Za velmi parného počasí proběhla 9. července 2. Rallye České Středohoří na velmi zajímavé trati v Litoměřicích a blízkém okolí.

Své zázemí pro konání této soutěže poskytla firma Horejsek. Zde bylo nejen centrum podniku, odehrály se zde i administrativní a technické přejímky. V areálu prodejce vozů Škoda a VW proběhl i start do soutěže. Ostrému startu předcházel v páteční podvečer slavnostní start z litoměřického náměstí, které bylo poměrně hodně zaplněno přihlížejícími diváky. První rychlostní test byl značně rychlý, přesto velmi technický, vyhovoval silnějším a rychlejším vozům. Druhý test byl méně rychlý s větším množstvím úseků na úzkém asfaltu, obsahoval větší počet zatáček o různém poloměru. Na střední části byl položen nový klouzavý koberec. Poněkud rychlý byl konec, kde ta nejrychlejší vozidla dosahovala rychlosti přes dvě stě kilometrů v hodině. Poslední rychlostní zkouškou byl průjezd okolo budov bývalými kasárnami, tento divácky atraktivní úsek byl okořeněn jízdou po šotolině. Na start se postavilo 52 posádek, cíl jich spatřilo 39.

V nejsilnější kubatuře A4, kde jsou zařazena vozidla s objemem motoru nad 2000 ccm, bylo startmaršálem odmávnuto do soutěže osm posádek, klasifikováno jich bylo v cíli sedm. Systémem start cíl zvítězil lídr průběžné klasifikace Martin Šikl se spolujezdcem Martinem Pecinou startující s osvědčeným náčiním Mitshubishi deváté evoluce. O druhé a třetí místo byl veden urputný boj po celou soutěž, vše rozhodla penalizace 30 vteřin za pozdní příjezd do ČK, udělená posádce Bánský – Stanček. Tato posádka obsadila v konečném zúčtování čtvrtou příčku. Na druhé místo poskočila dvojice jedoucí na Subaru Štěpán Zabloudil a Jirka Kalista, který opět vyměnil volant za noty spolujezdce. Posun na třetí příčku zaznamenala o necelé 4 sekundy před posádku na bramborové pozici další posádka Subaru Horáček – Lukas, rovněž ona byla penalizována 10 sekundami, důvodem bylo nesprávné projetí zpomalovacím prvkem. Stejného prohřešku se dopustil i vítězný Šikl.

Šikl s Pecinou vévodí neohroženě celému seriálu

Třída A3 byla obsazena vozidly s motorem do dvou litrů, včetně dieselů s turbem. Pětice rivalů se postavila na start, dopřáno spatřit cíl bylo jenom třem posádkám této kategorie. Hned na první vložce havarovala posádka Renaultu Clio sport Kudrnáč – Machačný. Grim s Novosadem jedoucí s Opelem Kadet až do sedmé erzety drželi krok s oběma nejrychlejšími naftovými Fabiemi, potom odstoupili. První sekci vyhrál Standa Brousek s Karlem Sloupem, porucha servo řízení tuto posádku však odsunula na druhé místo. První místo ve třídě a deváté absolutně vybojoval velmi rychle jedoucí Petr Fiala s Jirkou Fialou. Záda jim kryl na deváté absolutní pozici Brousek. Jako třetí proťal cílovou pásku Jindrák Jaroslav se Zítkovou Janou. Jejich 31. absolutní pozice udělala určitě radost o dvě místa lépe klasifikovanému Jirkovi Formánkovi, který sedlá Trabanta 601 v nejslabší třídě historiků.

Kolik ta Fabie může mít spotřebu nafty?

V soudobých šestnácti stovkách stanulo na startu osm posádek. Po slavnostním startu musela ze soutěže odstoupit skoro domácí posádka s Felicií KIT CAR 1600 Michal Trojan s Jirkou Bendou pro poruchu převodovky, na které praskl její obal. Dalšími odpadlíky této třídy byl Kadlec a polák Bednarz. Cíl spatřilo pět jezdců v pořadí Ondra Plašil se Zdeňkem Bártou, kteří provozují Hondu CRX, jim patřilo v absolutní klasifikaci jedenácté místo. Druhý byl roudnický Šindelář s Valentou se speciálem Ford Fiesta S 1600, za vítěznou posádkou zaostal téměř tři a půl minuty. Milan delší dobu v soutěžním autě neseděl a určitě nejel na limitu, aby nepoškodil skvost, který do nedávna byl v museu v Lánech. Tento stroj v minulosti ladil a pilotoval Roman Kresta. Jako třetí skončil polák Rataj s Peugeotem 206 s půl minutovým odstupem na druhého v pořadí třídy.

Jak je vidět i s na koleně postaveným autem jde porazit tovární speciál – foto Merhanz

Nejslabší a nejpočetněji obsazená byla soudobá třída do 1400 kubíků. Vozů bylo na startu celkem 13, hned na prvním rychlostním testu odstoupil Strejc s Favoritem, po třetím testu se stejným vozem Pilc. Následoval je velmi dobře jedoucí Steiner se Suzuki Swift pro poruchu motoru. Cílem projelo deset vozů, za Kopelentem s Procházkou byl jako druhý klasifikován Jirka Zahrádka s Petrou Valentovou s Favoritem. Třetí místo vybojovala seniorská posádka rovněž na Favoritu ve složení Jaromír Kovanda s Josefem Kolářem. Čtvrté a páté místo obsadil tandem pohárových Fiest Martin Vlček s Barborou Rendlovou, kterému kryl záda Racek s Rotnáglem. Vlčka trápil poškozený vlnovec na výfuku, přesto obsadil první místo ve Fiesta Cupu.

Nestárnoucí Favorit se vynořil z prachu na stupně vítězů – foto Merhanz

V historikách je nejsilnější třídou H4, kde byly na startu i v cíli čtyři posádky. Třídu vyhrál s přehledem, velmi dravě jedoucí Hary ředitel s Martinem Lidickým startující se Škodou 130 RS za Zlatý časy team. Jejich legendární veterán má trochu zvětšený objem, proto jede v této skupině. V průběhu akce měla posádka problém v podobě poruchy převodovky, jela část vložky pouze na druhý rychlostní stupeň. Protože jsou oba členové posádky zároveň i zdatnými mechaniky, závadu odstranili po RZ a manko přes dvě minuty stáhly, nakonec o dvě a půl minuty dokázali zvítězit. Absolutně skončili na pěkném 12. místě, nebýt poruchy mohli pomýšlet na desátou pozici. Druhý byl hodnocen Petr Tomek s Vláďou Horkou na Peugeotu 205, kteří reprezentují Pongratz Rally Team. Jako třetí spatřila cíl posádka Hasil s Honomichlem jedoucí s Golfem GTi druhé generace.

Legendární 130 RS v parádním výskoku jako za mlada.

Třída H3 je do objemu 1300 kubíků, zde kraloval Tomáš Denk s Pavlem Breníkem, kteří soutěží se Škodou 120 S. Vítězstvím si upevnili vedoucí pozici v průběžném pořadí seriálu. I v této třídě byli na startu čtyři posádky, cíl spatřili tři. Stupně vítězů doplnil Lubomír Sychra s Tomášem Kavalkem se Škodou 130 LR svým druhým místem ve třídě. Trojici po odstoupení Voseckého se Škodou 120 S uzavřel Plíšek s Kubistou na Škodě 130 L. Vítěz této skupiny dojel 14. absolutně těsně za Fordem Fiesta S 1600, zároveň byl druhým nejrychlejším veteránem.

