Vlastimil Resl - eWRC.cz
4. 5. 2012 15:20 − 2634× − 10

Robert Čonka: „Škody z Lužiček nás budou stát jeden start!

Maximální bodový zisk ve třídě 7 si připsala v úvodních dvou letošních sprintech posádka Robert Čonka – Petr Zátko.

Maximální bodový zisk ve třídě 7 si připsala v úvodních dvou letošních sprintech posádka Robert Čonka – Petr Zátko. Zatímco Vrchovinu ovládla naprosto suverénně, v Lužických horách se do čela dostala až na závěrečné rychlostní zkoušce po odstoupení Jiřího Hladíka. Po předloňském stříbru a bronzu z uplynulé sezóny tak má pražský pilot zaděláno na vytoužené zlato.

V uplynulých dvou sezónách vybojoval Robert pódiové příčky především mohutným finišem. Letos může být konečně spokojen i se vstupem do šampionátu. „Lepší to být nemůže. Zatím maximálně plníme předsezónní předsevzetí. Sezóna však teprve začíná a zajíci se počítají až po honu. Musím však zmínit výborné zázemí u našeho týmového partnera AUTO MASARIK s. r.o., projevující se skvělou přípravou auta.“

Na Vrchovině Robert s Petrem dominovali od úvodní erzety. V cíli měli na druhého Jana Heringa komfortní náskok 6:31,6. „Netušil jsem, co mohu od konkurence čekat. Úvodní tři vložky jsme proto jeli v plném tempu. Náskok po první sekci nás překvapil. Umožnil nám trochu zvolnit a šetřit techniku. Mrzelo mě odstoupení hezky jedoucího Radima Kryštofa. Doufám, že se budeme potkávat i v dalším průběhu sezóny. Tratě Vrchoviny jsou pro úvod sezóny ideální. Líbí se mi a navíc vedou krásnou krajinou. Organizace byla solidní, až na formální přejímky. Díky dlouhé servisní zóně se mechanici po tankování docela prošli. Chápu však, že není snadné najít pro servis vhodné místo. Nadšen jsem byl velkým počtem diváků."

Lužické hory zdaleka tak idylické nebyly. „Od začátku jsme řešili problémy. Odešel displej na řazení, následovaly tři defekty a nakonec ještě utržený držák převodovky. Navíc jsem chyboval výletem daleko za „mlíko“. Sečtu-li to všechno, druhé místo za Jirkou Hladíkem bych bral všemi deseti. Opomenout nemohu ani rozdíl v obutí. Na rozdíl od něj jsme totiž nedisponovali novými pneumatikami pro každou sekci. Tím mileji mě překvapila ztráta pouhých 12,6 vteřin na druhé vložce. S dvojitým defektem jsme erzetu dojížděli silou vůle. Jirkovo odstoupení nás překvapilo. Ani nevím, co bylo jeho příčinou. Každopádně prokázal svoji rychlost. V dalších podnicích nám určitě bude velkým soupeřem. Také ostatní soupeři se nenechali zahanbit. Po sžití se s fabií bude určitě hodně rychlý Libor Paul. Jako draci letěli borci s feliciemi. Doufám jen, že budou startovat i nadále. Sportovní úroveň v naší třídě oproti Vrchovině ohromně vzrostla.“

Lužické hory letos nabídly mnoho šotolinových úseků. Některé byly extrémně rozbité, mnozí startující na nich udělali nejeden defekt. „Atmosféra a organizace je na Lužičkách tradičně dobrá. Třeba možnost udělat si „formálky“ dopředu je skvělá. Ostatní pořadatelé by si mohli vzít příklad. Výtku mám naopak k dosti nepřesnému itineráři. Petr pořád nadával, což on často nedělá. Tak to asi opravdu nebylo úplně ono. Co říci k tratím? Myslím, že tři defekty hovoří za vše. Poslední tři kilometry druhé, respektive šesté vložky, pro nás byly likvidační. Jelo se pořád rovně po ostrých kamenech. To nebyla šotolina, nýbrž tankodrom. Zničil nám podvozek auta. Nebudu vypočítávat škody. To by mě někdo mohl obvinit, že pláču… Bohužel však nedisponujeme rozpočtem předních závodníků vyšších tříd. Nemohu proto tvrdit jako někteří z nich, jak se mi to líbilo. NELÍBILO. Investice do opravy škod nás víceméně budou stát absenci na jedné soutěži. Ostatní rychlostky byly výborné. Tím méně mi je jasné zařazení výše zmíněného úseku. Na druhou stranu podmínky byly pro všechny stejné. Nezbývá nám, než vše opravit a jet dál.“

