Na právě proběhlé Rally Monte Carlo se ve všech pádech skloňovala otázka co nejvhodnější volby pneumatik, která byla odvislá od aktuální situace na tratích rychlostních testů. Seznamovací jízdy totiž posádky absolvovaly několik dnů před vlastním závodem, v některých případech dokonce týden před startem v ostrém závodě. Co dokáže s tratí udělat týden proměnlivého počasí je nabíledni.

„Na asfaltových soutěžích máme možnost nominovat tzv. „Gravel crew“. To je posádka, která pomáhá přizpůsobit jezdcův rozpis aktuálním podmínkám panujícím na trati,“ říká Quirin Muller, manažer Czech Ford National Teamu.

„Ve výběru svého špióna jsem kladl důraz na zkušenost ze závodů MS, schopnost popsat z pohledu jezdce dojem z podmínek na trati a najít to nejpodstatnější,“ říká Martin Prokop. „Štěpán Vojtěch byl pro mě první volbou a jsem moc rád, že mi vyhověl a při Monte mi svými zkušenostmi „kryl záda“.“

V praxi smí vůz Gravel Crew neboli v české rallyové hantýrce „špiónů“ vjet na již uzavřenou trať RZ. Nejpozději však 70 minut před startem prvního závodního vozu. Ve většině sekcí letošní RMC však byl ze strany týmu i požadavek na doporučení pro volbu pneumatik, což znamenalo absolvovat celou sekci RZ před výjezdem závodního vozu ze servisní zóny. Následovala telefonická konzultace s technikem týmu Ivanem Matouškem a pilotem Martinem Prokopem, kteří rozhodli o finální volbě.

„MS má svá jasná pravidla a pro Monte jsme měli možnost vybírat z přesně daného počtu jednotlivých směsí a typů pneumatik: suchá soft – 36; suchá supersoft – 12; suchá hard – 8; zimní s hřeby – 20; zimní bez hřebů – 8. Za celý závod však maximálně celkem 44 kusů. I v tom je to velmi zajímavá taktická bitva. Byla by ale pro nás ještě zajímavější, kdyby nám dodavatel byl schopen dodat letošní varianty směsí na předzávodní testování,“ komentuje Ivan Matoušek pneumatikové šachy.

„Udělali jsme si přehled o povrchu na celé sekci rychlostních zkoušek. Při jejich průjezdu jsme do kopie rozpisu pečlivě doplnili především jakékoli přechody mezi charakterem povrchu, aby Martin se Zdeňkem věděli, co je ve které zatáčce skutečně čeká. Doplňovali jsme vlhka, sníh, led, vyházený štěrk, vyjeté stopy nebo koleje, ale také stíny nebo naopak nízké slunce. Zdeněk Jůrka, který se mnou RMC v tréninkovém Mitsubishi „špiónské“ Monte absolvoval, pak všechny úpravy telefonicky nahlásil do Fiesty, která už v tu chvíli většinou směřovala na start první RZ. Nebylo toho málo, na každé z 241 stránek cca 4 – 5 úprav. V itineráři sice byla na přejezdech vyznačena místa, kde se špióni mohli s posádkami osobně setkat, my jsme to i přes potíže se signálem řešili takto. Totéž se opakovalo mezi prvními a druhými průjezdy. Nebylo to málo ježdění. Párkrát se mi po možnosti spát déle než do půl šesté trošku zastesklo…“ říká Štěpán Vojtěch.

„Jsem rád, že se nám podařilo odhalit většinu problémových míst, ve kterých hrozil nějaký zásadní problém. Na části 12. RZ jsme se snažili pečlivě popsat skoro každý metr, každé brzdy v problematickém úseku. Snad se nám to podařilo,“ dodává skromně liberecký jezdec, který krotil vozy kategorie WRC v jejich zlaté české éře.