Nemohu dále přihlížet honu na čarodějnice
Vyjádření Tomáše Singera k událostem posledních dní. Citováno z článku na isport.blesk.cz.
Dlouho jsem váhal, zda se mám v takto vypjaté atmosféře sám vyjadřovat. Okolnosti a věci, které se v poslední době dějí, mě přesvědčily, že ano.
Za uplynulý týden televizní stanice odvysílaly mnoho reportáží z nešťastné havárie při Barum rally. Většina reportáží se line v duchu, jak nebezpečná rally je, a jak nebezpeční jsou mladí jezdci. Většina reportáží je také více či méně upravená a nepravdivá. Také některé osoby, které v reportážích vystupují, buď záměrně nebo nevědomky nemluví zcela pravdu. Bohužel to mohu posoudit, protože jsem byl přímo u toho a vedle Václava Kopáčka jsem při Barum Rally seděl.
Nestrašme veřejnost mladými jezdci. Ano, nastupuje nová mladá generace, která je dravá a nemá respekt z rychlosti. Ale to je přirozený stav a projevuje se to nejen v řízení závodních automobilů. Mladí obecně více riskují. Nelíbí se mi aktuální pranýřování jezdce Václava Kopáčka, kterého jsme měl možnost poznat více, než mnozí jiní, kteří se teď k němu vyjadřují. Je to nesmírně talentovaný závodník, který má cit pro řízení závodního automobilu jako málokdo další. Bohužel má jiné vnímání rychlosti a nedosáhl kýžené spolehlivosti, která je při rally nutná. Pokud se mu v budoucnu podaří k rychlosti a nespornému talentu k řízení závodního vozu přidat i spolehlivost, tak jej budeme vídat na těch nejvyšších příčkách českého mistrovství. Nehoda, kterou jsme spolu s Václavem prožili nás velmi mrzí, ale nemohli jsme jí nijak zabránit a ani jsme si v prvních okamžicích neuvědomovali její důsledky. Vše se seběhlo velmi rychle… Za následky nehody ale nemůže být jezdec nijak viněn a mrzí mě výroky některých kolegů, kteří nehodu komentovali a v její souvislosti poukazovali na nezkušenost některých mladých jezdců. To jistě není případ Václava Kopáčka, který má za sebou dlouhou cestu od amatérských rally přes nejrůznější slabší automobily až k silnému produkčnímu vozu.
Auta jsou čím dál rychlejší ale doba jde dopředu a zastavit se nedá. I naše generace bourala, ale rychlost vozidel nebyla tak velká a důsledky havárií nebyly dříve tak dramatické. Právě havárie ve velkých rychlostech jsou nejnebezpečnější jak pro posádky, tak pro jejich okolí – pro diváky. Zamysleme se spíše nad tím, jak riziko havárií ve velkých rychlostech minimalizovat. Asociace jezdců rally je občanské sdružení, které vzniklo po tragické nehodě jezdců Levory a Třebínové právě z těchto důvodů. Aktivní jezdci se snaží komunikací s pořadateli omezit riziko havárií při maximálních rychlostech upozorňováním na taková místa s žádostí o jejich vyřazení z tratě rally nebo přidáváním zpomalovacích retardérů. Bohužel toto úsilí se v poslední době jeví jako zbytečné plýtvání časem, protože mnoho pořadatelů návrhy AJR nerespektuje. Svoji úlohu zde sehrává i řídící orgán našich rally Svaz rally, kde zástupce AJR je stále méně vnímán se svými návrhy a připomínkami. Je to vcelku logické. Svaz rally se skládá téměř výhradně ze zástupců pořadatelů a každý návrh AJR je pro pořadatele většinou dalším výdajem z jejich rozpočtu.
Typickým příkladem je pořadatel Barum rally, který ještě před dvěma lety na návrh špičkového jezdce Romana Kresty rozmístil na trati retardéry, ale vzápětí prohlásil, že jde o soutěž IRC a žádný jezdec nemá trať kontrolovat. AJR tedy již dva roky trať Barum rally oficiálně nekontroluje a neschvaluje. Rychlých a nebezpečných úseků na trati letošní Barumky bylo více než dost. Barum rally je velmi oblíbená soutěž, která má ale opravdu jiné parametry než ostatní rally MMČR. Dokonce již přes rok usilují jezdci, aby Barum rally nebyla v této podobě součástí našeho mezinárodního šampionátu. Barum rally má nejvíce kilometrů RZ a je naší nejdražší soutěží. Nesnažím se útočit na pořadatele Barum rally, kteří mají krásnou náročnou rally, ale tak, jak je momentálně tato soutěž nastavena, nezapadá do MMČR a na tom se shodli všichni účastníci setkání jezdců v Radotíně na počátku roku 2012.
Svaz rally nyní vyvíjí horečnou aktivitu a předkládá různé návrhy, které se neustále mění. Pokud spolupráce Svazu rally s AJR ale i jezdci neorganizovanými v asociaci, bude tak špatná jako v roce letošním, mám vážnou obavu, že tento náš sport se bude vyvíjet někam, kam nikdo z nás nechce. Možná jsem teď hodně lidí popíchl a naštval, ale věřte mě, že se něco musí změnit a já bych začal od shora.
Kde by ti divaci jeste meli stat, kdyz ne tam jak stali? S disciplinou divaku (a disciplinou a moralkou vubec) je v Cechach problem. Stali tam stejne jen lidi, kteri si nejakym zpusobem nenasvindlovali vestu nebo pochybnou visacku. Sam vis nejlip, ze v Cechach se stava podstane podstane hur. A na techto "odbornych" stranach se to jeste obhajuje...
Opravdu vim, prd o tom, jak se analyzuje v tymu Roto. Ted jsem ale chytrejsi, analyzovalo se spatne......
Zajímalo by mě, kolik lidí z tisíce by předpokládalo, že auto poletí, jak letělo. Co to udělal Wenda za obrovskou chybu, když se v druhém průjezdu snažil zrychlit a jel o několik km rychleji, než v prvním, kdy to místo projel bez problémů? Navíc na volném přehledném místě, kde by podle fyzikálních zákonů měl max. vypadnout z tratě ve směru tečny? Jak měl poznat, že to podvozek nepobere?
Zkuste se vy neomylní kritici nad sebou trochu zamyslet a radši si nechte ty svoje soudy pro sebe. Vaše výplody ničemu nepomůžou...
Že je Barumka extrém, je leta známo, ale zdaleka není jediná. Obecně zkrátka platí, že v ČR se jezdí po velmi rychlých, rozbitých tratích, a to je "vo držku". Sice je Barum rally v tomto lídrem, není ale jediná a nedá se říci, že se tentýž problém netýká dalších - obecně téměř všech - českých soutěží. Nedělejme jenom z Barumky fackovacího panáka, byť jako příklad je nejtypičtější a nejnázornější.
Buď tedy budeme fanatiky, kteří bezhlavě hájí víru a umučí každého, kdo projeví by't jen náznak nesouhlasu (a máme v tom i právní základ - žijeme v zemi, kde přemýšlet o holocaustu je trestný čin!), nebo odložíme tyto nesmyslné klapky z očí a začneme myslet. Možná pak pochopíme, že co nebylo v 80. letech pro Š130L s její hlemýždí rychlostí problémem, je pro dnešní výkonná a rychlá auta smrtící. Jestliže před 20 lety nebyly dlouhé a rozbité roviny problémem, protože typické soutěžní auto na nich jelo max. 80 km/h, dnešní průměr kolem 120 km/h znamená opravdu vážné riziko.
Zkusme se tedy prosím jednou provždy zdržet výkřiků typu "Barum rally je dokonalá" a nechme více pracovat šedou kůru mozkovou. Bude to užitečnější a lepší pro všechny.
Děkuji.