Bratrská dvojice Petr a Pavel Pelech ukořistila v Lužičkách první místa ve třídě N3 i N2. Na Kopné tak bylo co obhajovat.

Pro Petra Pelecha a jeho Hondu Civic Type-R je Kopná oblíbený, byť nejtěžší sprint sezóny. Letos ztěžovala závodění již samotná předpověď počasí, která neslibovala nic dobrého. Do toho měl Petr ještě komplikované najíždění trati: „Trénink jsme bohužel museli pojmout dost nezodpovědně a kvůli nedostatku času jsme tak stihli jen dva průjezdy – synkovo školní divadelní představení v Praze je přeci jenom zásadní záležitost:-)”

Do závodu šla posádka Pelech – Barčáková s vědomím, že nesmí nic rozbít, protože Pavel startoval 4 minuty za nimi a mechanici by v případě problémů nevěděli, kam dříve skočit. Naštěstí se celý den obešel bez větších potíží. Snad jen když se Petr zamyslel při upouštění pneumatik a místo 2,2 měla všechny kola 1,2. Ale to byl jediný přešlap. Petrovi oblíbený závod vyšel na výbornou a bylo z toho opakování prvního místa v N3 z Lužických hor. I když výsledky vypadají jednoznačně, celý průběh úplně růžový nebyl: “Během první půle jsme se hodně tahali, zvlášť na prvním Kameňáku jsme dostali hroznou oblož. Následná Kopná nás ale "nakopla" a od té doby jsme snad už konečně jeli tak, jak se má. Celkově musím říct, že jsme se svezli báječně – žádné velké prostoje, kluci v servisu zvládali skvěle, nám se povedlo vyhrát šest erzet z osmi. A moc se mi líbilo vídat Pavla ve zpětném zrcátku při čekání na erzetu a vědět, že jsou pořád naživu a "ve hře",” libuje si Petr a dodává: “Co mi na celém tom báječném dni a závodu přišlo negativní? Asi jen fakt, že činovníci FASu místo seriozní debaty nad HANSem vypravili "do pole" a ještě pár desítek vteřin před startem obcházeli auto a zapisovali si, kdo a jak má nasazený HANS, asi sbírali poznatky… Neměl to FAS dělat už vloni? Je prioritou sbírat licence závodníkům za nepodstatný prohřešek místo řešení takhle palčivého problému? Když už není možné konečný verdikt s používáním HANSu stanovit rychle, nebylo by lepší tu povinnost aspoň dočasně pozastavit do doby, než to skutečně vyhodnotí někdo, na kom se shodne FAS i závodníci? Je klidně možné, že někteří z nás mají sedačky nevhodné, ale ještě se přeci neví, jestli je to příčina zvýšeného počtu zranění, takže ta sobotní akce FASu spíš připomíná sbírání argumentů pro obhájení argumentačních pozic než nějaký zodpovědný přístup. Štěstí vlastně je, že se během Kopné nikomu nic nestalo, ať už v "asidobrých" nebo "možnášpatných" sedačkách,” dodává Petr k ožehavému tématu poslední doby.

Pavel si odbyl premiéru s Hondou Civic Vti na Kopné loni a i jemu závod učaroval a považuje ho za jeden z nejhezčích a zároveň nejnáročnějších. Strach z předpovědi počasí dohnal Pavla ke shánění mokrých pneumatik na úkor slicků, což se ukázalo jako chyba. Na suchých tratích s vytahaným bahnem klouzalo úplně všechno a pilot zničil i jediná intermedia, protože již nebylo co obout.

Stejně jako Petrovi se i Pavlovi líbilo vídat bráchu před sebou, ale také ho svazoval strach z případné chyby a problémů v servisu. O samotném průběhu závodu a strastech vedoucím ke třetí pozici v N2 již nechme hovořit Pavla: “V podstatě od druhé a hlavně třetí RZ jsme zjišťovali, že na „místní“ borce v podání Adama Koblihy a Ondřeje Blaťáka asi nebudeme stačit při nějakém rozumném a bezpečném tempu. Opět bohužel odpadl i Robert Mikulka – přímo před námi cestoval po poli. Už před posledním kolem byly rozestupy mezi prvními čtyřmi vozy (za námi nakonec dojel Marek Holík) tak propastné, že v podstatě nemělo smysl soutěžit, důležité bylo dovézt auto v pořádku do cíle. Což se nám málem na předposlední RZ nepovedlo, jednu zatáčku jsme na blátě řízli o něco víc než je zdrávo a dalších (pro mě neuvěřitelně dlouhých) 100 metrů jsme auto lovili od příkopu k příkopu.“

„Celkově považujeme Kopnou za vydařený závod, podmínky v servisní zóně byly sice trochu šílené, ale na druhou stranu musíme organizátory pochválit, že stihli v podstatě narychlo kvůli volbám změnit, co se dalo. K humbuku okolo Hansu se asi vyjadřovat nebudu, ale je fakt, že ať už při přejímkách tak při startu kontrolovali snad jenom tohle,“ dodává závěrem Pavel.