I v letošní sezóně vídáme na tratích rychlostních zkoušek nejen českých šampionátů žluté Suzuki Ignis Sport, za jehož volantem sedí Jiří Sojka. Dravý jihočeský soutěžák, který startuje za domácí AMK Rallye Český Krumlov, si u diváků získává stále větší popularitu díky svému atraktivnímu jezdeckému stylu, který ale v několika případech končí poruchou techniky nebo karoserie. Letošní rok se již přehoupl do své druhé poloviny, což je ideální čas na malý rozhovor, ve kterém Vám přiblížím dosavadní průběh Jirkova závodění.

Jirko, kde jsme tě letos mohli vidět, a jak jsi se svým závoděním spokojený?

„Letošní rok jsme začali hned v lednu na rakouské Jänner Rallye. Pak se rozjel i náš šampionát mezinárodních závodů a nakonec jsem startoval i na soutěžích sprintového mistrovství. Zatím se mi ale nedaří podle mých představ, převažuje více odstoupení než dojetých závodů.“

Jänner Rallye se odjela také na ledu a sněhu?

„Perfektní závodění. Sněhový a ledový povrch mi dokonale vyhovoval a závodění jsem si užíval. Bohužel jsem byl v sobotu ráno moc rychlý a přímo před tebou skončil ve sněhové bariéře (smích). Při vyprošťování auta praskla poloosa a bylo po závodění, byli jsme nuceni odstoupit. Už se těším na příští rok a doufám, že bude minimálně sněhová kalamita.“

Pak se rozjelo Mediasport MMČR v rally u nás doma?

„Letošní rok je bohužel stále ve znamení shánění volného spolujezdce na závody. Jaruška Roučková je časově zaneprázdněná svým zaměstnáním, tak se mnou nemůže jet. Na Valašskou Rally jsem se na poslední chvíli domluvil s Lubošem Gešvinderem starším a závod jsme tak nějak odjeli. Nakonec z toho bylo čtvrté místo ve třídě. Pak přišla Mogul Šumava Rallye, kde se na sedačku spolujezdce vrátila Jarka. Ale hned na první rychlostní zkoušce, což byl Činovský okruh, se porouchala poloosa. Později jsem zjistil, že nás tam zastavila součástka za pět korun …“

Po Šumavě následoval první sprint a opět nová spolujezdkyně?

„Ještě během Valašské Rally jsem se v jedné restauraci seznámil s mladou a pěknou slečnou, která tam obsluhovala. Druhý den jsme se tam zastavili znovu na oběd a hádej, kdo nás tam k našemu překvapení obsluhoval? Ze sympatické dívky, která se s námi dala do hovoru, se vyklubala Pavlína Hrušková. Později jsem zjistil, že jejím snem je svezení se v závodním autě. Protože mi byla velice sympatická, rozhodl jsem se jí tento sen splnit!“

A nejbližším závodem byl Rallysprint Kopná?

„Přesně tak. Navíc Pavla měla i narozeniny, a tak to měl být i můj dárek pro ni. Navíc tomu vůbec nevěřila a přesvědčil ji až pohled do startovní listiny. Vše probíhalo celkem rychle a najednou Pavla seděla na sedačce spolujezdce v závodním autě na startu Rallysprintu Kopná. Závod dopadl skvěle, protože jsme v pro ni premiérovém závodě zvítězili ve třídě SA/2, což celý zážitek umocnilo. Pavla mě skvěle překvapila, jak v autě coby spolujezdec fungovala a chtěl bych s ní odjet ještě nějaké soutěže.“

Mluvil jsi o třídě SA/2. Já myslel, že startuješ ve třídě 9?

„Ve třídě SA/2 jsme museli startovat kvůli licenci mé nové spolujezdkyně. Pro třídu 9 by musela Pavla absolvovat rally školu, takhle to bylo jednodušší.“

Pak už ale přišel vrchol sezóny, což je start na domácí Rallye Český Krumlov?

„Do auta se opět vrátila Jarka Roučková. Na start doma jsem se moc těšil! Přál jsem si déšť, který tuto soutěž udělá ještě těžší, a to se mi splnilo. Bohužel moje chyba přišla velmi brzy … RZ3, kterou byl Kohout-Ján, navíc v místě, které znám z paměti. Sloup a strom, který jsem trefil mě i Jarku odsoudil do role diváků. Auto bylo docela dost rozbité.“

Do Hustopečí se stihlo auto připravit, i když nebylo moc času?

„Vše se stihlo a já mohl konečně Rudovi Kouřilovi, který je ředitelem Rally Hustopeče slíbit, že už mě nebude muset dále přemlouvat a přijedu k nim závodit. Doufám, že snížené startovné nebylo kvůli mně, navíc jsem v Hustopečích startoval poprvé. Opět s Jarkou Roučkovou, která mi ale oznámila, že až do Příbrami opravdu nemůže, takže se opět otevřela otázka hledání spolujezdce. Startu zde nelituji, soutěž se mi velice líbila a rád se tam vrátím. Bojovali jsme se soupeři, kteří postupně odpadávali, a do cíle jsme dojeli na druhém místě v naší třídě.“

V Krkonoších jsi nestartoval, ale tvé Suzuki na startu nechybělo?

