Petro, kromě toho, že jsi Martinova sestra, jsi i jeho manažerka. Já už jsem se loni jednou ptal Martina na to, jaké je to poslouchat sestru. Zeptám se Tebe, jaké je krotit bráchu?

Těžký, těžký… Brácha má hodně svojí hlavu, takže sem tam je to náročné, ale vesměs najdeme kompromis. Na druhou stranu jsme spolu dobrý tým – on je hlava a já ruce. On něco vymyslí a já to provedu.

Přestože jste v posledních letech pravidelnými účastníky mistrovství světa, jste stále v podstatě rodinný tým. Kolik lidí musí zvládnout celý ten kolotoč okolo vašeho účinkování v MS?

Kromě Martina, Honzy a mě máme 4 mechaniky. Hodně nám pomáhají samozřejmě rodiče. Máma nám navaří… prostě jak říkáš – rodinný tým a rodinná atmosféra. Samozřejmě máme k dispozici ještě v kanceláři lidi pro administrativu. Jsou ale chvíle, kdy všichni musí dělat všechno. Šéf, nešéf! Každý má samozřejmě své úkoly, ale pokud je potřeba máknout, musí se zapojit všichni a pomoci si navzájem.

Mezi jednu z náplní Tvé práce patří logistika. Jezdíte po celém světě, každou chvíli závodíte jinde, třeba i na jiné straně zeměkoule. Jak je obtížné zvládat všechno okolo logistického zajištění? Velké týmy na to mají svá oddělení, Ty to v podstatě musíš stíhat skoro sama. Jak to jde?

Evropa, to je máček, tam se už pohybujeme dlouho a tak už víme docela přesně co a jak. Nejsem sice extra přebornice v jazycích, ale italštinu, španělštinu a němčinu zvládnu. A angličtina je samozřejmě základ. Španělština mi to ulehčuje třeba v Argentině, nebo Mexiku.
Když mi brácha poprvé řekl, že pojedeme za moře, tak jsem z toho byla trošku vyplašená, protože jsem s tím neměla zkušenosti a nedovedla jsem si představit, co mě čeká. Že nám tady někdo vyzvedne kontejner a já ho pak budu hledat někde v Mexiku… Ale měla jsem štěstí na dobré lidi a spolehlivý servis okolo, takže to dopadlo.
V Evropě se člověk cítí jako doma, ale v zemích za mořem je to trochu jiné a tak jsem měla docela obavy. Ale dneska už je to taky svým způsobem rutina, člověk se naučí i to papírování okolo a už je to celkem taky normální. Tak teď doufám, že jsem to ale nezakřikla a nevytrestá mě to, příští týden vysíláme kontejner do Mexika a odtud pak rovnou na Nový Zéland!

Odbočme teď trochu od práce. Martin získal v uplynulé sezóně tituly mistra a vicemistra světa, což je fantastické. S Martinem jsme se o tom, jak prožíval úspěch třeba i při vítězství ve Finsku už bavili. Jak jsi bráchovy úspěchy prožívala Ty?

Tak jako pro celý tým, tak i pro mne bylo Finsko nezapomenutelné! Velký okamžik! Hrála česká hymna a já a myslím, že všichni jsme měli slzy v očích, protože takových okamžiků v životě moc není.
Cítili jsme, že jsme konečně dosáhli toho, za co jsme pět let bojovali. Člověk se na chvíli nad tím vším zamyslí a přijde pocit určitého sebenaplnění. Dosáhli jsme něčeho, za čím jsme všichni šli a na čem jsme společně pracovali. Byla to úžasná chvíle.

Skočme teď ještě o kousek vedle. Ve chvíli, kdy Martin získal titul, rozeběhla se logicky vlna spekulací, kam hodláte směřovat dále. Jedna z úvah, které se na fórech probíraly, byla možnost startů s C4 WRC. Víme, že starty s WRC nejsou nic jednoduchého, ale zkus v krátkosti rozkrýt čtenářům, v čem je celá ta složitost?

