Posádku CITO Racing Teamu, ve složení Michal Trojan – Jirka Benda, jsme byli v minulých sezonách zvyklí vídat na startu podniků Volného poháru či Rallye Cupu. Pro mnohé tedy mohlo být překvapením, když jména soutěžácké dvojice figurovala na startovní listině prvního podniku letošního MČR – Rally Vrchovina a posléze i na Thermica Rally Lužické Hory. Co kluky vedlo k tomuto přestupu už Vám poví sami.

M: Já myslím, že jsme to snad ještě ani s Jirkou pořádně neprobírali, co nás k tomu vedlo :-) Zřejmě jsem to rozhodl já, jako majitel teamu. Rozhodnutí to ale bylo celkem spontánní. Nicméně hlavním důvodem asi bylo poznávání nových tratí a noví soupeři. Zároveň doufáme, že nás to zas posune trochu dál, zrychlí.

A proč padla volba rovnou na MČR a ne třeba Pohár ČR?

M: I o tom jsme uvažovali, ale nakonec jsme se s Jirkou shodli, že by byla škoda startovat až za celým startovním polem MČR. A tudíž když přestup, tak do mistráku.

J: Já bych ještě doplnil, že jsme tím chtěli co nejvíce eliminovat riziko, že pro nás RZ zruší a my se pořádně nesvezem.

Jaké změny přestup do sprintů přinesl, ať už pro jezdce, spolujezdce nebo tým?

M: Tak pro tým je to samozřejmě o "nějakou tu kačku" dražší, ať už se budeme bavit o investicích do zádržného systému, vybavení posádky nebo startovného. Asi budeme taky trochu častěji přezouvat, přece jen jsou ty tratě o něco těžší :-) Z jezdeckého pohledu, po absolvování prvního sprintu – za každou zatáčkou mě čeká překvapení. Jinak řečeno – tratě v Rallye Cupu nebo Volném poháru se málokdy měnily, a tak už jsem je znal téměř nazpaměť, tady je pro nás všechno nové, náročnější na rozpis atd. A když jsem potom slyšel, že si někteří soupeři stěžovali, jaké byly tratě Vrchoviny letiště, tak si myslím, že kdyby viděli, na čem se někdy jezdí RC nebo VP, tak by tomuhle nikdy letiště neříkali. Pro nás to byla celkem technická trať :-) Navíc jsme byli trošku překvapení, kolik bordelu dokážou čtyřkolky vytahat z "katů" a když se k tomu přidaly zbytky zimního posypu, tak pro nás byla náročnost tratě asi o 3 levely jinde, než na co jsme byli dosud zvyklí.

J: Pro mě jako mitfáru se toho zas tolik nezměnilo, pokud pominu nervy z té plastové "kraviny" na krk, neboli HANS. Poutání s ním mi trvá dvakrát tak dlouho, jak bez něj, takže pokud to není bezpodmínečně nutné, helmu s Hansem nesundávám a ani nevylézám z auta :-) Jinak je to asi stejné – časovky, počítání, zapálit Michalovi cigaretu… :-)

Jaký tedy bude Váš letošní program? Můžeme se na Vás těšit i jinde než ve sprintech, popř. v jakém rozsahu plánujete svou účast v MČR?

M: Náš kalendář není úplně jednoznačně daný. Vloni se nám třeba moc líbilo v Thüringenu a rádi bychom se tam vrátili, pokud to bude možné. Zároveň bychom chtěli odjet aspoň pět sprintů a to Vrchovinu, Lužičky, Krkonoše, Pačejov a Kostelec. Jenže zrovna Krkonoše termínově kolidují s Thüringenem, takže se budem muset rozhodnout, která soutěž dostane přednost. V úvahu připadají i některé "volné podniky".

Momentálně máte za sebou Vrchovinu a Lužické hory – jak se Vám soutěže líbily a jak jste byli spokojení s Vaším výkonem?

J: Ohledně Vrchoviny si myslím, že na první absolvovanou soutěž v MČR, to nebyl špatný výsledek (2. místo třída 6, 35. absolutně – pozn.autora), samozřejmě nám k tomu trochu pomohly problémy soupeřů, něco jsme si vyjeli sami, ale celkově si myslím, že jsme měli trochu navíc. Osobně mám dojem, že dokud se v autě aspoň trochu nebojím, tak jedeme pomalu. Pokud se alespoň chvílemi bojím, tak už jedeme rychle:-) Tady jsem se nebál, takže prostor pro zrychlení určitě ještě byl:-) Lužičky se mi líbily, až na chyby v itineráři a poměrně rozbité tratě, které se celkem podepsaly na autě. Nicméně já se za volantem na trati RZ trápit nemusel, takže mi to až tak nevadilo:-) S naším výkonem jsem byl mnohem spokojenější, než na Vrchovině, i přesto, že jsme museli řešit drobné problémy s tlakem paliva.

