Co je to shakedown, to ví asi každý fanoušek rallysportu. Jeho přesnou definici jsem nikde nenašel, ale laicky řečeno je to oficiální testovací zkouška, kde si každý závodník může (a to opakovaně) vyzkoušet nastavení a spolehlivost svého vozu ještě před začátkem samotné soutěže.

Zajeté časy na shakedownu se měří, u každého závodníka se vybírá nejlepší čas a z těch je pak sestaveno pořadí nejrychlejších jezdců. Zajetý čas se samozřejmě do samotného závodu nepočítá, přesto jsou výsledky shakedownu vždy netrpělivě očekávané a fanoušci se z nich snaží vyčíst, kdo má jaké šance na výsledek v závodě.

Jenže existuje skutečně nějaká souvislost mezi výsledky shakedownu a následným závodem? Jsou nejlepší jezdci nejrychlejší i na shaku? Existuje na ně nějaký specialista? Na to všechno se teď pokusíme nalézt odpověď pomocí jasně daných čísel.

Podívejme se na první tabulku, která zachycuje výsledné pořadí na shaku u každého jezdce v dosud odjetých soutěžích.

Co se z těchto čísel dá vyčíst? Tak třeba již jistý mistr světa Sebastien Loeb letos nevyhrál jediný shakedown! Většinou se pohybuje v popředí, ale nikdy ne na úplné špičce. Dále si všimněte, jak famózní bilanci má Petter Solberg – pouze dvakrát chyběl na pomyslných stupních vítězů, a to vždy jen těsně. Jen o něco málo horší výsledky má pak Marcus Grönholm. Naopak shakedowny tolik nejdou třeba Märtinovi (s jedinou výjimkou v Mexiku) nebo Gardemeisterovi (opět jedna výjimka ve Finsku). Slušné výsledky jsou pak charakteristické pro Duvala, Galliho i Atkinsona. Zapomenout nesmíme ani na Armina Schwarze, o kterém se říká, že závodí právě jen na shakedownech. Když se podíváte na jeho výsledky, tak na tom opravdu něco je. Kdyby na podobných pozicích končil i závody…

Zajímavý je pohled i na výsledky Romana Kresty. První tři shaky zajel velmi dobře, vždy v první desítce, a to i ve značně specifickém Švédsku. Pak však přišla velká rána na Novém Zélandu, na Sardinii byl následně až sedmnáctý a ani pak už se z toho příliš neprobral. Že by pochopil, že na shaku vlastně o nic nejde?

Podívejme se na druhou tabulku, kde jsou přepočteny výsledky z první tabulky na body. Je to podle stejného systému, jako se bodují závody – za první místo 10 bodů, za druhé 8, za třetí 6 atd. až za osmé místo je 1 bod.

Teď si výsledky sečteme, čímž dostaneme jakési fiktivní pořadí jezdců na shakedownech.

Jak vidíte, na titul mistrem světa by útočil Solberg stíhaný Grönholmem. S velkým odstupem za nimi je pak duo Citroenu v pořadí Duval a Loeb. Roman Kresta by byl s pouhými osmi body až na místě dvanáctém, a to ještě sedm bodů získal v prvních dvou závodech. Znovu si všimněte Armina Schwarze, s 21 body by byl devátý. Ze závodů však nemá ani bod…

Na závěr jsem sestavil ještě jednu tabulku. Je to porovnání výsledků na shaku a v samotném závodě, abychom mohli zjistit, zda dobře zajetý shake má vliv na dobrý výsledek (a naopak).

Tentokrát nechám rozřešení spíše na vás. Ačkoliv jsem se pokoušel najít jasnější souvislosti, nebyl jsem příliš úspěšný. Vy snad ano?

Co říci závěrem. Všechno je to hra s čísly, ale pár věcí se z toho konstatovat dá. Tak především jsme si ukázali, že někteří jezdci shakedown nejezdí naplno (Loeb), jiní zase ano (Grönholm a Solberg). Nezjistili jsme také nějakou jasnou závislost mezi výsledkem shakedownu a závodu, a tak jde především o to, abyste nic neudělali autu nebo dokonce sobě. Na shakedownu se nedá nic získat, ale dá se tam všechno ztratit…