Bez podpory všech by to nešlo – 2. díl
Jak vnímáte podporu fanoušků?
M.: Upřímně, když jsem na trati, snažím se moc nevnímat. Zjistil jsem, že když jsem je vnímal, pramenily z toho některé chyby. Prostě mě to tak rozvášnilo, že jsem pak jel více pro ně, než na čas. Ale v každém případě je podpora třeba v servisní zóně velmi příjemná.
P.: Je velmi příjemné vidět, že někteří fandové za námi přijedou třeba na testy. A že jsou lidi, kteří nám fandí a je to vůči nim i zavazující. A jsme za to rádi.
Já jsem si Martine u Tebe na firmě všimnul, že někteří tví zaměstnanci nosí trička SVARMETAL motosport i v práci. To je nějaké direktivní nařízení, ve smyslu – „Bez toho mi do práce nechoď“?
M.: Ne, direktivní nařízení to určitě není. Je to spíše takové zpestření. Oni mají určitě i jiná trička. Ale tyhle mají praktickou černou barvu a to mají rády i manželky, protože je nemusí tak často prát.
P.: Víš, jak to chodí. Prémie a přízeň šéfa jsou důležitější, než nějaké tričko.
Všiml jsem si nedávno na testování, že ne všem lidem se tato aktivita zamlouvá. Jak je složité hledat tratě pro test?
P.: Poslední dobou je to čím dál, tím složitější. Je škoda, že v okolí nemáme ideální testovací dráhu. Nevím, v jakém stavu je nyní trať ve Slavičíně, ale když jsme tam jezdili, tak už v té době byla dost rozbitá. Měli jsme tam poměrně časté defekty a celkově se nám tak testy prodražily.
Co s tím? Martine, nedávno jsi zakoupil docela rozsáhlé pozemky zde na Novojičínsku. Nechceš je poskytnout pro stavbu testovací trati?
M.: Tak do rallycrossu zatím nejdeme, takže to asi ne. Ale osobně si myslím, že když budeme při testech brát ohledy na lidi a uvědomíme si, že ten děda s motykou co stojí v jahodách, nemusí být zrovna fanda rally, a budeme vybírat cesty mezi obcemi, s pochopením starostů a třeba i malým příspěvkem do obecní kasy, tak by to snad jít mohlo.
Pavle, Ty jsi ze Zlína, kraje rally zaslíbeného. Vím, že na soutěže jezdíš často i jako divák. Má život na Zlínsku nějaké výhody pro aktivního soutěžáka?
P.: Já vždy říkám, že na Zlínsku závodí i babky, když jedou pro kvasnice do Kauflandu, protože těch soutěžáků je u nás opravdu hodně. Fakt je ten, že díky tomu mám ke všemu blízko, ať jsou to lidé, týmy, nebo třeba přísun některých informací. Ta fráze o zaslíbenosti kraje rally je skutečně pravdivá.
U Tebe je to Martine trošku jinak. Novojičínsko až tak moc rallyovým krajem není.
M.: Až tak úplně ne, ale například při Valašce se nedaleko ode mě pár rychlostek jelo. Ale ten Zlín až tak daleko nemám.
Nechybí Ti absence nějakého závodu v bližším regionu?
M.: Můj blízký soused je Lumír Galia a už jsme se i bavili o tom, že bychom mohli nějaké úseky časem vyhledat a něco zkusit. Zatím jsme se k tomu ale ještě neodhodlali.
Odbočme od závodů. Čím se bavíte, když nejste na závodech? Pavle, Ty máš před sebou velkou sázku o malé pivo. Na Facebooku ve vaší skupině SVARMETAL motosport se soutěžilo, zda do Barumky zhubneš na 85 kilo. Takže…?
P.: Smích… Tak nejprve je potřeba říct, že tohle už není o zábavě… Moje hubnutí je už hlavně o tom, něco si dokázat. Jenže já si ani nejsem jistý, jestli to dokážu.
M.: Já se musím Pavla zastat. Je potřeba si uvědomit, že on momentálně mění tuky ve svalovou hmotu, takže tady nelze očekávat úbytek hmotnosti. Já bych navrhoval ještě provést měření tuku a to by určitě vypadalo ještě zajímavěji.
Tak proč ses nevsadil Ty?
M.: Protože nejsem blázen :)
Sedíme si tady u Martina na verandě a tak mě napadá otázka, jak často se vidíte mimo závody?