Jako by to bylo nedávno, kdy se tyto Škodovky proháněli písečnou RZ v okolí Mladé Boleslavy – foto Merhanz

Veteráni do 1200 ccm jsou soustředěny do třídy H2. I zde byly čtyři posádky na startu i v cíli soutěže. Třídu vyhrál Mrkvan s Michlem startující se Škodou 110 L. Na druhém místě byli klasifikováni Srnka s Čechem, mající k dispozici Škodu 125. Jako třetí se umístila posádka Lady VAZ 2101Pavelek – Pavelek. V absolutním pořadí sváděli tyto posádky více, či méně boj s Trabanty. Vítězný výrobek z tehdejší NDR doslova převálcoval předrevoluční produkční výkvět bývalého Československa a Sovětského svazu této třídy. Nakonec i v době dávno minulé to nebylo nic neobvyklého, aby někteří Trabantisté poráželi „Stodvacítky“ a „Žigulíky“ na soutěžních kolbištích.

U veteránů o nasazení není nikdy nouze.

Nejslabší třídou, nikoliv nejhorší, naopak nejatraktivnější je skupina Trabantů do 750 kubíků. Ze začátku vedl Michal Kotek s bratrem Tomášem Kotkem, druhé průjezdy se této posádce již tolik nevydařili a klesli na druhé místo za Jirku Formánka s Jirkou Melichem. Ti se chopili šance a svoji první pozici udrželi až do cíle. Posádka Kotek – Kotek z týmu Krtek Racing Team doslova dotlačila Trabantíka do cíle a klesla na třetí příčku za dvojici Jiří Donát – Miloslav Říha. Posádka Rejchrt – Jirák, jedoucí na čtvrtém místě na páté rychlostní zkoušce havarovala. Posádka Formánek s Melichem zaslouží uznání, protože v absolutním pořadí porazila Škodu Felicii KIT CAR. Tento typ Škodovku proslavil na mnoha soutěžích patřících do MS.

S potem na líci plnou parou do cíle za garáže.

Poháry a ceny byly rozdány, soutěž se vydařila. Pro někoho bylo moc horko, někdo si nepřál, aby pršelo, někdo by naopak byl rád za déšť. Některým jezdcům vyhovuje rychlejší trať, jiným velmi technická. Právě to je rallye se všemi svými klady i zápory, s rychlou i pomalou tratí, suchou, někdy prašnou dráhou, občas deštěm skrápěnou. Jindy zmrzlou a sněhem pokrytou rychlostní zkouškou. Tu úzkou, tam zase širokou, onde hrbolatou, uskákanou, jindy zase moc rovinatou jako na letišti, nebo s hladkým rovným povrchem jako na okruhu. Prostě taková je rallye, proto ji soutěžní jezdci jezdí a diváci se na ní chodí dívat a toto společenství ji z těchto důvodů má rádo.

Skok do druhé poloviny Rallye Cupu v sezoně 2011.

Ředitel Rallye Cupu hodnotí 2. Rallye Orlické Hory jako zdařilou a uvádí: „Pořadatel pro tento ročník vybral náročnější tratě oproti loňskému roku, které byly situované do nových lokalit. Tyto nové prostory si vyžádaly i částečnou obměnu pořadatelského týmu spolu se zázemím pro konání akce. Trochu to zaskřípalo časově na startu první rychlostní zkoušky, ale vše se podařilo vyřešit a soutěž zdárně dokončit. Ředitelství tohoto podniku má co zlepšovat a je odhodláno v příštím roce uspořádat ještě kvalitnější rallye. Příští podnik Rallye Cupu bude 10. Rallye Železné Hory konaná dne 13.8.2011.“

Vždy usměvavá Míša Maňovská

Poděkování za účast patří všem účastníkům, divákům, jezdcům, spolujezdcům, spolujezdkyním, i ryze dámské posádce Maňovská – Blahoutová, které jsou ozdobou každého podniku. Pořadateli za přípravu a zdárný průběh akce, všem dotčeným obcím za umožnění průjezdů jejich lokalitou. Fotografům za poskytnutý materiál, zejména Honzovi Pilátovi, který redakčnímu týmu eWRC tvořil milou společnost v pivním stanu až do zavírací doby.