V dnešním díle si řekneme něco o postprocessingu fotografií na počítači, tedy o jejich zpracování v nějakém grafickém, či spíše bitmapovém editoru. Povídání to bude krátké, obecné a pravděpodobně velmi subjektivní. Každému se totiž líbí něco jiného a různé věci jinak vnímá. Já osobně preferuji lehce větší kontrast a tomu budou možná odpovídat i popsané kroky. Nemůžu také zaručit, že to budou správné kroky, všichni ostatní to třeba dělají jinak a lépe, ale třeba někomu pomůže i můj postup. Záměrně nebudu zmiňovat konkrétní typ editoru.

RAW převodníky

První krok záleží na tom, jestli se chystám zpracovat fotografie s příponou RAW a nebo JPG. Pokud jsou fotografie uložené v RAWu, je větší šance dohnat expoziční nedostatky. RAW převodníky umožňují kromě korekce expozice také nastavit stíny a jasy snímku a nastavit vyvážení bílé, celkový kontrast a také živost a sytost barev.

RAW převodníky mívají také možnost v určité míře potlačit jasový a barevný šum a doostřit fotografii. Funguje to, ale já jsem to přestal používat (ponechávám jen přednastavené lehké potlačení šumu) a šum jsem přestal vnímat jako něco škodlivého v obraze. Jako škodlivé naopak vnímám odšuměné, vyžehlené a detaily postrádající plochy. Doostření nechávám až na konec celého procesu.

RAW převodník

Převodníky mají možnost potlačit také chromatickou aberaci a geometrické zkreslení objektivu, ale s těmito funkcemi jsem nikdy nepracoval.

Po nastavení všech hodnot tak, abych byl se snímkem spokojený jej převádím na 16 bitový obraz bez komprese, se kterým následně pracuji. Výhodné může být použití uloženého předchozího převodu (nastavení), abychom zaručili stejný převod pro celou sérii snímků.

Kroky úprav

Pokud máme z fotoaparátu snímky ve formátu JPG, pak je lepší je před zpracováním převést z 8 bitů na 16 bitů. Pří následných úpravách tak bude docházet k menším ztrátám obrazové informace.

Nyní, když máme nachystané fotografie v 16 bitech, ať už z JPG nebo z RAW, můžeme přistoupit k dalšímu zpracování. Jako první provádím srovnání horizontu pootočením celé fotografie a následně provedu ořez snímku.

V dalším kroku provedu automatické srovnání kontrastu, kdy dojde k roztažení všech jasů tak, aby nejsvětlejší pixel na fotografii byl zesvětlen na maximálně bílý a nejtmavší pixel na fotografii na maximálně černý. Občas se stane, že fotografie je podexponovaná a nějaké světlo už má maximální světlost. Potom je potřeba snímek zesvětlit ručně. To je hlavně případ fotografií v JPG, které jsme nemohli zesvětlit korekcí expozice v RAW převodníku.

Zesvětlení pomocí vrstvy závoje

Dobrým nástrojem pro zesvětlování či ztmavování jsou vrstvy, pokud s nimi umí editor pracovat. Pokud chceme podexponovanou fotografii zesvětlit, pak jako velmi účinné je fotku zduplikovat do nové vrstvy a nastavit jí režim Závoj. Míru zesvětlení je pak možné nastavit pomocí změny míry krytí vrstev. Vrstvy je pak možné sloučit a pracovat tak na výsledku jako na jednom celku. Dalšími a pravděpodobně horšími možnostmi je zesvětlení fotografie pomocí nástrojů Úrovně a nebo Křivky. Užitečná může být kombinace vrstev a Křivek.

Pomocí křivek se dá také pěkně nastavit kontrast snímku (nastavením křivky lehce do tvaru S) a lze tak dle mého mínění dosáhnout lepšího výsledku než obyčejným zvýšením kontrastu. Stoupne tím však i sytost barev a to se nemusí každému líbit.

Kontrast křivkama

Ještě se vrátím vrstvám. Pomocí těch se dají také velmi dobře ztmavit mraky a obloha a simulovat tak šedý přechodový filtr. Obrázek opět zduplikujeme do nové vrstvy a nastavíme ji režim Násobit. Potom pro tuto vrstvu zvolíme v menu Vrstva položku Maska vrstvy a tam Skrýt vše. Potom zvolíme nástroj Přechod a natáhneme přechod od místa, odkud se má obloha začít ztmavovat směrem kterým se má ztmavovat. Je mi jasné že tento popis zní dost divoce, ale věřím že po tom, co si jej vyzkoušíte se vám to povede.

Efekt šedého přechodového filtru vrstvou Násobit

Záměrně jsem dosud příliš nerozváděl nastavení bílé, protože pro to žádnou pořádnou radu nemám. Osobně mi asi nejvíce vyhovuje automatické vyvážení bílé v RAW převodníku, pokud už je tedy fotka barevně ujetá. S automatickým vyvážením v editoru už tolik spokojený nejsem a provádím ho ručně přes nástroj Úrovně hledáním barevně neutrálního místa na fotografii. V případě že jde o portrét a pleť, tak v případě špatně vyvážené bílé často radši utíkám do černobílého zobrazení.

Pozornost si zaslouží určitě i retušování rušivých prvku, jako jsou třeba větvičky trčící přes okraj ořezu a nebo tmavé tečky způsobené prachem na snímači. K tomu jsou dobré nástroje Klonovací razítko a nebo Retušovací štětec. Tyto nástroje umožňují nabrat vzorek obrazu, kterým se překreslí retušované místo. Retušovací štětec na rozdíl od razítka ještě rozpije hrany vloženého vzorku a tak se s ním při citlivé a jemné práci dají dělat hotové zázraky.

Doostřování

Na závěr všech úprav fotografii zmenšuji na finální velikost a následně doostřuji. Zde je nutné poznamenat, že v žádném případě není vhodné dát automatické doostření. To fotografii většinou nepěkně přeostří. Proto je nutné vždy doostřovat ručně a velmi opatrně. Asi nejideálnější je na doostřování nástroj Doostření (Unsharp mask). V tom se doostření nastavuje pomocí tří hodnot – míry, poloměru a prahu. Na internetu je možné najít spoustu doporučených nastavení a každé bude možná jiné. Já používám nastavení 30-80% pro míru, poloměr 0,5 obrazového body a práh 1 úroveň. Je chybou si myslet, že hodně neostrou fotku spravím doostření. Jde to jen ve velmi málo a většinou je taková snaha vidět.

Doostření

Někdy je vhodné nedoostřovat celou fotku, ale jen to co má být ostré. To je markantní hlavně u malé hloubky ostrosti, kde doostřování rozmazaného pozadí je nejen zbytečné, ale někteří lidé to i poznají a údajně to není pěkné ;-) Výběr pro lokální doostření dělám pomocí rychlé masky a štětce, protože takto vytvořený výběr má „měkké“ okraje – prostě není to ostrá hrana kdy tady je doostřeno a tady už není, ale přechod mezi doostřeným a nedoostřeným je plynulý. Toho jde ostatně využít například i při zesvětlení obličeje zastíněného kšiltovkou. Pomocí rychlé masky a štětce jej označíte a pomocí křivek zesvětlíte. Výsledek vypadá docela přirozeně.

Lepší popis postupů a mnohem více rad najdete na internetu. Já bych opět doporučil web Romana Pihana.

Související články:
Fotoporadna 1 – Výběr místa a co do batohu
Fotoporadna 2 – Základní ovládání a nastavení fotoaparátu
Fotoporadna 3 – Vše o expozici a ostření
Fotoporadna 4 – Kompozice