Vlastimil Resl - eWRC.cz
13. 1. 2012 15:41 − 6459× − 14

Profil: Zdeněk Pokorný

Vypracovaná postava by Zdeňka Pokorného předurčovala k roli v akčních filmech.

Vypracovaná postava by Zdeňka Pokorného předurčovala k roli v akčních filmech. Však také posilovna a zdravá výživa jsou jeho koníčkem či spíše životním stylem. Už od dětství ale také inklinoval k automobilovým soutěžím. Jeho první závodní pokus koncem sedmdesátých let minulého století ukončila po necelých dvou sezónách havárie. Vrátil se až v roce 2008 se silnou imprezou a po vystřídání několika spolujezdců snad konečně našel tu správnou učitelku v Kláře Šillerové. Posezení s touto sympatickou posádkou, opepřené mnoha vtípky a narážkami, bylo velmi příjemnou dvouhodinovkou a vznikl při ní následující profil.

Rallyové začátky

„Automobilové soutěže sleduji od malinka. Pocházím z Teplic a v roce 1974 jsem poprvé zavítal na tehdy velmi populární Rally Teplice. Nabízela nádherné rychlostní zkoušky, především Fojtovice – Nakléřov, vedoucí po hřebenech Krušných hor, a pak Dubí nádraží – Mikulov. Sledovat rozpálené brzdové kotouče soutěžních aut při kalupu z kopců dolů bylo fascinujícím zážitkem. V roce 1979 jsem začal pod hlavičkou týmu Sklo Union Teplice závodit. Další rok jsem však svoji Škodu 120S Rallye při večerním tréninku hodně rozbil. Tím mi došly peníze, auto jsem v nabouraném stavu prodal a šel do Prahy studovat ČVUT. Získat vysokoškolský titul jsem zkoušel nadvakrát, ale ani jednou se to nedalo. Pochopil jsem, že za těch komančů to nemělo cenu.“

Učitelé a rádci

„Veškerý základ, například co se týče rozpisu, mám od mých dávných teplických kolegů. Když se dnes potkáme s Hynkem Středou, který tehdy navigoval Mirka Pláničku, máme vždy na co vzpomínat. On je pro mě legendou a Panem spolujezdcem. Současní mladí naše zkazky vůbec nechápou. V týmu tehdy jezdili také Jirka Šen a Pepík Sítník, který pak odešel do Slušovic. Nikdy nebyli skoupí na radu.“

Vzory

„Jednoznačně preferuji starší generaci. To byli oproti dnešním pilotům skuteční borci. Nikdy nezapomenu na průjezdy takového Franca Ceccata s Fiatem 131 Abarth při mých návštěvách Rally Škoda, když na legendárním dálničním okruhu bral zatáčky po třech kolech. Dalším obrovským esem té doby byl Belgičan Robert Droogmans. Když mi bylo nějakých čtrnáct, dělal můj strejda mechanika Pavlu Janebovi. Právě pozdější šéf továrního týmu Škoda mě při tréninku závodu do vrchu svezl ve své červené „stovce“. Seděl jsem vzadu v trubkách ochranného rámu a měl z toho druhé Vánoce. Ze současných pilotů žádné vzory nemám. Budu-li brát Dona Carlose Sainze za člena té mladší generace, pak snad jedině jeho. A Loeb? Kdeže. Proč Loeb? Přijde mi, že kdysi bez tolika technických vymožeností a elektroniky to bylo daleko větší umění a sport.“

Spolujezdci

„První dvě sezóny mě navigovala Martina Nacházelová – Kalistová. Když jí pak zbouchnul můj kamarád Kalda (Jiří Kalista, pozn. autora), nahradil jí on. Sešli jsme se tak v autě dva piloti a po zbytečném krkonošském odstoupení mi oznámil, že pokud se chci posunout dále, potřebuji skutečného mitfáru. Loňskou Kopnou jsem proto odjel s Veronikou Teplou. Ta však také otěhotněla. Zde chci odpřísáhnout, že ani s jedním těhotenstvím nemám nic společného. Na Vysočině mi noty četla zkušená Renáta Ottová. Tu ale zase vytěžuje její rodina a autokrosové závodění jejich dětí. Pro Pačejov byl volný výborný týmový spolujezdec Jarda Vrečka, ovšem opět šlo jen o záskok. Fotograf David Jeřábek mi následně doporučil Martinu Zikmundovou, přestože je to prý nepřístupná psycholožka z Prahy a kdoví, zdali by měla čas. Ta však na moji esemesku vůbec nereagovala. David pak dostal další nápad a poskytl mi kontakt na Kláru Šillerovou.“

Svolení pro účast v rallysprintech

„Kláru jsem, stejně jako předtím Martinu, kontaktoval esemeskou. Učinil jsem tak i přes varování některých přátel. Například Veronika Teplá mi poslala odkaz na jeden starší rozhovor na ewrc se vzkazem: „Dej si pozor, aby tě neroznesla jako Votavu!“. Klára odpověděla, že se nejdříve musíme společně svézt a zkusit si napsat rozpis, a pak se rozhodne. Očekával jsem společné svezení kolem Počernic, ale ouha. Frajerka mě hnala na Vinec – Skalsko. Prý na nějakých rovinách kolem Prahy bychom nic nepoznali. Připadal jsem si jako v autoškole a cestou domů se mi klepala noha na plynu. Na můj dotaz, zdali je to úplně blbě odvětila, že úplně ne. V padesáti letech jsem získal její svolení pro účast v rallysprintech.“

Výživné onboardy s Klárou

„Pro představu fanoušků, jak moc mi to dává Klára vše sežrat, plánuji udělat sestřih onboardů. Některé její napomínání mi zní v uších dosud. Například „Kudy to jezdíš?“, „Už se na to vykašli!“, „Uklidni se!, nebo „Takhle toho Mulače nechytíme!“ Přiznávám však, že po čistém průjezdu jednoho vracáku bez použití ruční brzdy mi dokázala okamžitě i poděkovat. Ručku by mi nejraději zablokovala tak pečlivě, jako jsou v pražském metru za jízdy blokovány dveře. Ale teď úplně vážně. Spolujezdec přispívá ke klidu a zrychlení a to Klára splňuje stoprocentně. Navíc není žádná blbka, je opravdu chytrá, sportuje, s ní může člověk podniknout opravdu cokoliv – co víc si přát?:-)“

Ášínova pochvala

„Důkazem mého progresu v posledních soutěžích je zážitek z Pražského Rallysprintu. Mnohonásobný domácí šampión Vašek Pech využil chvilky volna a šel se podívat na jeden z hupů. Po návratu do servisní zóny mě přišel pochválit. Všichni enkaři prý brzdili, zatímco já jediný držel. Od takového mistra to moc potěší. Povzbudit se mě snažil i Pepík Semerád. Když jsem se mu svěřil s nespokojeností se svými výsledky, odvětil: „Co bys chtěl? Vždyť jezdíš první pořádnou sezónu.“ Když mě občas pochválí Klára, mám také radost. To se ale vždy hned začnu kochat a o kus dál vytvořím nějaký kiks.“

Vztahy v rallye

„Přátelštější vztahy určitě panují ve slabších třídách. Už naprosto chápu, že Klára raději chodí kalit s „pětkařema“ (účastníci třídy 7, kdysi A5, pozn. autora). Osobně letos plánuji více se spřátelit s Pavlínou Tydlačkovou. Ta se mi líbí moc. My s velkými auty se nějak neumíme dát dohromady. V našem týmu JT Říha Group vycházím s každým a užiji zde i spoustu legrace. Fantastickým zážitkem bylo svezení při testu s Jaromírem Tomaštíkem v impreze WRC. Na Pražském sprintu jsme se pak s Klárou ohromně pobavili nad modrou, zlatě vyšitou kombinézou Dana Landy. U takového drsného rockera bychom spíše očekávali vytetovanou lebku.“

Úsporné časy nás zavedly k Rozvědčíkovi

„V době závodění s Martinou jsme se také snažili šetřit třeba i na ubytování. Vedle mnoha nocí strávených na jednom pokoji a následném poslouchání narážek, na něž jsem odpovídal: „Lidi, neblázněte, je to holka mého kamaráda.“, jednou objednala „nóbl“ hotel pro celou naši partičku. Po zhruba hodinové cestě do lesa před námi vyvstal typicky komančovský hotel Rozvědčík. A to nás ještě paní vedoucí původně hnala do přilehlých chatek a do hotelu nás pustila až po zvýšení sazby. Opravdové hardcore. Martina spala s Kaldou, Hynek Středa s Mártym a já s Bezouškou na palandě. Původně jsem očekával, že mě probudí Mártyho chrápání, ale Hynek ho ještě bohatě přehlušil a probudil nás všechny.“