P.: No, moc často ne, Jsme spolu hodně v kontaktu po telefonu, ale osobně se moc často nepotkáváme.
A co koníčky? S Tebou Martine, jsem se už nedávno bavil o tvém vztahu k motocrossu.
M.: To jo, sice už to není tak divoké, ale občas si jezdím vytřepat ledvinové kameny.
A Pavel?
P.: Rád vařím.
M.: No, to je vidět :)
P.: Samozřejmě se snažím věnovat svým blízkým a psychicky se připravuji na další závody a těmi bude oprava baráku. To bude náročné.
Ty máš, Martine stavbu domu právě za sebou.
M.: To je pravda. I když mám pocit, že barák není nikdy hotový a dodělaný, ale zhruba jo. No a samozřejmě firma práce už je u mě dnes vlastně diagnóza. A rodina samozřejmě. Na tu nesmím zapomínat. Mám děti ve vývinu, tak je to potřeba vychovávat a usměrňovat. To taky zabere nějaký čas.
Práskněte na sebe něco, co o vás není tak známo?
Oba: To bys to musel vypnout
M.: Já myslím, že není co. My jsme kluci, slušně vychovaní, na závodech spíme odděleně, protože spíme nahlas, ale jinak není co práskat.
P.: Ty pořád čekáš nějaké pikantnosti, ale nedostaneš je. My jsme diplomatičtí starší pánové, takže z nás nic nevylomíš.
Pavle, ty sleduješ rally hodně i na internetu a vím, že tě hodně fascinuje italská rally scéna. Chtěl bys tam někdy soutěžit?
P.: Samozřejmě. Člověk má poznávat nepoznané, takže každého asi láká zkusit něco nového. Třeba takové San Remo, by mě určitě hodně lákalo.
Martine, Tebe Pavel Itálií ještě nenakazil?
M.: Já to tolik nesleduji, ale samozřejmě hodně obdivuji. My tady občas používáme termíny jako „za břeh“, nebo „za strom“ a říkat 200x za sebou za skálu… No nevím… Je pravda, že Itálie je kolébka skvělých pilotů a je to jasně dáno i tím, že tady máme lidi, kteří jedou třeba 10x Barumku a pak tady přijede Ital a je schopný tady hned vyhrát, i když tady nikdy nebyl… To svědčí o tom, že ti chlapi musí jet strašně moc.
P.: Já vzhledem k tomu, že letos jsem viděl Mille Miglia, musím hodně obdivovat Honzu Kopeckého, který letos jede italský mistrák a byl schopný jednou absolutně vyhrát a jednou dojet druhý. To je pro mě naprostá pocta Honzovi.
Sny a cíle?
M.: Já mám sny divoké. O těch tady snad ani nebudu mluvit…
P.: Já po čtyřicítce už mám minimální sny. Já už skoro ani nespím.
M.: Pokud ale mám mluvit o těch publikovatelných, tak dojet mistrák, dojet ho dobře a něco zkusit vymyslet na příští rok. Když zrychlovat, tak pomalu. Každý prudký vzestup hrozí prudkým pádem a to platí jak v osobním životě, kariéře, tak i ve sportu. Takže i proto se budeme snažit letos držet se té desítky a třeba si na příští rok stanovíme jako cíl sedmičku.
P.: Můžu jen souhlasit a jsem rád, že nám zatím vychází držet se cíle, který jsme si na začátku roku dali. A jak říká Martin, třeba to v příštím roce malinko posuneme, ale nic víc. Protože víme všichni, že dneska se jede strašně rychle a udržet tempo se špičkou není a nebude vůbec jednoduché.
Co vzkážete na závěr fandům, čtenářům, osobním i obchodním partnerům?
Obchodním partnerům musíme poděkovat za jejich podporu, která nám umožňuje se rally účastnit a svým způsobem je zavazující. Domů chceme poděkovat za toleranci a pochopení, které naše rodiny mají, protože leckdy jsme celý týden v práci a pak na víkendy zmizíme na závody.
A fanouškům? Že jejich podpora nás velmi těší a všechny zveme na Barumku, kde budeme rádi, když je uvidíme a když nám budou trošičku fandit. Zkusíme jet hlavně pro ně a ukázat jim reklamy více z boku. A u všech si můžeme jen přát, ať nám jejich podpora vydrží, protože bez ní by to nešlo.