Vynikající sezónu, během níž bojovala o stupně vítězů sprinterského šampionátu, zakončí posádka Sýkora – Škardová v kokpitu Škody Octavie WRC.

Přestože na závěrečný podnik sprinterského šampionátu do Vsetína odjížděli Jan Sýkora s Martinou Škardovou jako druhá posádka průběžné klasifikace seriálu, systém škrtání bodů odsouval jejich pódiové naděje do oblasti teorie. „K uhájení medailových pozic nám už mohla napomoci jen smůla našich největších soupeřů. Soupeřit s vozy WRC totiž není za normálních okolností reálné, a porazit Mirka Jakeše na jeho domácí trati o několik pozic jakbysmet,“ zachoval si Honza reálný pohled na své vyhlídky před finálovým duelem, k jehož průběhu pak dodal: „Na úvodní rychlostní zkoušce jsme sice jeho i našeho rivala ve třídě 2 Míru Tarabuse nechali za sebou, na dvojce nám to ale oba okamžitě vrátili. Jejich zkušenosti s valašskými tratěmi byly prostě znát. Ve druhé sekci jsme přesto zkusili přitlačit na pilu ještě více. Namísto zlepšení časů jsme však dvakrát chybovali, probrzdili odbočení a museli couvat. Závěrečnou rundu jsme tak už raději jeli na jistotu s cílem pohlídat si celkový triumf ve třídě 2. Toho si ceníme už proto, že jsme první body v této kategorii získali až ve čtvrtém podniku seriálu (Lužické hory a Kopnou absolvovala posádka Sýkora – Škardová ještě s lancerem ve třídě 3, v Krkonoších – po přestavbě vozu do specifikace R4 – pak odstoupila vinou technických problémů, pozn. autora) .“

I přes dobrý pocit v cíli soutěže se Jan Sýkora nijak netajil výhradami k necitlivému „vylepšení“ vsetínských tratí: „Rychlostky na Vsetínsku patří v našich krajích k nejkrásnějším a nejtechničtějším. Tím spíše nechápu jejich umělé zpomalení velkými šutry, umístěnými v každé zatáčce. Po průjezdu kterékoliv dříve jedoucí posádky se mohou kameny dostat do ideální stopy a o následném riziku asi nemusím více hovořit. Pokud pořadatelé tímhle způsobem řeší problém s katováním a mají obavy z poničení silnic, pak ať se tyhle vložky raději nejedou. Kličkovaná mezi poválenými šutry, nastříkanými sprejem, opravdu nemá se soutěžemi nic společného. Mně osobně to dokázalo vykolejit z jakéhokoliv tempa.“

Souboje o mistrovské body jsou pro letošek už minulostí, pro Honzu s Martinou však sezóna ještě nekončí. „Domluvili jsme se s Kájou Trněným na pronájmu jeho octávie na Pražský Rallysprint, navíc se zúčastníme také nadcházejícího Rallyshow Uherský Brod. Moc se těším už na čtvrteční test nedaleko Meclova i oba následné exhibiční podniky. Loni jsem se s wrcem pořádně svezl jen při testu v Bělé pod Bezdězem a na dvou úvodních zasněžených erzetách na Karlíku. Poté už se projevily problémy s hydraulikou. I během těch pár kilometrů mě ale uchvátilo fungování octávie oproti lanceru, především její fantastické brzdy. Proto se opětovného svezení se speciálem nejprestižnější kategorie nemohu dočkat. Uherský Brod beru především jako odreagování. Více než bojovat o výsledek chceme pobavit sebe i fanoušky,“ slibuje blovický pilot.

Zatímco Honza si s octávii zazávodil už loni, Martina zažije premiéru. „Na ostré svezení s octavií se už také moc těším. Loni mě s ní Honza svezl několik kilometrů při testování v Bělé pod Bezdězem. Očekávám pěknou tečku za úspěšnou sezónou. Tu hodnotím až na pár drobností kladně. Pevně věřím, že v té nadcházející z nastaveného tempa neslevíme a posuneme se ještě o krok dopředu. V tuto chvíli chci poděkovat našim reklamním partnerům za poskytnutou podporu. Všem členům týmu pak děkuji za to, že se mnou celý rok vydrželi,“ vzkazuje jako vždy s úsměvem sympatická spolujezdkyně.