Luboš Tenkl stál na startu Pražského Rallysprintu poprvé v roce 2004. Od té doby se na start svého domovského závodu stavěl každý rok, ale loni byl ze závodů tak rozladěný, že řekl, že za těchto podmínek už tam závodit nebude. Svůj slib dodržel a na start se nepostavil. Do velké Chuchle ale dorazil jako divák a s jakými pocity letos viděl Pražský rallysprint si můžeme přečíst přímo od něj.

Poprvé, když se Petr Mihule chystal postavit okruhovou trať na stadionu na Strahově, tak jsem se dostal k tomu, když to vymýšlel. Říkali jsme mu, jak to uděláš, aby trať vydržela? Přišel totiž s nápadem, že trať poskládá z betonové zámkové dlažby přímo na běžeckém tartanu. Nereagoval tehdy na to, že jsme mu všichni říkali, že se trať rozjezdí po průjezdu pár aut. Byli jsme pro něj hlupáci a lidi, co tomu nerozumí…Když trať postavil, tak jsem na zámkovou dlažbu vjel zkušebně já s BMW a Vojta Štajf s Imprezou a po projetí pár kol se celá dlažba rozestoupila a rozpadla se, protože neměl zapřené kraje, tak jak jsme mu říkali…

Zdarma jsem tehdy Petrovi Mihule půjčil svoje lidi z Kart Centra a svůj materiál a na poslední chvíli se trať předělávala tak, aby to alespoň chvíli vydrželo. Když bych mu nedal lidi, tak se to nemohlo stihnout a na Strahově se nejelo… Přišel další rok a pan Mihule vymyslel, že dlažbu zasype suchým betonem, a že to pak tedy bude držet…Zase jsme mu říkali, že to nebude držet a navíc, že trať je příliš úzká na to, aby jezdci mohli něco předvést, a aby se to divákům líbilo. Jeho odpověď byla, že mu je jedno, co si diváci budou myslet, a že kdo z jezdců se na trať nevejde, tak tam nemá co dělat…To, že z toho nebude nikdo nadšený a lidem se to nebude líbit, mu bylo úplně jedno. Když se poprvé mělo závodit ve Velké Chuchli, varovali jsme jej, že v pískových přejezdech přes dráhy pro trénink koní se vyjedou koleje a nebude se jimi dát projet. Bylo mu to úplně jedno a zase jsme byli za hlupáky. V závodě se tam pak několik aut zahrabalo, že se nedalo projet. RZ pak musela být přerušena a přidělovaly se náhradní časy…

Třetí rok se vymyslel na Strahově na stadioně beton. To bylo fajn, ale zase byla úzká trať, takže nějaké velké smyky se tam udělat ani nedaly. Při sněhové kalamitě nedošlo potom k tomu, aby se trať odhrnula od sněhu a posypala, a tak se auta bezmocně klouzala za pískotu diváků, kteří se přeci nepřijeli podívat na pomalu se klouzající neovladatelný auta a nešiky za volantem…. Opět bylo panu Mihulemu jedno, že jsou naštvaní jezdci, že se nedá pořádně závodit a bylo mu jedno, že jsou otrávení i diváci. Rok od roku to bylo horší… Byli tedy i jedinci, kterým se klouzání na sněhu líbilo, ale většina lidí to kritizovala. Zkrátka rally show má vypadat jinak…

Jakmile se Petr Mihule pustí do vymýšlení, tak to skončí katastrofou. Na Strahově a v Řeporyjích to fungovalo leta kvůli tomu, že to byla daná trať, která na místě byla a on neměl příležitost ji nijak změnit a zkazit.

Aréna ve Velké Chuchli není špatný nápad, dokonce můžu říct, že základní myšlenka je hodně dobrá, přivézt diváky do Chuchle, aby měli všechno na dlani, občerstvení, stánky, servis a rally je perfektní. Opět se ale postavila úzká trať s nesmyslnými poloměry zatáček, kde se nedalo předvést to, jak rally auto dokáže být rychlé, a jak se dá jezdit pořádným smykem. Diváci byli zahnáni dost daleko od trati, protože bylo vedení závodu líto použít třeba pár balíků slámy jako bezpečnostní bariéru v nejhorších místech. Trať by měla být alespoň osm metrů široká, aby se tam dalo předjet a dal se v zatáčce vykroužit smyk. Ne, že se auto sotva do zatáčky vejde. To pak člověk, který to vidí na vzdálenost sto metrů z tribuny vůbec nepochopí, že závodníci musí jet skoro krokem. Z dálky pak jezdci vypadají jako šašci. Někdo z jezdců vám třeba řekne, že se mu to líbilo, a že jel rychle a na hraně, ale v tom pojetí arény v Chuchli ta rychlost vynikne tak maximálně deset metrů od trati. Aby to byla opravdu atraktivní podívaná i pro lidi na tribuně, tak by se muselo jet rychleji a po širší trati. Tři roky trvalo, než si nechal říct, že musí postavit přechod – lávku přes trať, aby se diváci dostali i dovnitř do okruhu. Nakonec ji ale postavili tak, že se dala používat jen mimo průběh RZ, takže se tam vytvářely zácpy…

Karlík je pěkná rychlostní zkouška, ale bez pořádných diváckých míst. Do rychlostky se člověk prakticky nedostane a erzeta bez diváků na show jako je Pražský Rallysprint je blbost. Zase je vidět, že diváci ho nezajímají.

Skutečnost je taková, že rok od roku je míň aut a míň diváků. Já jsem po zkušenostech z loňska řekl, že za těchhle podmínek nejedu a nejel jsem. Diváci se myslím dost jednoznačně vyjádřili už v diskusích na eWRC, ale podobné reakce jsem od nich slyšel přímo na místě v Chuchli. Mě se tenhle stav nelíbí, podle mě by Pražský Rallysprint mohl být skvělou akcí na konec roku, kterou by milovali diváci, jezdci a pak i sponzoři. Protože bez jezdců ani diváků ti sponzoři nebudou. Letos přijelo 35 aut. Kolik jich přijede příští rok? Budou pak sponzoři chtít vytahovat peníze na takovou akci?

Petr Mihule má kolem sebe dost lidí, kteří mu radí co a jak má udělat, aby byl závod pěkný jak pro jezdce, tak i pro diváky, ale on je nechce poslouchat a udělá si všechno po svém. Popularita závodu a obliba u diváků mu přinesla sponzory, ale dnes, když už ti sponzoři jsou, tak se pro lidi nedělá nic. Na diváky se…e na jezdce se…e. Tak se letos jezdci vy…na něj a podle ohlasů na internetu se na něj příští rok vys…ou i diváci. Přitom by v Praze mohl být tak krásný závod…