Složitost je samozřejmě především ve financích. Míst, kam nemusíte donést finance je pár. Ostatní volná místa jsou o velkém množství peněz, takže jsme se museli rozhlédnout někde jinde. Navíc ve chvíli, kdy jsme se rozhodovali, nebylo v podstatě ještě nic konkrétně jasného ani ve věci pravidel. Jak to bude s kategoriemi a šampionáty atd…
Museli jsme hodně zvažovat co a jak dále, jaký bude směr světového rallysportu… Museli jsme však také jednat rychle. Rozhodnutí jsme udělali a věřím, že správné a uvidíme, co ukáže budoucnost.

Ve chvíli, kdy jste oznámili konečné rozhodnutí, se objevily jiné hlasy. A to ty, že s Fiestou ještě nikdo nejel, že je to krok do naprostého neznáma a podobně. Co bys řekla k tomuto?

Za sebe mohu říct, že Ford svými výsledky jasně dokazuje, že jsou profesionálové a dělají dobrou práci. My jsme samozřejmě Anglii navštívili, viděli jsme úroveň přípravy vozů a mohli jsme se přesvědčit, že vozy jsou připravovány jak po stránce technologií i komponentů na špičkové úrovni.
Je sice pravdou, že Fiesta nemá za sebou ještě tolik testovacích kilometrů, nicméně probíhaly i samostatné testy jednotlivých komponentů a i v současnosti se velmi intenzivně testuje celý vůz. Já věřím, že stejně jako byl úspěšný projekt klientských Focusů WRC, bude úspěšná i Fiesta S2000.

Tisíckrát probrané téma a já se zeptám po tisící první. Proč ne Škodovka?

Zřejmě proto, že pro Škodu nebylo strategické podpořit projekt směřující do MS. U Fordu jsme se naopak setkali s mimořádným zájmem o tuto oblast.

Ty jsi jako manažer týmu byla zvyklá na jistý způsob práce s Citroenem. Za tu spoustu let již byly určitě vytvořeny mnohé vazby. Teď se budeš muset seznamovat s jiným prostředím, s jinými lidmi a možná i s jiným stylem práce. Co to pro Tebe znamená?

Na novou spolupráci se určitě těším. Je to pro mne výzva. Nové projekty mě motivují. Ale právě už ze zkušenosti s Citroenem vím, že to není jednoduché a chce to čas. Chvíli to potrvá, než si vytvoříme bližší vazby a vzájemnou důvěru a než budu vědět koho kontaktovat s jednotlivými problémy.

Foto: Petr Sagner

Mnozí fanoušci rally si pamatují, že Ti v minulosti nebylo cizí, obléknout kombinézu, nasadit přilbu a vydat se na tratě RZ. Je to už úplná minulost, nebo…

No upřímně musím přiznat, že jsem o tom znovu přemýšlela. Jenže moje pracovní vytížení a projekt 2010 CITROEN RACING TROPHY mi to bohužel letos nedovolí.

Celý rok jsi v podstatě v jednom kole. Jak sis užila Vánoce, zastavila ses alespoň v tom svátečním období?

Vánoce byly úžasný. Kdo hodně cestuje, určitě pochopí, že je hrozně prima se zastavit a jen tak být doma se svou rodinou a příbuznými. Skvěle jsem si to užila.
Takže jsem dobila baterie a teď už zase jedeme naplno a chystáme novou sezónu.

Co bys vzkázala čtenářům eWRC.cz?

Určitě bych jim chtěla velmi poděkovat za podporu, které se našemu týmu od nich dostává. Jsme hrdí, že čeští fanoušci hrají podél světových tratí prim. Nebyl snad závod, kde by nebylo vidět české vlajky. Byly dokonce v Argentině i na novém Zélandu! Je úžasný, vidět tolik českých fandů podél tratí i v servisní zóně. My jsme za to velmi vděční a chceme jim poděkovat. A samozřejmě je rádi uvidíme i v příští sezóně.