Do nové sezóny vstoupil Robertův tým se zredukovaným počtem mechaniků. Odešel i bývalý spolujezdec a mechanik v jedné osobě, Jakub Venclík. „S Kubou nadále kamarádíme. Letos spolupracuje s Honzou Dohnalem. Získá tím nové zkušenosti. V případě nějakých problémů nám ale přislíbil pomoc. Moc si toho vážím. Tým mechaniků mám skvělý. Obrovským přínosem je, že s námi začal jezdit Tonda Muzikant. Se škodovkami má zkušeností na rozdávání. Jeho přítomnost mi dodává klid. V této oblasti nás tedy bota netlačí. Všem ještě jednou děkuji za vynikající práci.“

Padesát bodů po dvou soutěžích staví Roberta do role jednoho z hlavních favoritů na zisk prvenství ve třídě 7. „Zvýšený tlak ale necítím. Je ještě opravdu brzy něco řešit a vymýšlet. Může se stát cokoliv a opravdu nerad předbíhám. Kopnou vynecháme, ale v Krkonoších už naše fabia bude v plné kondici. Na jistotu rozhodně nepojedeme. Nasadíme své tempo a uvidíme.“

Foto: Robert Balcar

Komentářů celkem: 10
4. 5. 2012 17:05
0 0
Pořád čtu, jak jsou tratě rozbité. Na dobré silnice jsou okruhy, tak může jezdit tam. V dřívějších dobách byli tratě na šotolině mnohem horší, pro každého stejné, taková je prostě rally. Dvojka se už asi stejně nepojede,příští rok vymyslí pořadatelé nějaké novinky. smajlík
4. 5. 2012 18:58
0 0
nieto14, co jsou to dřívější doby? Sám přece určitě víš, že tenkrát byla i auta univerzálnější a bylo jim fuk, jestli se jede šutrvložka, nebo letiště na mlatě. To přece nejde takhle srovnávat... A přesto si pamatuju (Čubrikov?, nebo Krupa?) na Bohemce s R5 Turbo(?), kterého slavný Dalibor Janek citoval ve Světě motorů: "Jak možno měšať šutry i asfalt?". Tak to jen k těm dobám dřívějším smajlíksmajlík
4. 5. 2012 19:35
0 0
Roberte budu držet palce smajlíksmajlíksmajlík
4. 5. 2012 19:59
0 0
nieto14: Já ty dřívější doby zažil,ano,byly daleko rozbitější tratě/Vamberk,Železnice,uvádím jako příklad z oblastních přeborů,srovnatelných s úrovní sprintů/, ale velký,opravdu velký rozdíl byl v tom, že jsem měl před každou takovou rychlostkou servis,který mi na auto obul když ne přímo šotolinové pneu, tak aspoň něco vyššího a odolnějšího,většinou to mechánové stihli i za rychlostku tak, aby jsme opravili v rámci možností případné škody/sbíhavost,vytržený tlumič,utržená lyžina apod./, takže na další erzetu jsem jel jakžtakž s bezpečným a ovladatelným autem.
Dnes navíc taková možnost vzhledem k rozměrům brzd nejde použít,menší disk/většinou 15/ s šotolinovou pneu se na velké brzdy prostě nevejde.
V r.1987 jsme se s kolegem v klubu při při startu na oblastce v Železnici dohadovali,co bude na RZ Rváčov -Dráčov/směs asfalt-šotolina,známou z Bohemky/ rychlejší.Nakonec on jel nízké asf.OR 27,já vysoké polozimní OR 24,stejná auta 130 MTX,stejné podvozky, stejné motory, stejné skříně,po šoférské stránce řekl bych taky stejné,já ještě vyššími koly znevýhodněn težším převodem....já byl rychlejší o 25 sekund ....to byl přínos vhodných pneu!!
Když R.Čonka říká, že to bylo rozbité, tak asi ví,o čem mluví,navíc v podobném duchu na jiném místě o velkých škodách na autě píše J.Hladík.