M: Já bych nechtěl, aby to působilo nějak alibisticky, ale asi jsem trochu přecenil své jezdecké schopnosti. A to z toho pohledu, že začínat sezonu nerozjetý, bez nějakého testu, na takhle těžkých tratích asi nebylo úplně ideální, takže z mého hlediska si myslím, že předvedený výkon asi nebyl z těch nejlepších. Na druhou stranu, kdyby mi někdo před sezonou řekl, že na prvním sprintu skončíme druzí ve třídě a 35.absolutně, tak bych si asi jen poklepal na čelo :-) Na Lužičkách už ze mě trochu opadl ostych z toho, že jedeme mezi velkými kluky a jelo se mi dobře. Tratě byly těžké, technické, horší to ovšem bylo s povrchem, který bych já, na rozdíl od pořadatel popsal asi jako "10% šotolina, 30% kdysi dávno asfalt, v současnosti makadam o velikosti pěsti a zbytek asfalt".

Do sezony jste naskočili s osvědčenou Škodou Felicia KitCar 1,6. Proběhly na autě nějaké změny oproti minulé sezoně?

M: Zásadní změny veškeré žádné, jen si ověřujeme změny, které jsme provedli na konci loňské sezony a které snad už eliminovaly důvody našich častých odstoupení a to poloosy. Zároveň jsme sahali do nastavení podvozku, které bylo asi až příliš měkké a v souvislosti s tím nastávaly právě zmíněné problémy s poloosami. Takže letošní sezona bude z hlediska nastavení auta asi hlavně o zkoušení a pokusech, protože nějaké vyzkoušené nastavení pro tuhle specifikaci, kterou jedeme, v podstatě neexistuje.

J: No zásadní změna by byla – na Vrchovině jsme na druhou rundu dali nové gumy :-)

Předpokládám, že celou sezonu odjedete s KITem. Existují nějaké plány do budoucna, pokukujete po něčem silnějším?

M: Letos určitě pojedeme celou sezonu s felicií a moc rádi bychom tomu našemu konkrétnímu autu trochu vylepšili pověst. A to v tom smyslu, že to auto dokáže odjet celou sezonu bez závažnějších technických problémů. Ohledně plánů do budoucna už ani nevím, jestli se mám vůbec vyjadřovat – vloni i předloni jsem se vyjádřil, co by se mi líbilo a stále jedeme s KITem :-) Co se týče mě, tak mě KITová felicie pořád moc a moc baví, nicméně co se týče financí a hlavně shánění náhradních dílů je to horší a horší. A co si budem povídat, lepší to nebude. A proto už delší dobu pokukujeme po Renaultu Clio R3 Max. Je to áčko, což se nám líbí. Navíc je to předohrab, což nám taky vyhovuje a hlavně se s tím máme pořád co učit, takže myslím, že bychom zas měli pár let s čím si hrát. Dalším a možná hlavním důvodem jsou provozní náklady, které jsou, jak víme ze zkušeností mnoha týmů, velmi příznivé, což pro nás, jako soukromý tým hraje samozřejmě velkou roli.

J: Tak těch aut, co jsme zvažovali a která by se dala koupit, bylo víc, ale člověk musí taky trochu koukat na to, aby se mu to auto trochu líbilo, na dostupnost náhradních dílů… Ale hlavně – dovedeš si nás, dva hrošíky, představit, jak lezeme do C2ky? :-)

Ještě bych se vrátil k tomu přestupu do sprintů – podobnou cestou se vydalo více jezdců, např. Kašpar a Svoboda s áčkovými octaviemi, nebo třeba Matěj Ehl. Myslíte, že jejich důvody byly podobné těm Vaším, nebo čím si vysvětlujete ten částečný odliv posádek do Poháru ČR nebo MČR?

M: My se o tomhle bavili v podstatě jen s "Pokym", který vyjádřil nespokojenost s bezpečností na některých volných podnicích. Pro nás bylo opravdu nejdůležitější, že jedeme na tratích, které neznáme, nic si nemůžeme pamatovat z loňska, prostě že je to čistě o sportu. A předpokládám, že ostatní kluky k tomu vedly podobné důvody. Máte pro letošní sezonu nějaký cíl?

J: No tak asi hlavně vždycky dojet zdraví do cíle a pokud možno občas udělat nějakej ten výsledek :-)

M: Já nevím, jestli máme vyloženě nějaký cíl, že bychom na konci sezony chtěli být takoví nebo makoví, prostě chceme jít závod za závodem a postupně se zlepšovat – stát se větší konkurencí pro naše soupeře.

Nakonec jedna otázka jen tak na odlehčení – Vaše tipy na letošní mistry?

M: Ohledně MS bych asi spoléhal na Loeba a upřímně bych mu to přál. Co se týče IRC, tak bych nerad byl za blbce, protože současný bodový stav mi nějak unikl, ale určitě to bude Škodovka :-) V domácím velkém mistráku to bude taky Škodovka a pokud odjede celou sezonu, tak to bude Honza Kopecký. Ve sprintech bych zatím podle předvedených výkonu neviděl titul pro Kostku jako nereálný.

J: Já bych to nepojal jako tipování, ale spíš podle toho komu bych to přál. Ve světě je pro mě jasnou volbou Petter Solberg, v IRC Juho Haninnen, v domácím mistráku bych rád viděl jako mistra Vaška Pecha s Miníkem, ve sprintech pak Kostku s C4.

Já Vám děkuju za Váš čas a příjemné povídání. Tak zase někdy