1. podnik holandského mistrovství, 19. – 20. března, Emmeloord, asfalt, 20 RZ

Speciály nejvyšší kategorie WRC podle technických regulí od roku 1998 do současnosti příští rok nadobro zmizí ze světové soutěžní scény. Již od loňské sezóny se jich na světových kolbištích schází čím dál tím menší počet. Kdo se ale rozhodně s dosluhujícími vozy WRC rozloučit nehodlá, jsou piloti z Holandska. Rovinatá země sice nemůže nabídnout nikterak skvostné rychlostní zkoušky, zato technické zázemí stájí v této zemi skvostné je. O uplynulém víkendu se v Nizozemí rozjel nový ročník národního šampionátu a podobně jako v letech předešlých bude i letos na co koukat.

Foto: www.rallymedia.nl

Na start úvodního podniku se postavil pěkný počet 11 vozů WRC, a to různých značek a generací. Nejmodernější a nejsilnější z nich jsou Fordy Focusy WRC, se kterými startovali úřadující mistr Holandska Bernhard ten Brinke a nováček za volantem tohoto špičkového vozu Erik van Loon. O něco staršími a pomalejšími vozy jsou Subaru Impreza WRC S14, které se měly v soutěži objevit v počtu tří exemplářů. Edwin Schilt se na rychlostní zkoušky nakonec nevydal a do bojů tak s Imprezami této generace vyrazili jen Mark van Eldik a René Kuipers.

Foto: www.rallymedia.nl

Mezi velké atrakce se dá jistě zařadit start ojedinělých Mitsubishi Lancer WRC05, se kterými do Tank S Rally odstartovali bohužel jen dva slabší jezdci Bert de Jong a David Westenbrink. Od Jaspera van den Heuvela, který dal holandskému mistrovství vale a letos bude bojovat o titul v Polsku, si jeho starší techniku koupil Henk Vossen. A nejedná se o nic výjimečnějšího než opravdu pouze ojediněle v akci vídané Mitsubishi Lancer WRC Step 2. Stejně tak ojedinělým speciálem je dnes již obstaróžní Ford Escort WRC, se kterým Faron van Lieshout startoval ve třídě historiků.

Foto: www.rallymedia.nl

Do konečného počtu doplnily již vyjmenované posádky ještě tři se speciály WRC. Do Subaru Impreza WRC S12 stejně jako v loňském roce usedl Gert Huzink a z Británie si jedno takové dovezl Graham Coffey, který je již na holandské půdě skoro jako doma. Se zajímavým sponzorem v podobě Ministerstva obrany do sezóny vstoupil Eric Bolhaar sedlající Škodu Fabia WRC z dílen Erika Weverse.

Foto: www.rallymedia.nl

Naprosto dominantní nástup do soutěže zaznamenal v pátek van Eldik, který vyhrál všechny čtyři testy. Bohužel tím ale jeho účast v rally skončila, když musel s technickou poruchou ještě před koncem etapy vzdát. Návrat z Mitsubishi k Subaru tak několikanásobnému nizozemskému šampiónovi vůbec nevyšel. Do čela se vyhoupl úřadující mistr ten Brinke, kterého ale celý den pronásledoval van Loon s obdobným Focusem. Po pátečním dnu byl mezi nimi rozdíl jen 5,9 vteřiny, zatímco třetí Kuipers byl zpět o 19,4.

Foto: www.rallymedia.nl

V úvodu sobotní části se nevyhnul menšímu zaváhání van Loon a namísto stíhací jízdy hned na prvním testu jeho ztráta narostla skoro na dvacet sekund. Do pořádného laufu se na zmoklé trati dostal Huzink, který po třetí sobotní zkoušce předehnal Kuiperse a dostal se tak na bronzový post. Tím ale jeho ambice nekončily, po vítězství v dalších dvou testech se pilot Subaru vyhoupl na druhou příčku a na vedoucího ten Brinkeho v tu chvíli ztrácel jen necelou čtvrtminutu. Van Loon již pro vedoucího muže takové nebezpečí nepředstavoval, neboť se kromě Huzinka nechal porazit i Kuipersem a spadl na čtvrtou pozici.

Foto: www.rallymedia.nl

Během desáté, jedenácté a dvanácté zkoušky ale van Loon předvedl výkon, jaký jej vrátil zpět před jeho soupeře na druhou příčku, a to s odstupem jen 2,7 vteřiny na prvního ten Brinkeho. Ten byl v těchto testech oproti svým soupeřům pomalejší a na rozdíl 7,2 sekundy se za jeho záda posunul i Huzink. Vedoucí trojice v těchto těsných rozestupech pokračovala i v dalších několika zkouškách a teprve na RZ 17 se ten Brinke stále si hlídající vedoucí post odhodlal k velkému trháku. Po nejrychlejším čase v této i následujících dvou zkouškách nastupoval na start posledního testu s komfortním náskokem 37,5 vteřiny na Huzinka. V případě van Loona i za ním jedoucího Kuiperse si technika postavila hlavu a ani jeden z nich závěrečné zkoušky již neabsolvoval. Ze zajímavého trojboje se nakonec vyklubalo poměrně jasné ten Brinkeho vítězství, ve kterém měl právě on největší štěstí a jeho technika jej bez problémů podržela. Na třetí příčku se v závěru dostal nejrychlejší pilot produkčního vozu a vítěz závěrečné zkoušky Timo van der Marel s Mitsubishi Lancer EVO IX.