Václav Kopáček patřil již od svého vstupu na rallyovou scénu k velmi rychlým a dravým pilotům. Letos přidal i spolehlivost, ubral na smycích a vyvaroval se karambolů. Výsledkem je již dvě soutěže před koncem šampionátu sprinterský primát ve třídě 7. Za odměnu si pak mladý blovický pilot, navigovaný zkušeným Petrem Pickou, odbyl při Rally Příbram svoji premiéru v MMČR.

Již na Horácké Rally jsi s předstihem rozhodl o prvenství ve třídě 7. Jak vysoko ve tvé kariéře tento úspěch řadíš?

„Tento úspěch je pro mě zatím největším. Moc si ho vážím, byť bych samozřejmě uvítal početnější startovní pole ve třídě. Vzpomínám na léta nedávno minulá, kdy o nejvyšší příčky bojovalo minimálně pět posádek. Chápu však, že úbytek finančních prostředků se podepsal na odlivu mnoha jezdců.“

Celou sezónou jsi procházel naprosto suverénně. Z šesti startů jsi pětkrát zvítězil. Kdy jsi začal věřit, že se titul stane skutečností? A zažil jsi v sezóně nějaký moment, kdy jsi o jeho zisku zapochyboval?

„Nevím, zdali se dá hovořit o suverenitě. Vždy jsme se snažili jet tak, abychom spatřili cíl. O titulu jsme vůbec nepřemýšleli. Prioritou bylo sbírání zkušeností, najetí potřebných kilometrů a zdokonalování rozpisu. Předčasný zisk titulu nás těší, ale snadné to nebylo. Už loni jsme se spálili počítáním, jak bychom chtěli dojet a předjímáním výsledků. Nakonec jsem celý tým připravil vlastními chybami a přemírou motivace o lepší, než třetí místo ve třídě.“

Oproti minulým letům, kdy jsi měl nejeden karambol, tě letos provázela obrovská spolehlivost. Znamená to tvé zklidnění?

„Určitě jsme se zklidnili, tedy spíše já. Za loňský rok jsem nadělal takové paseky, až to nebylo možné. Určitě nemůžu mluvit o obrovské spolehlivosti. To rozhodně ne. To si nechám až na dobu, kdy odjedu pět sezón bez škrábance na autě. Svoji roli hraje i náhoda. Člověk někdy ani nemusí jet moc rychle a prostě to tam sklouzne a už se to válí. Stát se může vždy a všude ledacos. Za sebe si ale troufám tvrdit, že jsem hodně polevil. Až se mnohdy stydím, že to v některých místech prostě prodám a jsem takový srab. Ale auto je celé.“

Považuješ za symbolické, že jsi o titulu rozhodl na Horácké Rally, kde jsi loni v úvodu soutěže těžce havaroval?

„Ona to těžká nehoda ani nebyla. Spíše šlo o hloupý karambol a Petr bohužel moji hloupou chybu zaplatil zlomeným obratlem. Za symbolické to nepovažuji. Vše mohlo být úplně jinak, kdyby a kdyby a kdyby… Nemohu si však odpustit tři výtky vůči pořadatelské organizaci Horácké Rally. Zaprvé se nám při druhém a třetím průjezdu seznamovacích jízd nelíbilo potkávat silničáře, zasypávající díry na trati rychlostní zkoušky. Ano, vím, že se díky těmto opravám mohla část vložky v intervalu jedné hodiny ještě jednou – počtvrté – projet a upravit tak rozpis. Byli však tací, jako například Honza Sýkora, kteří v té době ještě testovali svá závodní auta a posyp na určitých místech si nestačili poznačit. Jakoby se to nedalo zasypat až po soutěži. Dále se nám nezamlouval retardér na první, respektive šesté erzetě. Už při tréninku v onom místě panoval neskutečný chaos. Domorodci si tudy jezdili kupovat kuřata nebo brambory, teď fakt nevím. Motali jsme se tam mezi žigulíkem a avií a tápali, kudy asi trať vede. První ostrý průjezd retardérem jsme projeli tak, jak jsme ho měli napsaný. Zrovna tak druhý. Absolutně nechápu, jak si někdo může dovolit mezi průjezdy jen tak změnit retardér a vypáskovat ho úplně jinak. Možná tak měl být od začátku, možná ne. Proč ho ale pořadatelé nepřipravili srozumitelně už pro seznamovačky? Tím by se podobným dohadům zamezilo. A do třetice. Velice zarážející bylo setkání s civilním vozidlem na trati čtvrté rychlostní vložky. Dle mého se jednalo o tmavě modrý nebo černý Citroën C4. Jel v našem směru a potkávali jsme ho naštěstí na přehledném úseku. Později jsme se nad tím pousmáli, ale postupem času mě humor přechází. Vždyť ten člověk se mohl objevit v nepřehledném místě či dokonce jet v protisměru. Možné následky raději ani nedomýšlím.“

