Takové to deblovské smýkáníčko

Cíl byl jasný: dojet do cíle. A dopadlo to jasně: na pravé přední kolo.

Železnohorské Waterloo začalo vlastně už ve středu. Celý den sháním podvalník, trn z paty mi vytrhává až pozdě odpoledne Jirka Vrba. Má napnutou pracovní dobu, proto v osm hodin večer sedám do auta a jedu pro něj do Strašic dobrých 50 kilometrů a zpátky. Věc, o které jsem si myslel, že stačí řešit na poslední chvíli, že se vždy někdo, kdo je ochotný podvalník půjčit nebo ho nebude zrovna potřebovat, najde. Chyba, příště jej řeším podstatně dříve.

Ve čtvrtek ráno ještě řeším maličkosti jako je dálniční známka a po 12. hodině nakládáme s Milanem Štvánů mladoboleslavský vůz z roku 1993 na vlek. Marka nakládám u jeho pracoviště po druhé hodině a míříme vstříc Praze. Před Prahou dáváme zastávku u Meka, za Prahou u Burger King. Vítězně vychází občerstvení na Rudné, Markovi z Burger Kingu nechutná, mně se zase nelíbí jejich omáčka na mém tričku. Poděbradského Meka i přes Markovo nevoli vynecháváme.

Vyrážíme už ve čtvrtek proto, abychom odzkoušeli na jednom místním letišti auto. Test dopadá katastrofálně, auto nejede, jak má. Po telefonní konferenci s Milanem Štvánem a Jindrou Hrubým to vypadá na vlhký filtr na karburátoru. Řešením je nedělat nic, nechat filtr druhý den vyschnout a přes noc zalepit otvor na kapotě, aby se situace neopakovala. Na takovou opravu si troufám i já a plním úkol bez sebemenších potíží. Obohacujeme servis naším závoďákem a poté zahajujeme ubytování u Čepelů. Místo chlebem a solí, tak koláčem a pivem. :-)

V pátek vstáváme brzy, na řadě jsou seznamovací jízdy. Po admince tedy vyrážíme a celkem bez problémů tři rychlostní zkoušky v oblasti Železných hor píšeme i kontrolujeme. Kolem jedenácté se vracíme do servisu na technickou přejímku, kterou procházíme bez problémů. Dáme ještě jedno kolo po rychlostkách a zakončujeme jej vepřovým řízkem a hranolkama. Odpoledne nás čeká slavnostní start, po kterém zkoušíme "opravu vozu". Vše funguje, jak má.

V noci z pátka na sobotu vymýšlím taktiku pro začátek RZ1 a díky sériové převodovce mám jasno: 1-2-3-2-3-(možná na chvilku 4)-2-1 za gumu. V reálu to tak opravdu je, jen se čtyřkou jsem zcela mimo. Naši společní mechanici s týmy Romana Rady a Martina Vlčka doladili Fávo do provozního stavu a vyrazili jsme vstříc RZ1.

Úvodní zkoušku bereme s ohledem na nové auto zodpovědně a většinu zatáček jedeme s respektem a pomalu. Blbý je, že po brždění vypadává zařazená rychlost, rozhazuje nás to z koncentrace, na opření se do pneumatik Marangoni nemám ani pomyšlení. RZ2 dopadá ještě hůře, retardér před Samařovem dobržďujeme bokem a končíme v příkopu, naštěstím ne hlubokém, za který dostáváme ještě dvacetivteřinovou penalizaci. Na prd jsou i serpentýny na konci RZ, kde snad v každé zatáčce vyskočila z převodovky zařazená dvojka a poslední kapkou je fakt, že v předposlední zatáčce nám upadla hlavice řadící páky…

Moc jsem se chtěl podívat na RZ Bratroňov – Podlíšťany. Úseky na úzkém asfaltu i šotolina jsou ozdobou této vložky. Kromě pravidelného vypadávání rychlostí jsme měli ale tak akorát šotolinový retardér, chybky jsme tropili i v Podlíšťanech nebo Prostějově. Výsledkem je ale čas, díky kterému se odlepujeme z poslední pozice ve třídě A1, což nás naplnilo optimismem do druhé rundy.

