Vlastimil Resl - eWRC.cz
8. 7. 2010 21:20 − 3778× − 0

Pohled do autokrosu – Lukáš Vítek

Nepřehlédnutelnou žlutomodrou felicii vodí po tratích autokrosového MMČR Divize 6 Lukáš Vítek

Nepřehlédnutelnou žlutomodrou felicii vodí po tratích autokrosového MMČR Divize 6 Lukáš Vítek (14. 5. 1978). Mladoboleslavský rodák vzešel z hobbycrossové líhně a je šťastný, že i ve „větším“ světě přetrvalo soupeření a zároveň přátelství s mnoha tehdejšími rivaly. O blížícím se víkendu můžete Lukáše povzbudit ve čtvrtém dílu šampionátu v Dolním Bousově. Pokud byste s ním pak někdy chtěli popovídat i mimo autokrosový areál a k tomu ochutnat vynikající klášterské pivo, jste srdečně zváni do řepovského „Pohostinství u Vítků“.

Začalo to řepovským skokem

„Vyrostl jsem a žiji v Řepově nedaleko Mladé Boleslavi. Naší vesnicí vedla v osmdesátých letech rychlostní zkouška Rallye Škoda, později Bohemia, a my jako děti sedávali na garáži přímo u legendárního skoku, kde v šestaosmdesátém havaroval Leo Pavlík. Křídlo z jeho audiny bylo vystaveno v řepovské hospodě, dnes mimochodem patřící naší rodině, ještě krátce po sametové revoluci. Bohemka vždy byla pro celou vesnici obrovskou událostí a během jejího průběhu se nemluvilo téměř o ničem jiném.“


Lukáš Vítek šestý zleva

Krásné vzpomínky na hobbycross

„Vlastní závodnickou kariéru jsem zahájil v roce 2000 hobbycrossem, který byl tehdy v našem kraji ohromně populární. Tratě jako Stará Boleslav, Hejtmánka a Týnec mi přinesly nádherné zážitky. Moc mě mrzí, že Hejtmánku již pohřbila průmyslová zóna a Týnec zarůstá kopřivami. Skýtaly totiž ideální možnost potrénovat kousek od baráku a mladým, začínajícím, pilotům získat první zkušenosti. Mnoho současných autokrosařů, ale i soutěžáků začínalo právě zde. Za všechny mohu jmenovat Jirku Breta, Ludvíka Huška, Standu Halousku, Martina Kopenu, Honzu Ratajského, Davida Štefana, Honzu Bartoše a další.“

Větší svět Divize 6

„Ještě v době mého působení v hobících začali někteří moji tehdejší soupeři koketovat s autokrosem. Honza Bartoš, Standa Halouska a Jirka Bret startovali v kategorii, v níž vedle dnešních vozů D6 jezdily dvoulitrové dvoukolky. Vyrazil jsem jim fandit do Dolního Bousova a zaujalo mě to natolik, že jsem se je rozhodl v roce 2007 následovat. Hned se nám podařilo obsadit v šampionátu čtvrtou příčku v divizi a o našem pokračování tak bylo rozhodnuto. První věnec jsem získal v Bousově za druhé místo. Ten souboj vidím stále, jako by to bylo dnes. Suverén Tomáš Jánoš tradičně uletěl o půl kola a já za sebou udržel dotírajícího Breťáka.

Divize 6 je takovým pokračováním hobbycrossu. Setkáváme se zde s mnoha tehdejšími soupeři a pokračujeme v našich soubojích, ale též kamarádství. Právě přátelská a pohodová atmosféra, ochota si vzájemně pomáhat a velká vyrovnanost jsou největšími devízami této kategorie.

