Prožít pocity slavného závodníka Volejníka z legendárního filmu „Jáchyme, hod ho do stroje!“, odmítl během vyhlášení Divize 6 v Poříčí nad Sázavou Tomáš Handík. O výsledcích na dalších pódiových pozicích totiž ještě jednali sportovní komisaři a on tak mohl stát na nejvyšším stupni osamocen. Tuto nabídku však markvartický pilot odmítl a pohár si převezme až na dalším závodě v Přibicích, kde už může v případě vítězství s předstihem slavit vytoužený titul.

Třetí podnik autokrosového MMČR se konal na humpolecké trati „Pod Vilémovským lomem“, na které se Tomášovi tradičně příliš nedaří. „Trať přitom byla připravená velmi dobře. Její zvláštní, hluboký a sypký povrch však způsobuje velký odpor a já zde asi nedovedu najít ideální nastavení. Zkoušel jsem nejrůznější varianty, ale přesto jsem v rozjížďkách těm nejrychlejším nestačil,“ přiznává pilot z Markvartic u Sobotky, startující do finále až z druhé řady. „Možná bylo výhodnější vyrážet z druhé řady zvnitřku, než z první úplně zvnějšku. Start se mi vydařil skvěle a protáhl jsem se na druhou příčku za Kopenu. Trochu mi napomohla strkanice několika soupeřů, po níž odstoupil Maršálek a hodně ztratil Ratajský. Celý závod jsem se snažil Kopenu dojet, ale nešlo to. Se stříbrem jsem však po výsledcích v rozjížďkách spokojen.“

Daleko větším sebevědomím oplýval Tomáš před domácím podnikem v Dolním Bousově. Už loni sváděl na „Rachvalách“ krásné a vyrovnané souboje s tehdejším suverénem Divize 6 Tomášem Jánošem a letos hodlal potvrdit roli favorita vítězstvím. „Mnozí soupeři si stěžovali na přílišné kropení trati, ale já se chci pořadatelů zastat. Na tom jílu a při velké prašnosti je hodně obtížné najít ideální kompromis. Samozřejmě, jízda na čerstvě nakropené trati není ničím příjemným. Podmínky však byly pro všechny stejné. Podařilo se mi vyhrát úvodní dvě rozjížďky a o pozici v první řadě pro finále mě tak nepřipravila ani kolize s Karlem Kupcem v té třetí, po níž jsme museli vyměnit těhlici. Při velké vyrovnanosti naší kategorie je velmi důležitý dobrý start. Ten se mi podařil a pak už jsem jen udržoval svůj náskok.“

Pátý podnik sezóny v Poříčí nad Sázavou výrazně ovlivnilo počasí. „Na „Homolku“ jsme dorazili v pátek za hustého deště a už jen probojovat se blátem a vyjetými kolejemi do areálu bylo velkým dobrodružstvím. V půl šesté ráno jsme navíc honili kvůli velkému větru stan po depu. Sobotní tréninky a první rozjížďky se jely na důkladně rozblácené trati a pořadatelé zasluhují velké uznání, že jí vůbec dokázali zprovoznit,“ nešetří chválou lídr šampionátu, který si v neděli již za přijatelnějšího počasí vybojoval nejvýhodnější startovní pozici pro finále. Do první zatáčky však přijel jako první Martin Šindelek. „Neměl jsem pro finále nové pneumatiky a možná proto nebyl start optimální. Šindelek jel navíc opravdu skvěle a nebýt jeho odstoupení vinou prasklé poloosy, tentokrát bych na něj neměl. Na druhou stránku, závody jsou nejen o rychlosti, ale i vytrvalosti. Tím více mě těší dosavadní spolehlivost mého vozu.“

Čtvrtého vystoupení na nejvyšší pódiový stupeň se však Tomáš v Poříčí nedočkal. Výsledky Divize 6 totiž v době předávání cen ještě nebyly oficiální a sportovní komisaři řešili předjíždění na žluté vlajky v posledním kole. „Přestože mě osobně penalizace Martina Kopeny a Karla Kupce v tabulce šampionátu pomohla, nepovažuji ji za spravedlivou. Milan Purma totiž stál v blátě a oni neměli moc na výběr, než ho i přes mávání žlutými vlajkami předjet. Jelikož mé první místo bylo jisté, nabídl mi Roman Kalvoda předání poháru. Stát ale na stupni vítězů sám jako závodník Volejník v kultovním filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje!“, mi přišlo poněkud trapné. Proto si raději počkám na kompletní pódiovou sestavu do Přibic.“

Šestý, předposlední podnik autokrosového MMČR, se koná v Přibicích již o nadcházejícím víkendu. Pilot felicie se startovním číslem 152 zde v případě vítězství může s předstihem slavit vytoužený titul.

Foto: David Jeřábek