Poměrně často vyjadřujete přání o obnovení nebo dokončení fotoporadny, kterou před časem na našem serveru začala. Proto jsem se rozhodl vzít Vaše přání od podlahy a v následujících týdnech Vám přineseme několik tématických článků, které se budou snažit probrat záludnosti focení rally od A do Z a na zkušenosti se zeptáme i našich redakčních fotografů. Témata budou popsána tak, aby posloužily také začátečníkům, kteří drží fotoaparát téměř poprvé v ruce. Nebudeme se tedy zabývat pouze focením ale i dalšími věcmi okolo. Celá poradna bude psána mým pohledem, protože na to, abych psal obecně, se necítím dost zkušený. Nemám patent na rozum, takže v diskuzi očekávám vaše připomínky a upřesnění, které budou případně zahrnuty do článků.

Na tuto fotoporadnu budou navazovat články, které se budou zabývat fotografiemi ze čtenářské fotosoutěže, a to zejména těmi, kterým dle mého názoru chybí drobnost k tomu, aby bojovaly o přední příčky. Ale o tom až později.

V dnešním článku začneme velmi volně, možná naprosto banálně, a řekneme si něco o výběru místa k focení.

Jak vybrat místo

Pro hodně fanoušků rally začíná každá soutěž už při zveřejnění harmonogramu a map rychlostních zkoušek. Cílem je vybrat co nejatraktivnější místa a stihnout jich vidět za soutěž co nejvíce.

To, zda se rozhodnete přejíždět mezi rychlostními zkouškami a nebo se rozhodnete zůstat na jedné RZ na všechny průjezdy a pouze přecházet do jiných míst nechám na vás a nebudeme se tím v tomto článku zabývat. Zaměříme se hlavně na výběr místa z pohledu fotografa.

Foto: Petr Lusk, Výběr dobrého místa na trati je klíčový., Exif: 1/1000; F10; ISO 250; 15 mm

Místo můžete vybrat několika způsoby. Jedním z nich je vracet se na místa, které známe z předchozích ročníků. Důvodů může být několik. Když pomineme pohodlnost tohoto řešení, tak to může být třeba kvůli tomu, že potřebujete mít jisté fotografie a víte, že se tam vždycky něco "děje" a nebo chcete pilovat kvalitu fotografii z předchozích let. Velkou nevýhodou je, že se vám budou doma hromadit tuny téměř stejných fotek.

Druhým řešením je navštívit místa označené v programu jako divácké. Ty však bývají poměrně často hodně zapáskované a z jakéhokoliv úhlu máte v záběru oranžovou nebo žlutou vestu pořadatele nebo akreditovaného fotografa. Výhodou a zároveň nevýhodou může být početný dav diváků, který může focení komplikovat a nebo může naopak působit jako atraktivní kulisa.

K některým soutěžím bývá také na stránkách pořadatele nebo na našem serveru popis rychlostních zkoušek, který také může napovědět, které místo vybrat. K zahození nebývají ani rady "domorodců" v diskuzním fóru. Dobrým řešením může být také prohlédnutí tratě na satelitních snímcích některého z mapových serverů. Poradit můžou také fotografie z předchozích ročníků od jiných fotografů.

Foto: mapy.cz, Poznáte tohle populární a atraktivní místo?

Dalším možným řešením je zeptat se některé posádky, ideálně spolujezdce, na jejich radu na zajímavé místo a pokud bude mít zrovna chvilku času, tak věřím, že nějaký dobrý tip dostanete.

Nejlepším řešením je však projet si tratě rychlostních zkoušek osobně. Toto řešení je ale náročné jak časově, tak finančně a navíc je na některé úseky zákaz vjezdu. Pečlivější jedinci při výběru místa počítají i s časem průjezdu a tedy i s polohou slunce, aby se vyhnuli tomu, že po příchodu na vybrané stanoviště zjistí, že budou fotit proti slunci, které je ještě ke všemu nízko nad obzorem.

Jaké vybrat místo

A jaké místo tedy vybírat? Na to není jednoduchá odpověď. Každému se líbí něco jiného. Divácky vděčné bývají vracáky, rychlé zatáčky, skoky a brody, ale pěkné fotky se dají udělat i na rychlých rovných úsecích. Velkou roli hraje povrch a okolí trati, počasí, světlo a v neposlední řadě i bezpečné místo ke stání.

Pro focení například skoku a nebo obecně auta zepředu je většinou potřeba hodně světla pro dosažení krátkých časů. Pro fotografie z boku na rychlých úsecích postačí světla méně a dosáhneme dynamických snímků díky rozmazanému pozadí. To samozřejmě neplatí vždy. Špatně se fotí například v lese, kde je světla vždycky málo a do toho slunce, svítící přes stromy, dokonale mate senzory fotoaparátu a vysoké kontrasty přesahují možnosti digitálních snímačů.

Co fotografiím naopak prospívá je stříkající voda nebo bláto, odlétající kamení a vířící se prach.. To fotografiím dodá potřebnou dynamiku a akci. To je tedy další kritérium pro výběr místa k focení. Jsou to místa, kde se po dešti dělají velké kaluže, polní cesty, kde se za sucha práší a po dešti jsou rozbahněné, cesty s neuklizeným zimním posypem a hodně řezané zatáčky s vytahanou trávou a hlínou. Na zahraničních soutěžích šotolinové zkoušky, o brodech ani nemluvě. Pro takové snímky zaprášené fotoaparáty a bláto i za ušima myslím stojí.

