Přestože cíl Horácké rally spatřily obě posádky, Jaromír Tomaštík – Jaroslav Vrečka i Zdeněk Pokorný – Klára Šillerová, odjížděl z Třebíče JT Říha Group rally team se smíšenými pocity.

Vsetínský JTRT nasadil dva vozy. Atraktivní třídu 13 obsadili Jaromír Tomaštík s Jaroslavem Vrečkou se Subaru Impreza WRC maďarského Budai Teamu. Síly v hojně obsazené třídě 3 změřil Zdeněk Pokorný, poprvé startující s Klárou Šillerovou.

„Před Horáckou rally nebyl čas na přípravu. Do závodu jsme nastoupili takříkajíc „zasurova“. Přechod z Mitsubishi do „véercéčka“ je trochu oříšek. Co jsme si pamatovali z Německa, bylo třeba rychle zapomenout v Třebíči,“ objasnil Jaromír Tomaštík.

Při neúčasti Pavla Valouška přitahovala pozornost diváků trojice vozů WRC. Kromě Jardovy imprezy a fabie Karla Trněného, představil generačně mladší nářadí Roman Odložilík. Potenciál Xsary WRC ukázal Roman Odložilík již v předchozích startech.

Papírové předpoklady se potvrdily již na první zkoušce Horácké rally. Jaromír dokončil úvodní test se ztrátou téměř 14s na vedoucí Odložilíkovu xsaru. Karel Trněný uzavřel po RZ1 první desítku průběžné klasifikace. Tato RZ se stala také předmětem diskuzí a dohadů. „První a poslední RZ byla z mého pohledu až nesmyslně rychlá. Jeli jsme na limitu možností naší imprezy, především její převodovky. Dostali jsme se někde ke dvoustovce v hodině a tam naše pouť končila…“, objasnil jednu z příčin spekulací Jaromír.

Vsetínští zrychlili, čehož výsledkem byl čtvrtý čas na RZ2 a posun na stejnou příčku průběžného hodnocení. Z pohledu dosažených časů stojí za zmínku třetí (RZ3) a druhý nejrychlejší čas (RZ5) na krátké 5,8 km dlouhé RZ Čikov – Náměšť. Solidní výkony bez větších chyb stačily na „kontrolu“ čtvrté příčky, kterou udrželi Jaromír Tomaštík a Jaroslav Vrečka až do cíle soutěže v Třebíči.

Přestup z Mitsubishi do silného Subaru Impreza WRC dopadl velmi dobře. Z Třebíče však Jaromír Tomaštík odjížděl se smíšenými dojmy. „V souvislosti s nebezpečně rychlými tratěmi zmíním slůvko „retardér“. Tam kde být měly, chyběly. Když už se jeden vyskytnul, byly problémy s jeho průjezdem. Nerozumím jedné věci, když už jednou existuje rozhodčí faktu, proč tedy není itinerář dodržován a jeho uplatňování v praxi kontrolováno? V naší třídě se až tak moc neděje, ale posádky v mnohem silněji obsazených třídách, kde rozhodují desetinky, můžou být citelně poškozeny. V tomto směru považuji soutěž ze strany pořadatele za nezvládnutou,“ dodal vsetínský jezdec roztrpčeně.

Zdeněk Pokorný použil v Třebíči tradiční a osvědčené Subaru Impreza Sti N14. Poté, co se vůz podařilo technikům týmu JTRT úspěšně vyladit, zbývalo obsadit pozici spolujezdce. Poprvé v letošním seriálu sprintrally usedla vedle Zdeňka Pokorného zkušená Klára Šillerová. Jak se ukázalo, fungoval vůz, jezdec i Klára. Odměnou byla cílová rampa, na kterou najížděl Zděněk Pokorný jako 25. posádka absolutní klasifikace.

„Co se auta týká, fungovalo a jelo po dlouhé době úplně super,“ shrnul po závodě Zdeněk Pokorný. „Co se týká trati, musím souhlasit s Jaromírem. Trať byla místy nebezpečně rychlá. V samotné organizaci soutěže mě mrzí také fakt, že zázemí soutěže bylo příliš roztahané. Samostatnou kapitolou byl již zmiňovaný retardér,“ doplnil jezdec.

Výkony Zdeňka Pokorného do jisté míry ovlivňuje absence stálého spolujezdce. „Klára je zkušená spolujezdkyně, což potvrdila i v Třebíči. Pro mě tato spolupráce měla velký přínos a určitě si to spolu zopakujeme na posledním sprintu ve Vsetíně. A bylo by super, kdyby tento start nebyl naším posledním,“ přiznal Zdeněk Pokorný.