2. 9. 2011 10:04 − 6207× − 61

Řezat, či neřezat? To je oč tu běží…

Řezat, katovat, lízat…to všechno jsou výrazy pro to stejné. Zkrácení si tratě rychlostní zkoušky jejím napřímením v zatáčce.

Při sledování onboard videí, například na stránkách www.mediasport.cz, si fanoušek rally jistě všiml, že většina posádek používá ve svých rozpisech výraz „řež“ nebo „neřež“. Co to vůbec přináší nebo naopak nepřináší silnici takzvaně řezat?

Řezat, katovat (cut – anglicky řezat), lízat…to všechno jsou výrazy pro to stejné. Zkrácení si tratě rychlostní zkoušky jejím napřímením v zatáčce. Znamená to, že posádka při seznamovacích jízdách si vybere taková místa, která se dají „řezat“ a následně to tam při samotné rychlostní zkoušce takzvaně „dá“. Cílem je získat rychlost a čas, což by teoreticky napřímení oblouku mělo přinést. Často se dá ale o jasném výsledku spolehlivě diskutovat, protože s napřímením zatáčky ruku v ruce přichází vystrčení minimálně jednoho kola mimo pevnou vozovku zpravidla do nějakých nečistot v krajnici nebo bláta. V ideálním případě je potřeba, aby závodní vůz měl trakci a přilnavost na všech čtyřech kolech, což se při řezání zatáčky samozřejmě vytrácí, kdy kola jedoucí v nečistotách přilnavost nemají. Vše je na posouzení posádky, jestli řezání konkrétní zatáčky bude přínosem pro rychlost nebo si tím přivodí prekérní situaci.

Při seznamovacích jízdách také posádky musí dávat dobrý pozor na to, co se v dané „řezané“ zatáčce ukrývá v krajnici, protože tam na ně může často čekat nějaký zapomenutý kámen či ostrá hrana, která následně může způsobit defekt. Je to další riziko, které musí posádka dobře zvážit, když se rozhoduje zda-li řezat, či neřezat. Špičkové posádky v MMČR a v MS ještě využívají takzvané špiony, kteří projedou trať nedlouho před startem rychlostní zkoušky a do rozpisu zaznamenají změny povrchu tratě po seznamovacích jízdách, kdy zejména v případě „katovacích“ zatáček může ještě dojít k výrazným změnám právě v tom, že někde mohou již být obnažené skryté kameny, či nerovnosti hrozící defektem.

Co na řezání zatáček říkají diváci? Zpravidla se pro ně jedná o zajímavost, která přináší pro přihlížející nějakou možnost krizových okamžiků, které jsou kořením soutěží rally. Ne každá posádka se totiž s řezanou zatáčkou dokáže vyrovnat správně a svou roli zde hraje i často se zvětšující se množství nečistot na trati, s nimiž pak další vozy musí bojovat. Bohužel se někdy stane, že jinak pěkná a rychlá zatáčka je pod takovou vrstvou „bordelu“ že není možné ji normálně projet a jezdec tady musí jet doslova krokem, aby udržel kýžený směr. To je pak samozřejmě pro diváka neatraktivní.

Co na řezání říkají pořadatelé? Zde je třeba rozlišovat místa, kde ke zkracování tratě může dojít. Někdy je totiž „řezaná“ krajnice již tak obnažená s velkou hranou, že při „řezání“ takové zatáčky dochází k ničení asfaltu, a v případě rozbitější silnice k totální devastaci vozovky. V takových místech se proto pořadatelé rozhodují, zda-li použijí nějaké z opatření, které má nepřiměřenému „řezání“ zatáčky zabránit. Jinak je tomu v místech, kde je silnice srovnána s okolním terénem a nedochází k poškození vozovky a „řezáním“ zatáčky se dá získat nějaký čas nebo rychlost na výjezdu ze zatáčky. V Česku pořadatelům soutěží v rozmisťování „protikatovacích prostředků“ při schvalování tratě radí zástupce Asociace Jezdců Rally, který je sám zkušeným jezdcem a ví, kde je „řezání“ zatáčky zbytečné a naopak někdy i nebezpečné.

Samotní soutěžní jezdci mají na „řezání“ zatáček různé názory, což se dočtete dále, kde se k řezání zatáček vyjadřuje Václav Pech jun., Jan Černý, Luboš Tenkl nebo Milan Blahout. Zeptali jsme se jak špičkového jezdce čtyřkolky, tak rychlého dvoukolkáře, jezdce extra silného BMW s pohonem zadních kol, tak historika, který jezdí tratí RZ v době, kdy ji před ním projela mnohdy stovka závodních aut. Jejich názory se lehce odlišují, ale v jednom jsou všichni zajedno. Pokud se totiž „řezání“ zatáčky má skutečně zabránit, tak to musí být nějakým prostředkem, který vydrží na stejném místě po celou dobu rychlostní zkoušky a žádné z projíždějících vozů se jej dobrovolně nedotkne, protože hrozí poškození vozu. To mohou zabezpečit především nejrůznější „protikatovací“ tyče hluboko zaražené do krajnice. Zde si nikdo dobrovolně nedovolí dotyk s takovou tyčí, protože by to znamenalo v lepším případě velké poškození závodního vozu. Stejnou funkci plní i velké balíky slámy položené do vnitřku zatáčky.

Naopak za nevhodné se dá považovat umístění nejrůznějších pneumatik, soudků, či bandasek, které po doteku některého z vozů změní své místo, odlétnou nebo se rozbijí. Pneumatika posunutá do stopy jinému vozu může jednoduše způsobit jeho havárii, protože posádka o překážce v trati neví a nemůže na ni nijak reagovat. Soudky zase po dotyku jiného vozu spadnou a často se z nich ještě vysype písek, kterým jsou zatížené.

Protože se dnes čím dál častěji setkáváme s tím, že se rally jede v místech, kde je opravená vozovka, která má nějakého majitele, tak se s zabraňováním „řezání“ zatáček budeme setkávat pravděpodobně čím dál tím více. Bylo by tedy dobré, aby pořadatelé při vymezování takových úseků brali v potaz přání soutěžích, kteří vyžadují takové „prostředky proti řezání“ zatáček, které budou na místě po celou dobu RZ a zajistí stejné podmínky těm vpředu i v hloubi pole.

Zajímá vás jaký názor na „řezání“ zatáček mají Václav Pech jun., Jan Černý, Luboš Tenkl, či Milan Blahout? : klikněte sem a podívejte se do magazínu Sport Motor News na stránku 14

Komentářů celkem: 61
5. 9. 2011 13:45
0 0
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!