Měla by se rozlišovat úroveň soutěží, na sprint taky totiž jezdí posádky, co mají problém zafinancovat novou sadu pneu na sezonu ...a hlavně pro takové posádky by měla stavěna trať.
4. 5. 2012 20:48
0 0
Tak já taky zapátrám v paměti - specielně Lužičky v r. 82 jsme na poslední RZ urazili sací koš olejové pumpy, tenkrát jsme ho ještě neměli prožně uložený. Ono na těch rozbitých šotolinách byly úseky, kde se ideální stopa musela podřídit tomu, kde byla nějaká extrémní díra nebo velké kameny. Naštěstí to bylo kousek před cílem, takže jsme o ten kýžený první flek ve třídě A1-1300 nepřišli a o 4. absolutně taky ne smajlík
Jak píše Vrátníček - na tehdejší době bylo skvělé, že nebyly žádné umělé, nařízené servisní zóny, takže náš doprovod nás stíhal prakticky po každé RZ. Navíc si třeba nedokážu představit, že bychom nemohli přezouvat mezi RZ, když třeba Šumava 87 měla pravidelně se střídající povrch šotolina - asfalt. A volba pneu byla obdobná, jako u kolegy Vrátníčka - asfalt OR 27, šotolina OR 24 nebo OR 32. Na té Šumavě jsme hned na 1. RZ předjížděli cca 5 km před cílem posádku Svoboda-Pražák, co startovala minutu před námi, a při vyjetí ze stopy jsme o kámen prorazili gumu. Naštěstí hned za RZ byl doprovod, kam jsme za šíleného řinčení dojeli na prázdném plecháči a přezouvalo se na OR 27, takže na další šotolinu už jsme byli bez rezervy. Tak se zkrátka jelo opatrněji, další defekt jsme si prostě nemohli dovolit. Ale je fakt, že šotolin se jezdilo mnohem víc.
4. 5. 2012 20:51
Upraveno 20:52
0 0
oprava - ne prožně, ale pružně uložený - prostě se ta noha sacího koše přeřízla a spojila pancéřovou hadicí smajlík
4. 5. 2012 20:52
0 0
Je to všechno na hlavu postavené!Jet soubor RZ na jedněch gumách když se střídá šoto a asfalt bez možnosti výměny.Vrátníček to popsal přesně.Jejej rychlozvedák na prostředku silnice,policajt který všechny ostatní brzdil a posílal bokem(teda civily a diváky),to už se nevrátí ale bylo to krásné.Nikdo nebrečel že je to rozbité nebo že je to jen rychlý asfalt.Všichni jeli co to šlo.Teď se k tomu prapůvodu rally malinko vrátila Argentina a co s toho bylo za humbuk.Přitom dřiv se jezdilo jednou tolik km pomalu na každem podniku.Takže vlastně nevím co tím vším FIA sleduje.Ale co jsem si všiml tak úspory(jak je proklamují) to určitě nejsou.
4. 5. 2012 20:52
0 0
hujer: Přesně tak.
5. 5. 2012 19:21
0 0
To Hujer,Fox, Vrátníček: Pánové, jsme ze stejný doby, jen jsem chtěl vyvolat malou diskuzi na toto téma. Souhlasím, že letošní RZ2 nebyla ideální. V těch kamenných dobách co popisujete bylo zážitků mnohem více než dnes. Vzpomínky, kdy jsem přezouval na kolenou a špičky bot mi přejelo civilní auto se nezapomínají. Dnešní servisy jsou nuda. Dřívější mecháni stíhali být před RZ i za RZ včas a ještě si připravit nářadí a najít dobré místo. A to bez mobilu a veškeré komunikace, jen na domluvu, kde asi budeme stát. Doba se změnila.....smajlík
5. 5. 2012 19:40
0 0
Nieto: z rozprávania otca viem aké paľby tie mechanici museli robiť aby mu stíhali po každej RS čakať s pripraveným doprovodom smajlík ale to boli časy keď policajti nepoľovali na prejazdoch

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama