PSG Partr Rally Vsetín ukončila o uplynulém víkendu letošní mistrovskou sezonu rallysprintů a u toho nemohl samozřejmě chybět ani JT Říha Group Rally Team. Centrum valašské soutěže je umístěno sotva pár metrů od dílen JTRT, a tak se snad žádný jiný tým se nemohl cítit v tomto závodě více doma. Vyšlo počasí, přišlo neskutečné množství diváků a výsledky posádek startujících pod hlavičkou vsetínského týmu byly také velmi pěkné. Domácí závod se tak vyvedl takřka ve všech směrech.

Nejen poslední ostrý bodovaný závod letošní sezóny, ale dost možná poslední ostrý bodovaný závod celé kariéry, čekal na Jaromíra Tomaštíka. Ne že by snad chtěl zkušený pilot pověsit závodní volant úplně na hřebík, ale v budoucnosti už s kompletní sezónou strávenou v sedačce závodního speciálu Jaromír Tomaštík příliš nepočítá. Poslední soutěž, kde šlo o body, si tak přijel, nebo spíše doslova přišel, stále ještě devětatřicetiletý pilot beze zbytku užít. Tomu nasvědčovaly i průběžné výsledky. Lepší to totiž po třech úvodních erzetách ani být nemohlo. Subaru Impreza S12 WRC 06 totiž bylo po RZ3 prozatím absolutně nejrychlejším vozem z celého startovního pole a kolem trati se nemluvilo téměř o ničem jiném, než o souboji na ostří nože mezi Tomaštíkem a Tlusťákem. Doslova přetahovaná to byla ještě o to peprnější, že proti sobě stáli domácí piloti a ještě ke všemu jeden se Subaru a druhý s Mitsubishi. „Skvěle se nám vyvedl začátek soutěže. Tedy až na jednu malou krizi v druhé erzetě, kterou jsme ale ustáli a neztratili jsme téměř nic. Průběžně jsme vedli, což bylo opravdu skvělé,“ okomentoval senzační vstup do soutěže Jaromír Tomaštík, vedle kterého usedl opět neméně zkušený mitfára Jaroslav Vrečka.

V tu chvíli činil náskok na největšího soupeře Antonína Tlusťáka s Lancerem WRC 4,3 vteřiny. S tím se ale pilot konkurenčního subaru nechtěl spokojit, a tak se rozhodl ještě zatáhnout. „Chtěli jsme si na nejdelší erzetě vytvořit rozhodující náskok, ale na sjezdu ze Santova se mi auto v nějakých 160 spáklo do pole. Asi po 200 metrech jsme se dostali zpět na cestu. Naštěstí autu nic nebylo. To byl ale rozhodující okamžik pro celý další vývoj soutěže, protože jsme ztratili 13 vteřin. Na předposledním testu jsem to ještě zkusil a v časech na erzetách jsme se hodně zlepšili, ale Tonda zrychlil ještě o víc a do cíle jsme ho už nechytli. I tak to byl ale super závod a panuje u mě absolutní spokojenost. Mám radost, že je auto v cíli a že se nám to doma tak povedlo, je to paráda,“ hýřil nadšením Jaromír Tomaštík, kterému nakonec na Antonína Tlusťáka chybělo pouhých 11 vteřin. Pohár za druhé místo z domácího závodu byl ale sladkou odměnou za nádherný souboj, který kvitovali nejen znalci a soupeři, ale především přihlížející diváci.

Velmi zdařilý závod má za sebou i Tomáš Růžicka, pilot eNkového Subaru Impreza WRX STi N14. Vedle sebe si tentokrát posadil na místo spolujezdce Štěpána Chludila, který se do kokpitu závodního auta vrátil po téměř deseti letech. Jednorázově složená posádka se dokonce téměř po celou dobu pohybovala v absolutní desítce, což bylo také naprosto senzační umístění, avšak závěrečná erzeta vše zhatila. „Auto fungovalo dobře a i já jsem chytil ten správný rytmus. Nikde jsem nechtěl zbytečně riskovat a jelo se mi opravdu dobře. Celou soutěž jsem využíval zkušenosti, které jsem díky Jardovi Novákovi za ty dva roky nasbíral a moc bych mu za to chtěl poděkovat. Pak jsem si to ale na závěrečném testu těsně před cílem sám pokazil. Za levou 4 přes horizont byl retardér a já byl zbytečně moc rychlý. Nedal jsem správně auto do trávy, jak jsem měl, a to se mi spakovalo na vytahaném bordelu. K retardéru za zatáčkou jsem tak přijel pozadu. Pár metrů před cílem jsem tak přišel o pozici v TOP 10. Auto je ale celé v cíli a to je nejdůležitější. Velký dík patří sponzorům, díky kterým jsem mohl tuto sezonu, pro nás tentokrát velmi smolnou, absolvovat,“ zhodnotil závod Tomáš Růžička, který tedy až v úplném závěru soutěže klesl na 12 místo. Díky nebodujícímu Slovákovi Martinu Kočimu však získal jako satisfakci pohár za třetí místo ve třídě 3.