Subaru versus Mitsubishi

„Když Valouškové nabízeli k pronájmu jejich lancera, poprvé jsem se seznámil s mladým Valdou. Do té doby jsem si při zmínce jména Valoušek vybavil jeho tátu. Jízda s mitsubishi se mi moc líbila a přestože jsem nakonec zůstal věrný stávající impreze N14, touhy svézt se s EVO mám pořád. Subaru jedeme především proto, že startujeme pod hlavičkou týmu JT Říha Group, provozujícího tuto značku v kategorií WRC i N. S lancerem bychom tam přece jen působili jako černá ovce. Navíc si uvědomuji nutnost hledat rezervy v sobě a ne v autě. Týmový kolega Tomáš Růžička je totiž zatím rychlejší i se starším modelem N12.“

Největší havárie

„Velkou havárii jsem zažil kdysi v Litvínově. V novodobé historii pak loni v Kralovicích. Klára se mnou odmítla jet. Prý nemá zapotřebí riskovat ve volném podniku s mizerným bezpečnostním zajištěním. Nahradil jí málomluvný Petr Vojta. Ten je schopen celou cestu na závody omezit se na konstatování „Beroun“ při průjezdu tímto středočeským městem. Přípravu na závod jsem hrubě podcenil. Pět let staré pneumatiky A10 se v mínus třech stupních pod nulou neukázaly optimálním volbou. Po levé tři následovala pravá šest a v té jsme se poroučeli po střeše do lesa. Velkou krizi jsme s Klárou zažili na třetí erzetě ve Vsetíně v levé dva přes horizont do pravé čtyři. Hodně mi zatrnulo, když se auto pakovalo směrem k davu diváků. V tomto místě zažilo podobnou situaci asi dalších patnáct posádek. Když jsme se o tom posléze vzájemně bavili, nikdo nebyl schopen určit příčinu.“

Životní styl – zdravá výživa a posilovna

„Sport a návštěva posilovny už snad ani nejsou mým koníčkem, jako spíše životním stylem. Ohromně mě zajímají také věci ohledně stravování. Ke snídani mi bohatě stačí tyčinka s rychlorozpustnými sacharidy, která dodá dostatek energie. Dnes jsem obědval dvě tyčinky a ionťák. Nic jiného do sebe cpát nemá cenu. Bylo by mi z toho akorát blbě. Takhle se cítím fajn, dovedu se o sebe postarat, nemusím se bát vylézt z auta a poprat se na křižovatce:-) Klára je mým pravým opakem. Většinou si vždy objedná to nejméně zdravé. Povečeřet ovarové koleno či prejt jí nečiní žádný problém.“

Oblíbená soutěž

„X – factor:-) A v rallye? Ze soutěží, které jsem osobně absolvoval, mě nejvíce zaujal Kostelec. Proto mě moc těší jeho zařazení do sprinterského šampionátu. Nádherné šotoliny působily trochu jako hardcore, městský okruh bohužel současná pravidla sprintů nepovolují. Díky šotolinám se mi líbil i Vyškov. Pokud mi zbudou peníze, aby to nezruinovalo mě i moji firmu – STK Spořice u Chomutova – moc rád bych konečně absolvoval vytouženou Bohemii. Zde však budu muset navíc řešit otázku spolujezdce. Klára je totiž na velký mistrák domluvena s Romanem Štefanem na ROPRO CLIO R3 Czech Trophy. Z dvoudenních podniků mě láká také Příbram.“

