Vlastimil Resl - eWRC.cz
7. 12. 2010 15:35 − 4918× − 9

Pohled do autokrosu – Roman Polák

Mechanik továrního týmu Škoda Motorsport Roman Polák jezdí autokros.

Premiérovým vítězem autokrosového (přesněji kartkrosového) MASCOM Cupu se letos stal dolnobousovský Roman Polák (25. 5. 1985). Mechanik továrního týmu Škoda Motorsport si za volantem svého modrého karta počínal naprosto suverénně a všech sedm startů proměnil ve vítězství. Příjemné povídání nejen o autokrosu se symbolicky uskutečnilo v řepovské hospůdce „U Vítků“, patřící pilotovi Divize 6 Lukáši Vítkovi.

Motoristické začátky

„K motoristickému sportu jsem přičichl v roce 2001, když začal Vašek Havíř ze Sobotky jezdit hobby autokros a já mu pomáhal jako mechanik. Bylo mi osmnáct, právě jsem skončil s hokejem a tak jsem uvítal další sportovní činnost. V roce 2003 jsem se rozhodl postavit vlastní závoďák. Cizí auto bych si asi nikdy nepůjčil, protože bych zkrátka nemohl jet na sto procent. S Tomášem Handíkem jsme na dvoře postavili buginu s pohonem dvou kol bez špéry. Hned v prvním závodě jsem se ale poroučel přes boudu. Tomáš jezdil vrchy s favoritem, já občas hobby autokros, a vzájemně jsme si jezdili dělat mechaniky. Nebylo to ještě moc o penězích a užili jsme si spoustu legrace. O další rok později jsem Tomáše přemluvil k přestupu do autokrosu. Přestavěli jsme jeho fáčko z vrchařského na krosové a společně několik let objížděli na Mladoboleslavsku tehdy velmi populární hobíky. Roku 2004 jsem v kategorii Buggy 4x2 vybojoval bronz, o rok později stříbro. Na konci roku 2005 jsem dostal rám od Marka Kalenského. Neměl jsem však ještě hotovou dílnu, a tak ho nebylo kde stavět. Požádal jsem souseda od nás ze Svobodína Ivana Celbu, zdali by to toho nešel se mnou a on k mému překvapení souhlasil. Společnými silami jsme u něj postavili pro sezónu 2006 bezkonkurenční a spolehlivé auto, které se nám odvděčilo řadou vítězství i titulem. Za tento úspěch patří největší poděkování právě Ivanovi a jeho rodině. V roce 2007 jsem se svoji dvoukolkou přestoupil do mistrovství republiky a zde závodil proti čtyřkolkám. V České trofeji jsem vybojoval stříbro, ve velkém mistráku pátou příčku za Láďou Hanákem, Víťou Nosálkem, Thomasem Scheibelbergerem a Štefanem Bučkem. Na vyhlášení byla pozvána první šestice a tak jsem to považoval za obrovský úspěch. V roce 2008 jsem však nastoupil jako mechanik do továrního týmu Škoda Motorsport a na vlastní závodění už jsem neměl moc času.“

Mistrovský návrat

„V roce 2009 přišel Roman Kalvoda s nápadem uskutečnit pohárové závodění s totožnými buginami. Jeho myšlenka mě zaujala. Skýtala totiž příležitost závodit i méně movitým klukům. Zato jeho bugina se mi opticky moc nelíbila. Když jsem jí viděl poprvé a ukázal jí rodině a mechanikům, nazvali jsme jí kajakem. Mé blízké však možnost opětovného závodění nadchla, a tak mě přemluvili. Neměli jsme dostatek peněz na pořízení hotové buginy a koupili od Romana jen stavebnici. Pečlivě jsme si jí chystali s cílem stihnout úvodní podnik v Sosnové. Šampionát čítal deset podniků, z nichž se počítalo sedm nejlepších výsledků. Ale při pohledu do kalendáře IRC mi bylo vzhledem k pracovním povinnostem již před sezónou jasné, že stihnu šest, v lepším případě sedm závodů. Nakonec platila druhá varianta. Obrovské poděkování za to patří týmu Škoda Motorsport, kde panují vynikající vztahy. Jsme taková velká rodina. Bez jejich vstřícnosti a bez pochopení technika vozu Mirka Šlambory, kdy mi několikrát umožnili přicestovat za nimi o den či dva později, bych si mohl o titulu nechat jen zdát. Tímto jim za to velmi děkuji.“

