Z důvodu zachování autentičnosti je v článku použita hovorová čeština

Ačkoli jsem nedávno deklaroval, že s psaním deníčků končím, rozhodl jsem se dáti sám sobě poslední šanci. Nedávno proběhla na serveru ewrc.cz zpráva o tom, že se cosi chystá. Tím cosi měla být I. Podbrdská rallye legend. Samotný název soutěže sliboval, že tam bude k vidění hodně zajímavých aut a jak se postupně ukázalo, tak bylo! Když si k tomu přičteme to, že pořadatelem je RKHA pod vedením velezkušeného Dana Kroba, byla to téměř jasná záruka dobrého zážitku.

Na rallye jsem pochopitelně pozval Ostravaka, ale ten finišuje s přípravou bakalářské práce a z toho důvodu se mohl při studování startovní listiny jen bezmocně vztekat a musel si chránit klávesnici před posliněním.

Oba dva máme společnou vášeň pro historická auta. Něco mi říká, že to už o nás víte :). Ale co je maximem jsou škodovky. Je jedno, jestli je to 130RS, 130LR, 120S nebo 110R. Jakmile to má ve znaku okřídlený šíp, je to naše a hotovo. A startovka Podbrdské rallye slibovala takových vozů celé zástupy.

Nastal tedy čas plánování. Bylo a zdálo se to jasné. Den předem přijede hodná příbuzná pohlídat teroristku (čti dceru), brzy ráno naberu kurz směrem Nepomuk a před startem první RZ už stojím někde ve vracáku. Ale člověk míní a osud mění. Příbuzné odešlo auto, takže dorazila až v sobotu v 11 hodin. Tím bylo jasné, že první sekci už nestihnu ani kdybych svou věrnou Škodu Felicia 1,3 OFO na čumák postavil. V relativním klidu jsem tedy vyrazil do centra dění s tím, že alespoň odpoledne stihnu.

Na místě samém mi pořadatel u vjezdu do servisní zony vyčlenil velmi pohodlné místo na parkování a na můj dotaz kde je Dan Krob odvětil, že tady někde všude. A opravdu, Dan Krob spolu s početním zástupcem zvědavců sledoval seskok paragánů právě nad servisní zónou. Poté co mi vyčinil, že nečtu harmonogram a jezdím pozdě byl právě tak čas na vyřízení formalit. Po vysvětlení situace a po krátkém pokecu s několika známými jezdci byl nejvyšší čas vyrazit na trať. Nevím, jak jsem si to zasloužil, ale spolu s Davidem Poplšteinem nás na místo dovezl ředitel rallye osobně. Takový trošku VIP servis no:) Dane děkujem!

Do startu zbývalo asi 15 minut, takže byl dostatek času si u blízkého stánku dát kafe a nějakou tu tatranku. (to mě naučil Ostravak) Na grilu se lákavě opalovalo několik druhů klobásek a vše to vypadalo kupodivu kvalitně a ani to nebylo drahé. Naopak oproti hrůznému zážitku s kafem ve Stražově byla toto mana nebeská.

Dan Krob angažoval několik místních borců s moderními vozy jako předjezdce a musím říct, že šlo o povedený výběr. Krásné koukatelné průjezdy. Díky přítomnosti Davida a jeho kamery jsem měl možnost vidět několik odpadlíků z první sekce a nebyl to hezký pohled. Když pařez zastaví dobře jedoucí Porsche, tak z toho radost opravdu nemohu mít. Ale i taková je rallye.

Vracák u obce Přešín se ukázal jako velmi výživné místo jak divácky, tak fotograficky. Škoda jen, že slunce nesvítilo úplně ideálně a tak byla spousta fotek odsouzena ke smazání, :) ale ono je to spíše asi rukama. Na druhý průjezd jsme se s Davidem vydali podél trati směrem k obci Čížkov a i tady bylo možno pořídit pár fotek.Cestou jsme poznali, že asfalt na trati je různorodé kvality. Od uskákaného, přes rozbitý až po kousek povrchu téměř okruhové kvality těšně před cílem RZ.

