Pro zachování autenticity je použita hovorová čeština a Ostravske nářečí

Pátek, 6. 8. 2o1o

Víkend s víkendem se sešel a do startu jednatřicáté Fuchs Oil Rally Agropa, konané okolo Pačejova, zbývalo jen několik hodin. V práci mě to, jak je před startem soutěže obvyklé, převelice bavilo, Ostravak, který vyrazil snad dříve, než já procitl ze zimního spánku, skrze ICQ průběžně informoval, kudy zrovna projíždí, co zajímavého tam je a kdy dorazí do Klatov a poslední zpráva byla z přímé linky Praha-Klatovy, kupodivu pouze s jedním přestupem v Plzni (to Ostravak nezna), přičemž s ohledem na psychický stav ukrajinského řidiče autobusu a technický stav tohoto „vozidla“ jsem nakonec rád, že Ostravak vůbec dorazil živ a celý. Sbalili jsme tedy fotoaparáty, stativy, batohy, pláštěnky, cigarety, tatranky, já naložil Ostravaka a vyrazili jsme směrem na Horažďovice.

Po zaparkování auta kousek od náměstí se Ostravak zákeřně zeptal: „Ty, Rosťo, a gdy povalime do teho Pačejova?“ Vpravdě, tato otázka mě lehce zneklidnila, ale poté, co jsem zjistil, že i několik kolegů fotografů hledalo tiskové středisko v Pačejově, protože Zvláštní Ustanovení přece NIKDO nečte, mě rozčarování nad takto položenou otázkou přešlo. Demokraticky jsem rozhodl, že je potřeba dát kafe v hotelu na náměstí a poté nadešel ten pravý čas pro vyzvednutí vestičky a vyrobení dokumentačních záběrů z představení posádek. Představení, dle hlasu, moderoval zajisté stejný člověk, jako diváckou RZ na Bohemce nicméně musíme říct že byl nějak novej a tentokrát nemáme téměř žádných negativních připomínek.

Příjemnou večerní náladu zkalila pouze informace o nehodě Martina Semeráda a o odřeknutí startu Vaška Pecha. Na bavoráčka se i ostravak moc těšil. Po krátkém telefonování jsme naštěstí zjistili, že Máca s Michalem jsou tak nějak v pořádku, sic jejich auto je na odpis. Soucítíme. Na uklidněnou jsme absolvovali kafe číslo 2, tedy asi páté páteční kafe a vyrazili nafotit pár záběrů ohňostroje. Fotky sice nebyly úplně podle našich představ, ale pevně věříme, že příští rok pan Bystřický udělá ohňostroj znovu a my budeme nepřekvapeni, neb kdo je připraven, není překvapen, a ty fotky budou právě takové, jaké by se nám líbily. Ostravak na ohňostroj říkal něco ve stylu „Kurde, tož fajne jak cyp to bylo, rubalo im to.“, Potom jsme už jen vyrazili dělat nějaké hají. :-)

Sobota 7.8.2o1o

Hned po tom, co v sedm ráno přestal řvát budík, dali jsme kafe a já ranní cigaretku, vyrazili jsme skrze Horažďovice na Babín. Auto jsme za mírný poplatek odložili na louku a vyrazili na notoricky známé místo při RZ 2/5/8, do bývalého vojenského prostoru. Trať byla, nečekaně, mokrá. Hodně mokrá. V podstatě v každé zatáčce byla hluboká louže, proto, chtěl-li někdo fotit brod, netřeba bylo hledati potok, stačilo ulovit zatáčku. :-) Protože do startu RZ zbývalo poměrně hodně času, absolvovali jsme tour de vitamin na středně dobrou klobásu a nadprůměrně dobré kafe a vyhledali bezpečná místa, vhodná k focení. Na mokré trati bylo na co se dívat, průjezdy například Orsáka, Kresty, Petáka, Janoty (milujeme zadokolky), Kopáčka a většiny historiků byly opravdu výživnou pastvou pro oko i optickou soustavu fotoaparátu. Po projetí první rundy jsme se v pauze strategicky posunuli blíže ke startu, k rychlému odbočení ze silnice na šotolinu (kousek pod VIP zónou). I zde bylo na čem spočnout okem, po rychlém pravém odbočení čekala posádky rozbahněná šotolina z kopce, hluboká louže bezprostředně následovaná P5-6. Bylo neuvěřitelné sledovat, s jakým nasazením se jezdci perou s terénem. Zdálky jsme viděli odstoupení posádky Kopáček Šilerová a musím říct, že nám jich bylo celkem líto. Vena jel s velkým nasazením a hezky se na ně dívalo.