Můj skvělý tým

„Jsem šťastný, že kolem sebe mám opravdu skvělou partu motoristických nadšenců. David Patka se kvůli mně dokonce přestěhoval z Nové Paky do Bousova a změnil zaměstnání, jen aby mi mohl dělat mechanika. Občas si ho i dobírám, ať si najde babu a vrátí se do Paky, ale to rezolutně odmítá. Závody jsou pro něj vším. Obrovského poradce mám v Marku Kalenském. Kdysi sám úspěšně závodil, jezdil Evropu a dokonce zvítězil v Nové Pace v elitní divizi D3. Když však začal být autokros stále dražší záležitostí a on neměl finance na pořízení nejlepší techniky, raději skončil. Je v tomhle podobný jako já – buď závodit naplno a vyhrávat, nebo se na to vykašlat. Hrozně moc mi pomáhají kluci z práce, s nimiž pečujeme o fabii Juho Hänninena. Já mám na starosti pravé přední kolo, rallyový démon Jirka Vrkoslav levé a jeho brácha zodpovídá za motor. Společně takhle válčíme už tři roky a stále držíme spolu. Opomenout nemohu ani mojí rodinu. Bez těchto lidí bych ani závodit nemohl.“

Oblíbená trať

„Jednoznačně domácí Dolní Bousov, přestože jsem tam až letos po předchozích šesti nezdarech poprvé spatřil cíl. Ani tentokrát to nebylo bez problémů a po nevydařených rozjížďkách jsem se k vítězství musel ve finále prokousat z druhé řady na startu. Skvělá atmosféra a spousta přátel a fandů jsou skvělým zážitkem. Králem bousovské trati je ale bezesporu Marek Kalenský. V době jeho aktivní kariéry měli dílnu přímo na Rachvalách, jeho táta se podílel na stavbě trati a znají jí jako své boty:-)

Jinak ale pro kartkros u nás většina tratí není ideální, snad vyjma Sosnové, Přibic, rallycrosové verze Sedlčan a Bousova, pokud je sucho. Úzkým buginám moc nesvědčí díry, na kterých příliš nefungují. Ideální pro tuto kategorii jsou například italské tratě, které jsou široké, rovné a s minimálním převýšením. Když jsme na posezónním závodě v Itálii s vítězným domácím pilotem porovnávali naši techniku, naměřili jsme u té mé o šest centimetrů vyšší zdvih tlumičů. V Evropě také startují buginy do rozjížděk po pětadvaceti autech, což je mazec. Roman Kalvoda očekává, že i u nás by příští rok mělo pole čítat asi dvacet strojů oproti letošním desíti, jedenácti.“

Kontaktní sport

„V depu jsem se už několikrát setkal s velkými emocemi, hádkami a kňouráním, že ten či onen do někoho na trati strčil. Tyto reakce naprosto nechápu. Autokros je přece kontaktní sport a nějaká ta strkanice k němu patří. Ostatně bez nich by to asi nebylo atraktivní ani pro diváky. Zajímavé je, že v Evropě jsou podobné výlevy opravdu výjimkou a přitom se jede mnohem větší střelba.“

