eWRC.cz ve Volném Poháru opět vítězně…
Příjezd do servisní zóny po poslední zkoušce Rallye České Budějovice provází lehký zmatek, kdy poučuji obsluhu, že předčasný příjezd je povolen. Slečna si jde moji domněnku, podpořenou stejnou větou v itineráři, ověřit a s úsměvem nás pouští na cílovou rampu. Zde si odbydu premiéru v rozhovoru na mikrofon, odplácám si svých pár vět a pokynu řidiči, že můžeme jet.
Sklízíme náš "servis" (čti plachtu) a nakládáme auto. Poté vyzývám Láďu: "Mám pro Tebe překvapení." Šoférovi, který má za volantem již hodně odslouženo, zajiskří oči. Vytahuji krabici, kterou před ním skoro celé dva dny pilně schovávám a vytahuju triko s nápisem Vítězové třídy H2 ve Volného Poháru ČR . Říkám: "Do Světlý už nemusíme, máme to vyhraný celkově." Láďa odvětí: "No, nekecej. Fakt?" Až takhle zvídavou odopověď jsem nečekal, tak kontruji: "Počítal jsem to třikrát, takže snad jo."
Už v tréninku bylo jasné, že nás čeká opakování z Hořovic, tedy rychlejší vložky. Při dnešním pohledu na výsledky a hlavně rychlostní průměry mrazí až v zádech. Byť rychlostní test číslo 3 vypadal na první pohled hezky a technicky, realita byla krutá a atak hranice 130 km/hod. značí o tom samém. Třeba by pomohlo vynechání posledních 3 kilometrů, kdy jsme třeba my s favoritem jeli vyjma retardéru celou dobu v omezovači. Českobudějovičtí pořadatelé vypadají tvárně, a věřím, že pro příští rok udělají potřebné změny.
A jak probíhala samotná soutěž z našeho pohledu? Při ranním příjezdu do depa se rozhodujeme, zda-li vyměnit nazuté suché matadory za silně jeté media. V okolí servisu panovala mlha, která dělala vozovku lehce navlhlou. Nakonec se s Láďou shodujeme se, že práce navíc nemusí udělat našemu organismu těsně před startem dobře a nechali jsme na favoritu s jedničkou na dveřích suché pneu. Lajdáctví se vyplatilo. Nejen, že gumy fungovaly dobře, ale ten pocit v prvním servisu při koukání na ostatní závodníky, jak mění a mění…
Nevýhoda první startovní pozice je, že absolutně nemáte "šajn" o časech. V dopolední přestávce útočím tedy na konkurenci v podobě dvojice Padrián – Jiroud. Kluci lišácky hází můj dotaz na časy do pozadí slovy: "Asi tak nějak stejně…" Jenže zatím jen oni ví, že jsou o pár sekund před námi. Láďa se zamyslí a po pár stech metrech úvodního měřeného úseku druhého kola vím, že teda jako zrychlíme. Zlepšujeme čas téměř o šest vteřin, lehce nad hranici 3 minut. To se pilotovi nelíbí a trousí poznámku, že příště to dáme pod tři minuty. Na můj dotaz, kde to na tak rovném úseku chce nahnat, jej napadá jediná rezerva: při brzdách do retardérů. I v dalších zkouškách zrychlujeme o vteřiny, na poslední z kola dokonce o jedenáct.
Ve druhém servisu se dozvídáme už nějaké časy a shodujeme se s plzeňským soutěžákem v letech na tom, že o tolik, jako jsme zlepšili časy my, to Alešovo Škoda 120 S nedokáže. Nadchází RZ, kde s maximálkou kolem 150 km/hod. dosahujeme v rychlostním průměru na hodnotu jen o třicet nižší. Láďa má 3 minuty v paměti, do retardérů brzdí déle, kouří se od gum a v průletu pomyslnou cílovou páskou zastavuji stopky na 3:00,15. Hned to hlásím s dodatkem, že má šanci, mohl jsem přeměřit. Na napsání času na tabuli čekáme netrpělivě s otevřenou pusou tak jako patnáctiletý mladík na své první pivo. Konečný čas 3:00,06 nevyvolává na našich tvářích smutek, ale smích, který rozesmál i pěknou obsluhu stopky. Několik sekund si dáváme i na dalších vložkách. Úzké pasáže jsou líbivé, já však mám se čtením v těchto úsecích co dělat.
Foto: Jakub Malina
Jsme v cíli Rallye České Budějovice. Souboj s Alešem Padriánem nakonec vygradoval v odstoupení konkurenta, nevydržel motor. Nám tak nic nebrání vystoupat na nejvyšší stupínek ve skupině H2 a olíbat tak obě předavačky cen. To prý totiž vítězové dělají, ale jenom ti svobodní, takže Láďa se zdržel na podání ruky a značný odstoup. Jednu z nich, Evu Svobodovou, přejmenoval Láďa před dvěma lety na "držkatou blondýnu". Tento titul si s úsměvem připoměli oba při technické přejímce. Naše celkové jedenácté místo je vzhledem k profilu tratí pěkné umístění. Zpětně nás mrzí nepokořený čas v RZ Němčice pod tři minuty, s tím by šel ruku v ruce i postup na desáté místo na úkor posádky Trojan – Benda s Felicií Kit Car.
Láďa bude o nadcházejícím víkendu odpočívat, po delší době má paní Helena šanci na společný páteční večer. Já strávím společnou sobotu s Milanem Štvánem v jeho felicii při dalším podniku Rallye Cupu – X. Rallye Malé Monte Chříč. Milan má za sebou několik let na poli volných podniků, a na jeden z nich – Kramolín 2008 – určitě ještě dlouho nezapomene, viz. přiložený onboard:
Máte-li chuť, přijďte se na nás podívat. Kromě nás odstartuje dalších 45 posádek. A jestli se chcete stát naším přímým konkurentem, přihlašte se, místo ještě je…
Původní plán jménem MS ve Francii se hroutí, takže je dost možné, že se ve Světlé ukážeme. Otázka je s čím
stano78: polotovární auto? Vtipné
Příště se prosimtě jdi kouknout k trati k nějakýmu rychlýmu protahováku a pak si povíme, jestli je to fabrickým autem nebo Láďovo rukama.