale je úplně jasná. Jak se ti daří?

Daří se mi docela dobře. Mám korzet a s tím se spojuje vlastně jediná komplikace a to ta, že nesmím sedět. Takže buď ležím, nebo opatrně chodím. A další zásah do normálního fungování je ten, že nemůžu řídit auto. Takže musím být většinou doma a nedělat hlouposti. Alespoň teď ještě po těch 5 týdnů, než to sroste.

Když nemůžeš sedět, jak řešíš dopravování se?

Když někam jedu, tak musím jet vleže. Na boku na zadních sedačkách. Ale snažím se nikam moc nejezdit, ať podpořím zdárnou léčbu.

Máš ještě v paměti, co se vlastně v ten okamžik havárie semlelo?

Byla to shoda několika událostí. Asi jsme měli trošku chybu v rozpisu. Měli jsme ho napsaný asi moc odvážně. A do toho kluzká vozovka. Přijeli jsme tam rychleji, než bylo zdrávo, auto se nadzvedlo na horizontu a sežrali jsme to. To je pak hned. To už tak v rally prostě bývá.

Dokážeš si ještě vybavit co se dělo po nehodě? Co diváci? Pomáhali, nebo spíše koukali.

Já si to nedokážu úplně přesně vybavit, protože hned po té ráně nastala strašná bolest. Takže jsem byl zaměstnaný hlavně sám sebou. Nemohl jsem moc ven z auta. Pamatuji si, že Tomáš vyběhl ven s hasičákem. Začal hasit a ještě mi pomáhal ven. Já jsem pak nějak vylezl ven. Diváci mi spíš pomáhali, někdo tam položil něco na zem, já jsem si na to lehnul a pak na chvíli omdlel. Probral jsem se pak díky Pavlovi Dreslerovi. Takže úplně přesně popsat to co se po nehodě dělo neumím. Rád bych tímto poděkoval posádce Lumír Firla-Pavel Dresler, která hned zastavila a jednala. Také chci poděkovat Romanovi Michalíkovi, který pomáhal při hašení.

Foto: Michal Kuklík

Ty jsi mi pár dní po nehodě říkal, že Tvému zranění možná trochu dopomohl HANS. To je slovo do pranice. HANS má své zastánce i odpůrce. Ty už tedy máš svůj názor vytvořený?

Já jsem vždycky byl zastánce HANS a dá se říct, že v určitých věcech jsem jim stále. Ale tady a to nedokážu samozřejmě říct s určitostí, ale je možné, že v určitém procentu mi zde HANS uškodil. A to nejsem první. Ten scénář je v podstatě vždy stejný. Jakmile je to rána na spodek, tak dochází ke zraněním páteře.
Možná je to tím, že HANS je umístěný za krkem a jakmile pásy stáhnou tělo dolů, tak HANS tlačí dolů celé tělo. Tím znemožní propružení těla v pásech a pak jdou síly proti sobě. Neříkám, že tomu stoprocentně tak je, ale může to být příčina těchto úrazů. Druhá možnost je, že díky HANSu nejsme tak stažení a tím jek se tělo pohne jinak dojde k úrazu.
Je to opravdu slovo do pranice. Třeba by se to stalo i bez něj ale myslím, že na zamyšlenou to je!!

Foto: Michal Kuklík

Objevíš se letos ještě někde alespoň v roli diváka?

To nevím. Nechci si zahrávat. Rád bych ještě v zimě třeba stihl lyže, nebo hokej a tak se snažím vše podřizovat léčbě.
V Sosnové jsem nebyl. A o Pražském rallysprintu také pochybuji. Myslím si, že se ani tam neobjevím.

Otázka na závěr, kdy se reálně máš šanci objevit v závodním autě?

Podle prognóz mi bylo řečeno, že snad v únoru bych měl být OK. Takže snad to bude dobré.
V autě ale nevím. Nevím ani jaký je kalendář a zatím není nic domluveno na příští sezónu. Takže kdy se objevím v autě, to nedokážu říct. Ale pokud bude nějaké angažmá, tak asi hned, jak se něco pojede :)

Rád bych moc poděkoval záchranářům a nemocníčnímu personálu (hlavně moc pěkným sestřičkám) ve Valašském Meziříčí, byli super. To samé platí pro personál nemocnice v Liberci, kam jsem byl převezen a samozřejmě děkuji všem, kteří nám po nehodě pomohli.
Poděkování patří také všem, kteří mě navštěvovali v nemocnici jako třeba Brouk, nemladší z rodu Vojtěchů Zdenda, Enge st. i ml. a samozřejmě všem dalším. Děkuji také těm, kteří mě podporovali třeba i formou SMS zpráv, hodně to potěšilo a překvapilo. Znovu mě to utvrdilo v tom, že ač to někdy není navenek vidět, tak ta rally skupina lidí drží při sobě.

Michale hodně zdraví a drž se. Ať se co nejdříve potkáme někde na rally.

Jo, a abych nezapomněl, dost už bylo rozhovorů se mnou, teď by měli dostat prostor i ostatní a určitě lepší a zkušenější, jako třeba můj vzor Jenda Tománek. Přeci jenom mistr světa je mistr světa. No a myslím, že takový pan Uhel, nebo třeba stejně ozářený kolega Palivec by měli určitě co říct vašim čtenářům.

Hm… Tak jo Mišáku, něco s tím uděláme a přes zimní pauzu vyzpovídáme pár Tvých kolegů :)