Zeptali jsme se … Petr Řihák
Citroen C2 Challenge třídy A6
Velmi zkušený a ostřílený spolujezdec Petr Řihák se v letošní sezoně objeví především po boku Petra Vlašína, který letos bude startovat s vozem Citroen C2 Challenge ve třídě A6.
Co tě přivedlo na sedadlo spolujezdce?
Na sedadlo spolujezdce mě přivedl, trochu překvapivě ne bratr Pavel, ale jiný brněnský jezdec a to Zbyněk Hora. Pavel tehdy už byl "zkušeným" brněnským soutěžákem se Škodou 100, ale toho času na dvouleté vojně. Zbyňkovi jsem občas chodil pomáhat do garáže, následně jezdil jako mechanik na závody až Zbyněk přišel jednou s návrhem, zda nechci jet s ním jako spolujezdec – a bylo to.
Kdy a kde jsi poprvé absolvoval soutěž v rally?
Mojí první soutěží byl Vsetín a to v roce 1983, tehdy to byla oblast započítávaná do Sdruženého krajské Přeboru B (nebo jak se to tehdy nazývalo). Bylo to s již zmiňovaným Zbyňkem Horou s vozem Zastava. V živé paměti mám trénink na mojí první RZ ve Vsetíně; tehdy se ještě mohlo bez problémů trénovat se závodničkami. Poprvé jsme ji projeli pomalu a já se snažil nějak zapsat jezdcův diktát. Při druhém průjezdu mi Zbyněk řekl : "Pojedeme trochu svižněji, abychom si to zkontrolovali." A vyrazili jsme. Asi v páté zatáčce jsme šli ven na louku – naštěstí se nic nestalo, ale problém byl v tom, že já poctivě četl teprve asi třetí zatáčku. Nu, nikdo učený z nebe nespadnul.
Asi nejvíce základů mi dalo moje první školení jezdců na začátku další sezóny, kam tehdy byli pozváni mimo jiné i Václav Blahna s Pavlem Schovánkem. Ti se až překvapivě otevřeně snažili sdělit opravdu vše z toho, co sami v té chvíli uměli. Jak psát rozpis, co do něj psát, jakými značkami, atd.
Zdeněk Vrbecký / Petr Řihák – Jänner Rally 2004
Jaký je pocit sedět na místě spolujezdce?
Sedět na místě spolujezdce – to se domnívám, že je pocit nepopsatelný. Kombinace obrovské odpovědnosti, veliké vzájemné důvěry a nutnosti spolehnutí se jeden na druhého a veliké dávky adrenalinu – nevím jak ostatní spolujezdci, ale já jsem po každé delší vložce celkem dost propocený, a vlastně proč ? vždyť jen sedím a mluvím, nic jiného …
Je pro tebe náročné navigovat a sledovat trať?
Dnes to pro mne už náročné není. Můj subjektivní odhad je (obzvlášť při soutěži s Pavlem, který má celkem dost podrobný rozpis a jedeme v již celkem rychlém Mitsubishi), že asi polovinu až dvě třetiny času stráveného na rychlostní zkoušce se dívám do rozpisu a zbylou část před sebe na silnici. Je mnoho pasáží, kdy nemám čas zvednout oči od rozpisu (obzvlášť třeba na rakouských RZtách) a jen podle toho, co cítím, jak se auto chová, poznávám, kde jsme a diktuji dál.
Na druhou stranu, zcela opačný případ byl např. teď na Janner rally, kde jsem jel s velmi rychle a bezchybně jedoucím Zdeňkem Vrbeckým s Hondou Integra, ale přeci jen, než se mnohdy dvoukolka na sněhu a ledu rozjela, tak jsem měl dost času prohlédnout si okolostojící diváky a divačky. Navíc průměrné rychlosti na sněhu a ledu byly daleko menší.
Petr Kolář / Petr Řihák – Rallysprint Pačejov 2003
Měl jsi někdy nějakou vážnou havárii?
Naštěstí se mi vážnější soutěžní havárie doposud v podstatě vyhýbaly. Pokud si dobře vzpomínám, pak mojí první havárií byla až havárie s bratrem Pavlem na kontroverzní rallye Bohemia v roce 2000, kdy jsme doplatili na nemožnost přezouvat pneumatiky a za velikého lijáku jsme na konci RZ Vinec – Skalsko na slickách šli do stromu, tehdy ještě s naším žlutým Mitsubishi Evo III.