Vynikající vztahy máme téměř se všemi soupeři. Opět musím zmínit Jirku Breta. Je nejen výborným jezdcem, ale také organizátorem a kamarádem. Spolu s jeho otcem mi moc pomáhají především radami a nikdy neodmítnou pomoc. Taktéž Honza Ratajský a současný lídr naší divize Tomáš Handík jsou velmi vstřícní. Úzce spolupracujeme s firmou RBS (Radek Bouda). Při nečekaných technických závadách poskytují rady nad zlato. Radost závodit je s Martinem Kopenou. Jede rychle a čistě, prostě žádné prase.“

Autokrosový hokej

„Důkazem vynikajících vztahů v D6 je i akce s názvem „autokrosový hokej“. Několikrát přes zimu se na mladoboleslavském zimním stadiónu utkávají dva All-Stars týmy – Bretův a Halouskův. Právě z Jirkovy iniciativy se tato setkání zrodila. Moc mě to baví, přestože si s hokejkou a bruslemi příliš nerozumím a hokejista ze mě asi nebude:-) Důležité ale je udělat něco pro zdraví a utužit partu, k čemuž napomáhá i posezení po skončení utkání.“

Čerstvá krev

„Divize 6 však už přece jen není výhradní kategorií středočeské hobbycrossové party a proudí do ní noví nadějní borci. Z letošních nováčků se mi velmi dobře jeví Martin Šindelek, jehož skvělou jízdu jsme sledovali v Humpolci. Těším se na plánovaný přestup bývalého rivala z hobíků Martina Chytráčka, připravujícího auto ve vedlejší vesnici u pana Cinkla, který dělal motor i mě. Martina si pamatuji jako vynikajícího pilota a jistě bude oživením.“

„Sakala“ v noční košili

„Během závodních víkendů není nouze ani o legrační příhody. Jednou hodně pozdě v noci v Přibicích jsme debatovali lehce posilněni alkoholem – sponzoringem od pivovaru Klášter – když se náhle vynořil Martin Kopena v růžové noční košilce, zapůjčené od paní Evy, manželky mechanika „Bacila“. Na hlavně měl prehistorickou motocyklovou helmu – zelený škopek s koženým řemínkem. Takto vyparáděn předváděl populárního skokana na lyžích Jaroslava Sakalu a já jen lituji, že neexistuje fotka z tohoto činu.“

Má auta

„Hobbycrossové začátky jsem prožil s „třináctistovkou“ favoritem po Danu Šulcovi, pořízeným od Josky Bartoše a pana Janouška, když ještě měli dílnu u AKUMY. Následoval soutěžní favorit z Německa velmi zajímavého původu – závodil s ním Břetík Enge. Ten sloužil skvěle až do roku 2007, kdy jsem ho v Sedlčanech v boji o třetí příčku hodil dvakrát přes čumák na dvoumetrový val a odepsal ho do šrotu. Přítomní diváci prý podobný karambol ještě nezažili a já mohl děkovat kvalitnímu rámu od Martina Grabiece, že jsem, zaplaťpánbůh, vyvázl bez úhony. Následovala roční pauza, věnovaná stavbě mé současné felicie. Narodila se jako „šestnáctistovka“, ale po třech startech jsme zjistili, že motor stavěný v garáži vlastními silami se nám nepovedl. Nahradila ho „čtrnáctka“ od pana Cinkla. Jela sice pěkně, ale pro blížící se Bousov chystáme s panem Doležalem pro zkompletování sbírky „patnáctku“. Na domácí trati většiny startujících bychom po dlouhé době rádi zabojovali o stupně vítězů. A proč je můj závoďák žlutomodrý? Od pěti let do vojny jsem hrával fotbal za Řepov a měli jsme tyto barvy, stejně jako pivovar Klášter v době stavby našeho auta.“

Můj tým

„Moji mechanici se prakticky všichni rekrutují z řad mých řepovských sousedů. Velkého borce Milana „Pikasa“ Simetha perfektně doplňují Láďa „Čadič“ Mansfeld a Martin „Bacil“ Solnička, ex-mechanik Milana Vítka a Martina Křečka. Převodovku nám připravuje Petr Bartášek a následně se o ní, stejně jako o nastavení podvozku a brzd, stará Oto Jakubec. Fandové soutěží si ho možná budou pamatovat jako spolujezdce Ládi Bergera a Zdeňka Jandy. Výrobu ochranného rámu má na starosti Martin Grabiec a kvalitu jeho práce oceňuji kolostřešní kombinací minimálně jednou ročně. O elektroniku pečují pražský Milan Žlebek (PDM) a dobrovický Vráťa Cinkl. Bez nich bych řídící jednotky ani nenaladil. Hlavy motoru mi dělá bývalý závodník Ruda Kořínek z Dobrovic, jehož syn Lukáš jezdí letos buginy. Moc mě mrzí, že jeho druhý syn Pavel už není mezi námi.