Foto: Miroslav Ullman, I na cílové rampě se dají pořídit pěkné fotografie., Exif: 1/640; F4; ISO100

Pro výslednou fotogalerii z rally je také vhodné nestát během průjezdu celého startovního pole na jednom místě. Proto je dobré při výběru místa zohlednit vzdálenost a dostupnost dalších atraktivních míst, popřípadě možnost fotit zatáčku z jiného úhlu. Rozhodnutí přejít během zkoušky na jiné místo však bývá velmi těžké. :-)

Pěkné fotky však bývají také ze servisu a ze startovní a cílové rampy. To už ale není tolik o autech ale hlavně o lidech a emocích.

Bezpečné místo

Posledním kritériem pro výběr místa, přesto nejdůležitějším, je otázka bezpečnosti. Vždy je nutné zvážit, zda je místo, na které se chcete postavit, bezpečné. Myslím, že nikdo z nás nechce za skvělou fotku zaplatit zdravím, neřku-li životem. Pro odstrašující případy nemusíme bohužel chodit daleko. Postavit se třeba těsně vedle trati pod její úroveň, do únikové zóny nebo na vnější stranu výjezdu ze zatáčky je hazard se životem. Stejně tak je krajně riskantní postavit se do místa bez možnosti úniku, jakou je třeba místo před zdí. Nesmíte zapomenout na to, že pohled přes objektiv často zkresluje. Dobré je také nezapomínat na to, že zranit mohou nejen samotné vozy, ale také to, co od nich odletuje. Například při Rally Acropolis kdysi přerazil jedné fotoreportérce odhozený kámen nohu. Do hlavy by to jistě také nebylo příjemné a rozbitý objektiv taktéž zabolí.

Foto: Pavel Pravda, K neštěstí nebylo daleko, vůz proletěl davem diváků., Exif: 1/1000; F4; ISO 200; 200 mm

Lidé okolo

Co se týká ostatních fotografů, diváků a pořadatelů, je vždy lepší se domluvit. S ostatními fotografy se většinou dá domluvit na tom, aby jste si navzájem nepřekáželi. Nemá cenu se cpát co nejvíce dopředu, protože ostatní začnou dělat to samé a nakonec byste skončili až na trati. Domluvit se často dá i s pořadateli. Pokud zaclání, stačí je poprosit jestli by se nemohli posunout, většinou to pomůže. Nemá cenu se s pořadateli hádat. Mívá to naprosto opačný efekt a posouvají pásky dál od trati více než je nutné a vyhrocená situace může skončit zrušením zkoušky. A je určitě lepší mít fotky z ne zrovna ideálního místa, než nemít fotky vůbec a být lynčován ostatními diváky.

Co se týká akreditovaných fotografů "vesťáků", jsou to většinou zkušení fotografové, kteří podepsali pořadateli reverz, kterým na sebe berou v případe zranění veškerou zodpovědnost. Vesta neznamená automaticky lepší snímky. Navíc i s "vesťákama" se dá domluvit aby vám nelezli do záběru.

Co vzít s sebou

Poslední, o čem bych se chtěl v tomto díle zmínit, je doporučení co si s sebou na rally vzít. Když pomineme fotoaparát a v případě zrcadlovek i všechny možné objektivy, tak bychom měli mít dostatečnou kapacitu paměti nebo filmů a minimálně jeden plně nabitý akumulátor či sadu baterií. Pro začínajícího fotografa není problém na jedné soutěži nafotit 2500 snímků a zběsilým mazáním ve fotoaparátu můžete smazat omylem i jedinečné fotky. Znám to z vlastní zkušenosti. Občas se může hodit pořádný blesk se zásobou nabitých baterek, ale pro mě osobně je to na závodech nejméně potřebné příslušenství (ale o tom později). V případě vícedenní soutěže se hodí i nabíječky.

Foto: Petr Sagner, Velké deštníky se hodí., Exif: 1/500; F7.1; ISO 640; 100 mm

Od věci nebývá ani pláštěnka nebo velký deštník, který se dá otevřený zasunout za batoh na zádech. Nějakou dobu jsem měl v batohu trvale jednorázovou pláštěnku (někdo ji možná dokáže použít i vícekrát), která v originálním balení nezabírala víc místa než složená igelitka. Po zkušenosti z poslední zimy, kdy mi v batohu 2x zamrzl objektiv na který jsem nechal sněžit, si pořídím nějaký nepromokavý hadr na překrytí fotoaparátu a objektivu, jak jsem to viděl u některých kolegů. Osobně s sebou na rally vozím i několik igelitových tašek, na které se v případě potřeby dá kleknout nebo sednout, a nebo se jimi v dešti v případě nejvyšší nouze dá obalit fotoaparát a v batohu zabírají minimum místa.

Foto: Ivo Novák, Fotoaparáty musí často vydržet opravdu hodně.

Užitečnými věcmi jsou mikrotenová utěrka na optiku, štětec na optiku a normální natěračský štětec. Štětce se Vám budou hodit hlavně na soutěžích, na kterých se hodně práší. Nejednou jsem na offroadech z čočky objektivu odstraňoval vrstvu nahozené hlíny. Kvůli tomu je dobré mít i nějaký ochranný filtr, který ochrání citlivou čočku. Používá se k tomu buď UV filtr a nebo přímo nějaký tvrzený ochranný filtr jako je třeba Hoya Protector. A nemyslete, že je to jen záležitost zrcadlovek. Nějakou možnost pro uchycení filtru mívají i kompakty.

V příštím díle si řekneme něco o nastaveních a režimech fotoaparátu.

Související články:
Fotoporadna 2 – Základní ovládání a nastavení fotoaparátu
Fotoporadna 3 – Vše o expozici a ostření
Fotoporadna 4 – Kompozice
Fotoporadna 5 – Post processing