Názor na rallye

„Na soutěže bych asi neměl ruce ani peníze. V tomhle sportu už člověk musí umět opravdu hodně. Kdo to nezažil, jen těžko pochopí. Měl jsem štěstí a zažil na různých akcích několikrát svezení s piloty současného továrního týmu Škoda. Ačkoliv obvykle jsem se nikdy v autě nebál, s nimi jsem byl přece jen pořádně vykulený. Oni vůbec neřeší, co je kolem – pole, propast či strom, pořád jedou neskutečnou hranu. Juho i Honza jsou výborní piloti a především na šotolině je jízda s nimi obrovským zážitkem. Dnes vlastně už ani nejde moc označit někoho z nich za šotolinového či asfaltového specialistu. Vzájemnými radami a množstvím nasbíraných zkušeností jsou naprosto univerzálními piloty schopnými bojovat o vítězství kdekoliv.“

Nejkrásnější rallye

„Nejvíce se mi líbilo na Azorských ostrovech, přestože pro náš tým šlo o nejméně povedené závody. Tamní krajina a jízda soutěžních aut po vrcholcích hor jsou však neopakovatelným zážitkem. Opravdu nádherné prostředí. Nejtěžší a nejdelší pak je asi Monte Carlo. O výsledku rozhoduje volba pneumatik a například na Col de Turini by na různých úsecích bylo třeba i tří různých variant. Moc tak záleží na rozhodnutí techniků a následně na tom, jak se posádky s obtížnými podmínkami vypořádají.“

Mé vzory

„Tak to je naprosto jasné. Mým největším hrdinou je Colin McRae. Jeho už asi nikdo nikdy nepřekoná, byl naprosto originální. Na jeho počest by měl být den jeho narození ustanoven celosvětovým státním svátkem. Obrovskou osobností je také Raimund Baumschlager. Několikrát jsem se s ním setkal na testování a obdivuji jeho obrovský cit pro auto a schopnost pracovat na nastavení. Skvělý sluch pro motory má Svatopluk Kvaizar. Kdysi mi ladil „šestnáctistovku“ peugeota a pomohl i mnoha cennými radami.

Na domácí soutěžácké scéně se mi moc líbí přístup mého kamaráda Jirky Vrkoslava. Vše dělá s maximální precizností a na sto procent. V tom bych se mu jednou chtěl vyrovnat. Bohužel jezdecky přes svůj nesporný talent velkou příležitost nedostal. Moc mu držím palce, aby se mu splnil jeho sen o startu s velkým autem na domácí Bohemii.

Velmi si vážím Pepíka Kopeckého jako jezdce, manažera i odborníka. Moc mě vždy potěšil, když zaregistroval můj pozdější příjezd na závody a hned se informoval na můj výsledek. Od takové osobnosti je to velká pocta. V autokrosu konkrétní vzory nemám. Každý má své a všem držím palce. Obdivuji ale dlouhověkost Jaroslava Hoška.“

Brankářský kolega Marka Schwarze

„Od žáků až do dorostu jsem chodil do sportovní třídy a byl brankářem BK Mladá Boleslav. Mým kolegou byl mimochodem současný reprezentant Marek Schwarz, jenž v minulosti odchytal několik utkání NHL za St. Louis Blues. V osmnácti jsem ale skončil kvůli problémům s koleny a také tragické smrti mého otce, po které jsem musel doma převzít hodně jeho povinností. Předsevzetí neobléct už nikdy výstroj jsem dodržel čtyři roky, než mě kluci přemluvili k účasti v neregistrované lize za tým Obrub. Za tři roky jsme jednou skončili druzí a dvakrát vyhráli. Zde jsem vedle mnoha bývalých spoluhráčů potkal na ledě i Jirku Breta. Když zjistil, že chytám, okamžitě mě angažoval pro akce zvané „autokrosový hokej“. Několikrát ročně se setkáme s přáteli z autokrosu na boleslavském zimním stadionu a utužujeme partu. Vedle Breťáka jsou pravidelnými účastníky oba Halouskové, Martin Kopena, Honza Ratajský, Lukáš Vítek, občas si zahraje i Péťa Bartoš.“

