Na sprintu ve Vyškově vybojoval titul ve třídě N2 Pavel Pelech, v Jeseníkách se mohl radovat i jeho starší bratr Petr. Tým Ascot MB se letos může pyšnit dvěma mistrovskými tituly.

Posádka Petr Pelech – Aleš Zimolka a jejich Honda Civic Type-R se do Jeseníků těšila. Titul v N3 byl na dosah, meteorologové slibovali babí léto, hospoda U muflona ve Šternberku zvěřinové hody, co více si přát. Bylo však ještě třeba zabojovat, aby bylo s Pavlem celou zimu k vydržení.

Ke tréninku přistoupila dvojice velmi zodpovědně, protože spolujezdec Aleš zapomněl doma loňský rozpis. Bodová matematika hovořila před závodem jasně, stačí bodovat. Porovnání s mistrem N3 z velkého mistráku Egonem Smékalem ale bylo více než lákavé. Petr má většinou vlažnější starty, ale v Jeseníkách začal závodit již na první erzetě. I přes stávkující převodovku a bez druhého rychlostního stupně figurovala „ascotí“ Honda jen půl vteřiny za Smékalem. Na druhém testu se situace otočila a Pelech se Zimolkou šli dokonce do vedení. Třetí Tvrdkov nepatří mezi oblíbené testy posádky a nedařilo se zde ani letos a Smékal se vrátil do čela.

Druhou rundu rychlostních testů shrnuje sám pilot: „Do dalšího kola jsme tak vyráželi z druhého místa, na dohled Egona a překvapivě už dost před Romanem Stromšíkem. Nějak se nám i v dalších erzetách dařilo prakticky všechno, velkou krizi jsme zažili jen jednu ve sjezdu do Pasek. Na štěrku v první pořádné zatáčce jsme lítali po lese od příkopu k příkopu. Tam jsem i já, slušný chlapec, začal mluvit úplně netradičně. Ani ta "neexistence" dvojky nám nakonec nevadila, jelo se většinou z kopce, takže trojka to pobrala a na Tvrdkově, kde nám scházela nejvíc, nám to stejně nikdy nešlo. Porazit Egona jsme si nezasloužili, ale Jeseníky nám tentokrát přinesly velkou radost. Navíc není všem dnům konec a my se třeba ještě někdy zrychlíme:-)“

„Celou soutěž jsme si letos každopádně maximálně užili, povedlo se nám držet se na dohled Egona a zároveň výjimečně hodně ujet ostatním. Pár časů a momentů nám vyloženě udělalo radost. Já vlastně pořád nevím, jak se má "správně" závodit, pořád si připadám jako zelenáč, ale ta radost v cíli byla ukrutná! Možná i právě proto, že okolo nás pořád vidíme dost lidí, kteří to dělají lépe,“ dodává s úsměvem Petr.

Závěrem je třeba poděkovat všem, kteří se na prvotřídním výsledku podíleli. V první řadě tedy vedoucímu týmu Péťovi Zbudilovi, mechaniků a partnerům, firmě Ascot MB, nealkoholickému pivu Frií, firmě Schneider Bohemia a dalším. „Tak nějak tiše doufám, že se nám bude dařit pokračovat ve spolupráci a v příštím roce budeme moct zkusit trápit konkurenci tak, jako se nám to dařilo letos,“ přeje si pilot a dodává: „Teď je před námi ještě Vsetín. Jedeme si užít poslední soutěž před zimou, než nám zbude Richard Burns Rallye a šachy, to je jasné.“

Pavel Pelech už má sprintový titul v N2 jistý od minulého závodu z Vyškova a do Jeseníků se přijel svézt a podpořit bráchu v boji o titul. Po delší době usedl na sedadlo spolujezdce Michal Bilka, kterému nesedla sobotní snídaně na pumpě a o horké chvilky nebylo nouze. „Cílem RZ 3 jsme proletěli sice na prvním místě, ale 10 metrů před stopkou jsme museli zastavit a Michal chudák málem pozvracel časoměřičku…“ vypráví Pavel. „No a v duchu „udržení obsahu žaludku v žaludku“ se nesl celý den. Nezahřívali jsme ani pneu ani brzdy, museli trochu zvolnit v zatáčkách a některé části RZ jsme odjeli jen „na oči“. Michalův stav se vůbec nelepšil a do třetí sekce jsme málem neodstartovali vůbec, jak zle mu bylo. Naštěstí asi zabraly trochu prášky, Michal se rozhodl zabojovat a soutěž jsme dojeli.“

Posádka i díky chybám soupeřů dojela opět na prvním místě ve třídě. „Mnohem víc nás ale celý den zajímal bráchův boj o titul mistra v N3. Petr naprosto nezklamal a 2. místem potvrdil svou fantastickou letošní formu. Šampaňské v servisu byla hezká tečka za sezónou 2010.“

„Auto fungovalo skvěle po všechny závody, ani jednou jsme nemuseli odstoupit, obrovský dík našim klukům! Vsetín už nepojedeme, takže Jeseníky byla zlatá tečka za naprosto neuvěřitelnou sezónou, když si vzpomenu, že na jaře jsme ani nechtěli přestoupit z K4 do sprintů a brácha nás musel přemlouvat,“ dodává závěrem Pavel.

Foto: Jiří Zapletal