V Čížkově jsem si opět musel dáti kafe, protože tělo chce kofein a je potřeba mu jej dát. V dědině bylo hezké pravé odbočení na poměrně široký asfalt a všude bylo dost místa, odkud se dívat a odkud točit. Prohlídka trati ukázala, že se bude na co těšit. Asfaltový koberec prohrál svou nerovnou bitvu se sluncem a úplně vyměkl. Je jasné, že takový povrch nenabídne ideální přilnavost. Jak se záhy několik posádek přesvědčilo, skutečně nenabídl. Velkou krizi si zde prožila posádka červeného Favoritu, startovní číslo 42, Lukáš Frána a Marek Mazanec. Jejich fávo letělo bokem přímo na obrubník a ten taky nakonec zadním kolem trefilo. Nevím, jaká byla škoda na autě, ale podle fotek to odnesla minimálně guma. Já být na místě pilota, odnese to i spodní prádlo.

Divoký průjezd ukázala i bílá Škoda 130 LR posádky Martin Rohlena a Tomáš Chaloupka. Škůdka se přetočila a zdechla. Po asi pěti letech jsem porušil svůj sobě daný slib a hnal jsem se za povzbuzování diváků tlačit. Auto se totiž zastavilo čumákem do protisměru a hrozilo nebezpečí srážky s dalším vozem. V takovém případě letí foťák a Davidova kamera do trávy a je třeba zatnou svaly. I tato krizovka měla pokračování v úspěšném odjezdu posádky do cíle.

1.Podbrdská rallye legend ukázala, že když se chce tak to jde. Jde to i bez FAS, bez HANS a není to o nic horší a nebezpečnější. Naopak. Pod vedením pořadatele, který na rallye nehodlá jen vydělat se může uskutečnit hezký podnik, kde je k vidění řada zajímavých aut a jezdců. Namátkou manželé Fadrní v Ladě VFTS, pan Berger ve Škodě 130LR, Šimurda ve své divoké 130LR a mnoho dalších.

Je pravda, že některé vozy měly do skutečných historiků daleko. Nebyly právě původní, ale o to snad ani nešlo. Ono třeba právě původních 130RS už tak jako tak moc není. Většina u nás jezdích vozů jsou více či méně povedené repliky a je obrovská škoda, že díky zatvrzelosti techniků FASu u nás neexistuje možnost vytvoření nějaké třídy, kde by tato auta mohla jet. Příkladem budiž slovensko a jejich třída F. Ono by to šlo, kdyby se chtělo. Ale nečekaně se nechce..

Zbývalo nám dopravit se do cíle. Za odvoz děkujeme posádce Přemek Budín, Marek Procházka a jejich Škodě Octavia 1,9 TDI (myslím) Jak si laskavý čtenář povšimne, jde o moderní soudobý vůz a je tedy jasné, že Přemek s Markem se tentokrát na průjezdy dívali.

Do vyhlášení výsledků zbývala slabá hodinka, proto jsme si v penzionu Zahrádka dali výtečné espresso a studenou vodu, prošli se po servisu a byl nejvyšší čas se odebrat pod rampu. Vyhlášení se ujal Dan Krob a pan Zdeněk Tomášek starosta obce Čížkov,kam spadají obce Zahrádka, Přešín a Čečovice. Jinak řečeno starosta obcí přes které vedla trať soutěže. Je skvělé, že rallye měla podporu místních obyvatel a samospráv. Vše nasvědčuje tomu, že se z této akce může stát celkem pěkná tradice.

Na vyhlášení jsem si všiml mého protivníka ze zdejších diskuzí, zkušeného spolujezdce Oty Hlouška. Dal jsem s Otou řeč, konečně jsme se seznámili takzvaně face to face a dlužno dodat, že jsme rychle našli společnou řeč. Pokud jde o HANS, je náš názor v podstatě shodný. Ten límec může způsobit těžký úraz a jako takový nemá v soutěžním autě co dělat. A když ano, tak jako nepovinná součást výbavy. Jak jistě každý čtenář ví, Ota seděl vedle Lumíra Galiji během nehody na letošní Kopné a právě tam si asi HANS vybral svou daň v podobě Lumírova obratle.

Na závěr musím poděkovat pořadatelům pod vedením Dana Kroba, všem diváků, místním obyvatelům a pochopitelně jezdcům a spolujezdcům. Bylo to skutečně pěkné odpoledne zaplněné pěkným sportem a hlavně byla velká pohoda. Děkuji i mému zaměstnavateli firmě QUOVADIS Technology za poskytnutí nutné fototechniky.A děkujeme všem kdo to dočetli až do konce. Ostravak by nejspíše řekl, že to bylo fajne jak cyp.