Ještě šťastnější pak mohl být Martin Vlček, který pilotuje letos nabroušenou dvoukolku od Peugeotu. Jeho 206-tka Kit Car je pořádný vztekloun a pokud funguje, dravý pilot, kterého krotí světem rally řádně protřelý Richard Lasevič, s ní umí pěkně zaválet. To se podařilo i tentokrát a to opravdu s tou největší parádou. „Tento závod pro nás byl takový zvláštní. Tady na Vsetíně to mám rád a navíc před soutěží jsme si s Richardem spočítali, že musíme dojet na medailové pozici, abychom získali titul mistrů republiky. Asi největší strach jsem měl o auto, ale to naštěstí vydrželo a i nám se jelo perfektně. Máme tedy titul mistrů republiky ve třídě 6, což je pro mě životní výsledek. Velmi děkuji především Richardovi a mechanikům, kteří mají na úspěchu největší podíl,“ libuje si zaslouženě Martin Vlček. O tom, že je titul ve správných rukou, svědčí i fakt, že Minipegy vyhrál na Vsetíně třídu 6 a v cíli byl také jako druhá nejrychlejší dvoukolka.

Modrobílá Evo devítka jezdící dveřmi napřed patřila i tentokrát Zdeňku Pokornému. Ten si na pomoc přizval pro tento závod velezkušeného Josefa Krále. Dobrou soutěž však překazila tentokrát RZ3. „Poslední bodovaná soutěž letošní sezony se nám nevyvedla úplně podle našich představ, a to především díky třetímu testu, kde jsme lehce havarovali, ale mohli jsme pokračovat dál. Nicméně jsme si mysleli, že máme ohnutý závit závěsu předního kola, tak jsme jeli hodně pomalu. Pak jsme ale po podrobnějším ohledání zjistili, že máme jen hlínu v zadním kole. Pak jsme ho vyměnili, ale celkem jsme ztratili 7 minut. Zbytek závodu jsme chtěli už jen dojet do cíle. Časy jsme dosahovali srovnatelné s naší konkurencí, takže alespoň v tomto ohledu jsme spokojení,“ okomentoval vsetínskou soutěž Zdeněk Pokorný, který dokončil rally jako osmatřicátý a patnáctý ve třídě.

Příliš dlouho se naopak na trati nezdrželi Marcel Havlásek s Miroslavem Koutským. Jejich Subaru Impreza N12 vypovědělo částečně službu a než riskovat větší poškození, rozhodla se posádka odstoupit už po druhém testu. „Odjeli jsme jen dvě rychlostky, ale i tak to bylo super. Cítil jsem se za volantem po dlouhé době zase perfektně. Sice jsem pár drobných chyb udělal, ale pocit mám dobrý. Bohužel nám ale nevydržela technika, kdy pravděpodobně praskly výfukové svody nebo těsnění. Radši jsme ale auto odstavili, abychom neudělali větší škody,“ řekl i přes odstoupení spokojený Marcel Havlásek.

Až do cíle naopak dojela první dáma JTRT Olga Lounová. Sedadlo spolujezdce opět obsadila Markéta Filáková a tato dvojka si dojela pro pohár za první místo mezi dámskými posádkami. „Byl to moc náročný závod plný zážitků. V podstatě jsme během jednoho sprintu zažili více než za celou sezonu. Nejhorší bylo, že nám auto zdechlo už před první RZ a než jsme ho daly do kupy, tak jsme dostaly penalizaci ještě před začátkem závodu. Na druhou stranu nás ale potěšil konečný výsledek,“ uzavírá Olga Lounová.

JT Rally Team připravil pro domácí závod za podpory reklamní Agentury SIRIUS a svých partnerů, firem Rocksteel s.r.o. a Říha Group spol s r.o., zároveň i jednu horkou novinku, a sice JT Rally Arénu. Tou byl vymezený divácký prostor, který mnoho fanoušků velmi ocenilo. „Jsem rád, že se nám díky pochopení sportovních komisařů a pana Bergera, jakožto činovníka pro bezpečnost, podařilo prosadit, že se mohlo oficiálně stát na silnici mezi erzetami Vesník a Jabloňová – tyto dva testy se totiž v jednom místě potkávaly. Museli jsme dodržet veškerá bezpečnostní opatření, jako např. umístění balíků slámy, vymezení prostoru apod., ale vše fungovalo a nebyl v podstatě žádný větší problém. Jsem rád, že my i komisaři jsme společnými silami přišli na to, že při jasně daném „vymlíkování“ to lze. Jen bych se chtěl omluvit za komplikovanější příjezd a odjezd na erzetu, ale to do příště vylepšíme. Zároveň se některým omlouvám za málo zásobený stánek, zejména klobásami, což obzvláště vylepšíme. Při mé postavě snad všichni chápou, že to nebyl úmysl a že na tom opravdu zapracujeme, protože je dost možné, že příští rok budu závody z této arény sledovat i já,“ dodává s velkým úsměvem Jaromír Tomaštík.