„Na Rally Krkonoše jel s mým autem Jirka Kotlas, kterého navigoval Karel Komenda. Domluvili jsme se, že mi auto nerozbije a bude sbírat zkušenosti, což se nakonec na 100% povedlo.“

Pak už ale přišla Rally Bohemia, na které se ti povedl jeden neslavný rekord?

„Bohemia, kde se mnou startoval Jarda Kaločai, se zapsala do takzvaných „Sojkových rekordů“, protože se nám podařilo odstoupit každý den soutěže. Což bylo tedy třikrát … Na samém začátku soutěže jsme odstoupili poprvé: RZ1 – cca 80 metrů rovně, první levá, ale v cestě nám stál obrubník. Přišla rána a byl z toho konec a utržené kolo, zničená poloosa, ohnuté rameno a spousta dalších drobností. Druhý den, po úporné práci mechaniků, kteří na autě pracovali do dvou hodin ráno, jsme vyrazili do dalšího dne závodu. Kvůli pravidlům jsme obdrželi šestiminutovou penalizaci za pátek. Paradoxně jsme se nejvíce svezli na přejezdu, protože na první sobotní RZ nám asi 200 metrů po startu praskla pravá poloosa. Ta byla ale nová a vyměněná. Praskla zřejmě kvůli následkům páteční nehody. Následoval odtah auta do servisu a přemýšlení zda pokračovat nebo ne.“

Nevzdáváš se lehce, dnes víme, že jste pokračovali?

„Loni jsme na Bohemii havarovali hned v neděli ráno, tak jsme se letos rozhodli, že pojedeme dál a projedeme si krásné RZ Navarov a Sychrov. Letos se tyto těžké erzety jely za hustého deště, což se mě i spolujezdci líbilo. Snažili jsme se bavit lidi i sebe a dařilo se nám to. Ale Bohemia nám není souzená. Asi 200 metrů před cílem poslední rychlostní zkoušky se nám vysypalo ložisko v těhlici pravého předního kola (opět zřejmě následek páteční havárie, protože těhlice se neměnila). I přes tyto problémy se na tuto pro mě nejhezčí soutěž za rok rád vrátím.“

Zatím posledním závodem byl rallysprint na Vysočině?

„Na Rally Vysočina jsem vyrazil opět s Jardou Kaločaiem. Měl jsem obavu, že to bude rychlá soutěž, a tak jsem první tři rychlostní zkoušky jel s velkým respektem. Ve druhé sekci jsem chtěl zrychlit, ale kvůli poruše motoru (podpálený ventil) jsem byl rád, že jsem auto dovezl do cíle. Nakonec jsme se umístili na čtvrtém místě ve třídě 9.“

Co máš dalšího v plánu?

„Pojedu Rally Pačejov, ale opět řeším spolujezdce …“

Nejfrekventovanějším slovem v našem rozhovoru je si slovo spolujezdec. O nich se bohužel moc nemluví. Mohl bys ty letošní čtenářům stručně představit?

„Tak ve stručnosti:

Jaroslav Koločai – můj dobrý kamarád a výborný spolujezdec. Pocházíme z jedné obce, takže se dobře známe a hodně jsme toho spolu zažili (lépe řečeno, rozbili jsme spolu už hodně aut …). V autě je profesionál a můžu se na něj stoprocentně spolehnout. Toto mi potvrzuje i můj kamarád a závodník Dominique Laurent, se kterým Jarda absolvoval tři soutěže a neslyšel jsem nic jiného, než slova chvály.

Jaroslava Roučková – opět skvělá spolujezdkyně, na kterou mám jen slova chvály. Svou práci odvádí stoprocentně. Byť je Jarda Kaločai také výborný spolujezdec, s mou váhou si ho v malém autě nemohu dovolit (smích). Jarka je letos bohužel velice časově zaneprázdněna. Rád bych s ní absolvoval více závodů, ale bohužel to nejde. Snad prý na podzim v Příbrami.

Pavlína Hrušková – nová spolujezdkyně, která se v autě strašně rychle učí. Odjeli jsme spolu zatím jen Rallysprint v Kopné, ale doufám, že se spolu ještě svezeme na dalších závodech. Její velkou výhodou je oproti mně malá váha, takže auto jede rychleji.

Luboš Gešvinder st. – domluvili jsme se spolu až těsně před startem Valašské Rally, kterou jsme úspěšně dokončili. Zatím jsme spolu nikde jinde nejeli.“

Co plánuješ na zbytek roku?

„Rád bych dokončil zbytek závodů v malém i velkém mistrovství s lepšími výsledky než dosud. Hlavně chci opět bavit diváky podél tratí erzet a mít ze závodění radost. Pokud všechna jednání s mými partnery o zbytku sezóny dopadnou dobře, nevylučuji, že se svezu s jiným autem. Tímto bych chtěl poděkovat svým partnerům Derpal s.r.o., Direkta group s.r.o., Suzuki Autostart České Budějovice, Jouza Union Kaplice a kamarádům, kteří mě podporují a nemají to se mnou vůbec lehké …“

Děkuji za rozhovor.

Foto: Dalibor Benych