Mediální propagace motorsportu

„Neexistuje žádný jiný server, který bych navštěvoval častěji, než eWRC.cz. Obdivuji špičkový informační servis a několik nových článků denně i v době, kdy je přestávka mezi sezonami. Ewrc hltají snad všichni moji přátelé a známí. Moc mě těší, že zde občas dostane prostor i autokros, který má více prostoru v televizi, ale v tištěných a internetových médiích za soutěžemi značně zaostává. V autokrosu odvádí obrovský kus práce duo David Jeřábek a Tomáš Němec. Jsou to super kluci a kamarádi, nechybí snad na žádných závodech a jejich fotky jsou nádherné.“

Plány do budoucna

„Moc rád bych startoval s buginou v D3 nebo D3A, ale finanční situace to neumožňuje. Nejsem blázen, abych si bral půjčku a nadělal si dluhy. Nad příští sezónou visí otazník. Nechtěl bych už využívat tolika úlev v práci, jako letos. Chtěl bych se už svému zaměstnání věnovat stoprocentně a tak se asi svezu jen ve volnu a udělám si tak pěkný víkend. Na závody se jezdím především odreagovat a tak určitě nebudou chybět nějaké ty návštěvy diskoték a samozřejmě sud svijanského piva. Mechanici jsou schopni dát každý po dvaceti pivech a prim hraje Venca Král z Obrubec, mechanik Lukáše Kořínka.“

Foto: David Jeřábek, Tomáš Němec, tým

Komentářů celkem: 9
7. 12. 2010 15:52
0 0
Super rozhovor, díky smajlík Mohu-li se autora zeptat- co má ten "kajak" za motor a kolik tak váží? smajlík
7. 12. 2010 16:04
0 0
Super rozhovor,ať se daří...!!smajlík
7. 12. 2010 16:08
0 0
Paráda. Od Sváti mám ještě áčkovej karburátor smajlík
7. 12. 2010 16:33
0 0
"kárti" mají motocyklové 600ccm většinou značky Honda. Jinak Romanovi samozřejmě gratulace k zaslouženému titulu. Ze skromnosti neuvedl, že letos vyhrál všech sedm závodů ve kterých nastoupil!!! smajlík
7. 12. 2010 16:56
0 0
Dovolím si přidat "studijní materiál" - fajný report z čt4 - Nová Paka 2010.
http://www.youtube.com/watch?v=2W7lgM5NnVI
Až jsem překvapený, jede to jak sviňa. smajlík
7. 12. 2010 21:16
0 0
smajlík Jojo, byly to kvalitní závody a moc pěkné souboje v sezoně 2010. Romanovy patří poklona, byl k neporažení, čest a sláva vítězům. Příští rok nazbrojíme znova a pokud si někdo muj kart vezme do najmu, pak se těším už jen jako divák na další souboje s dvaceti rychlo speedkama na startu. Kartcrossu zdar! Aleš

Dalši videa (kompletni sezona Kartcross 2010) je zde:
http://www.youtube.com/user/alesevox?gl=CZ
8. 12. 2010 10:43
0 0
Dovolím si lehce polemizovat s článkem. Marek Kalenský, myslím, skoro na 100%, nikdy v D 3 nestartoval, je to, respektivě byl, zarputilý šestnáctistovkář!!! D 3 bývala do 3 000, teď už do 3 500 cm3. A králem dolnobousovské tratě, je myslím už Petr Bartoš. To jen na okraj, pro upřesnění....smajlík
8. 12. 2010 12:30
0 0
D3 jsou do 4000 cm3, proto tedy "královská třída čtyřlitrů". Taky jenom na okraj... Jedou tam, ale buginy různých motorů přeplňovaných i atmosférických a dle tabulek a přepočtů pak mají určenou minimální váhu, aby byla divize vyrovnaná i s různou koncepcí motoru.
8. 12. 2010 16:49
0 0
wosmart: Ale aspoň s tou šestnáctistovkou máš pravdu.
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!