Opomenout nemohu obrovskou podporu mojí rodiny, která musí celá makat, když já se jedu bavit na závody. V tu chvíli v hospodě zaskakují táta, manželka i babičky. Bez všech těchto obětavých a nadšených lidí bych si mohl o závodění jen zdát. Děkuji.“

Mé vzory

„V mládí jsem sledoval především rallye a největšími vzory tak jsou Emil Triner a Colin McRae – oba správní divočáci a výrazné osobnosti. Nikdy nezapomenu na Emilův příjezd na cílovou rampu po vítězství mezi dvoukolkami na Novém Zélandu. Je to asi můj dosud největší motoristický zážitek a něco neuvěřitelného a úžasného. VHS s tímto momentem jsme si pouštěli u nás v hospodě asi třicetkrát dokola až do dvou do rána a nechápali:-) Kazeta se mi po čase bohužel někam ztratila, ale dnes už naštěstí není problém vyhledat si tento kultovní okamžik třeba na youtube.

Mezi autokrosaři uznávám především Fógla (Petr Bartoš, pozn. autora) pro jeho „schumacherovskou“ touhu po vítězství.“

Naše hospoda

„Jelikož tátovi vrátili v restituci hospodu, bylo předem dané mé vyučení v oboru kuchař – číšník. Nelituji toho. Na praxi jsem chodil do mladoboleslavského grand hotelu Věnec, kde kdysi při Bohemce bydlelo mnoho posádek a na jídlo občas zavítal i sám Emil Triner. V roce 1999 jsem nastoupil do našeho rodinného „Pohostinství u Vítků“. Trávíme zde s rodinou většinu času. Momentálně rekonstruujeme zahradu a kuchyň s cílem rozšířit nabídku služeb. Na velké vyskakování to sice není, ale nestěžuji si. Vedle naší hospody a jejích návštěvníků – štamgasti díky:-) – je mým sponzorem pivovar Klášter a toto na Mladoboleslavsku velmi oblíbené pivo samozřejmě točíme i u nás. Každý večer pečlivě proplachuji trubky, aby pivo bylo kvalitní, tak ho přijďte ochutnat:-).“

Oblíbená trať

„Ačkoli se mi tam moc nedaří, musím zmínit Novou Paku. Jede se z kopce do kopce, rychle a do žádné zatáčky není vidět. Letos se mi moc líbila krásně připravená trať v rovněž rychlém Humpolci. Skvěle jsme se svezli a po roce dojeli do cíle. Srdeční vztah mám k Dolnímu Bousovu, kde jsme začínali. Naopak výhrady nemám k žádné trati a těším se na každé závody. Je jedno, kde se jezdí, hlavně že se jezdí.“

Názor na rallye

„Co si budeme povídat, soutěžáci jsou největšími mistry volantu, jedoucími bez nároku na jedinou chybičku. Hrozně by mě lákalo rallye zkusit, ale při absenci orientačního smyslu bych asi daleko nedojel a ještě se zabil. Raději proto zůstanu v roli diváka. Tím spíše mě mrzela termínová kolize dvou nejprestižnějších motoristických akcí v regionu – Rally Bohemia a Mistrovství Evropy v Nové Pace. Takto sestavený kalendář je nesmysl.“

Další koníčky

„Kdysi jsem měl rád fotbal, ale v posledních letech mám pocit, že není pohledný jako dříve. Proto jsem se přeorientoval na hokej. Fandím Bruslařskému klubu Mladá Boleslav a na jeho zápasy občas zavítám. Když chci vyčistit hlavu, vyrazím relaxovat rybolovem na Oboru nedaleko České Lípy. Chytil jsem ale zatím jen pár mrzáčků a beztak jsem je hned pustil, protože zabít bych nedokázal.“

Motoristická budoucnost

„Mým velkým přáním je zazávodit si, aniž bychom museli pořád něco opravovat. Hlavní prioritou pro nadcházející sezónu je tudíž připravení konkurenceschopného a spolehlivého auta a dobrá zábava.“

Foto: David Jeřábek

Komentářů celkem: 0
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!