Pochopitelně různých drobných výletů mimo trať bylo celkem dost, ale sada dalších havárií mě začala pronásledovat až v roce 2003. Začalo to při seznamovacích jízdách na Šumavě, kde jsme s naším tréninkovým Subaru potkali v protisměru jedoucí dodávku a raději jsme šli doprava do stromu (pochopitelně jak jinak – pravá spolujezdcova strana). Další havárie byla opět při tréninku, tentokrát na Český Krumlov, kdy jsme při druhém průjezdu RZ Kohout, která byla pod zákazem vjezdu všech motorových vozidel potkali zcela nečekaně protijedoucího Favorita, který tam sice teoreticky neměl co dělat, ale toto vědomí nám příliš nepomohlo. Po čelním střetnutí bylo Subaru nepojízdné (především díky zrušenému chladiči), ale Favorit byl na odvezení přímo do šrotu.
Další byla rána na sprintu v Pačejově, tentokrát již při závodech – to jsem seděl vedle Petra Koláře a jeli jsme s pronajatým Jandíkovým Mitsubishi Lancer Evo VI. Tuto ránu bych nazval asi jako největší v mé dosavadní soutěžní kariéře. Na jednom z rychlých a hodně skákacích horizontů jsme šli ven a přímo do stromu. Dle očitých svědků jsme byli jednoznačně nejvýš a nejdál, ale bohužel jsme to neustáli. Údajně to byl ten samý strom, který se snažil zlomit předloni i Kalný. Doposud strom nad soutěžními auty jasně vítězí – stojí stále.
Poslední v loňské sezoně, ale to už bych asi nazval drobností, byla havárie na soutěži rakouského mistrovství, na ARBO Steiermark Rally v Admontu. Tam jsme jeli opět s bratrem, s autem od K.I.T. Racing (Evo VI). V první RZ druhé etapy jsme se při dlouhém sjezdu z jednoho průsmyku lehce otřeli pravým zadním kolem o masivní alpskou opěrnou zeď. Zdi se nic nestalo, zadní náprava byla nepoužitelná.
 Pavel Řihák / Petr Řihák Co považuješ za svůj největší úspěch a naopak neúspěch ve své dlouholeté kariéře?
|
Jako zkušený spolujezdec máš jistě celou řadu nabídek. Takže s kým tě letos uvidíme?
Letošní sezóna pro mne bude oproti minulým sezóna značně atypická. Především v tom, že v minulých letech jsem měl jako jasnou prioritu finančně zabezpečit a organizačně se postarat o celou sezónu pro posádku Pavel Řihák – Petr Řihák s vozem ve třídě N4, což se v podstatě dařilo a pouze zbýval-li volný čas a chuť, pak jsem usedal vedle někoho jiného.
Bohužel na letošní rok se mi nepodařilo finančně pokrýt celou sezónu s Pavlem a dnes je jasné, že z finančních důvodů se nemůžeme zúčastnit celého seriálu MMČR a spíše se svezeme jen na několika vybraných soutěžích u nás nebo v zahraničí.
Na letošní sezónu jsem dostal několik nabídek, z nichž nakonec zvítězila nabídka Petra Vlašína z Brna, který se pro letošní rok chystá zůstat opět věrný Citroenu, ale přezbrojit na Citroen C2 Challenge do třídy A6. Dohodli jsme se prakticky na většinu sprintů a z velikých soutěží na Krumlov, Bohemii a Barum. Dále je jistá má účast s Petrem Kolářem v Jandíkově Evo VI ve Vsetíně, resp. Púchově a případně ještě na jedné soutěži MMČR. S Pavlem se prozatím rýsuje start na březnové Šumavě, s vozem Mitsubishi Lancer Evo VI Petra Poulíka (se kterým jezdil oni Dan Landa). A rád bych jel rovněž nějaké soutěže na Slovensku – ale tato jednání jsou zatím velmi v začátcích.
Máš nějakou oblíbenou rally nebo RZ, na kterou se vždy těšíš?
