„Po dlouhé době jsem vyrazil na závody s jiným spolujezdcem, než byla moje mamka. Ačkoliv to už bylo v plánu od začátku sezony, jak to bývá zvykem, něco se zkomplikovalo a mamka musela ještě na tři závody zaskakovat, jelikož měl těsně před začátkem sezony Roman Niemetz svůj kalendář zrovna na závody zaplněný.

Na Vysočinu už všechno klaplo a po tréninku jsem z pátku na sobotu nemohl ani dospat. Ráno jsme ze servisu vyrazili na poprvé na kombinaci tvrdých slicků vepředu a středních vzadu, i přes obavy mého táty, že se zadek, který se jen veze, neohřeje. Ale já jsem to chtěl vyzkoušet a stejně nebylo moc jiných možností. Krátký přejezd z rampy na start RZ1 nám ale trochu komplikoval plány a tak jsme odstartovali na studených gumách, které se projevily na mé nejistotě hned po prvním brzdění. Pak při přibrzdění levou nohou v rychlé pravé, vedoucí ke známému diváckému místu u rybníka, se vůz velmi rozklepal, a moje důvěra byla pryč, jelikož jsem si myslel, že to snad ani nemůže být křivými kotouči. Tomu také odpovídal čas, jemuž nepřidala ani širší stopa v jednom odbočení, nečekaně zalomená kamennou zídkou. Do druhé RZ jsme ale pořádně zahřáli gumy i brzdy a srovnali tlaky. Hned to bylo znát. Sice jsme ještě lehce ztratili nesoupeře v dieselech – Bočky, ale ne mnoho. Třetí RZ, která snad neobsahovala rovinu delší sta metrů, byla i tak velmi rychlá. Ta nám sedla nejlépe a dostávali jsme se zpátky do hry.

Ačkoliv se nám v tréninku erzety zrovna moc nelíbily, v závodě už to bylo výrazně lepší a ve druhém průjezdu jsme se chytli rytmu, na kterém jsme se vyvezli dokonce o 1,6 vteřiny před Bočky. V servisu nám stačilo pár přesných ran do ráfků, které jim navrátily kružnicový tvar.

Do třetí rundy jsme nastoupili s tím, že stačí udržet nastavené tempo. Bezesporu největší nevýhodou třech průjezdů jednou RZ je velké množství prachu a kamení, a nám se jeden o velikosti květáku dostal do vnitřní stopy v pravé rychlé přes horizont na RZ7. Moje reakce byla objet kámen zleva, ale to jsem nestačil a kámen prorazil gumu i ráfek. Zároveň jsme se tímto manévrem dostali zadními koly mimo čistou stopu a následoval smyk, který neskončil na asfaltu ale pozadu v houští. V tom bylo ukryto betonové stavidlo od zarostlého rybníka. Auto jsme bohužel museli odstavit.

Trochu smolně to vyšlo zrovna na první závod s Romanem, zvláště když si spousta lidí myslela, jak mě mamka brzdí, a až si ke mně sedne někdo jiný, bude z toho rána. Ale co se dá dělat i taková dokáže rally být,a já jen doufám, že stihnu dát Fabku s pomocí táty a rovnacího rámu do kupy, a s Romanem se postavíme na start v Pačejově."