Po odjetí druhého průjezdu hlavního pole jsme se vrátili podél trati zpět k našemu rallyvozítku, cestou jsme se setkali s kamarády z fóra eWRC, Joewalkem a Speederem. Protože zrovna začalo pršet, předtím jen nechutně chcalo (jiný název to „nepočasí“ nemá), využili jsme této změny k pokecu a bojové poradě za účelem přesunu. Podle mapy jsme zvolili DM5 v obci Záboří a poté, co nás Speeder ujistil, že VÍ, kudy tam dojet, vyrazili jsme na cestu. Když jsme dojeli na kraj Blatné, shodli jsme se, že někde se stala chyba, dali jsme si na benzíně kafe a rozhodli se, že si najdeme svou odbočku. Nebudeme to pitvat, napotřetí jsme se trefili.

Na návsi v Záboří beznadějně zemřel jeden z fotoaparátů, jež nevydržel několikahodinové smáčení deštěm a z Ostravaka se tím stal regulérní nefotící divák. Poprvé. Po projetí asi 15 vozidel jsme usoudili, že se podíváme do cíle. Speeder a Joewalk setrvali na RZ, opuštěni jsme proto dojeli do Horažďovic (Ostravak byl zase zmatený Pačejovem) a dorazili na náměstí.

Protože jsme neměli aktuální výsledky a věděli jsme pouze, že Romanové Odložilík a Kresta se celou soutěž rvou o vteřinky, byli jsme do poslední chvíle zvědaví, jak to dopadne a kdo na rampu vyjede jako první. Bohužel těsně před příjezdem bratří Odložilíků na cílovou rampu se zbaběle zamlžil objektiv druhého aparátku a z fotek nebylo rázem nic. O vysokém tempu obou Romanů asi nejlépe svědčí to, že přestože každý používá diametrálně jinou techniku (sic oba mají po čtyřech kolech, čtyřech válcích v motoru, jednom volantu a jednom spolujezdci), byl mezi nimi rozdíl pouhé 3,6 sekundy, přičemž třetí Pepa Peták ztrácel na vítěze skoro minutu, což však nijak nesnižuje jeho jezdecký výkon. Výborně tady naopak jel Roman Kresta, nechápali sme, jak na tom marastu stíhá řadit a kde ty kvalty vůbec bere.

V tiskovém středisku (zase ten Pačejov) jsem vrátil vestu a pomalu jsme vyrazili zpátky do Klatov. Nutno říci, že i přes neskutečnou nepřízeň počasí jsme viděli profesionální sport na ryze profesionálně připravené a zajištěné soutěži. Pačejovští pořadatelé se bez ztráty kytičky vypořádali s nečekanou nepřízní počasí, kdy se například ze stanů pro časoměřiče stávaly sprchové kouty a rogala a pořadatel musel v pátek okolo 23. hodiny sestavit krizovou skupinu, která dlouho do noci zpevňovala stany a kontrolovala trať. Z Pačejovských pořadatelů si na mnohých soutěžích českého mistráku mohou vzít příklad. Tak to určitě má vypadat.

Doma jsme stáhli fotky do počítače, fotoaparátky a objektivy nechali sušit a dlužno dodat, že firma Nikon odvádí natolik kvalitní práci, že i stařičká D70s, jež se na XXXI. Fuchs Oil Rally Agropa Pačejov stala na DM5 průtokovým ohřívačem dešťové vody, po vysušení funguje úplně stejně dobře, jako na minulých rally. Pokud na fotkách shledáváte nějaké vady, není to aparátem, ale jeho držákem (čti:[fotografem]). Sezóna se rychle a velmi jistě řítí vstříc svému konci, já se zajisté s Ostravakem ještě někam vydám a když budete hodní, zase vám něco napíšeme.