Nakolik bylo znát, že jsi většinu soutěží absolvoval už v minulosti? Která soutěž se ti líbila nejvíce a která byla nejnáročnější?

„Znalost tratí je určitě hodně důležitá. Osobně však ještě větší vážnost přikládám rozpisu a důvěře v něj. Kdo si dokáže trať správně popsat, je rychlý už napoprvé. Každá soutěž má své kouzlo a náročnost. Nechci některou vyzdvihovat či shazovat. Každou beru takovou, jaká je.“

Oproti loňskému střídání spolujezdců tě letos celou sezónu naviguje Petr Picka. Co pro tebe zkušený mitfára znamená a jak moc je stálá spolupráce znát?

„Petr je mojí neodmyslitelnou oporou. On sám nejlépe ví, jak moc si jeho celkové pomoci vážím. Děkuji! Je to profík a stále mě motivuje ke snaze pracovat na rozpisu a pilovat ho.“

Proběhla nějaká oslava?

„Žádná velká oslava zatím neproběhla. Nebyl na ní čas.“

Na titulu má jistě zásluhu více lidí. Kdo se podílel na tom tvém?

„To je svatá pravda. Za každým podobným úspěchem stojí práce mnoha a mnoha lidí. Některým se mnohdy ani nedostane ocenění a já bych strašně nerad na někoho zapomněl! Na servisním zázemí a přípravě našeho vozu má zásluhu špičkový Racing Service. Dále jsou to partneři Šumava Reality, Zikostav, Bezpečnostní Agentura Sany Guard, Kovošrot Nepomuk, Speedpro, VP Racing, Motor Kolář Blovice, Olbrich, Autodoprava Petr Dvořák, Úklidové služby Honradez s.r.o., Zámečnictví Jan Pančík, prodej mobilních domů Bivak Homes a kamarád Pavel Vedra.“

U tratí rychlostních zkoušek i cílovým ramp je nepřehlédnutelný a hlavně nepřeslechnutelný tvůj fan club. Co pro tebe jeho podpora znamená?

„Podpora našeho fan clubu je opravdu famózní. Pocity jsou nepopsatelné a nádherné. Je hezké vidět ty ruce natažené do silnice, jak tleskají a nadšeně fandí. Také bych nerad na někoho zapomněl, a proto opět nebudu jmenovat. Všichni dotyční ale určitě vědí, o kom mluvím. Také ostatní diváci jistě nemohou přehlédnout hlučný dav s krásným transparentem:-) DĚKUJEME!“

Definitivu titulu máš s předstihem dvou soutěží. Uvidíme tě v Jeseníkách a Vsetíně?

„Vše je otázka peněz. Uvidíme.“

Tvoji týmoví kolegové a kamarádi Jan Sýkora a Martina Škardová jsou momentálními lídry absolutního pořadí sprintrally. Jaký je tvůj tip na konečného mistra?

„Honza s Martinou se připravují na velké boje. Titul jim moc přeji. Jeník má talent jako málokdo a věřím, že jsou schopni vedení uhájit! Pro celý team Racing Service by to byl obrovský úspěch. V Příbrami si totiž s předstihem zajistili titul i Andrej Chepil s Lubošem Gešvinderem v celkovém hodnocení K4 poháru.“

Letošní sezóna sice ještě neskončila, přesto si však neodpustím otázku – co ty a tvé plány na rok příští? Dočkáme se přestupu třeba do MMČR nebo silnějšího auta?

„Jak jsem již říkal, vše závisí na financích. Ve vzduchu je velký otazník. Uvidíme.“

Foto: Robert Balcar