Speciální poděkování

„Chtěl bych poděkovat firmě Nutrend, že jsem se dožil takového věku:-)“

Foto: Robert Balcar a archiv eWRC.cz

Komentářů celkem: 14
13. 1. 2012 16:36
0 0
Příjemné čtení, díky a hodně štěstí. Kláry jídelníček je mi rozhodně sympatičtější. smajlík
13. 1. 2012 18:55
0 0
Poky hodně štěstí v dalších závodech.... jinak moc pěkný rozhovor..díky Vlastíku za něj smajlík
13. 1. 2012 19:17
0 0
Dada: koukám, že ses dostal i na první fotkusmajlík)
13. 1. 2012 21:24
0 0
pěkný článek , i já přeji mnoho úspěšných kilometrů ale zarážímě "nafoukanost" Kláry Šilerové o tom že nebude riskovat ve volných soutěžích?!?!?! kdyby asi kralovice byli sprint tak by ji nevadili???,
smajlík
13. 1. 2012 21:37
0 0
k tomu to článku není co říct,snad jen smajlíksmajlíksmajlíksmajlík
13. 1. 2012 21:40
0 0
mno aniž bych chtěl jitřit vášně tak o zajištění některých volných podniků valné mínění taky nemám
13. 1. 2012 21:48
Upraveno 21:56
0 0
11-petr-11, nech si od Zdeňka vyprávět, jak to probíhalo po jejich havárii... A pak se sem vrať s dalším komentem.
14. 1. 2012 11:23
0 0
Holandsko má sýry,němci Armina a my Ámose-učitele národa a Kláru.
15. 1. 2012 12:13
0 0
Jestli je Klára nafoukaná tak to už každýsmajlík Sám jsem jel jeden volný podnik a už mě tam také nikdo nedostane. A nejsem nafoukaný,ani to nezatracuji. Naopak chodím se na to dívat,ale jezdecky mě nebaví odjet 4 km,tam čekat hodinu a zase 4 km zpět. Pak 2 hod servis a pořád dokola. Kdyby byly Kralovice sprint tak to Kláře nevadí (Kláro promiň,že mluvím za tebe,ale známe se dostsmajlík) Protože pak by to muselo být zajištěno dle řádů. Kdo zkusí mistrák,už nechce jinak. I když tam samozřejmě není vše růžové. To ani náhodou.
15. 1. 2012 14:49
0 0
Já bych se připojil k zastáncům Klárky. Nafoukaná určitě není.
15. 1. 2012 15:04
0 0
Několikrát se tu objevilo spojení volný podnik - špatné zajištění. Bylo by férové v takovém případě mluvit konkrétně, protože to pak háže všechny soutěže do jednoho pytle a na většině soutěží ve VP, RC jsem nic závažného nezaregistroval. Zbytečně to pak mrzí pořadatele, kteří dělají vše tak, jak se má. Stejně je to často ve finále o selhání jednotlivce. A "vtipných" událostí z FASových podniků jsme se nejen zde dozvěděli také několik.
Bobac: Tenkrát, ten nouzový formát, který popisuješ, byl pro klasického soutěžáka opravdu utrpením. Také jsem se zařekl, že soutěž v této podobě nikdy nepojedeme.smajlík
15. 1. 2012 18:19
Upraveno 18:21
0 0
Souhlasím s Klárou, i když vzpomínám na doby, kdy byla jednou ze spoluorganizátorek něčeho podobnéhosmajlíka na ty konfrontace, zda-li bylo něco špatně, či nesmajlík. Ale to jen tak pro ulehčení a jak píše bobac, kdo si zajede mistrák, kouká pak většinou z patra na to, odkud většinou vylezl.
Chtělo by to nějaký "průvodce" napříč podniky (od slalomů po MMČR), který zhodnotí jednotlivé pořadatele, protože ne každý volný je špatný a ne každý mistrák je dobrý.Copak na to redaktoři SMN či EWRC?smajlíksmajlík
16. 1. 2012 00:41
0 0
tak koukám že jsem tu rozpoutal velkou diskusi. vysvětlím ván co jsem měl na mysli : jsem povoláním hasič, rallye je můj velký koníček a proto ve spolupráci s teamem lidí kteří se dlouho pohybují v tomto sportu byla postavena škoda felicia - áčko jak má být, z časových i finančních důvodů se nepravidelně svezem v RC nebo VP. Jako mechanik a také hlavně jako divák jezdím po podnicích MMČR a sprintů. ale hlavně jsem měl možnost vzhledem k mému zaměstnání být součástí jak RC tak i SPRINTU coby hasič záchránář s vozidlem vybaveným na řešení dopravních nehod, a věřte že se člověk snaží pomoci člověku při nehodě stejně ať je to v "amatérské" rallye, "profesionální" rallye a nebo v běžném provozu. proto mě štve to jednoznačné dělení podniků !
16. 1. 2012 08:19
0 0
Původně napsal jac

Chtělo by to nějaký "průvodce" napříč podniky (od slalomů po MMČR), který zhodnotí jednotlivé pořadatele, protože ne každý volný je špatný a ne každý mistrák je dobrý.Copak na to redaktoři SMN či EWRC?


Já si myslím, že ti, co to jezdí, to ví velmi dobře. Logicky by to pak mělo mít odezvu v počtu startujících. Ono totiž nejde jen o zajištění bezpečnosti, ale o celkovou úroveň pořádání. To zajištění s tím jen souvisí.
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!