V servisu jsme vyhodili těžkou hlavici od řadičky a nahradili ji kuličkou vytvořenou z lepící pásky, kluci ještě vyčistili okna a upustili gumy, Marek se najedl a mohli jsme pokračovat. Do čtvrté vložky jsme vstoupili odvážněji, určitě to chtělo, v Janovicích jsem se už i trochu obul do gum, v jednom místě jsme i poupravili rozpis a už si to šineme v místě "před tyčku na téčku", které tak proslavili Karel Trojan s Danem Vodičkou před třemi lety. Pokračujeme k retardéru, kde začíná ošklivě klouzavý asfalt. Retardou se protahujeme jen tak tak, následuje levá do dlouhé pravé. V té jsme byli patrně rychlejší než mělo být a po minutí místní autobusové zastávky jsme pouze cestující blížící se ke kamenné zídce. Ta nás bezproblémů zastavila, nadělala však škodu neslučitelnou s pokračováním v soutěži. Zkušeně to zhodnotil Mára ještě než vylezl z auta a to slovy: "Tak to je hotovson." Měl pravdu, přitom to byla jeho první havárie, stejně jako moje.

Sestřih největších chyb zakončený havárií:

Kvůli vytočenému kolu jsme poskočili předním pravým kolem na zídku. Odnesl to disk, spojovačka, rameno, poloosa a doufám, že o moc víc toho už Jindra Hrubý, náš dvorní mechanik, neodhalí. Díky pomoci místního ochotného pána, kterému jsme přejeli růže, políbili zídku a pohladili živý plot, jsme se dostali po zkoušce do cíle RZ. Odtud už jsme si poradili. Pro Marka to byl extrémně smutný den. Na šesté zkoušce totiž skončil na střeše Swift, se kterým jezdí s Tomášem Heroldem PČR…

Premiéra s Favoritem tedy nedopadla moc dobře, přesto – jak je u škodováckých vozů pravidlem – vidím v novém vozu určitý potenciál a ten je třeba využít. V Litoměřicích na Rally České Středohoří to ale patrně nebude, za tři týdny by se sice auto stihlo připravit, finanční rezervy jsou však už pár týdnů pryč a nové v nedohlednu. Najdou se sice přátelé, kteří nám se závoděním pomůžou a kterým jsem za to vděčný, ale peníze v tom topím sám. Díky za Rally Železné hory patří pořadatelům v čele s Markem Šimíkem za uspořádání kvalitní soutěže, Jirkovi Vrbovi za zapůjčení podvalu, Čepelům za ubytování, serveru onboard-kamery.cz za zapůjčení kamery, díky které máme na "crash" památku a samozřejmě Markovi za bezchybný a precizní diktát.


Poděkování přátelům

Abych nekončil úplně negativně, tak se pozitivně vyjádřila o závodním autě moje maminka. Ještě než zjistila, co všechno je na autě zničené a kolik to asi bude stát, zhodnotila favorita slovy: "Působí na mě sympaticky." Tak tedy někdy v budoucnu znovu na startu ahoj.

Komentářů celkem: 3
20. 8. 2012 12:00
0 0
No nebylo to tak špatné smajlík Hlavně vyřeš to vypadávání řazení, to tě musí přece hrozně odvádět pozornost.
20. 8. 2012 21:28
0 0
Přemku a Marku, ja myslím, že OK. Chce to jen víc takových pěkných kilometrů za volantem tohohle mazlíka a bude to úplně v pořádku. Přeju hodně sil a zdaru.
P.S. Víc Ti povím osobně smajlík
21. 8. 2012 12:34
0 0
Kdo nedal ránu není soutěžák smajlík takže vítej v klubu smajlík od teď už to bude jen lepší smajlík
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!