Barum Czech Rally Zlín bývá každý rok vrcholem soutěžácké sezóny a na start této legendární soutěže se postavil poprvé v životě taktéž René Dohnal a po jeho boku usedl zkušený spolujezdec Rudolf Kouřil. Na start se postavili s Volkswagenem Polo 16V, jenž spadá do třídy 10, kde byly přihlášeny další dvě posádky. Hlavním cílem bylo dovézt auto v pořádku do cíle soutěže a získat další důležité zkušenosti, které posunou Rendu v jeho soutěžácké kariéře zase o krok dále.

„Barumka pro nás začala již úterní formální přejímkou a vyzvednutím itineráře. Ve středu i čtvrtek na nás čekaly seznamovací jízdy s tratí, které byly velice náročné vzhledem k vysokým teplotám a délce jednotlivých rychlostek. Přeci jen je to velká změna, kdy ve sprintech jezdíme Rzty okolo 11km a zde je téměř každá okolo 20km a to nemluvím o pouhých dvou průjezdech při seznamovacích jízdách. Museli jsme tedy být velice pečlivý co se rozpisu týče. V pátek ráno jsme už jen absolvovali 4x shakedown a okolo 19té hodiny sjeli ze startovní rampy naší první Barum rally a těšili se na večerní rychlostní zkoušku v ulicích Zlína,“ říká před startem soutěže René Dohnal.

Na divácké superspeciálce v ulicích Zlína posádka neriskovala a vklidu ji projela. V sobotu bylo připraveno osm rychlostních zkoušek, ale hned na úvodních Slušovicích dostal Renda s Rudou defekt a ztratili téměř pět minut na vedoucího Michala Vaňharu. Kluci však soutěž nevzdali a zajeli několik nejrychlejších časů ve třídě a na druhém průjezdu Tesákem dokonce najeli na vedoucího Vaňharu jednu minutu. „Večerní rychlostní zkoušku jsme absolvovali v klidném tempu s cílem nepoškodit vůz či neudělat chybu. Jediným malým problémem byl autobusák, kde v jedné ze zatáček stáli fotografové a při zatočení nebylo přes blesky fotoaparátů vidět zhola nic. Bál jsem se abych někomu nepřejel nohu :-) V sobotu začala pneumatiková loterie. Risknuli jsme na Slušovice slicky dopředu a media na zadek. Bohužel zde pro nás zhasla naděje na dobré umístění mou chybou, kdy jsem špatně najel zatáčku, chtěl se vyhnout hrany předními koly a zavadili jsme o ni levým zadním kolem. Dostali jsme pomalý defekt, na kterém jsme kroužili celé jedno kolo kolem dostihovky, než byla situace neúprostná a kolo jsme se rozhodli měnit přímo na vložce. Pindula už byla jen o dojetí, jelikož záměr po Slušovicích dát na předek mokré pneu nevyšel. Do další sekce čtyř vložek jsme již neriskovali, dali media na předek a mokré dozadu. Volba byla jak na houpačce, na jedné rztě sucho, na další mokro, takže jsme zvolili takový kompromis. Na poslední rundu jsme s vědomím tmy nasadili rampu, ale to co přišlo na poslední RZ Tesák asi nečekal nikdo. Byla to opravdová škola, která mi dala nepřeberné množství zkušeností, protože jet 20km v mlze, kdy není vidět ani před auto a člověk jede jen podle levého okraje vozovky se nepovede člověku zažít každý den, proto jsme měli po dojezdu do cíle takovou radost, jakoby jsme Barumku již dokončili,“ dodává k první etapě pilot René Dohnal.

Ani druhá etapa nebyla procházkou růžovým sadem. Opět to byla pneumatiková loterie. Na jedné zkoušce pršelo na další zase ne. Z šesti testů se odjeli pouze tři, když ještě před druhými průjezdy zastihla Rendu s Rudolfem smutná zpráva o smrti diváka a následném předačasné ukončení soutěže. Přesto se René Dohnal s Rudou Kouřilem dostali zdárně do cíle Barum Rally a zvlášť Renda nasbíral mnoho cenných zkušeností. „V neděli ráno jsme si uvědomovali, že je cíl soutěže velice blízko, ale čekali nás nejdelší testy celé Barumky. Ráno to vypadalo na krásnou suchou etapu, ale bohužel po příjezdu do servisu začalo pršet a tak jsme zvolili stejný kompromis jak celou sobotu, tedy media dopředu a mokré dozadu. Halenkovice byly opravdu velice těžkou rychlostní zkouškou, která si myslím, že prověří hodně posádek. O legendárním Majáku nemá cenu ani mluvit, jedná se opravdu o velice rychlou a náročnou rztu a jsem rád, že jsme ji zvládli. Bohužel po dojezdu do servisu jsme se dozvěděli o havárii Vendy Kopáčka a také o neštěstí, které se stalo. Radost z cíle Barum rallye tedy vystřídal spíše smutek. Barum rallye byla opravdu obrovská škola, uvědomil jsem si o čem rally ve skutečnosti je a sprinty člověku tolik zážitků a zkušeností jako velký závod nedají. Jsem také šťastný, že kromě jednoho couvání na Pinduli jsme neměli žádnou krizovku, výlet mimo trať apod. Chtěl bych také moc poděkovat mému spolujezdci Rudolfu Kouřilovi za perfektní a profesionální výkon. Bez něj bych se cíle zajisté nedočkal. Velký dík také patří rodině za podporu a týmu BRS Racing pana Ivo Srba za perfektně připravený vůz, který fungoval celý závod skvěle a v neposlední řadě také fanouškům podél trati, v servisu i na přejezdech, protože díky vám je Barumka tím, čím je,“ říká posmutněle Renda Dohnal.