Samozřejmě, že mám. Bohužel mne ale mrzí, že nemohu jmenovat nějakou soutěž českého mistrovství. Za nejhezčí soutěž, kterou jsem kdy jel považuji Alpi Orientali v Udine, Itálie (především díky jejím přenádherným RZ, kde v podstatě jakékoliv rovinky chybí a jako spolujezdec potřebuji na stejné množství kilometrů asi třikrát více stránek popsaného rozpisu, než u nás a také díky obrovskému zájmu diváků, kteří mimo jiné neutíkají po projetí prvních WRCéček, ale zůstávají až skoro po poslední auta) a pak třeba Pyhrn Eisenwurzen rally v Kirchdorfu, v Rakousku (nádherné RZ, zasazené v překrásné scenérii uprostřed vrcholků zasněžených Alp). Ale abych vyjmenoval alespoň nějakou českou soutěž – pak bych asi zmínil RZ v první etapě (tedy sobotní) na Rally Bohemia.
Co si myslíš o nových pravidlech FIA?
Změn je spousta a naprostou většinu z nich si neumím moc zdůvodnit, proč takové jsou. Ale na druhou stranu, když si občas pročítám rozhovory se šéfy jednotlivých profesionálních továrních týmů, zjišťuji, že jsou jejich reakce na jednotlivé nové změny velmi různorodé. Vždy se najde někdo, kdo s něčím rezolutně nesouhlasí a naopak někdo jiný, kdo tuto samou změnu chválí a souhlasí s ní. Tak nevím, rozhodně jsou to lidé, kteří o rally ví rozhodně víc, než já.
Na jednu stranu se hovoří o zlevnění celého kolotoče mistrovství světa a údajně proto se omezuje trénink, ruší šotolinoví špióni, na druhou stranu se může údajně trénovat s WRC a přidávají se dvě finančně velmi náročné zámořské soutěže. Nemohu si pomoci, ale řada změn na mě působí, jako by měla za úkol výrazně snížit popularitu rally (kdoví zda to není jejich účelem).
Ale konkrétně – rozhodně se mi nelíbí naše "české" pravidlo o tuším 40 minutové pauze mezi průjezdem WRCéček a ostatních vozů startujících v Mistrovství Evropy. Předpokládám, že pravděpodobně většina českých diváků se bude přesunovat za vozy WRC, a tím vznikne jednak větší chaos na silnicích, případně i na přejezdech pro ostatní soutěžící a jednak jak k tomu přijdou ostatní závodníci a především jejich sponzoři když "nebudou" diváci ?
Rozhodně také (pochopitelně z pozice spolujezdce) nesouhlasím s neuváděním jmen spolujezdců na zadních bočních oknech. Důvod, že je to matení diváků ? Nevím. Je těžké hodnotit, jakou měrou se na výsledku posádky podílí jezdec a jakou měrou spolujezdec. Je jasné, že jezdci jsou ti, kteří byli jsou a budou známější a populárnější, než jejich spolujezdci, ale sami by svého úspěchu nedosáhli – vždy je to posádka jako celek.
Na jedné straně se snaží zatraktivnit rally tím, aby nějakým způsobem byly vždy hodnoceny i jednotlivé etapy jednotlivých soutěží s čímž bych asi souhlasil, protože se domnívám, že by to mohlo zvýšit atraktivitu soutěže a na druhé straně se hovoří o výrazném zmenšení času na servis což mi příliš nekoresponduje se snahou, aby se ve všech etapách jelo opravdu rychle.
Jinými slovy FIA přináší mnoho nového a asi teprve až čas ukáže, zda jsou to změny k lepšímu či k horšímu. A další věc je, co s těmito změnami udělají naši "čeští pánové" (FAS), jakou formou je budou prezentovat pro náš český rallysport.
Na jakém závodě tě letos uvidíme poprvé?
Na jakém závodě budu viděn letos poprvé ? Na to musím už odpovídat v minulém čase – první mojí letošní soutěží byla rakouská Jänner rally, kde jsem seděl vedle Mistra republiky 2003 v N3 Zdeňka Vrbeckého. Na ní se nám dařilo, Zdeněk jel rychle a přitom zcela bezchybně, skončili jsme s výrazným náskokem první ve třídě a tedy de facto dle nových pravidel i první v Nkách, byť na vyhlášení to takto prezentováno nebylo.
Další mojí letošní soutěží bude s velikou pravděpodobností sprint v Okříškách s Petrem Vlašínem. Zatím asi s nějakým pronajatým vozem ve třídě A6, protože nový Citroen C2 bude teprve cestovat do republiky. Ale tento pronájem musí ještě "požehnat" Vlašínův generální partner – takže se teprve uvidí.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v letošní sezoně.